Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@divine woman píše:
@JednaPrazacka Tak nelétej s kojencem.
To je samozrejme taky moznost.
Akorat pak bud budeme s kojencem sedet doma na zadku, coz mi tedy prijde skoda…nebo kojeni ukoncit driv, nez bych chtela.
Navic ja bych to proste chtela zlomit.
Kazdy mame neco, je treba silim z lodi. Zvladla jsem akorat trajekt z Takamcu na Naošimu a to jen proto, ze jsem celou cestu videla kolem sebe ostrůvky a pevninu. Spoluzacky me tenkrat lakaly na jizdu z Japonska do Koreje, no to bych asi zesilela, nesundala zachranou vestu a celou cestu sedela v zachrannem clunu. Pritom to vubec nedava smysl. ![]()
Zlomit to nevim. Jedine neletat aspon v tomto tvem silenem obdobi a pockat az deti budou starsi. Mame to stesti, ze cela rodina letame radi a snasime to dobre, uz od kojeneckeho roku. Mame ve statech rodinu a dlouhe lety nam nedelaji problem. Asi jsme uz dlouha leta vycviceny. Tak se bud kousni a prekonej to nebo to nech prozatim pase
Neurol. Nic jiného nepomáhá. ![]()
Já si dám dva neuroly, zapíju to sektem a i kdybychom padali, jsem prostě v limbu a cajk.
V ktere lokaci se divate po nemovitostech? Odhaduji, ze je to zhruba 2 hodiny letu. Tak na tohle by jsi se mela soustredit. Vezmi si knizku, pust si film. Venuj se sobe a nech manzela peci o deti v dobe letu. Upozorni letusku pred letem na tvuj strach, oni jsou na tohle vyskoleny.
Kdysi davno jsem cetla, ze CSA poradaji nejaky kurs, kde se lidi odnauci bat letani. Ale bylo to pred covidem a pred tim, nez byly v insolvenci.
@divine woman píše:
Léky proti úzkosti nebo se normálně opít jako velká část pasažérů.
To není úplně dobrej nápad. Já taky lítání nemusím, je to pro mě nutný zlo abych se někam dostala, je mi blivno. Přesto bych to tímto neřešila, protože jsem někde četla, že když se pak opravdu stane nějakej problém, pak bejt mimo je dost kontraproduktivní abych tak řekla. Trochu alkoholu jo, to neříkám že si nedám, ale prášky vůbec. Ačkoli je mikro šance, že se něco stane.
@Bábrdl píše:
Neurol. Nic jiného nepomáhá.
Já si dám dva neuroly, zapíju to sektem a i kdybychom padali, jsem prostě v limbu a cajk.
Tak takhle se tam taky vidim ![]()
@Birdonawire píše:
Kdysi davno jsem cetla, ze CSA poradaji nejaky kurs, kde se lidi odnauci bat letani. Ale bylo to pred covidem a pred tim, nez byly v insolvenci.
Taky jsem na to kdysi koukala….pry je ale uspesnost 75%…pri mem stesti jsem v tech 25%
![]()
@Azeretereza Léky proti úzkosti tě jen uklidní a nemusíš se opíjet do němoty.
Návod je létat, létat, létat.
Nic víc nevymyslíš.
Poprvé to budeš muset hecnout - i kdyby to mělo být s rivotrilem. Jakmile budete mít tu přímořskou chaloupku, tak tam nějakou dobu létat co nejčastěji (ideálně s přestupem - což by bylo fajn ke zbavení se paniky, ale později už by to byl opruz). Čím víc budeš létat, tím menší budou obavy.
Hodně mi pomohlo v Londýně se podívat na oblohu, kde je v jednom okamžiku třeba šest letadel - kdykoli zvedneš hlavu a podíváš se nahoru, napočítáš minimálně čtyři různá letadla, tam snad není nebe bez letadel. Nebo zažít mumraj na letišti v Istanbulu - bylo to jako stát na vlakovém nádraží - stovky, tisíce lidí, co někam letí a NESPADLI.
@miasek píše:
V ktere lokaci se divate po nemovitostech? Odhaduji, ze je to zhruba 2 hodiny letu. Tak na tohle by jsi se mela soustredit. Vezmi si knizku, pust si film. Venuj se sobe a nech manzela peci o deti v dobe letu. Upozorni letusku pred letem na tvuj strach, oni jsou na tohle vyskoleny.
Jsou to Kanarske o-vy, tudiz trochu delsi cesta, navic co jsem ted koukala, tak casto je to s mezipristanim
coz tedy na jednu cestu peklo vzlet a prilet 4×, uaaaa ![]()
No tak ja prave nemuzu ani film ani knihu ani nic. Sedim zarezana v sedacce, drzim muze za predlokti a pri jakemkoliv zvuku, pohybu mam pocit, ze uz padame. A to tak, ze je mi na omdleni, busi mi srdce, vsechno se toci. Nemuzu se soustredit na nic jineho…kdyz vystupujeme z letadla, tak me boli vsechny svaly v tele, jak je mam celou cestu zataty
![]()
@JednaPrazacka píše:
Tak to me prave zajima, zda ma nekdo tip, ze by mu neco takoveho pomohlo…
pokud vím, tak snad samotné letiště pořádalo kurzy pro lidi, co mají hrůzu z létání, ale nevím, jak je to teď
@Whitedog píše:
@JednaPrazackaNávod je létat, létat, létat.
Hodně mi pomohlo v Londýně se podívat na oblohu, kde je v jednom okamžiku třeba šest letadel - kdykoli zvedneš hlavu a podíváš se nahoru, napočítáš minimálně čtyři různá letadla, tam snad není nebe bez letadel. Nebo zažít mumraj na letišti v Istanbulu - bylo to jako stát na vlakovém nádraží - stovky, tisíce lidí, co někam letí a NESPADLI.
Nic víc nevymyslíš.
Poprvé to budeš muset hecnout - i kdyby to mělo být s rivotrilem. Jakmile budete mít tu přímořskou chaloupku, tak tam nějakou dobu létat co nejčastěji (ideálně s přestupem - což by bylo fajn ke zbavení se paniky, ale později už by to byl opruz). Čím víc budeš létat, tím menší budou obavy.
Trochu jsem doufala, ze nekdo potvrdi existenci zazracne metody mavnuti proutkem
je pravda, ze naposledy jsme leteli tesne pres covidem (a bylo to teda spoustu letu na muj vkus) a nejak jsem to proste zvladla…ale asi nechci, aby me to dite videlo v totalni smrti…
Ja vim, ja vsechny racionalni veci vim…i jsem si to studovala z hlediska fyziky a z hlediska statistiky a bla bla…ale stejne neporucim te predstave. Proste pred sebou vidim sebe v padajicim letadle, tu bezmoc, ze muzu jen zirat a cekat naraz, otoci se mi vsechny organy a konec. Stokrat si zopakuju, ze je to nejbezpecnejsi prostredek, ale nefunguje to..