Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
PAS a úzkost ze školky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.3.23 10:59
@Anonymní píše:
Dnes je zase jeden z tech dnu, kdy mam chut zalezt nekam pod deku a dlouho nevylezat. Asi potrebuju nejake povzbuzeni.
Mam doma dcerku (3 roky), u ktere se potvrdil atypicky autismus. Je to zlaticko, miluju ji prese vsechno, ale nekdy uz mi sily prestavaji stacit. Je hodne inteligentni (pocita sama do 100, zacina nam cist..), takze je potreba vsechno hodne vysvetlovat, opakovat.. Taky je hodne uzkostna, takze nechce byt ve skolce. Ted teda cekame na asistenta, ale buh vi, jestli to nejak zvaldne. Je hodne citove zavisla na mne.
Mam dny, kdy zvladam vsechno s prehledem, ale nekdy uz jen cekam na vecer. Kamaradky vyslechnou, ale nikdo tomu vlastne nerozumi. S manzelem to je taky tezke, ma hodne prace, takze pomoc mam minimalni. Cca 2-3× do roka nam pohlidaji prarodice, jinak nic.
Vlastne tady nehledam ani tak radu, spis proste potrebuju upustit paru, mozna se najde nekdo, kdo ma podobny problem..
Dlouho jsem se v duchu upinala ke skolce, ale kdyz tam obcas jdeme (mame zatim chodit na zvykani 1× tydne na pul hodiny), tak vidim, jak je tam nestastna. Nechci nic lamat pres koleno, ale zaroven citim, jak ty sily dochazeji, hlavne mentalne…
Je mi to moc líto. Ale troufnu si napsat, že zvykání jednou týdně půl hodiny je na nic. Za ten týden už zapomene. Nemůžete chodit na chviličku třeba třikrát týdně nebo každý den? Pravděpodobně se to zlomí. Tyto děti citově přilnou i k paní učitelce, asistence, vychovatelce. Ale někdy to chvilku trvá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.23 11:02
@1Pears1 bohuzel to neni mozne, maji nedostatek personalu.. takze by se nam ucitelka nemohla venovat. Je to uzasna skolka, ve vsem nam vychazeji vstric. Jen tohle je proste problem, sama tam bez asistenta nemuze, potrebuje hlidani jeden na jednoho.
- Citovat
- Upravit
16.3.23 11:04
Taky si troufám tvrdit, že byste to měli zkoušet vodit víckrát týdně. V některých školkách je zvykačka s rodičem, některým dětem to dost pomáhá (ze začátku bys jí tam dělala „asistentku“ ty). Dcera dochází do speciálky třikrát týdně (když se zadaří a není nemocná), jen do oběda, víc prostě nezvládá (hlavně jsou dny, kdy tam nic nepozře, takže je do odpoledne hladová). Musí vodit otec, se mnou dělá při mém odchodu hrozné scény. Nešlo by to zkusit taky nějak takto nastavit? Prostě postupně navyšovat, s tebou, třeba do svačiny, pak zkusit do venku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.23 11:14
@Margery to uz mame za sebou, na podzim jsme to zkouseli a pak uz tam nechtela byt ani se mnou. Ty deti vubec nedavala. Ted uz je to o malicko lepsi, vcera jsme po dlouhe dobe byly na pul hodinky, ale zase uz chtela pak domu. Zacneme to pak zkouset s tim asistentem, ale mam obavy, ze ona tu skolku proste nechce a nedava.. Uplne na ni vidim jak je se mnou doma spokojena. Nevim co s tim uprimne.
- Citovat
- Upravit
16.3.23 11:28
Dcera PAS nema a byla na me extremne zavisla…zadne hlidani, zadna pomoc manzela, obe deti extremne nespici… asi bych prestala resit diagnozu a zkousela aby tam byla casteji na kratsi cas…a nebo ji nechala doma a dala do skolky az v zari zase… tezko se to cte, ale ona z tebe citi tu nejistotu a pocit, ze ji ublizujes… kdyz budes mit jistoyu v sobe, ze je to pro ni ok nebo, ze to proste nejde jinak, tak bude vse lepsi…drzim palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.23 11:36
@Aglája75 promin, ale nerozumis tomu. Dite co ma PAS nemuzes porovnavat se zdravym ditetem. To fakt neni neco co prejde. A nejistotu ze me urcite neciti, snazim se byt v pohode, silna, rozhodna.
- Citovat
- Upravit
16.3.23 11:42
@Anonymní píše:
@Aglája75 promin, ale nerozumis tomu. Dite co ma PAS nemuzes porovnavat se zdravym ditetem. To fakt neni neco co prejde. A nejistotu ze me urcite neciti, snazim se byt v pohode, silna, rozhodna.
To, ze nekdo nema neco diagnostikovane neznamena, ze tam nejaky problem nemuze byt… jen ja nejsem typ co detem hleda dianozy, spis hledan reseni…
Snazis se byt v pohode, ale dle toho co pises nejsi a vycitas si vse, co ji se nelibi… bojis se co zase bude… atd atd… je zcela jedno, jestli jde o skolku specialni nebo ne, problem je oddeleni od tebe a to nicim jinym nez tim, ze tam bude chodit na kratsi dobu a casteji ( proste musim do prace atd) nebo ji nechas trochu dozrat = das ji tam pozdeji…nezmenis, zaklad je mit to jasne a vyresene v sobe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.3.23 11:51
A dokáže s tebou dcera komunikovat, rozumí, mluví? Pokud ne tak chápu, že když je někde půl hodinu jednou týdně a netuší kde a proč, je úzkostná. S atypickým autistou zkušenost nemám. S dětským autismem ano. Ve školce opravdu potřeboval dohled jedné osoby nonstop, hlavně venku, ale úzkostný nebyl, spíš měl svůj svět a vůbec nereagoval …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.23 11:54
@Aglája75 Takhle cernobile to ale neni. Neprala bych ti videt co jsme zazivali na podzim. Nejdnou nam v noci nespala, zacala se pocuravat, ja jsem si nemohla dojit ani na zachod, totalni separacni uzkost. Usinani za revu a sceny kazdou chvili, kdyz ji neco rozhodilo. Mela jsem doma uplne jine dite. Samozrejme, ze me to trapi. Ale nijak to pred ni neventiluju. Hodne s ni o vsem mluvim, vysvetluju. Ja jsem smirena s tim, ze by sla az dozraje pozdeji, ale mit doma autisticke dite a 24/7 jet na plne obratky neni opravdu jen tak. a znovu opakuju, ze pokud mas neurotypicke deti, tak tomu proste nemuzes rozumet. Achjo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.3.23 11:56
@Valnutka jo, rozumi a komunikuje i kdyz zatim hur mluvi. Ale svuj svet ma teda taky a reaguje jen kdyz se ji chce. To je ale pry tou vysokou inteligenci, proste ji pripadamw casto uplne nezajimavi 
A dohled potrebuje neustale, casto strida cinnosti a obcas ji napadnou jeste i nebezpecne napady. Rada treba splha na nabytek.
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
16.3.23 12:47
Měla jsem dítě s vývojovou dysfazii, smíšenou tedy. Ve školce od 3,5 let, malý počet dětí díky velikosti školky a první rok to byla šílenost.
Chodilo tedy na 2 hodiny denně, víc nedávalo. Ale ze začátku řev, řev, řev. Muselo si zvykat.
Extrémní nesnášenlivost změn, emoční labilita, fixace na matku, nemluvilo a samozřejmě nerozumělo k věku.
- Citovat
- Upravit
16.3.23 13:02
Podle mě je půl hodiny za týden strašně málo. Syn taky chodil na půl hodiny, ale každý den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.3.23 13:20
@kavenka no momentalne to jinak nejde, ve skolce je malo personalu. Budeme to pak kazdy den zkouset s asistentem.
- Citovat
- Upravit
16.3.23 13:36
@Anonymní píše:
@Aglája75 Takhle cernobile to ale neni. Neprala bych ti videt co jsme zazivali na podzim. Nejdnou nam v noci nespala, zacala se pocuravat, ja jsem si nemohla dojit ani na zachod, totalni separacni uzkost. Usinani za revu a sceny kazdou chvili, kdyz ji neco rozhodilo. Mela jsem doma uplne jine dite. Samozrejme, ze me to trapi. Ale nijak to pred ni neventiluju. Hodne s ni o vsem mluvim, vysvetluju. Ja jsem smirena s tim, ze by sla az dozraje pozdeji, ale mit doma autisticke dite a 24/7 jet na plne obratky neni opravdu jen tak. a znovu opakuju, ze pokud mas neurotypicke deti, tak tomu proste nemuzes rozumet. Achjo.
Zazila jsme mnohem horší věci než autistické dítě a podpora a pomoc manžela, ale to je jedno…černobílé to je…Buď musí mít speciální školku a asistenta atd a nebo nechat jí dozrát i děti s PAS v něčem dozrají…a nebo zkoušet…Stejně tak ty…když to nedáváš tak sehnat pomoc…ono i tím hlídáním jinou osobou se může učit a zvykat si…Když měla dcera v loni v první třídě několik měsíců stavy šílených scén, že už jsem s ní jela i na psychiatrii pohotovost, protože náročné a svéráz byla vždy, ale tohle bylo několik šílených scn každý den bez možnosti řešit…zkrátila jsme si úvazek, abych měla sílu řešit v klidu (a věř, že jsme na vše sama, nemocná toxická matka, nikdy žádná pomoc…opravdu náročné nespící děti, umírající tatínek, péče o ležící babičku s Alzheimerem atd atd)…Mě přijde, že nejhorší je pro tebe přijmout, že jí prostě nemůžeš dát do školky a mít „klid“, že je zase problém…tak řeš tou pomocí doma a malou zkoušejte zvykat na hlídání…někým jiným…Ono hodně dětí ve 3 školku nedává…ale ve 4 ano a nemusí mít ani žádný problém…u vás může být kombinace obojího…Pokud školku nedávala s tebou, tak k čemu jí tam bude asistent?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Dnes je zase jeden z tech dnu, kdy mam chut zalezt nekam pod deku a dlouho nevylezat. Asi potrebuju nejake povzbuzeni.
Mam doma dcerku (3 roky), u ktere se potvrdil atypicky autismus. Je to zlaticko, miluju ji prese vsechno, ale nekdy uz mi sily prestavaji stacit. Je hodne inteligentni (pocita sama do 100, zacina nam cist..), takze je potreba vsechno hodne vysvetlovat, opakovat.. Taky je hodne uzkostna, takze nechce byt ve skolce. Ted teda cekame na asistenta, ale buh vi, jestli to nejak zvaldne. Je hodne citove zavisla na mne.
Mam dny, kdy zvladam vsechno s prehledem, ale nekdy uz jen cekam na vecer. Kamaradky vyslechnou, ale nikdo tomu vlastne nerozumi. S manzelem to je taky tezke, ma hodne prace, takze pomoc mam minimalni. Cca 2-3× do roka nam pohlidaji prarodice, jinak nic.
Vlastne tady nehledam ani tak radu, spis proste potrebuju upustit paru, mozna se najde nekdo, kdo ma podobny problem..
Dlouho jsem se v duchu upinala ke skolce, ale kdyz tam obcas jdeme (mame zatim chodit na zvykani 1× tydne na pul hodiny), tak vidim, jak je tam nestastna. Nechci nic lamat pres koleno, ale zaroven citim, jak ty sily dochazeji, hlavne mentalne…