Pocit chudoby
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Citovat
- Upravit
Anonymní píše:
no tak nejdříve mě toto tížilo taky-trochu vůči dětem-muisela jsem odpovídat,že to a to si nemůžeme dovolit,ani blbé kindervajíčko,to dostávají děti k svátku.K vánocům dostali dárky pouze od prarodičů.Naštěstí v neštěstí nemají mé děti úplně vpřádku mozek a hračky jim až tak mc neříkají-čili když zahlásí,že by chtěl třeba lego a já řeknu příště,tak mávne rukou a řekne:mami,třeba za rok mi to koupíš,to nevadí…druhý zase,že k ježíšku,ale netuší,kdy ten ježíšek je.Otec neplatí alimenty,já splácím obří dluhy,do toho nemůžu chodit do klasické práce,neb mám syna jen do 12,30 od 8,30 v mš,k tomu jsme týdně někde u lékařů a odb..Na den mám cca 60Kč a i to splkne mhd,největší položka jsou svačiny staršímu do školy.Naštěstí,vždy když přijdou peníze,uděláme větší nákup,koupíme do zásoby špagety,rýži,málokdy máme brambory,maso děti téměř nejí krom spodních stehen a řízků.Já si odříkám tak,že často ani nevečeřím,snídaně jsou pro mě drahý luxus,máslo šetřím na kaši-kluci ho naštěstí nejedí.Točíme jídla jako cuketové řízky s kaší,špagety,přičemž jeden je jí s kečupem,druhý s mou červenou omáčkou bez masa,na tu potřebuju jen protlak.Svátek jsou taštičky z br.těsta plněné špenátem,nivou a kys.smetanou,řízky s kaší máme tak jednou,dvakrát měs.,koprovku s knedlíkem bez masa,svíčkovou dělám občas,starší má rád v této omajdě maso,tak ten kusek pro něj se najde.Někdy udělám sekanou z kuřecího,langoše,květák,broklici.Starší syn má rád zeleninu,tak tu se snažím kupvat-aspon okurku,nebo kukuřici v plechu miluje,ale poslední dobou jí má jen několikrát do měsíce.Já mám ráda rajský a ty mám na balkně,oblečení většinou dědí a když mám kupit boty,tak přispívá má máma:-(( s dárky si dávno hlavu nelámu,problém je pro mě ted škola-mají v rzvrhu angličtinu a tu musíme platit600Kč na pol.,třídní fnd 500Kč,výlety,divadla,to bude asi problém,bědy v mš i škole jsou taky problém.Já sama chodím v botech starých 10let,oblečení dědím naštěstí od příbuzných z ciziny,takže dokonce na veřejnosti mžná nevypadáme až jako socky,ale já se denně budím se zufalými myšlenkami plnými beznaděje a bezmoci.Od ledna mi vezmou rodičák na mladšího,který nám sice schválili d konce r.2012,ale bude se měnit zákon a já přijdu o něj i o sociál…vůbec nevím,jak z toho ven.otec dětí se jen vysmívá,OSPOD si neví rady,že on ví,kam až může zajjít,aby neporušil zákon a to mu ve znaleckých psudcíh vyšlo,že je prakticky psychopat…dokud jsem jej neznala,tak jsem nidky neměla problémy s financemi,ale zatáhl nás do takových dluhů-ke všem půjčkám donutil mě a nyní se vysmívá.SJM jsme vypořádali nekonkretně a n se nyní skrývá,i když víme,kde,tak poštu nepřebírá a všichni věřitelé tak jdou na mě i za jeho exekuce,které vznikly před manželstvím či po jeho ukončení…Omlouvám se,že jsem se tak rozepsala,ale nějak to světlo na konci tunelu vyhasíná
Ahoj, jsem zakladatelka téhle diskuse a musím říct, že po přečtení Tvého příspěvku jsem se trochu zastyděla, jaké to mám přízemní starosti…Každý žijeme jinde a jinak a ty okolnosti na nás různou měrou působí. Máš to těžký, to je jasný, že ve stínu Tvých starostí jsou ty moje úplně banální. Jsem ráda za tyhle diskuse, člověk si může ulevit a zároveň mu díky radám druhých něco docvakne. 
- Citovat
- Upravit
ahoj zakladelko,nemusíš se omlouvat,každý máme ty své problémy a každý vnímá chudobu,navíc hranice se posouvají individuálně-přiznám se,že před lety jsem klidně nakupovala kvalitní mnohdy drahé potraviny-riomare,biomléko,které jediné mi chutnalo,panzanišpagety,synovi dokonce biohvězí,minerálky,spoustu dnes pro mě již nepotřebných věcí-jako blbosti do wc,drahou drogerii,krém na obličej i za 400Kč.Jenže to jsem ještě netušila,že dnes již exmanžel za mými zády nadělal statisíce dluhů,a přitom jsem já vždy domů nosila víc peněz než on.Bohužel osud chtěl jinak a děti jsou nyní zdrav.postižené,takže já mám omezené možnosti práce,snažím se jak t jde,ale když není hlídání,není práce.Na druhou stranu nás ex dost tyranizoval jeho obliba byla v domácím násilí.Takže nyní jsme sice předlužení,ale svobodní,syn to odnesl tím,že bere rán i večer prášky,na spaní i antidepresiva a to je mu 7.Ale chtěla jsem říct,že si člověk postupně přivyká a i my se nejdříve ocitli v situaci,jako jsi dnes třeba ty-nejdřív mě trápilo,že děti nemohou k moři,pak že jim nemůžu dopřát nějakou tu hračku,kterou by ony chtěly, pstupně to šlo dál a dál a když vše prasklo,tak jsem se prakticky složila,dosloužilo mi zdraví.Dnes se snažím splácet dluhy,ale třeba následující dva měsíce vůbec nevím,jak to bude,spoléhám na to,že ex zase dplatí alimenty za 3měsíce a že to nějak dpadne,jako vždycky…je to jen šíleně stresující.Nemusíš se stydět,ale abych tě trchu uklidnila,tak jsem tuhle byla v obchodě a trochu záviděla ženské přede mnou na kase-byla dobře blečená,namalovaná,opálená,atraktivní a na páse měla samé dobrůtky-porek,jarní cibulku,kvalitní šunku,kterou já jsem svého času milovala,ale dnes již nevím,jak chutná,celozrný chléb,který byl pro mě taky lahůdkou,jenže stojí 30Kč a t je luxus,měla tam tho spousty a vše takové značkové a dobré.No a když vytáhla úvěrovou kreditní kartu,tak jsem si jen řekla,aha,tak no to nebude všude tak,jak to vypadá.....je lepší být bez dluhů a nemoci si dvolit vše,než být předlužený a pak se stresvat.Vís,taky my jsme měli pcit,že když se nám první syn narodil,že potřebuje nutně všechyn ty drahé hračky od fisherprice,lamazze a já nevím,co ještě,ale u druhéh už jsme věděli,že je t kravina-nejlepší je nafouklý sáček,plastová láhev zčásti naplněná vodu či pískem,a když se kutálela,zabavila víc,než ty drahoty-zkrátka přišla jsem na to,že dítě nepotřebuje vše,co mají ostatní,ale jak píšu,je pravda,že moje děti bvyklé hračky nebraly nikdy,stačí jim prvázky a kabely,co všude navážou,starý ovladač na tv,kde byly tlačítka,atd…nová partnerka jejich tce mi např.vyčetla,že on byl jak scka,že ho musela bléci,no ale ona dělá nechvalně proslulé pvolání,koupili si nové auto,chodí jen ve značkovém,kouří marlbora,ale alimenty schválně neplatí,z práce odešel a nepracuje,takže to má opravdu zařízené…
- Citovat
- Upravit
Doporučuju - domluvte se s rodinou na částkách (třeba 200,–), za kterou kupujete pro děti, pro sourozence atd .. k svátku, k narozeninám, k vánocům .. S bráchou to u nás tak funguje, vyhovuje, a pokud někdo chce koupit něco víc, samozřejmě může ..
A nikdo nemá špatný pocit .. jsme rádi, že se sejdeme, dáme si něco dobrého, rozdají se dárečky a je z toho moc prima odpoledne ..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jj,my máme nepsné pravidlo-mí rodiče všem vnoučatům kupují vždy za 500-tedy spíš t dají mě a já kupím z toho boty a ještě zbyde,kk vánocům mi dají 1000Kč pro každého a z toho já koupím opravdu dárky-přes net.a já mám k narozkám od našich 1000Kč a k vánocům 2000Kč a tak už to funguje spoustu let,jen tak před 7lety to bylo i k vánocům 1000Kč pro mě,pak asi vzali v úvahu inflaci 
- Citovat
- Upravit
Jenom jsem chtela napsat, ze bohatstvi neni vzdy vyhra. Osobne si myslim, ze do zivota je lepsi vychova ve skromnosti nez naopak. Nasi jsou rozvedeni uz od mych 6ti, mamka na nas s brachou byla sama, prijmy nikdy nebyly na zadne vyskakovani, ale pro me to ma tu vyhodu, ze umim zit skromne a ve stejnem duchu chci vychovat i sve deti. Dostalo me, jak moje skorosvagrova usporadala pro svou 3 letou dceru mega oslavu, kam pozvala 50 lidi, pronajala kvuli tomu salonek, zaplatila jakesi zpevaky…co ji da, az ji bude 18 ? A jaky vzor je to pro tu malou ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sandro souhlasím,a takové oslavy se dnes rozmáhají a vidím bohužel i na hřišti a v našem okolí již postoj dětí…můj syn vytáhl traktor na kabel a soused povídá-jé máte novou hračku?-nene,to už dostal starší k vánocům v 1,5roce,ovšem dnes je mu 7 a traktor je stále jak nový.Sestry syn zničí okamžitě hned,na co sáhne,nezná hodntu věcí a kdykoliv přijde k nám,rozbíjí i klukům hračky,takže když hlásím,že přijde,kluci začínají hračky schovávat,což tedy taky není ok,ale já nemám na nové a sestra svého syna jen omlouvá…peníze jsou fjn,pokud s nimi člověk umí pracovat,hodný sluha,ale zlý pán…a stejně čím víc jich je,tím víc starostí člověk má
- Citovat
- Upravit
Ahoj, ja by som sa zbytočne nezaťažovala a už vôbec by som neriešila fakt, že by som ťažko šetrila na to, aby som príbuzným kupovala drahšie darčeky a oberala tak vlastnú rodinu o tieto peniažky. Ak starí rodičia kupujú vnúčatám drahšie dary, tak prečo nie? Určite ich milujú a neznamená to, že automaticky čakajú, že aj vy budete obdarovávať starých rodičov darčekmi.
Ak vidia, že vaša fin. situácia nie je momentálne ružová, tak možno aj takto chcú pomôcť a deťom kúpia darčeky, po ktorých túžia a nemyslia to v zlom. Bude aj lepšie. MOji rodičia nám pomáhajú stále, napriek tomu, že naša fin. situácia je dosť dobrá, sú na dôchodku a jednoducho nikdy neprídu, aby nedoniesli do mraziaku aspoň dve kurence proste neviem, stále majú pocit, že mi musia pomáhať, aj keď na to nie som odkázaná a viem, že tiež budem mojim deťom pomáhať…takže rada na záver, ak príbuzní chcú a majú na to, tak nech kupujú aj drahé darčeky a ty kupuj rodine len malé drobnosti, ktoré potešia. Tvoje deti ťa nebudú mať menej radi len preto, že od teba budú dostávať menšie darčeky, ako od ostatných. Deti sú stále vďačné aj za drobnosti a malé výlety, dôležitá je láska v rodine a výchova.
- Citovat
- Upravit
Jo dárky taky šílím, taky na tom nejsme nejlíp,ale ne tak špatně jak píše tady jeden anonym 
Chlap taky pochází z poměrně bohaté rodiny,ale já od nich nic nechci,tchýně a tak…ale t o ej něco jiného
U nás je to tak,že malej bude mít ve středu narozeniny -bráchové se složili dohromady a dali mi 700 na dárek pro malýho ( dostane odrážedlo kolouška) tchýně dala chlapovi 1000 pro malýho ( dostane houpacího pejska)naši mi vědět nedali,takže nevím jestli něco plánujou 
mi s chlapem malýmu už od června šetříme na dárky k narozeninám -dostane takovou dřevěnou mrchu na zaklepávání, klavírek se zvuky zvířat, interaktivn stoleček koupenej za 190 na bazos.cz…se vším všudy nas dárky vyšly na 1000 ( ale to jsme na to šetřili pomalu 3 měsíce) jiank já jsem ráda,když mi někdo dá peníze pro malýho k narozeninám a vánocům a já mu mžu vybrat dárek sama,vždycky se snažím vydrat něco co mu dlouho vydrží tak rok co ho bude bavit, pro druhý dítě už dárky kupavat nebudeme,ale vyndáme asi ze skříně po prvním 
Jinak já bráchům kupuju dárky v hodnotě 250 kč ( jeden má tád kvalitní sypaný pravý zelený čaje druhej tabák do vodnice) našim většinou doutníky tátovi a mámě masáž,tchýni kytku a tchánovi víno nebo slivovici. Když mám narozeniny já nebo chlap tak většino dostáváme peníze třeba i na vánoce,to schováváme a kupujeme z toho malým oblečení, bity,očkování a nebo si to ušetříme a koupíme si domu novej vysavač, nebo máme peníze doma schovaný a když je někde dobrá akce na prací prášky ( peru v arielu) tak to koupíme z toho do zásoby a tak … s kamoškáma si dáváme dárky do 100 a snažíme se být se nejoriginálnější,prostě je to taková sranda ,už od září začneme pamalu nakupovat na vánoce,páč bysme to v prosinci neutáhli takže prarodiče nás musí vyjít na 800, sourozenci na 500 a malej cca 1500 ( hračky, boty ,oblečení)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
a z houpacího pejska 300 zůstalo ,to malýmu schováme na vánoce a koupíme ještě něco na vánoce.. na vánoce dostane kostky dřevěný co jsem vyhrála se sunarem ( teda doufám,že mi příjdou) prostě když vidím někde nějakou sotěž na balení UM a tak zkouknu podmínky a když mám jistotu,že něco vyhraju třeba ty kostky tak hraju a pak to malýmu schovám na vánoce… kdy jedeme někam ke z námým kde mají prcka tak většinou vezeme bonbony a tak a nebo vlhčený ubrouzky a plínky…honzík dostává starší oblečení,většinou když přiede někdo s chlapovy strany a i bráchové tak nám vozí UM, vlhčený ubrouzky, banány jablka pro malýho…taky se někdy cítím jako socka,ale oni vědí jak na tom jsme a sami říkají.že nevozí nám ale malýmu ,oni mají děti už velký ( ti co nám vozí) …a já malýmu prdel sprchuju, ubrouzky pomalu nepotřebujeme ,takže kdž se mi jich hodně nahromadí tak daruju dál 
abych nešla s práznou, jednorázovku používáme jen na noc jinak je v látce takže když se mi tu nahromadí hnusky tak zase daruju dál,abych nešla s práznou,popř hnusky prodám třeba kus za 3 kč a koupím malýmu pořádnou látkovku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj anonym, viem ako sa s tymi darcekmi citis, u nas sa hovori ze to nie je darovane, len pozicane a najblizsie to bude treba vratit. Preto napriklad svadobne mamy kontroluju co od koho mladi dostali. Ale pokial Ta trumfuje darcekmi pribuzenstvo, nemal by byt problem vratit to nie drahym, ale chcenym darcekom, ako radil Jura.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak já momentálně řešim taky problém s nákupem dárků..pořád nějaké oslavy, svátky, dětí už chodí na oslavy narozenin od kamarádů, za chvilku vánoce..atd..takže sledují akce, a když je třeba něco levnější tak to koupim, ted třeba sprcháč pro dětí za 25,–..hned jsem koupila dva…haribo bonbony ve slevě balíček za 6,90 ..tak až bude nějaká akce, tak mám alespon něco..a sledují záruky, nejsou to věcí co mají už prošlou dobu spotřeby.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jina anonymni..
Ahoj zakladatelko, nabidnu pohled z druhe strany - my jsme na tom financne velmi dobre, manzel hodne vydelava, takze si opravdu muzeme koupit vse co chceme, vcetne drahych darku pribuznym ci detem od pratel.
A v nasich rodinach, ani pratele na tom nikdo neni tak dobre jako my, ale proste vsechny ty lidi mame moc radi, tak proto jim jako darek koupime i drahe veci, na ktere sami nemaji, a pritom mam radost, ze jsem to ja, kdo jim splni jejich prani, ci ze detem od kamaradky koupim nejaky super darek, a ani ve snu me nikdy nenapadlo premyslet o tom, ze by mi to meli vracet stejnou merou!
Ja dam treba kamaradcine synkovi velkou krabici lega, ona da memu male plastove auticko - muj malej je spokojenej a ja mam radost, ze ma radost.. A mam rada kamaradku, za to, ze si vzpomnela.
A vsechno je takto v poradku.
Proc to vsechno pisu? Ver, ze normalni lidi vubec neresi, ze by meli za sve darky dostavat stejne cenne darky! (Pokud jsou tedy normalni).
Dej to, na co mas. Malickost od srdce potesi vice, nez bezduchy kristalovy lustr
- Citovat
- Upravit
Anonymní píše:
Ahoj zakladatelko, nabidnu pohled z druhe strany - my jsme na tom financne velmi dobre, manzel hodne vydelava, takze si opravdu muzeme koupit vse co chceme, vcetne drahych darku pribuznym ci detem od pratel.
A v nasich rodinach, ani pratele na tom nikdo neni tak dobre jako my, ale proste vsechny ty lidi mame moc radi, tak proto jim jako darek koupime i drahe veci, na ktere sami nemaji, a pritom mam radost, ze jsem to ja, kdo jim splni jejich prani, ci ze detem od kamaradky koupim nejaky super darek, a ani ve snu me nikdy nenapadlo premyslet o tom, ze by mi to meli vracet stejnou merou!
Ja dam treba kamaradcine synkovi velkou krabici lega, ona da memu male plastove auticko - muj malej je spokojenej a ja mam radost, ze ma radost.. A mam rada kamaradku, za to, ze si vzpomnela.
A vsechno je takto v poradku.Proc to vsechno pisu? Ver, ze normalni lidi vubec neresi, ze by meli za sve darky dostavat stejne cenne darky! (Pokud jsou tedy normalni).
Dej to, na co mas. Malickost od srdce potesi vice, nez bezduchy kristalovy lustr
To je hezky napsané a myslím, že to tak funguje obecně. Pokud by přeci někomu vadilo, že dává a nedostává drahé dárky, tak je dávat nebude Když jsme byli bez dětí a při penězích, dávali jsme taky hodně, jak v rodině tak kamarádům (svatby, narozeniny). Jak se mezi kamarády začaly rodit děti, jejich příspěvky na společné věci byly taky postupně menší a menší, ale nikdo se nad tím nepozastavoval. Každý dal, co mohl a chtěl. Ani my už si nevyskakujeme 
Především si taky myslím, že dárky nejsou o penězích. Nicneříkající dárky, které se dávají jen proto, aby se něco dalo, to je úplně o ničem
- Citovat
- Upravit
Ahojky anonymní, která platíš dluhy po exmanželovi. Především je mi moc líto, že jsi takhle dopadla 
Napadá mě, co s tím jít třebas do televize? Máš navíc jak píšeš postižené děti, tvé zdraví pohnuté týráním bývalého apod. Proč to píšu? Viděla jsem na Primě už hodně pohnutých životních událostí a lidi po shlédnutí reportáže byli milosrdní a poslali těm potřebným nějaké dotace, dárky pro děti, nabídli třeba i pomocnou ruku v hlídání, ke zlepšení finanční situace apod. Moc bych ti přála, abys našla nějaký způsob, jak se obrátit na pomoc od druhých. My máme například v Brně radio Krokodýl, které každý víkend pomáhá lidem, co si nápíší o pomoc. Nevím, z kterého jsi města, ale tvůj osud mi není lhostejný a hledám nějaké řešení. Napiš i když tak soukromou zprávu. Zatím se moc opatruj ty i děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak my jsme na tom tak nějak „normálně“, máme vše co potřebujem, zaplatíme úvěr i něco zbyde… Jsou kolem nás samozřejmě ti, kdo mají víc, ale třeba to ani nedávají najevo…
A jsou ti, co to na nich poznáš hned. Je to o lidech. Pokud někdo dá dárek dcerce, tak poděkuju a neřeším to, je to jeho rozhodnutí. Taky se snažím nepřijít s prázdnou, ale v rámci našich možností. Ale taky bych nešetřila na rodině, abych dala jiným víc.
Třeba v rodině (se ségrou, švagrovou…) máme domluvu do jaké částky dárky a hotovo (což teda neplatí pro babičky, ale to je jejich věc, my „nad limit nejdem“).
Tak hlavu vzhůru, určitě jsou na tom hůř.
A mimo téma - pocitu „chudoby“ se asi nezbavím nikdy (jsem totiž Chudobová
) - leda bych se přejmenovala 
. No čas od času si dělám z manžela legraci, že je ho potřeba se zbavit (to když čtu, že je potřeba vymýtit chudobu… 
)