Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Pláč na začátku těhotenství, deprese, strach..
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
24.7.21 19:56
Pláč na začátku těhotenství,deprese,strach..
Maminky prosím vás. Jen co tohle téma zakládám tak brečím. Jsem 6tt, poslední dobou se mi neděli zrovna moc příjemný věci, a já od té doby mám hrozne úzkostné stavy. Pořád bych brečela, ale opravdu hrozně. Byla jsem i na trhání osmičky před 3 dnama a odnesla jsem si z toho nějakou postraumatickou poruchu protože to nebylo nejjednodušší a od té doby mám strach být sama doma, protože se bojím že se mi něco stane. Já vím určitě jste větší pitomost neslyseli ale bojím se. Nevím jestli je to způsobené hormonama a nebo jestli mám nějaký problém. Prosím uklidnite mě a napište klidne svoje příběhy o pláči který jste v těhotenství zažili 
,čekám první dítě a nevím jaká hormonální nerovnováha je normální a co už normální není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.7.21 20:52
Taky bych mohla vyprávět z prvního těhotenství. Bylo mi hrozně. Dělala jsem a chtěla dělat neskutečný hovadiny. Když jsem čekala na vlak a koukala na něj, jak přijíždí s tím, že by se všechno vyřešilo, kdybych pod něj skocila… to bylo snad ještě to lepsi. Začalo to asi v 5. týdnu. U me to zase začal film Bridget Jonesová s rozumem v koncích. Po něm se mi to rozjelo. A trvalo to asi dva týdny než to preslo. Hodně mi pomohlo začít zase pořádně jist. Rozjedla jsem se čínskými polivkami. 
a pak bylo zase všechno růžový. Teď mám skoro čtyřletou holčičku a jsem znova v 5.tydnu. a zatím, ťuk, ťuk, dobrý. Klidně mi napis do soukromých zpráv, kdybys chtěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.21 21:30
Ahoj, vůbec to není pitomost. Tohle období je těžké pro všechny a těhotenství je samozřejmě další zátěž navíc, i když je plánované. Taky jsem měla celkem solidní záchvat úzkosti, spouštěč byla tak idiotská věc, že ji sem nebudu ani psát, ale každopádně jsem se sama dostala do takového stavu, že jsem si najednou byla jistá, že můj manžel nebo nenarozená dcera určitě umřou.
Vzbudila jsem muže, i když jsem ho s tím nejdřív nechtěla obtěžovat, ale bylo to nesnesitelné. Po chvíli mluvení mi bylo mnohem líp. Ale určitě by takhle pomohlo mluvit s kýmkoliv, kdo by byl zrovna ochotný naslouchat, to se ostatně doporučuje při všech akutních stavech. Pak jsou ještě nějaký dechový cvičení, to pomáhá jak kdy.
Klidně napiš, když si budeš chtít promluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.21 22:07
@Kamkam
Ani mi nemluv, já mít poblíž vlak tak nad tím taky budu přemýšlet. Je mi psychicky opravdu zle, mám pocit že to sama nezvládnu 😥 odstartoval to ten zubař, a já od té doby se jen doma trepu a mám strach být sama. Trhal mi osmičku a pak jsem půl dne musela sedět ještě u své zubařky aby zastavila krvácení. Myslím že mám nějakou postraumatickou poruchu protoze nemůžu ani spát aniž bych se ze spaní nelekala😥
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.21 22:09
@Žižkovská žena
Jsem na to sama úplně, nikdo tohle nechápe. Nikdo se mi nesnaží porozumět a trochu ten stav pochopit. Nevím co je horší 😥 jen doufat že to brzy přejde
Vysadila jsem po konzultaci s doktorkou antidepresiva tak mám strach že ty hormony zpusobily zase nějaký problém v hlavě 🥺
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.21 22:15
Já mám takovýhle úzkostný psychostavy tak jednou-dvakrát do roka, i když nejsem těhotná. Stres, únava, těhotenství tomu taky nepřidá. První co je nutný, je uvědomit si, že je to úzkost, pojmenovat ten stav - pak máš konkrétního „nepřítele“ a líp se proti tomu bojuje. Zároveň je dobrý přijmout, že teď zrovna s něčím bojuju a primárně tedy potřebuju řešit tohle, všechno ostatní je podružný. Druhý krok - uvědomit si, co by mi mohlo pomoct. Vykecat se někomu, víc odpočívat, self-care. Poslední takováhle fak špatná ataka byla u mě na začátku prosince, tejden byl největší masakr, kdy jsem víceméně jen ležela, brečela a snažila se přijít na to, jak z toho ven tentokrát. Našla jsem audioknihu namluvenou svým oblíbeným hercem a tu jsem poslouchala, vůbec jsem nevařila, neřešila domácnost, o tu a o dceru se staral manžel (je dobrý mít blízkýho, který ti takhle pomůže a podrží tě). Do tří týdnů to bylo pryč, po tom prvním týdnu už jsem byla schopná existovat, jen jsem na sebe byla opatrnější a hodnější 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.7.21 22:39
Ahoj, takze ty jsi uz AD uzivala? S cim ses lecila?
Mozna by to chtelo zvazit znovu nasazeni medikace, protoze tohle mi teda prijde uz nebezpecne -
Viz reci o skoceni pod vlak….
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Krátký děložní čípek
- 03.07.26
- Analytička96
Vaginální suchost bolest při sexu
- 26.06.26
- Anonymní
Dráždivá děloha
- 24.06.26
- Pika385
