Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Musíš si najít koníček a přestat se utápět v depresi i kdybys měla vyzkoušet milion věcí než najdeš tu pravou, co tě bude bavit.. JInak se ti to bude zhoršovat. Pokud už tě přešly ranní nevolnosti v těhotenství, něco podnikni.. Kup si šicí stroj ušij miminku polštářek, vezmi malou do lesa, nasbírejte různé větve, plody, doma usušte ovoce a vyrobte si Vánoční věnce, ozdobte si dům, vystřihávej, maluj, uklízej.. Dělej si procházky vždy s cílem.. ) nakoupit, vzít tříděný odpad, apod.. Něco dobrého upeč, uvař - vyzkoušej novinky cos nikdy nedělala… Pravidelně ráno cvič a zapoj do toho i dcerku, udělej si program, stanov si splnitelné cíle.. neříkej si vyuklízím celý barák, ale třeba jen jednu skříň… Nauč se mít z toho radost, když to splníš.. A hlavně hlavu vzhůru…! Je tolik věcí, co můžeš dělat..
mně teda jako první napadlo, že trpíš regulérní depresí, na podzim se to zhoršuje, možná by pomohly nějaké AD, které ti předepíše lékař a které se mohou v těhotenství
z kamarádek já třeba spíš někdy depku dostanu
@Lacrima37 jako promin…mas 2 deti napoprve… ja na to prvni cekam uz 11 mesicu…prober se, a uvedom si, jake STESTI mas…vse jen jen v hlave..a souhlas, nejaky konicek by pomohl…a sver se manzelovi..
@stinga píše:
mně teda jako první napadlo, že trpíš regulérní depresí, na podzim se to zhoršuje, možná by pomohly nějaké AD, které ti předepíše lékař a které se mohou v těhotenství
z kamarádek já třeba spíš někdy depku dostanu
Příspěvek upraven 15.11.18 v 10:07
@Lacrima37 píše:
Ahoj holky jsem uz 2 roky maminkou na rd a zacatkem dubna 2019 cekame prirustek…ktery se nam povedl na poprve stejne tak jako prvorozena holcicka. Cely zivot jsem si prala zit na horach, vse se povedlo, mame nadherny dum sice pred sebou malo penez a spousta prace, ale ziji ve vysnene lokalite a vse co jsem si vytycila se splnilo. Jsme dva mesice po prestehovani, mala i manzel jsou spokojeni a pro me je kazde rano utrpeni vstavam s depresi, jak ten den bude probihat…i pres veskerou snahu se sebrat a uzit si den je to pro me za trest. V nove lokalite nejake kamarádky mam, ale neni to ono. Budu rodit pravděpodobně planovanym cisarem a mam obavy abych vse zvladla..hlavne prezila…honi se mi milion myslenek v hlave a vubec nejsem schopna se od toho odprostit. Manzel jezdi v 17.00 domu a nez prijede deprese trva…moc se mi po nem stýská a to ani nemusim rikat, jak depresivni je podzim kdy je tma tak brzy…mam pocit, ze neziji a cas leti a ja misto radosti ze vsech krasnych veci a dcery a rodiny kolem si zabijim kazdou volnou chvili panikou. Do toho mam velice nevyresene vztahy s otcem a zabiji to dalsi vztahy s maatkou a v zivote mi moc chybi, ale dlouho se u nas doma resilo nasili tak to spise vidim, ze se to jen tak nevyresi. K psycholozce jsem chodila a nejak si to mesedlo a nechce se mi muj zivotni pribeh opakovat stale do kola. Prala bych si mit cistou hlavu a byt super maminkou jako jsem byla, kdyz se dcera narodila. Kdyby tu byla nejaka zena z vrchlabi a rada si nasla novou kamaradku…urcite privitam jak to tak dobrou radu ci porozumeni, ze nejsem uplny blazen a ze to jsou jen hormony. Krasny den všem.
Chce to hodně svítit, teplé světlo. A něco na zabavení. Mně pomáhá vyšívání. Teď teda nevyšívám vůbec, ale třeba někdy ještě začnu. Plánovaný císař bude ok, budeš pod kontrolou lékařů. To zvládneš! Připrav před porodem nějaké jídlo do krabiček a zamraž. Vývar. Je dobře, že máš kamarádky. Třeba pak pomohou povozit a ty si odpočineš. Nebo tě navštíví a rozptýlí. Zkus neřešit rodinu a zaměř se jen na sebe. Ostatní nezměníš. Jen svoje myšlení.
Určitě tě ovlivňují i hormony z těhotenství a jisté pochyby jsou normální. Z Vrchlabí nejsem, ale držím palce, aby nenapadlo moc sněhu
, abys mohla i s pupíkem chodit na procházky a vyčistit si hlavu. A v dubnu klidné miminko. To už bude jarní tání a bude líp!
Příspěvek upraven 15.11.18 v 10:05
@zuz1206 píše:
@Lacrima37 jako promin…mas 2 deti napoprve… ja na to prvni cekam uz 11 mesicu…prober se, a uvedom si, jake STESTI mas…vse jen jen v hlave..a souhlas, nejaky konicek by pomohl…a sver se manzelovi..
myslíš, že ženy, které s tebou nesdílí tvé trable nemohou mít své vlastní?
@pe-terka to urcite ano, ale vzdy by si mel dotycny uvedomit, jake stesti ma a ne to , co nema…me umrel pred mesicem tatinek, druhy den jsem nasla // na testu, za tyden menses…uz beru ten pohled na zivot trosku jinak a jsem vice otupela…proto pardon, ze mi toto prijde trosku marnive, ale i tak to nebagatelizuji… ![]()
@zuz1206 taky se dá říct, že když máš dvě nohy, dvě ruce, fajn chlapa a střechu nad hlavou, vlastně řešíš prd, protože je na tom hodně lidí mnohem hůř ![]()
Ne, ber to s velkou nadsázkou, ale nějak někomu, kdo se cítí mizerně, tvrdit, že má vlastně ohromné štěstí, protože je na tom někdo hůř… vždycky je na tom někdo hůř, moc to nepomáhá
Sama jsem na každé těhotenství čekala šest let, dvakrát potratila a konstatování, že někdo čeká i deset a ještě se nedočkal, mi fakt na dobré náladě moc nepřidalo ![]()
A i z pohledu někoho, kdo se dočkal a měl by být bez sebe blahem, na rovinu přiznávám, že když mi muž zmizel na pitomý týden na služebku a nechal mě doma s batoletem, venku zima, počasí na pytel, ve čtyři odpoledne tma a všecky kamarádky mimo, tak jsem teda rozhodně bez sebe blahem nebyla.
Zakladatelko, ono si být šťastná moc neporučíš. Mně osobně nejvíc pomáhají kamarádi a muž, i když chodí domů pozdě, tak večery po uspání dcery jsou naše, kolikrát jen tak sedíme, pijeme čaj a je to fajn. Ale těhotenský hormony do toho… bude líp!
@zuz1206 píše:
@pe-terka to urcite ano, ale vzdy by si mel dotycny uvedomit, jake stesti ma a ne to , co nema…me umrel pred mesicem tatinek, druhy den jsem nasla // na testu, za tyden menses…uz beru ten pohled na zivot trosku jinak a jsem vice otupela…proto pardon, ze mi toto prijde trosku marnive, ale i tak to nebagatelizuji…
tak to mě moc mrzí
Jenže ty nevíš, proč ji toto všechno trápí a jak se cítí! A čím vším si prošla - nejsi v její kůži! Navíc těhotenské hormony dokážou rozhodit psychiku opravdu dost
Ty jsi měla podle všeho harmonické vztahy s rodiči, to je dobrý vklad do života a taky není samozřejmost! A věř, že když toto není, člověka to dost pozamená i v dospělém životě ![]()
Chápu, že je dobré zakladatelce nastavit zrcadlo, ale určitě ne zlehčovat její trable ![]()
@pe-terka to me proběhlo hlavou hned na poprve…spis jsem to rekla z duvodu toho,ze mi opravdu nic nechybi a sama se zlobim na sebe,ze propadam panice. S prvni holcickou jsem sila a kouoila si i sici stroj. Nastehovali ksme se tak abychom tu meli vsechno. Chodime do koutku na prochajdy hrajeme si. Mame tu spousta zviratek…ale pocit prazdna potvora pretrvava ,ale je pravda,ze bych se mela vice sebrat a vymyslet apozsta veci,normalne jsem hodne aktivni…ale bohuzel me to nejak semlelo. Moc ale holky dekuju. Pomaha mi se vam sverit. Manzelovi se sveruji…dela vse co mi na ocich vidi..je to nekde ve me…AD se hodne bojim…rada bych byl zase sam sebou.
@Russet dekuji za opravdu krasny prispevek,ktery mi udelal dobre na dusi!
@Lacrima37 do AD bych v těhotenství šla jen krajním případě, kdy jsou deprese nesnesitelné a jde fakt o život ![]()
@pe-terka prave bych taky nerada do ad sla…jako s ruznymi stavy se potykam delsi dobu…ale bohuzel to je kuli rodicum a ja jim nechci podlehat..chci se naucit sama byt stastna…protoze sama vim,ze to stesti mam..
Jdi mezi lidi! Neres, jestli ti dotycna sedla, bez ven a mluv. Casem si vyberes, s kym je ti lip. Kus deprese dela osamelost. AD bych se ja tez nedotkla. Hodne svit, zkus solarko, to taky pomuze.
@kacakaca je fakt,ze jsem hodne společenská …doma jsem dlouho a lidi mi chybi. I tahle diskuze mi moc pomohla. Dekuju holky