Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lucy75 píše: Více
Vždyť slýcháme, že si máme udělat každý den alespoň malou radost, že máme na sebe-a ženy obzvlášť myslet, nezanedbávat sebe, své potřeby, jít si za svým…Tak já této odložené a znovu nalezené Lásce fandím-i kdyby byla upřímná jen z jedné strany. Že jdeme do let, všechno nás začíná bolet? Tím spíš, když nevíš, kolik pěkného máš před sebou, tak dávej-ber, náprstek anebo džber! Jestli dožiješ důchoďáku, alespoň s vědomím, že jsi žila…
@Anonymní píše: Více
Nemyslim si, ze by te tu chtel. nekdo v necem koupat. Jen se tu lidi snazi pochopit tvou situaci, i z toho mala co prozradis…takze se nediv, ze si tu vic vlastne domyslime nez vime:)
@Andelskej_Satan píše: Více
Za prvé se nechci uživatelsky odkopat prozrazením osobních detailů stran rodiny atd. a taky o tom muži nemůžu vyblít úplně všechno, přeci jen nechci, aby ho někdo ztotožnil. Znovu píšu, potřebovala jsem si přečíst pár názorů nezaujatých a psaných s nadhledem, i bez znalosti detailů. Tahle diskuse mi pomohla náhodou si přiznat, že jsem to pravděpodobně jen já, kdo ve vztahu vnímá osudovost, a hlavně že ve srabu, v jakém jsem se současným manželem, se chytám „stébla“ - čti náznaku citu, co mi někdo nabídne. Kdo chce v něčem vidět víc, vždycky si to najde. Já v tom chtěla vidět fatální spřízněnost duší, přitom je to jen jeden obyčejný chlap, který (stejně jako já) podvádí a za trochu šuku by šel světa kraj. Nevěřila jsem, že tohle někdy napíšu, ale bohužel to tak asi je. Jestli mi on někdy změní názor, může být, ale zůstanu radši nohama na zemi.
@Anonymní píše: Více
Jasne, v poradku. Tak snad sis tu par veci ujasnila, a rozhodne nejsi v tom sama, ze jen ty vidis tu osudovost…spousta lidi tomu tak nějak chce verit, i kdyz to nakonec dopadne treba uplne jinak. V tom je ten zivot nekdy vzrusujici nekdy zradnej, nikdy nevis co te potka. ![]()
Zakladatelko ona může existovat osudová láska, ale ty by sis nejdřív měla dát do pořádku svůj život. A jestli se k tobě připojí, až budeš rozvedená, to znamená odstěhuje se za tebou, přijme tvoje děti, bude ti oporou, ale taky že se rozejde se svou současnou přítelkyní, pak to možná ten osudový muž bude.
@Pedro867 píše: Více
Tomu říkáš život? Rozhodně nechci zpochybňovat osudovost osob v našem životě, ale ten punc osudovosti jim dáváme především my. A zakladatelka se rozhodla, že osudový bude zrovna ten, který ji bez vysvětlení opustil a každý další už bude jen náhražka. To se pak ani nelze divit, že její současný partnér je takový tragéd, když nemůže být ani tak dobrý, jako ten, co zakladatelku zradil.
A věř, že vím, o čem mluvím. Prošla jsem si něčím podobný, naštěstí to netrvalo tak dlouho a čekala jsem jenom 6 let, než jsem pochopila, že tohle přece nemůže být nejlepší muž mého života. I tak škoda těch 6 let, kdy jsem nežila, ale jen přežívala.
A srovnávat to s královským párem, kdy spolu tehdy opravdu nemohli být, ale nakonec se dočkali, je za mě hodně mimo. Tihle 2 by spolu být mohli, kdyby oba chtěli. On už má dítě odrostlé, v současné vztahu, žádné a zakladatelka je v nefungujícím vztahu a taky už nemá žádná miminka, kterým by musela stát neustále za zadkem.
@Anonymní píše: Více
Kde je psáno, je snad takový zákon, že osudovost musí být žita dlouhodobě, společně ve stejném místě? Zakladatelka může zažívat pocit satisfakce. A ano, třeba současný a zároveň bývalý přítel-tzv. dva v jednom bude jen převozníkem-někdo nemá ani to…
@Anonymní píše: Více
Myslím si, že v tomhle jsi hodně naivní. Tohle v podstatě slýchá každá, která spí se zadaným chlapem - jsou jen spolubydlící, jdou si každý po svém, nesdílí spolu intimitu. V drtivé většině případů tomu je úplně jinak. Navíc má výhodu, že je na druhém konci republiky. To, že jste se nebavili o budoucnosti taky o něčem svědčí. Už se spolu stýkáte docela dlouho, určitě si povídáte, ví, že jsi v manželství nešťastná. Pokud by byl zamilovaný nebo cítil hluboké city, lásku, toužil by Váš vztah směřovat k tomu, abyste byli spolu, aspoň by s Tebou o tom snil. Takhle se obávám, že si našel povyražení z všedních dní, které mu stačí. Zkus se mu třeba zmínit, žes podnikla nějaké kroky směrem k rozvodu. Uvidíš, jak bude reagovat.
PS: Já bych se tedy rodičů zeptala, jak to tehdá bylo. Možná uslyšíš jiný příběh..
@Anonymní píše: Více
Jak už říkal pan Kopecký: „Život se neskládá jen ze svátků a víkendů, ale převážně ze všedních dnů.“
@Pedro867 píše: Více
Ale jaká osudovost pořád
. Žije zakladatelka život, jaký by chtěla? Pochybuju.
Ať si nejdřív vyřeší jednoho chlapa a osamostatní se. A pak uvidí, jestli ten její osudový udělá krok k ní nebo naopak uteče. Ona v tvých příspěvcích vidí planou naději, ale samo o sobě se nic nezmění. Ale jestli je spokojená v nefungujícím vztahu a střípcích, které dostává od svého osudového, tak ať v tom klidně pokračuje, ale to by to asi neřešila na emimi.
@Anonymní píše: Více
Osudový muž-to je název tématu. Chvílemi nabývám dojmu, že jí závidíte…
@Pedro867 Máme závidět ženě nefungující manželství a zadaného milence na druhé straně republiky?
Závidět (možná) začnu, až se ten muž rozejde se současnou přítelkyní, najde si práci a bydlení ve městě zakladatelky a s pugetem růží ji řekne, že na ni vždycky bude čekat a že byla chyba, když ji opustil. To by byl osudový muž. Ale fakt je, že tenhle typ se obvykle vyskytuje jen v románech.
@Pedro867 píše: Více
Já tu diskusi nazvala „osudový muž“, protože jsem do něj byla zamilovaná platonicky od 11 let, pak jsme spolu prožili kromě vztahu s manželem nejdelší můj vztah a protože jsem ho milovala nejvíc ze všech mužů v životě. Za roky, které jsem ho neviděla, jsem se trápila, že nikdy nebyla příležitost ten vztah uzavřít, 18 let jsem byla zacyklená a smířila se s tím, že se v životě neuvidíme, protože jsem věděla, že žije úplně jinde. Pak se mi najednou vrátil, všechno jsme si vysvětlili a když jsme spolu, ten čas je úplně stejně intenzivní a romantický, jako byl tehdy. Žádné váhání, žádné otázky, žádná nejistota, to člověk pozná na svém i na jeho těle. Sem jsem napsala, abych si trochu utřídila myšlenky a přečetla si, ať zchladím horkou hlavu a vyřeším nejdřív vztah doma a pak se uvidí. Což bude ideální řešení. Vím celou dobu, že jsem ho nikdy nepřestala mít ráda a prostě se jen smířila s tím, že už se nikdy nevrátí. A vrátil se a s ním všechno. Proto jsem tak zmatená a vykolejená. Kdybych byla doma bezvýhradně spokojena, žádnou diskusi nezakládám, protože bych měla minulost vyřešenou.
@SaintRaffaella píše: Více
Zatím splnil asi 50%
Kytku jsem dostala a řekl, že byla chyba to tenkrát vzdát na žádost mého otce. Tak možná se dočkám i toho dalšího..
@SaintRaffaella píše: Více
Jo a práci teď chce měnit, aby mohl dělat mnohem víc na home office. Takže to nevzdávám ![]()