Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Moc těch zkušeností nemám, ale:
Když cítím ten stav před atakou, musím si to uvědomit, co to je a hlavně se toho nezačít bát. Zastavit se, a hlavně zhluboka nedýchat. Naopak, spíš dýchat méně a zadržovat dech. Lehnu si a vezmu si prášek. Pořád si hlídám abych nedýchala zhluboka a vnímám: Že dýchám, dýchá to samo, jsem v pořádku, nic mě nebolí, vše je tak jak má být. Jsem v pořádku. Stalo se mi to jen jednou, to jsem nevěděla co to je. Pak už jsem to dokázala zvládnout, ale samozřejmě nevím, jestli to bude pokaždé.
Tohle jsem si stáhla na netu a je to to stejné co mi radil pan záchranář v sanitce, když se mi to stalo prvně:Jak panickou ataku zvládnout?
Pravděpodobně se tomu nijak nevyhnete, ale pokud už víte, že to na vás “jde”, můžete udělat několik prvních opatření, která vám mohou pomoci:
- Nerozdýchávejte to! Jak lapete rychle po dechu, situace se ještě z horší a můžete kolaps urychlit. Lepší je dech co nejvíce zklidnit a zpomalit. Klidně ho na začátku i mírně zadržte, přestože tělo volá po kyslíku.
- Noste s sebou v kabelce papírový nebo igelitový pytlík. Při panické atace se vám bude hodit. Posaďte se a dýchejte do pytlíku. Tímto způsobem zpátky vdechujete část oxidu uhličitého ztraceného hyperventilací.
Snad ti to pomůže.
- Uvědomte si, co se děje. Nesnažte se stav “přemoci”, ale uvědomte si, že neumíráte. Opakujte si: Mám panickou ataku, odezní to, nejsem v ohrožení života. Budu pomalu dýchat.
Mary
Moc ti děkuju!! ![]()
@Madeleine96 píše:
Co vám v případě, že se vám udělá ataka, pomáhá uklidnit? Ty stavy jsou někdy na chcipnuti..
Já mám pro případy nouze lék Concor betablokator stačí čtvrtka pětky a za 15 minut je lépe. Ale já mám tyto stavy hodně orientované na srdce a ten tep dokážu vytahnout až na 180 což už je něco. Pokud cítím slabší ' nájezd ' snažím se zvládnout psychicky. Dale je dobré nalít do sebe co nejvíce vody ( tím se naředí cokoliv špatného v těle co se tam způsobilo ) otevrit okno. Co se týče té psychiky říkám si : srdce nezkolabuje, vždyť stejně silně tluče když jedu na kole. To už by dávno bylo po mně. Je mi na omdleni.. no co. Tak zkolabuju umřu zhroutim se no co. Vždyť je to fuk
![]()
@Mysiceles píše:
Já mám pro případy nouze lék Concor betablokator stačí čtvrtka pětky a za 15 minut je lépe. Ale já mám tyto stavy hodně orientované na srdce a ten tep dokážu vytahnout až na 180 což už je něco. Pokud cítím slabší ' nájezd ' snažím se zvládnout psychicky. Dale je dobré nalít do sebe co nejvíce vody ( tím se naředí cokoliv špatného v těle co se tam způsobilo ) otevrit okno. Co se týče té psychiky říkám si : srdce nezkolabuje, vždyť stejně silně tluče když jedu na kole. To už by dávno bylo po mně. Je mi na omdleni.. no co. Tak zkolabuju umřu zhroutim se no co. Vždyť je to fuk![]()
mam to stejny… taky si reknu kdyztak zkolabuju a bude po me a budu mit klid
![]()
No a také mi v poslední době pomáhá uvědomit si při záchvatu že když si zavolám záchranku odvezou mě na internu kde mi stejně nepomůžou protože je tam příjem fakt katastrofický. A pak mi píchnou diazepam nebo betablokator které si muzu vzít sama a pošlou mě zase domů.
@Mysiceles Ahooj, doma nam taky 4 mesicni mimino a 2 mesice beru AD… pp sestinedeli se mi zblaznili hormony, poporodni deprese a poprve v zivote ty panicke ataky… jeste nedavno jsem to slovo ani neznala. Pekny hnus, myslela jsem si ze jsem se zblaznila a chtelo se mi umrit, jak jsem poprve mela tu ataku…nastesti mi psychiatricka vse vysvetlila a AD zabiraji, ale stve mne to. Vzdycky jsem byla zdrava a stastna a najednou tohle!! Jeste k tomu mam doma miminko
![]()
Načítámm citovaní příspěvek, Čekejte prosím…ahoj, soucítím s Tebou. Ja mela to ' stesti ' ze jsem ty stavy znala trochu z minula no. Jinak bych si asi myslela že se deje neco hodně zlého
zaclo to těmi záchvaty a pak se k tomu přidaly hrozné úzkosti, myšlenky, vsechny podbarvené divnou beznaději a pořád pocit v pozadí ' že se něco deje. ' opravdu z toho ale podeziram ten horcik ( takze je možná ten pocit ze je neco oprávněná reakce ). Nevim jak to funguje, nejsem biochemik. Ale jen vím, ze nedostatek hořčíku má širokou škálu projevů ( zrejme dle jednotlivce ). Já k tomu mela jeste jeden zajímavý, a dost unikatni projev, a to přecitlivost co se týče vnimani zvuků. Diky tomu jsem pojala na horcik podezření. Brala jsem 3 x denně magnesium lactat 475 mg a velmi se to zlepsilo. Jiné formy hořčíku nefungují ( oxid horecnaty, uhlicitan horecnaty )
@Mysiceles to co popisuješ může být latentní tetánie tam je vnímavost na zvuky normální ![]()
@ka2ka píše:
@Mysiceles to co popisuješ může být latentní tetánie tam je vnímavost na zvuky normální
Však tetanie je problém s hořčíkem ne?
No já to myslela ve smyslu unikátní právě jako že je to dost specifický ukazatel na hořčík, ne jakože to má jen nekdo komu chybí.
Dobrý den, jsem tu nováček, pročítám si pozorně vaše příspěvky k tématu panicka porucha a deprese a myslím, že mám mix toho dohromady. Panicka porucha se u mě poprvé projevila v létě 2011, když jsem byla v tropickém horku v Praze a udělalo se mi tam špatně, dodnes přesně vím ten pocit, že umřu na zástavu srdce a chtělo se mi utéct domů, bohužel 250km. Další takový výlet jsem už neměla chuť nikdy absolvovat a vlastně od té doby mám panickou hrůzu z cestování a změny prostředí. Nebyla jsem sedm roků dál než 50km od domova a to jen na pár hodin, cestování vlakem,nebo letadlem vůbec nehrozí, strašně mě ta bezmoc vysiluje a depta, tiše závidím všem, kteří jezdí na výlety a na dovolené s dětma a užívají si to. Prosím, máte někdo podobné stavy úzkosti?? Nebo jsem opravdu blázen
?? Před pár měsíci jsem na doporučení psychiatra vysadila AD,bylo mi totiž líp, ale bohužel se mi vše vrátilo a je mi zase tak jak předtím. Děkuju za vaše názory.
@LauraMia nejste blázen - máte zvýšenou hladinu úzksoti a nemáte mechanismy, kterými byste ji uměla zvládat a onu hladinu snižovat.
Léky tomu moc nepomůžou - respektive utlumí to, aby biochemie produkovaná při úzkosti běhala organismem, což je fajn, ale v okamžiku kdy člověk jen tlumí a pak vysadí a neudělal žádné změny ve vzorchích chování, myšlení a prožívání, tak se pochopitelně úzkost vyplavuje znova…
Je potřeba porozumět tomu jak úzkost funguje, porozumět odkud ve vás pramení, co ji živí a naučit se rozpoznat ji včas a čelit ji, dokud nepřevezme vládu úplně.
Nejefektivnější cesta, jak se to naučit je psychoterapie. V příapdě panické poruchy je úplně ideální skupinová psychoterapie, protože narušené vnímání propojení emocí a tělesných projevů je základním příznakem a prostě to člověk snáz vidí na okolí, než u sebe.
Tohle je knížka o generalizovan=é úzkostné poruše, ne o panické poruše, ale pro začáteční porozumění, pár technik, které můžou fungovat a pro ztrátu strachu z psychoterapie to je dobrá kniha https://www.kosmas.cz/…ost-a-obavy/
Jinak pokud se léčíte už delší dobu ambulantně a zatím to nezabírá, tak máte nárok na lázně s indikací duševních poruch. Naprosto výtečný program mají v Lázních Jeseník. Kombinace toho, že člověk vypadne z běžných starostí, pravidelně cvičí, pravidelně má různé procedury a ještě k tomu psychoterapii se skvělým týmem je vážně téměř zázračná.
Příspěvek upraven 19.06.18 v 16:10
Jinak v profilu píšete že jste od luhačovic -v Uherském brodě je skvělý psychoterapeut Martin Lečbych a mají smlouvy s pojišťovnou…
@Ou píše:
@LauraMia nejste blázen - máte zvýšenou hladinu úzksoti a nemáte mechanismy, kterými byste ji uměla zvládat a onu hladinu snižovat.Léky tomu moc nepomůžou - respektive utlumí to, aby biochemie produkovaná při úzkosti běhala organismem, což je fajn, ale v okamžiku kdy člověk jen tlumí a pak vysadí a neudělal žádné změny ve vzorchích chování, myšlení a prožívání, tak se pochopitelně úzkost vyplavuje znova…
Je potřeba porozumět tomu jak úzkost funguje, porozumět odkud ve vás pramení, co ji živí a naučit se rozpoznat ji včas a čelit ji, dokud nepřevezme vládu úplně.
Nejefektivnější cesta, jak se to naučit je psychoterapie. V příapdě panické poruchy je úplně ideální skupinová psychoterapie, protože narušené vnímání propojení emocí a tělesných projevů je základním příznakem a prostě to člověk snáz vidí na okolí, než u sebe.
Tohle je knížka o generalizovan=é úzkostné poruše, ne o panické poruše, ale pro začáteční porozumění, pár technik, které můžou fungovat a pro ztrátu strachu z psychoterapie to je dobrá kniha https://www.kosmas.cz/…ost-a-obavy/
Jinak pokud se léčíte už delší dobu ambulantně a zatím to nezabírá, tak máte nárok na lázně s indikací duševních poruch. Naprosto výtečný program mají v Lázních Jeseník. Kombinace toho, že člověk vypadne z běžných starostí, pravidelně cvičí, pravidelně má různé procedury a ještě k tomu psychoterapii se skvělým týmem je vážně téměř zázračná.
Příspěvek upraven 19.06.18 v 16:10
Promiňte, jen se vmísím: Když jsem měla panickou ataku a mám poststresovou poruchu, kterou mám zaléčenou, beru léky a Dr. mi řekl,že budu brát léky cca rok, měla bych taky nárok na lázně?
Mary
Ahoj vespolek… spis potrebuju uklidnit… s Pp uz jsem se driv lecila, ted jsem byla nejakou dobu bez leku a ok. Nicmene je to vic jak tyden, co to zas prislo k sobe.. bylo teda troochu stresovejsi obdobi. symtomy se mi meni. V jednu chvili se mi blbe dycha, pak zavrate, pak zas bolesti celeho tela, deprese.. naky zakladni vysetreni uz sem byla a asi ok… ale tentokrat je to mnohem horsi nez minule - mi prijde… fakt se realne bojim, ze zemru…: ty fyzicke projevy jsou hnus… po domluve s lekarkou jsem zatim nasadila neurol, ze to tyden zkusime, jestli se to zklidni… no ale prijde mi, ze je to furt horsi a horsi.. achjo, ja jsem tak doufala, ze jsem se toho svinstva zbavila… prochazi si tu nekdo necim podobnym?? Jak se drzite? Ze bude zas dobre.....
prosím anonym
ano umírám několikrát denně ted dokonce i z jídla , ale jedu bez prášků mám období kdy je to docela dobrý