Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Dobrý večer,
Prosím o radu a spíše o názor někoho jiného, nezaujatého a třeba se najde někdo, kdo byl ve stejné či podobné situaci.
Mám skoro čtyřletou dceru. Otec v RL není. Rozešli jsme se před narozením dcery.
Když se narodila, tak chtěl být v rodném listě, pak zase ne. Na dceru přispíval pár měsíců.
Jednou za čas se ozve a tím to skončí.
Podotýkám, že je pracující a zajištěný. Alimenty by měl z čeho platit a ne malé, ale ve mně se to pere.
Dcera ho vůbec nezná a neumím si představit, co by bylo kdyby jí třeba najednou chtěl na víkendy… A třeba by to natruc udělal.
Ale jednou je to otec a co když si vzpomene třeba za 5 let?
Co když se se mnou něco stane a má v RL jenom mě?
Takových otázek je mnoho…
Já jsem zastáncem toho, že má dítě znát oba rodiče.
Ale pokud to dotedka bez problémů fungovalo, tak bych to asi tak nechal. Jelikož opravdu s alimenty bude mít nějakou péči, kdy bude mít dítě u sebe.
No toť otázka
Kdyby se ti něco stalo, tak máš případně ještě nějakou rodinu co by se o dceru postarali? A vážně je tak špatný, že by se případně o ni nezvládl postarat kdyby si ji vzal někdy na víkend? Samozřejmě kdyby se předtím postupně seznámili.
Tak pokud ho chceš dát do RL jen kvůli alimentum, tak to fakt nedělej. A jinak si dost protiřečíš. Bojis se, že by se o ní chtěl starat, ale zároveň ho chceš v RL, aby s do ní mohl starat, kdyby se ti něco stalo. To jen podtrhuje mojí domněnku, že ti aktuálně jde o alimenty, což není úplně dobra motivace. 4 roky vám to funguje takhle, tak proč to chceš najednou měnit? Ja jsem teda taky zastánce péče obou rodičů, ale když už bych měla být s dítětem sama, tak bych radši žádného otce, než problemoveho. A pokud by ten tvůj měl být super otec, tak by to asi teď vypadalo jinak, že…byt tebou, nechám to být.
Pokud nemá s dcerou vůbec žádné vazby a je tak pro ni úplně cizím člověkem, tak úplně nepomůže, že je to její biologický otec. Pokud by se ti něco stalo, tak by se o ni měl postarat zbytek tvojí rodiny -tvoje matka, sourozenci a pod. Pokud by odmítli, tak by šla někde do ústavu. A jestli jít do ústavu k cizím lidem a nebo k otci, kterého absolutně nezajímá a jediná vazba je tak jejich genetická podobnost… No…
Pokud máš obavy, že z něj bude vychcánek, který si na dceru vzpomene za 5 let a pak bude dělat peklo, tak ho tam prostě nepiš. Přidělá to spoustu problémů, které budeš muset vyřešit - péče, alimenty apod.
Podle mě celkově alimenty prostě nestojí za to, psát do RL partnera, který je úplně k ničemu a akorát komplikuje život. Alimenty často stejně neplatí a když už tak je to pár stovek, které stejně trn z paty nevytáhnou. Často (jak tady čtu) spíš partnerku skrz dítě vydírají, vyžadují kontakt s dítětem, které o to nestojí…
Pokud je to slušný chlap s kterým se dá domluvit, tak bych to nejdřív probrala s ním. Jestli o to stojí, co by to znamenalo, jak by jste si vyřešili péči, jaká výše alimentů a pod. Tady můžeš spekulovat jak chceš, ale pokud o to v prvé řadě nestojí ten chlap, tak bych to absolutně neřešila.
Dítě má právo vědět, kdo je jeho otec. A kdo byl ženě dobrý k oplodňěni, měl by potom být i dost dobrý k tomu, aby byl zapsán. Na jednu stranu dnes vše pro děti, na stranu druhou, se jim s klidem upíra základní právo, aby tak žíly s jistým pocitem,, neúplnosti,, Divná doba.
@Nikky31 Evidentne zajem o dite nema, jinak by se staral a z vlastni iniciativy by uz byl zapsany. Nechala bych to tak, jak to je.
Ano, samozřejmě že tam má být.
1. dítě má právo znát svoje kořeny, vědět kdo jsou jeho rodiče. Jakékoliv lhaní, mlžení a jiné věci jen komplikují tvorbu nějaké bezpečné identity a vždycky to vyplave na povrch a v nejméně vhodnou chvíli.
2. když už se rodič odmítá podílet na výchově a mít s dcerou vztah (variantu že ty mu bráníš nebudu považovat za relevantní), tak jen tak se zbavit závazků by fakt neměl - opět, je to nefér vůči tvé dceři.
3. Aby tvoje dcera měla co nejméně poprouchané sebevědomí, poptřebuje mít nějaký dobrý příběh o tom, jak byla zplozená a jaký vztak k ní má její otec. A ideálně chceš aby spolu měli nějaký vztah a aby k němu jezdila alesoň na pár blbých víkendu. Bez toho se pak může radostně formovat kdoví jaké mindráky ve vztahu k mužům.
to že vám nevyšlo partnerství ještě neznamená že se jen tak můžete zbavit společné zodpvoěnosti za rodičovství.
Pokud je pro tebe z nějakého důvodu teď bolestivé otce tvé dcery kontaktovat, tak si především v sobě ten vztah dočisti a uzavři. A pak jednejte věcně a vzájmu své dcery.
V jejím zájmu je znát svého biologického otce a mít s ním poztiivní vztah. A vědět že matka s otcem zvládnou základní domluvu.
Čím dříve to začneš řešit, tím větší kontrolu nad tím budeš mít. Ppokud budeš jen čekat, dokud to někde nepraskne a nebude nutné to řešit, bude tě to jednak pořád na pozadí stresovat a bude daleko složitější to řešit v nějaké krizovce, ve které to praskne, než když máš čas se na to připravit, probrat to třeba v poraně pro rodinu atd.
@Ou píše:
Ano, samozřejmě že tam má být.1. dítě má právo znát svoje kořeny, vědět kdo jsou jeho rodiče. Jakékoliv lhaní, mlžení a jiné věci jen komplikují tvorbu nějaké bezpečné identity a vždycky to vyplave na povrch a v nejméně vhodnou chvíli.
2. když už se rodič odmítá podílet na výchově a mít s dcerou vztah (variantu že ty mu bráníš nebudu považovat za relevantní), tak jen tak se zbavit závazků by fakt neměl - opět, je to nefér vůči tvé dceři.
3. Aby tvoje dcera měla co nejméně poprouchané sebevědomí, poptřebuje mít nějaký dobrý příběh o tom, jak byla zplozená a jaký vztak k ní má její otec. A ideálně chceš aby spolu měli nějaký vztah a aby k němu jezdila alesoň na pár blbých víkendu. Bez toho se pak může radostně formovat kdoví jaké mindráky ve vztahu k mužům.
to že vám nevyšlo partnerství ještě neznamená že se jen tak můžete zbavit společné zodpvoěnosti za rodičovství.
Pokud je pro tebe z nějakého důvodu teď bolestivé otce tvé dcery kontaktovat, tak si především v sobě ten vztah dočisti a uzavři. A pak jednejte věcně a vzájmu své dcery.
V jejím zájmu je znát svého biologického otce a mít s ním poztiivní vztah. A vědět že matka s otcem zvládnou základní domluvu.
Čím dříve to začneš řešit, tím větší kontrolu nad tím budeš mít. Ppokud budeš jen čekat, dokud to někde nepraskne a nebude nutné to řešit, bude tě to jednak pořád na pozadí stresovat a bude daleko složitější to řešit v nějaké krizovce, ve které to praskne, než když máš čas se na to připravit, probrat to třeba v poraně pro rodinu atd.
@Popeladym píše:
Dítě má právo vědět, kdo je jeho otec. A kdo byl ženě dobrý k oplodňěni, měl by potom být i dost dobrý k tomu, aby byl zapsán. Na jednu stranu dnes vše pro děti, na stranu druhou, se jim s klidem upíra základní právo, aby tak žíly s jistým pocitem,, neúplnosti,, Divná doba.
kdyby otec měl zájem, dávno by v rodném listě byl
@stinga píše:
kdyby otec měl zájem, dávno by v rodném listě byl
Já znám tuto situaci, jinak bych se nevyjadřovala. Ale asi jsem holt neměla až takového idiota. Diskuzi, zda chce či nechce, jsme nevedli. Otec nepatří do RL o nic miň než matka. Dokonce ani tehdy, když o ditě nemá zájem. Dítěti bych to neudělala a ani jeho otec, by si to nedovolil. Toto považuju za aspoň tu základní špetku odpovědnosti.
Děkuji Vám za komentáře.
Rozhodně jsem nechtěla, aby to vyznělo, že mi jde pouze o alimenty.
Tři roky to bez nich zvládame. Brzy jsem se sice vracela do práce, ale nejsem první a ani poslední.
Má rodina na mě tlačí, že by měl v rodném listě být.
Ve mě se to velmi pere a upřímně asi pořád čekám na zázrak, že se začne chovat jako táta.
Zapsání do rodného listu z něj otce, jak má být neudělá.
@Nikky31 píše:
Děkuji Vám za komentáře.Rozhodně jsem nechtěla, aby to vyznělo, že mi jde pouze o alimenty.
Tři roky to bez nich zvládame. Brzy jsem se sice vracela do práce, ale nejsem první a ani poslední.
Má rodina na mě tlačí, že by měl v rodném listě být.
Ve mě se to velmi pere a upřímně asi pořád čekám na zázrak, že se začne chovat jako táta.
Zapsání do rodného listu z něj otce, jak má být neudělá.
To je na Tobě. Ale rodič není v rodném listě za odměnu.
@Popeladym píše:
Já znám tuto situaci, jinak bych se nevyjadřovala. Ale asi jsem holt neměla až takového idiota. Diskuzi, zda chce či nechce, jsme nevedli. Otec nepatří do RL o nic miň než matka. Dokonce ani tehdy, když o ditě nemá zájem. Dítěti bych to neudělala a ani jeho otec, by si to nedovolil. Toto považuju za aspoň tu základní špetku odpovědnosti.
taky tuhle situaci bohužel znám, má dcera teda má „otce“ v RL, který ji nikdy neviděl a posílá směšných 1500,–- alimenty. Dosud si nejsem jistá, zda jsem udělala dobře, že jsem ho soudně nechala zapsat - spíš se kloním k tomu, že to byla chyba a než takový otec, tak je lepší žádný otec
@Ou píše:
Ano, samozřejmě že tam má být.1. dítě má právo znát svoje kořeny, vědět kdo jsou jeho rodiče. Jakékoliv lhaní, mlžení a jiné věci jen komplikují tvorbu nějaké bezpečné identity a vždycky to vyplave na povrch a v nejméně vhodnou chvíli.
2. když už se rodič odmítá podílet na výchově a mít s dcerou vztah (variantu že ty mu bráníš nebudu považovat za relevantní), tak jen tak se zbavit závazků by fakt neměl - opět, je to nefér vůči tvé dceři.
3. Aby tvoje dcera měla co nejméně poprouchané sebevědomí, poptřebuje mít nějaký dobrý příběh o tom, jak byla zplozená a jaký vztak k ní má její otec. A ideálně chceš aby spolu měli nějaký vztah a aby k němu jezdila alesoň na pár blbých víkendu. Bez toho se pak může radostně formovat kdoví jaké mindráky ve vztahu k mužům.
to že vám nevyšlo partnerství ještě neznamená že se jen tak můžete zbavit společné zodpvoěnosti za rodičovství.
Pokud je pro tebe z nějakého důvodu teď bolestivé otce tvé dcery kontaktovat, tak si především v sobě ten vztah dočisti a uzavři. A pak jednejte věcně a vzájmu své dcery.
V jejím zájmu je znát svého biologického otce a mít s ním poztiivní vztah. A vědět že matka s otcem zvládnou základní domluvu.
Čím dříve to začneš řešit, tím větší kontrolu nad tím budeš mít. Ppokud budeš jen čekat, dokud to někde nepraskne a nebude nutné to řešit, bude tě to jednak pořád na pozadí stresovat a bude daleko složitější to řešit v nějaké krizovce, ve které to praskne, než když máš čas se na to připravit, probrat to třeba v poraně pro rodinu atd.
To bych podepsala…Sama otce v RL nemám, byl mi tajen, a přestože mám objektivně skvělý život, nedokážu se z něho radovat. Sebevědomí minus 300 %, nedůvěra k mužům a k živou celkově, depresivita, sebenenávist, labilita, sklony k anorexii…
Přestože už jsem ve středním věku, nevymotala jsem se z toho…Když vidím manžela, jak objímá dceru, je mi to občas líto, že mě otec jako dítě takto nemiloval…
Rozhodnutí je ale samozřejmě na tobě ![]()