Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Věděla jsem, že chci vic než jedno. Máme tři. Občas děláme srandu, že by mohlo být i čtvrté (máme tři holky) ale spíš ne, možná kdyby mě to chytlo za nějakých 10 let
Ale zase bych chtěla být funkční babička, tak nevím, jak bych to zvládala s případným malým dítětem a vnoucetem. Ale jedno vim, ze kdyby se zadarilo nějakym nedopatrenim, tak je vítané.
My jsme chtěli pět, když jsme se potkali s realitou života, tak jsme si naplánovali tři děti. Máme teď čtyři děti. ![]()
Chtěla jsem 3 - 4 děti, manžel min. 4. Máme tři dcery a jednoho syna celkem brzy po sobě.
Manžel by šel ještě do dalšího, ale pro mě je to už strop, už i tak je to náročné, a navíc už mě taky tlačí věk. ![]()
@tezi píše:
Chtěla jsem 3-4, minimum byli 2 a nejlépe holčičky. Dětí máme 5 a nejspíš ještě aspoň 1 bude.
a jestli ten kočárek v profilovce je Tvůj, tak máš krásný kočárek
Se divím, že tu přispívá tolik lidí s tolika dětma, i když statisticky se vymykají a měly by tu být příspěvky lidí s jedním, dvěma dětmi.
Děti jsem vždycky chtěla, manžel říká, že on taky. Měli jsme v plánu tři, ale život nám nadělil dvě „nad limit“. Nelitujem ![]()
@Talitha píše:
Se divím, že tu přispívá tolik lidí s tolika dětma, i když statisticky se vymykají a měly by tu být příspěvky lidí s jedním, dvěma dětmi.
no já myslím, že emimino není úplně reprezentativní populační vzorek
. Vem si, kolik je tu 4 nebo 5 či 6 dětných mamin (myslím na Emiminu), v běžném životě je jejich koncentrace řidší. Já když mezi řečí řeknu, že máme pět dětí, spousta lidí nezakrývá údiv. Tady jsem kolikrát ještě slabý odvar ![]()
Příspěvek upraven 25.09.15 v 21:02
@Talitha tak já se hlásím, průměrňáková zde, mám jedno, chtěla jsem 2-3, ale vzhledem k tomu že není s kým počít druhé a třetí, tak asi zůstanu jen u jednoho
![]()
Chtěla jsem dvě nebo tři. Mám jedno, druhé je na cestě a o třetím už nechci ani slyšet.
@tezi píše:
@danyk děkuji, je to můj kočárek teď na nejmladšího
ahoj, co se vám narodilo? Mluvila jsi v těhotenství o chlapečkovi na květen
. Každopádně gratuluji a kočárek je opravdu krásný ![]()
Na střední jsem měla období, kdy jsem děti nechtěla, pak období, kdy jsem chtěla dvě. To bylo akorát v době, kdy jsem poznala manžela, ten chtěl 4. Pak udělal kompromis, že tedy 3, já si stále stále stála, že dvě budou až až. Pak se to u mě otočilo a říkala si, že bych chtěla klidně ty 4 děti a třeba i více. Realita - po prvním porodu, kdyby mi nevadil jedináček, tak bych zůstala u prvorozené. To mě celkem brzy přešlo a pořídili jsem sestřičku. Manžel chtěl ještě třetí, kdyby se náhodou zadařil ten chlapeček. To jsem dost přemýšlela a nakonec svolila. Teď máme 3 a je to konečná. Jen kdyby se stala nějaká „nehoda“ a selhal by lidský faktor, tak si to čtvrté necháme, ale dobrovolně ne (tedy já bych to brala, kdybych nemusela být těhotná a rodit
).