Hodně štěstí 
Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Osvojení dítěte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
31.1.12 18:40
Osvojeni ditete?
Ahoj holky.Chci se zeptat nemate nekdo skusenosti s osvojenim ditka?Jak dlouho se ceka?nebo co to obnasi?uvazujeme o osvojeni ditete,nemusi to byt miminko i kdyz tim lip:-) ale starsi neni prekazkou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.1.12 19:24
ahoj,
my jsme si našeho malého osvojili. První krok byl ten, že jsme zašli na na místní městský úřad, k úřednicím co mají na starosti náhradní rodinnou péči. S nimi jsme měli rozhovor o našem dětství, partnerství, bytových poměrech, práci, a hlavně motivaci - proč chceme osvojit. Sepsali jsme i pár stránkový dotazník. Některé otázky byly hodně osobní 
Za pár dnů u nás byla pracovnice doma na kontrole ,aby viděla naše bytové poměry na vlastní oči. Neboj nezkoumají se umytá okna /i když i ty jsem předem umyla/ 
Pracovnice pak postoupila naši žádost na krajský úřad, a tamní psycholožky si nás pozvaly na dvoudenní psychologické vyšetření /pohovory, testy/. Úkolem těch testů je zjistit - opět tvou motivaci, pak odhalení případných úchylek, sklonů k depresím, násilí…A také - jaké dítě vlastně chceš - např. majoritní, jedináček, věk, vzdělání rodičů, akceptaci drogové závislosti matky, psycho. zátěž matky /otcové většinou známí nejsou/. Jednoduše řečeno - jaké dítě jsi nebo nejsi schopna přijmout.
Pak následovaly kursy přípravy - vícedenní setkání s ostatními páry žádajícími o osvojení či pěstounskou péči. My jsme absolvovali 4 víkendové setkání. Zde jsme měli přednášky o tématu osvojení, setkání s psychology, pediatry, ředitelem kojeneckého ústavu, páry co již osvojení děti mají, genetiky, atd.
Pak už jsme jenom převzali na krajském úřadě rozhodnutí, že jsme byli zařazeni do evidence žadatelů o osvojení. Chtěli jsme co nejmenší dítě 0-3 let, bez určení pohlaví, zdravé, majoritního etnika, akceptovali jsme drogovou minulost matky, neakceptovali jsme psychickou zátěž.
Od podání žádosti do obdržení rozhodnutí to celé trvalo 9 měsíců.
A za tři týdny jsem měla telefonát, že pro nás mají našeho miláčka 
Domluvili jsme si schůzku v kojeneckém ústavu, zde nám předem řekli vše co ví o jeho matce, o jeho porodu, o jeho chování, zvycích, povaze, zdravotním stavu, zdrav. předpokladech do budoucna. Pak jsme šli přímo za ním, strávili jsme s ním asi 3 hodiny, krmili jsme ho, hráli si s ním, a zamilovaci se do něho
Nabízeli nám i další schůzky pro lepší poznání se, ale my se rozhodli, že ON je ten pravý. Kontaktovali jsme opět krajský úřad, a ti spolu s městským úřadem vydali rozhodnutí o předadopční péči, druhý den bylo v právní moci, a my jsme si pro malého jeli. Sestry se s ním rozloučily, daly nám jeho jídelníček, na který byl zvyklý a byl už jenom náš.
Malý měl v době osvojení čerstvých 5 měsíců, nyní je mu už 14 měsíců.
V den jeho narozenin jsme podali návrh na soud na nezrušitelné osvojení, do 14 dnů bylo nařízeno jednání, a do měsíce byl doma rozsudek.
Teď čekáme na nový rodný list s novým křestním jménem, se kterým vyřídíme pas a pojedeme KONEČNĚ na dovču /nesměli jsme opustit republiku, bylo by to bráno jako únos/.
Tak snad jsem Ti pomohla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 19:43
Ještě doplním - my jsme se rozhodli pro osvojení proto, že ačkoliv jsme podle doktorů zdraví, tak jsem prodělala jedno mimoděložní těhotenství a pět zamlklých potratů.
Hlavní motivací u nás tedy byla touha po úplně rodině. Sami dva jsme prostě s manželem zůstat nechtěli. Snažíme se synkovi vynahradit ten nehezký start do života láskyplnou náručí.
Problémy s adaptací neměl malý skoro žádné, rodina ho i on ji přijal naprosto perfektně. Jenom jsme měli problémy s usínáním - malý se uspával sám řevem.
Trvalo nám to snad půl roku, seděli jsme u jeho postýlky, mluvili na něj aby byl klidný, aby věděl že jsme tu pro něho. Dnes dáme večerní mlíčko, koukneme na pohádku, odneseme do postýlky, povíme pohádku, malý u ní buď usne, nebo odcházím a on si „povídá“ a usne sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 19:49
No nádherne pomohla:-)))Ja mam uz doma 3letyho kluka svyho:-)) takze nam na veku opravdu nezalezi:-)) jen bysme teda chteli holcicku:-))a mate krasny pribeh to se musi nechat:-)))
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 19:51
my mame problem s partnerovymy spermiemi…meli sme umeli ivf to sem potratila…pujdeme do dalsiho pokusu,ale me strasne laka te holcicce dat rodinu…
Hlavní motivací u nás tedy byla touha po úplně rodině. Sami dva jsme prostě s manželem zůstat nechtěli. Snažíme se synkovi vynahradit ten nehezký start do života láskyplnou náručí.
Problémy s adaptací neměl malý skoro žádné, rodina ho i on ji přijal naprosto perfektně. Jenom jsme měli problémy s usínáním - malý se uspával sám řevem.
Trvalo nám to snad půl roku, seděli jsme u jeho postýlky, mluvili na něj aby byl klidný, aby věděl že jsme tu pro něho. Dnes dáme večerní mlíčko, koukneme na pohádku, odneseme do postýlky, povíme pohádku, malý u ní buď usne, nebo odcházím a on si „povídá“ a usne sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 19:52
my mame problem s partnerovymy spermiemi…meli sme umeli ivf to sem potratila…pujdeme do dalsiho pokusu,ale me strasne laka te holcicce dat rodinu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 20:00
Vůbec sem napatřím, začetla jsem se a chtěla bych vám říct, žejste neskutečně dobří. Mám zatím jedno dítě a nedovedu si představit osvojení, prostě vzít si cizí dítě. Máte můj velký obdiv. Ale třeba časem i změním názor, člověk nikdy neví................Moc Vám držím palce. Jste úžasní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 21:22
a ještě doplním - hlava zapomnětlivá 
aby žadatel byl úspěšný - musí být zdravý tak, aby osvojence dovedl až do puberty /slova psycholožky/,
- uspokojující bytové poměry /udržovaná domácnost/
- fungující partnerský vztah
- čistý rejstřík trestů
- trvalý pracovní poměr manžela /živitele/ + kladné hodnocení zaměstnavatele
Jinak vám moc moc fandím, ať se vaší vysněné holčičky dočkáte. My jsme také podstoupili jedno neúspěšné IVF, měla jsem z něho hyperstimulační syndrom, odebrali mi 32 vajíček 
a stejně prd 
opět zamlklé těhotenství.
Tak jsme se na plození potomka vykašlali, byli jsme z toho s manželem psychicky na dně /a já teda i fyzicky/.
A adopci jsme přemýšleli celých 5 let našich neúspěšných pokusů.
A je to ta nej!!! věc kterou jsme v životě udělali Syna milujeme.
Je to tak krásné, když se ráno probudí a hned volá mami…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.12 08:30
Myslis ze mame sanci?Pritel vydelava velky penize,fiancne zabezpeceny…je podnikatel a stavby vedouci…postavil ted barak rodinej ma dve patra,budeme se brat 31.3.2012 a bude si osvojovat meho syna ktery neni jeho…ale ja sem na uradu prace mesic jelikoz mi skoncil rodicak a nemuzu do prace malyho mi nevzaly do skolky… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.2.12 12:51
No jasně, o tom žádná 
osvojení manželem matky je trošku jiné než osvojení kojence z koj.ústavu. Bydlení máte dle popisu královské 
my máme např. malé 3+kk, a soud bude zajímat zda-li vás manžel uživí, a zda má s Tvým synkem hezký vztah
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.8.12 08:58
šárka
Dobrý den chtěla bych se zeptat..příští rok si mám vzít do péče svoji malou sestřenku, ted ji má v péči babička ale už to nezvládá tak sme se dohodly že od dalšího školního roku si jí vezmu já..vim že to bude asik složitější skrz soud a socialku ale holka je tu u mě zviklá a chce jít sem…můj dotaz zní zda nebude soudu vadit když mezitim otěhotnim..jinak s přítelem chodíme oba do práce takže sama na vše nebudu..prosím o radu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.3.14 20:21
@nmargi Ahoj můžu se zeptat, kolik ti bylo v době osvojení let? záleží na věku? a ještě jedna otázka - musí být pár sezdaný nebo jen stačí, když spolu partneři žijí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.15 22:08
My máme dvě osvojené děti.
První čekání bylo 19 měsíců. A z toho 12 měsíců byla doba od podání naší žádosti po vystavení kladného osvědčení, kdy jsme absolvovali testy a kurzy. Nás se paní sociální pracovnice nebo psycholožky na nic nevhodného, citlivého nebo osobního neptali nebo nám to prostě nepříjemné nepřišlo. Nejotravnější byl dlouhý kurz na počítači, který měl 600 otázek. Faktické čekání na telefonát z úřadu bylo jen těch 7 měsíců.
Dostali jsme 8 měsíční zdravou holčičku, jejíž biologická matka brala drogy. V pondělí odpoledne jsme byli pro papíry na úřadě a viděli poprvé její fotku, večer jsme jí poprvé viděli v kojeneckém ústavu a nakrmili si jí, v úterý jsme ráno podali žádost, ve středu jsme dostali žádost orazítkovanou a ve čtvrtek ráno si miminko vyzvedli.
Holčička byla pěkně oblečená a jako výslužku jsme dostali ještě tašku dalšího oblečení a tašku jejích vlastních hraček. Adaptace u nás v rodině okamžitá, problémy vůbec žádné. Dnes jsou jí 3 roky, je hezká a chytrá a je právně naše. Dodnes se scházíme s její dobrovolnicí z kojeňáku.
Druhé čekání bylo jen 6 měsíců. Nemuseli jsme už nic vyplňovat ani s nikým mluvit.
Dostali jsme 6 měsíčního chlapečka, také od drogově závislé matky. Jelikož se mezi tím změnili zákony, tak nebyl v kojeňáku, ale u pěstounky a o svěření do předadopční péče musel rozhodnout soud. Doba záleží na soudu, my ho dostali na předběžné opatření do 3 týdnů. Do té doby jsme ho navštěvovali. Na rozdíl od kojeňáku jsme s ním nesměli být sami.
Po vydání rozhodnutí pěstounka přinesla miminko k nám domů, počkala, až ho svléknu a dám jí zpátky oblečení, odkoupili jsme od ní mléko, podepsali převzetí a byl jen náš. Pak nastal horor. V noci nechtěl spát. Nesnášel některé lidi, spíš všechny ženy včetně mě. Řval často až se z toho poblil. To trvalo 5 měsíců. Pěstounku po měsíci nepoznal, bral jí jako cizí a řval jako u každé jiné ženy. Teď mě stále ještě nemusí, ale akceptuje moji přítomnost. Stará se o něj manžel. Cizích žen se stále bojí, známé ženy útrpně snáší. Je bojácný, nemá rád nové věci. Ve vývoji je celkově opožděný. Návrh soudu na svěření do trvalé adopce jsme ještě nepodali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.15 13:27
člověk nikdy neví
@Bavorov píše:
Vůbec sem napatřím, začetla jsem se a chtěla bych vám říct, žejste neskutečně dobří. Mám zatím jedno dítě a nedovedu si představit osvojení, prostě vzít si cizí dítě. Máte můj velký obdiv. Ale třeba časem i změním názor, člověk nikdy neví................Moc Vám držím palce. Jste úžasní.
Máte pravdu člověk nikdy neví. Já vždy obdivovala ženy co si adoptují děti. A teď sama s manželem adoptujeme dítko. Nemůžu mít vlastní děti cítím že bez dítka zatím nejsme úplná rodina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Lze zlepšit kvalitu spermií životním stylem
- 04.05.26
- Anonymní
IVF při polycystických vaječnících (PCOS)
- 07.04.26
- Anonymní
Opakované biochemické těhotenství rada na...
- 01.04.26
- Anonymní
Opakované selhání implantace
- 09.04.26
- Kamca82
