Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Svistice píše:
Syn mi ty vložky a tampony hledá v DM při nákupu.
To je miláček. Syn o MS ví od školky, normálně jsem mu řekla, když se zepta, co to je, že velký holky jednou za měsíc krvácí a berou si prostě do kalhotek vložky, aby si je neumazaly. Odkýval a šel si stavět „autodláhu“.
Já jsem právě nikdy nepochopila to s tím ubiranim dětství a bezstarostnosti, jak vědomost o lidském rozmnožování má vliv na dětství a bezstarostnost…ten myšlenkový pochod mi prostě není jasný a máma se akorát nafoukla když jsem se zeptala
. Chápu že dětem ubere dětství když nemají pohodu doma, mají nepřiměřené starosti, je na ně někdo zlý, rodiče nejsou milující, rozpadne se rodina, to vsechno dětství a bezstarostnost podle ubírá. Ale když se dítě dovi co je sex, tak co? Něco ho bude trápit, bude pro to nešťastné, nebude si hrát nebo jak?
Když mamka čekala bráchu, bylo mi ke třem rokům. A zajímalo mě, jak se do toho břicha dostal, i jak z něj vyleze. Vidím to jak dneska, ležíme i s taťkou v posteli a všichni tři se tulíme a já se ptám. A světe div se, i před těmi víc jak třiceti lety mi naši řekli, že mamka má v bříšku něco jako zahrádku, taťka má semínko a že když se mají rádi a tulí se a mazlí, tak pak přijde kouzelný čas, kdy taťka to semínko může zasadit a z něj pak v břichu mamky roste miminko. Až vyroste a je připravené přijít na svět, vyleze ven pipinkou. Taková odpověď mi jako základ v tom věku stačila a pak už bylo snadné pro všechny na to nabalovat další detaily. Moje dětství tím nebylo absolutně poznamenáno. Synovi ve stejném věku jsme to vysvětlili úplně stejně, když jsem čekala mladšího. A další fakta přidáváme postupně, dle toho, na co se ptá. U mladšího stejně. Cokoliv je zajímá, na to od nás dostanou odpověď, která se zakládá na pravdě, s věkem se zajímají o detaily víc do hloubky. Jsem šťastná, že u nás není nic tabu a kluci se nebojí zeptat na cokoliv, co se jim zrovna honí v hlavičkách.
@Kalukap píše:
Když mamka čekala bráchu, bylo mi ke třem rokům. A zajímalo mě, jak se do toho břicha dostal, i jak z něj vyleze. Vidím to jak dneska, ležíme i s taťkou v posteli a všichni tři se tulíme a já se ptám. A světe div se, i před těmi víc jak třiceti lety mi naši řekli, že mamka má v bříšku něco jako zahrádku, taťka má semínko a že když se mají rádi a tulí se a mazlí, tak pak přijde kouzelný čas, kdy taťka to semínko může zasadit a z něj pak v břichu mamky roste miminko. Až vyroste a je připravené přijít na svět, vyleze ven pipinkou. Taková odpověď mi jako základ v tom věku stačila a pak už bylo snadné pro všechny na to nabalovat další detaily. Moje dětství tím nebylo absolutně poznamenáno. Synovi ve stejném věku jsme to vysvětlili úplně stejně, když jsem čekala mladšího. A další fakta přidáváme postupně, dle toho, na co se ptá. U mladšího stejně. Cokoliv je zajímá, na to od nás dostanou odpověď, která se zakládá na pravdě, s věkem se zajímají o detaily víc do hloubky. Jsem šťastná, že u nás není nic tabu a kluci se nebojí zeptat na cokoliv, co se jim zrovna honí v hlavičkách.
Já bych vynechala za vzletná slova o zahrádce, neboť syn má bujnou představivost a myslel by si, že mám v břiše ornici.
@Russet píše:
Já bych vynechala za vzletná slova o zahrádce, neboť syn má bujnou představivost a myslel by si, že mám v břiše ornici.
Máme to podobné, jen dítě je od té doby, co umí mluvit, těžký logik. Takže by přišly dotazy, jestli jako musí žena nejdřív pojídat nějakou hlínu a zda zahrádka sídlu v žaludku, střevech (a tam roste to mimino), nebo jak se dostane na místo určené pro vyvin miminek. ![]()
Jako s nějakými báchorkám bych si doma akorát pěkně naběhla a ještě bych byla u dítěte za blbce. ![]()
@Russet No jasně, ale mě to tenkrát ve dvou a půl letech stačilo, brzo jsem měla doplňující otázky, líp jsem si pak představila výstelku (sliznici) s vajíčkem. Pro mě to byl tenkrát dobrý základ, na kterém se jednoduše postavilo celé plození. Ale to je i o tom, jak staré dítě se ptá, jaké je, rodič ho zná nejlíp a dle toho volí slova a odpovědi. Kdyby se mě synové ptali na tohle později, už bych nestavěla na pohádkovém podání, ale na čirých faktech.
My z toho také neděláme vědu, dcera je od 2let velká rozumrada a vše ji vysvětlujeme, dokud se ptá…ví, že si miminko vyrábí maminka s tatínkem a ona že si jednou vyrobí svoje, až bude velká…ví, že se rodí normálně nebo císařem, což je po dlouhém porodu a komplikacích ona…a bez problémů o tom takhle mluví ve školce s paní učitelkou…a když jsem se o tom s ní bavila, říkala, že jsou radši, když se o tom doma nedělá moc oklik a děti jsou poučeny z domova
tak buď ráda, že to kluk od táty už ví, když Tys mu to neřekla…už je velký, až budeš Ty nebo chlap s novou ženou čekat dítě, tak nebude v šoku…
Jo, u nás se o tom taky nemluvilo, fakt paráda….Když jsem si pak v 6. třídě (!!!) stáhla na tapetu spermii a byla nadšená, že mám veselého pulce
(Rodinná výchova byla až v sedmičce, fakt si neuvědomuju, že by se něco takového probíralo dřív), jak se mi pak spolužačky vysmály, že nevím, jak vypadá spermie…. ![]()
Dcera má taky 4 a na sex se ještě neptala, ale o smrti normálně informovaná je, ví, že způsobů je víc, než stáří a nemoc. Hodně ji zajímaly i moje a mého táty operace, kontroluje jizvy
(na otázku, proč nemůže na gauči přelézt přeze mě, proč nemůžu pochovat bráchu, proč děda má berle,…nevím, jak bych měla odpovědět jinak). Až se zeptá na rozmnožování, taky se dozví pravdu.