Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Třeba já. Nedokázala bych s jedním mužem žít a s druhým spát. Čtvrt století.
@SaintRaffaella píše: Více
Omlouvám se, pochopila jsem tvůj příspěvek jinak. Máš na mysli spolu, ale bez současných partnerů. Doufám, že to k tomu směřuje..
@Anonymní píše: Více
A mluvila bys stejně, kdybys žila pro tebe ve spokojeném manželství a tvůj manžel měl takovou „osudofku“?
@Anonymní píše: Více
Nevím, no, tím, jak píšeš víc, dost zřetelně vyniká, že se chytáš „stébla“, tj. jednoho z diskutujících, který Ti tu dává nějakou naději. Ostatní mají „hodit kamenem“, „mají jasno“, „jsou čistí a bez chyby“. Ne, nejsme, jen to vidíme jinak, máme svoje životní zkušenosti. Většina z nás ti tu píše to stejné. Slétnout nohama na zem, vyřešit svůj stávající vztah, a pak se uvidí.. Možná se k Tobě přidá, možná ne.
Ale drž se faktů. Jsi vdaná, rok a půl svého muže podvádíš. Budiž, máte malé děti, to zase není tak jednoduché. Ale co on? S přítelkyní ho údajně nic nepojí, proč se s ní nerozešel? To je od něho docela srabácké, ne? A Ty, promiň, dle mého nemáš koule ta témata otevřít. Nezeptáš se jeho, jak to má, nezeptáš se rodičů, jak to tehdá bylo, bojíš se upřímnosti a pravdy a raději sníš a doufáš, že to za Tebe někdo vyřeší. Jo, rozvod je nepříjemnej, těžkej, i když si ho přeješ, je to těžké pro děti.. Říkáš, že to roky nefunguje, cos udělala pro to, aby tomu bylo jinak? Všechny snahy selhaly, takže jsi začala pracovat na rozvodu? Místo toho zanášíš, fňukáš nad osudem, ale v podstatě vůbec netušíš, jak to má on. On je s paní, se kterou zřejmě být chce, jinak by s ní nebyl. Drž se faktů nebo je změň.
@Klávesa289 píše: Více
Nevím, jak bych mluvila. Jsem v situaci, v jaké jsem. Tyhle otázky jsou podpásovkou. Nedá se odpovědět. A manžel ví, že existoval, že se mi o něm zdávalo celé roky třeba každý měsíc. Sny, ze kterých jsem se budila s pláčem.
@Anonymní píše: Více
Ok, ok, co pro to děláš? Co pro to dělá on?
@Anonymní píše: Více
Tak pokud to bylo takhle, tak je mi líto Tvého manžela. Takového partnera si nikdo nepřeje ![]()
@Lojzísek píše: Více
Je to pravda, bohužel, že snít a doufat je pro mě momentálně nejbezpečnější, nejjistější a nejpohodlnější. A myslet na to, že při dalším manželově výbuchu už nebudu na nic čekat a půjdu. Přiznávám, že žiju minulostí, místo abych radikálně řešila přítomnost. A že Pedrovi přitakávám a „chytám se stébla“ neznamená, že nad ostatními komentáři aspoň nepřemýšlím. Ale některé bolí je číst a ještě víc bolí na ně smysluplně reagovat. Zbytečně se zaplétám do myšlenek.
@Anonymní píše: Více
Není nic jednoduššího, abys mu to normálně řekla - že chceš skončit svoje manželství a zeptala se ho, jestli tedy budete žít spolu. Chlapi potřebují jasnou komunikaci. To, že ty vnímáš nějaké signály nemusí znamenat nic o tom, že on nějaké vlastně vysílá. Třeba ani žádné signály nedává, jen ty si je tam představuješ.
@Anonymní píše: Více
Jenže takhle dospělý člověk prostě nejedná. Proč čekat na manželův výbuch? Abys měla dostatečný argument nebo aby to bylo celé na něho? Jste v tom oba dva, ty dlouhodobě nevěrná, takže taky žádný andílek nebo jen oběť. teď je potřeba zamakat doma, ať už to dopadne jakkoli.
Tak se zeptej Osudového, jak s Tebou vidí budoucnost. Řekni mu třeba, že už řešíš s právníkem rozvod. Myslím si, že hodně rychle poznáš, která uhodila.
Pokud uvidíš nelíčenou radost a bude se hned plánovat, super. Ale jestli začne litanie o to, že on musí složitě řešit to a ono…
@Anonymní píše: Více
Holka, ty se tu ptáš cizích lidí na názor na svůj život, ale v případě, že ti někdo ten názor napíše, tak pochybuješ o jeho kompetenci a o tom, jestli má uspořádaný svůj vlastní život!
Tak se přece neptej!
Nebo koho se chceš ptát? Předpokládám, že je těch co ti potvrdí, že na svou životní lásku se vyplatí čekat a doufat alespoň dalších 10 let, protože on tě celou dobu miluje a budete spolu…?
Bez ohledu na to, že nerozumím tomu, jak něčí realistický pohled na věc souvisí s uspořádaným životem? Sorry, ale to je fakt magořina, přece i kdyby někdo neměl uspořádaný život, tak mu to nebrání v tom, vidět věci kolem sebe jasně a realisticky…? Byť ty to tak zjevně nemáš a snažíš se žít raději v nějakém bludu, neznamená to, že jakýkoli životní problém = nevnímám realitu…?
@Anonymní píše: Více
Jsi sra_b. Sni, spřádej fantazie o princi, který Tě vyvede z temného lesa a postaví pro Tebe zámek. Osobně doporučuji terapii. Evidentně máš problém převzít odpovědnost za svůj život, jednat upřímně a čestně, ptát se i na věci, na které nemusí být žádoucí odpověď. Píšeš o vrcholné intimitě s člověkem, kterého se nezeptáš na základní věci - „cheš se mnou být, vidíš mě jako budoucí životní partnerku“..?. Píšeš o osudovosti a šanci, která se nezahazuje, ale v podstatě neděláš nic.
@Anonymní píše: Více
Ti, co tady píší o čistém štítu…A nové, rovné startovací čáře? Život plyne průběžně, jako tepot srdce nejde bez smrtelného rizika přerušit! I ten staronový přítel může být city trhán na kusy! Píší správně, že většina mužů potřebuje jasné instrukce, ale většina žen je není schopna vyslovit. To současné jakoby přešlapování na místě je právě takový mezičas, taková spirála, která tento pár naší Julie a Romea tu vynáší do Nebe, tu s nimi prudce smýká-a do toho samozřejmě zasahují, vstupují další blízké osoby…
Jistě, v případě, kdybych ho tolik let neměla v hlavě a srdci. Takhle přišla příležitost dát tomu možná šanci a vyčítala bych si do konce života, stejně jako uplynulých 20 let, že jsem něco udělat mohla a neudělala. Radši budu litovat toho, že jsem to zkusila, než litovat, že jsem to ani nezkusila. Tohle potká člověka nejvýš jednou za život. Kdo má štěstí, vyjde mu to na první pokus. Já možná dostala druhý..