Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Pětiletý se stále lituje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.3.21 13:10
No to je teda fáze na zabití.
1. jakmile začne vyvádět, tak to ignoruj, případně jasně oznam, že domluva bude až přestane hrát takovéhle divadýlko. Čím méně pozornosti získá, tím méně častěji takvéhle věci bude předvádět. Zejména tedy si nesmí takhle vymanipulovat to co chce získat.
2. mrkni na to jak funguje koncept zvaný výchova bez poražených, pomáhá to předcházet podobným konfliktům a hledat řešení která budou přijatelná pro tebe i pro dítko.
https://www.vychovabezporazenych.cz/
tady je pak k tomu kniha https://www.kosmas.cz/…-porazenych/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 13:13
Ja bych mu stanovila nějaký denní program, který by byl denně stejný. Dopoledne hodinku prostě to, co ho nebaví, bude to mít jako přípravu na školu. V pěti letech to už fakt chápat musí. Po obědě nebo po svačině 2 hodinky s kamarádem s tím, že ale budou venku. Taky bych nechtěla, aby moje dítě někde vysedávalo u někoho doma. Na druhou stranu chápu, že rodičům to vadit nemusí, obzvlášť v téhle době. Já jsem taky ráda, když tu má syn kamaráda, protože neustále neotrvauje s blbinami a vystačí si sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 13:15
Jen tedy dodám, že mám o rok a půl mladší dítě a u nás je to teď taky. Nebaví ho hračky, hry, vyrábění, prostě nic. Ale jak mi dám tablet nebo zapnu televizi, nevím o něm. Řekla bych, že toho má doma prostě plné zuby. Byl zvyklý na školku od roka chodí do jeslí. Já ale vidím světlo na konci tunelu, za 14 dní se vracím do práce a malý může do školky zpět
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 13:32
@Aduš8 píše:
Jen tedy dodám, že mám o rok a půl mladší dítě a u nás je to teď taky. Nebaví ho hračky, hry, vyrábění, prostě nic. Ale jak mi dám tablet nebo zapnu televizi, nevím o něm. Řekla bych, že toho má doma prostě plné zuby. Byl zvyklý na školku od roka chodí do jeslí. Já ale vidím světlo na konci tunelu, za 14 dní se vracím do práce a malý může do školky zpět
To by musely školky otevřít. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 13:36
To chce pevný a jasný rad, který bude každý den stejný. Když deti presne vi, co kdy bude a i přes jejich počáteční protesty to tak opravdu vždy bude, tak pak nemají důvod protestovat. Tedy oni si vzdy něco najdou, ale bude to víc v klidu, téměř jiste nebude celodenní mrceni. Tedy samozřejmě až poté, co si an ten režim dítě zvykne. Takže udělej nějaký program a s kamarádem se klidně může vidět každý den, ale ve stanovenou hodinu a na stanovenou dobu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 13:47
Dcera měla taky období, kdy chtěla být stále někde na návštěvě, bylo to otřesný - každý den diskuze a prosby, jestli někdo může k nám a ona k nim, případně škemrání ve školce při odchodu - zavolej mamince aničky, at může k nám…Pořád dokola a dokola a dokola. A že to sousedům nevadilo, ale mě to bylo trapné. Ale je pravda, že chodily ven a nebo si hrály. Koukat společně na TV, to je děs, to by se mi taky nelíbilo.
V tomhle věku nepomáhalo nic, prostě se to řešilo pořád dokola - zavedli jsme ale pravidlo, že takové věci musí být domluvené dopředu - tím jsem eliminovala, že škemrala v té školce. Mluvili jsme o tom, že každý potřebuje čas, kdy je rodina pohromadě a nechce být rušena, že chodit k někomu na návštěvu pořád je nevhodné. Třeba by pomohlo stanovit si nějaké dny, kdy bude jasné, že se budou navštěvovat - udělat si debatu s ním, kalendář, být připravena s argumenty - v pondělí jezdíme na nákup, to u nás nikdo být nemůže. V úterý je to možné, ve středu má Pepík fotbal, to nejde, ve čtvrtek to jde…nechat syna, at navrhne i on a diskuzí se dobrat k něčemu, co pak budete dodržovat. Pokud se syn zapojí do tvorby toho návštěvního systému, pomůže mu to i lépe se vyrovnat s tím, že někdy to nejde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.3.21 13:50
O řád se snažím tak nějak celou dobu. Holt na minuty to s dvěma malými dětmi nikdy nebude. Ale vstanou, snídaně, hraní, venek, oběd, aktivity doma, venek, večeře, pohádka, spaní, je celý jejich život. Naopak když se už od rána vzprčuje, že nechce nic, tak si nějaký řád můžu strčit za klobouk a stejně mu to v těch řečech nezabrání. 
Když se s ním předem domlouvám, že jdeme třeba na půl hodiny ke kamarádovi jen na zahradu, vůbec na nějaké domluvy nereaguje, hned v tu chvíli, jak přijdeme, už se kýbluje dovnitř. 
- Citovat
- Upravit
29.3.21 14:00
@Sonmi u nás školky otevřené pro pracující rodiče jsou, nežiju v ČR.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 14:17
On se s tebou evidentně nudí, neumíš ho zabavit, zaujmout.
Proč ten jeho kamarád nemůže také přijít k vam, aby si hráli spolu, to tu nezaznělo. Můžete se v návštěvách přece střídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.3.21 14:24
@Koblizkova1980 píše:
On se s tebou evidentně nudí, neumíš ho zabavit, zaujmout.
Proč ten jeho kamarád nemůže také přijít k vam, aby si hráli spolu, to tu nezaznělo. Můžete se v návštěvách přece střídat.
No tak jeho nezaujme ani výlet do zoo, na bazén, vlakem, u všeho je pět tisíc poznámek. To už jsme si zvykli. Navíc v této době jaksi tyto aktivity odpadají, že. 
Jako pardón, ale nejsem zábavní park, nevím, co bych ještě mela dělat víc. Běžné aktivity a soutěže v přírodě, hry, domácí hraní úplně ignoruje. Mě připadá, že mu tak ani nejde o toho kamaráda, ale o to, že u nich může víc než doma. 
Kamarád k nám také někdy chodí, zaujme se našimi hračkami a v tu chvíli to syna přestává bavit a dělá mu naschvály. Je tak jaksi znuděný už že všeho dopředu.
- Citovat
- Upravit
29.3.21 14:48
@Anonymní píše:
No tak jeho nezaujme ani výlet do zoo, na bazén, vlakem, u všeho je pět tisíc poznámek. To už jsme si zvykli. Navíc v této době jaksi tyto aktivity odpadají, že.
Aha, no tak to chápu, že mu vyhovuje, mít kamaráda, u kterého se může válet před televizí.
No soucítím s tebou, máš doma opravdu pokládek, jak se říká, „jenom zakopat“. 
Asi ti nezbývá nic jiného, než kamaráda omezit na snesitelné minimum (protože flákání se u televize není kamarádství, a není to nijak přínosné), trvat na reciprocitě (jednou ty u nich, jednou on u vás), držet pevnou linii a doufat, že z toho jednou vyroste.
Btw. být tebou, trvám také na plnění pravidelných domácích povinností (pověsit prádlo, prostřít stůl, vyskládat myčku…), a ze školky snad taky posílají nějaké pracovní listy, úkoly. V tomhle věku má nejvyšší čas si zvykat neflákat se, čím dýl s tím budeš čekat, tím větší odpor pak bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 15:13
@Anonymní píše:
No tak jeho nezaujme ani výlet do zoo, na bazén, vlakem, u všeho je pět tisíc poznámek. To už jsme si zvykli. Navíc v této době jaksi tyto aktivity odpadají, že.
Ježiš tvůj syn je jak můj, je mu 4 a půl a taky je teď příšerný jak není školka 
jen škodí, je negativní, nadává že je všechno blbé, dělá naschvály mladší Segre, neumí si hrát s někým jiným, vždy je z toho nějaká šarvátka on to má tedy v povaze, ale teď se to rapidně zhoršuje a už si připadám zas jak před dvěma lety, kdy s ním nešlo nikam jít, že tam udělá scénu, narozdíl ale od teď se dalo dělat cokoli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 15:27
Máš strašně negativní přístup k vlastnímu synovi. Vyloženě tě obtěžuje, je to cítit z tvých slov. Dětské chování je odrazem matky, tudíž se zamysli nad sebou a svým myslenim, chováním. Zkus psychosomatiku na FB, tam by ses mohla dozvědět, co děláš blbě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.3.21 16:00
@Koblizkova1980 taky mi paní přijde zbytečně negativní a „nastartovaná“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Syn má za měsíc pět let. Našel si v sousedství kamaráda. Jako jsem ráda, ale od té doby, sotva se vzbudí, tak chce jít jenom za ním, o ničem jiném ani slyšet. Je ještě malý na to, abych ho pustila samotného. A i tak se s nimi vidíme skoro každý den, není to tak, že bych mu odpírala veškerý kontakt. Pokud ho pustím samotného, okamžitě se oba nastěhují k nim do obýváku a dožadují se telvize, jim to nevadí, ale mě tedy hodně. Chci aby si hrál venku a vyřádil se, ne aby proseděl odpoledne u televize. Navíc je mi proti srsti buď být neustále u sousedů nebo aby tam měli mé dítě. Říkají, že jim to nevadí, ale priznejme si to, kdo by, chtěl mít doma skoro denně cizí dítě.
Když to synovi po dobrém vysvětlím, že třeba dopoledne potřebuji i něco udělat, odpoledne můžeme jít i s kamarádem na procházku, začne po mě ječet, jak mě nemá rád, jak mě už nikdy nebude poslouchat, půjde si kam chce a podobné lahůdky. 
Od nás to rozhodně nemá, nevím, kde to mohl slyšet. Ale nevím jak na to mám reagovat. Manžel, když to slyšel, ho seřval a syn se zbytek dne litoval, jak nechceme nic dělat pro něj a další takové lítostivé řeči. 
Vůbec to není pravda. Jsem ještě na rodičáku s mladší dcerou, takže den je prakticky podřízený jim, jenomže syn s tímhle začne úplně u všeho, nebaví ho nic, chodit ven nechce, doma si hraček vůbec nevšímá, vyrábět ho nebaví, pomáhat mi v žádném případě nebude. 
Když přikážu, je k tomu milion litostivých řečí, viz výše. Začarovaný kruh, už mě to opravdu nebaví, jak bych na to měla reagovat? 