Poporodní deprese, rady

Anonymní
12.4.20 08:30

Poporodní deprese,rady

Ahoj holky, prosím anonymně, citlivé téma.
Mám měsíční holčičku. Dlouho jsme se snažili, parkrat jsem potratila, ale nakonec se povedlo.. jenže už od začátku těhotenství jsem měla deprese. Později ještě strach o malou, hrozili, že bude nemocná. Brečela jsem, vyčítala si to, přemýšlela, ze se malé vzdám.. Bohužel mě to nepustilo ani po porodu. Malá se narodila ve 37tt, po porodu problémy s dýcháním, přivezli mi ji až po X hodinách. Do toho nám neslo kojit, s tím bojujeme ještě teď..
Maličká často pláče.. mívám strach, abych ji něco neudělala.. mám takové myšlenky, i když je to špatně.. vždy mě to hned mrzí a obrečím to.. cítím se příšerně, tak špatná matka, ktera se ani nepostará o své dítě. Už nevím co mám dělat :(
Zažila jste to taky některá? Zlepsilo se to?
Děkuji :(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
68962
12.4.20 08:42

Nezazily. Vyhledala bych odbornou pomoc. Lepsi ji vyhledat zavcasu. A nekdy pomuze nekojit, hormony jsou svina.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
583
12.4.20 08:43

Ahojky, ja zazila spis poporodni blues. Deprese to asi jeste uplne nebyla… ale tedy to obdobi prvniho pulroku prvni dcery mam jako v cerne mlze…a to byla take vymodlene miminko… vzhledem k tomu, ze jsem mela asi jen lehci stav, tak jsem se z toho kolem roku veku dcery nejak sama dostala a ted pri druhe dceri se to uz neopakovalo. Nicmene-neni to sranda a pokud mas myslenky na ublizeni miminku, tak je uz na case odborna pomoc. Nejsi vubec spatna mama, je to nemoc, nemuzes za to a ani za sve pocity. Ale za co bys opravdu mohla by bylo, kdybys to nechala gradovat a neresila ;) Z duvodu Covidu ted hodne psychologu pry „ordinuje“ online a online poskytuji konzultace. Rozhodne bych se na nekoho obratila. Zkus nejdriv zapatrat po psychologovi/psycholozce, co ma zkusenosti s laktacni psychozou apod. Ja k jedne takoveto pani psycholozce chodila pred porodem druhe dcery, neb jsem se bala, ze se bude situace opakovat a moc, moc mi pomohla ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
12.4.20 08:50

Měla jsem hrozný stavy. Chtěla jsem se zabít, skočit z okna. Žádnou myšlenku ublížit mimču jsem neměla, vše směřovalo proti mně. Trvalo to asi půl roku, bylo to peklo. Mimčo řvalo a řvalo, nespalo, ja nejedla, nespala, nesnášela jsem všechno a chlapa. Přešlo to.

  • Citovat
  • Nahlásit
3209
12.4.20 08:52

Nezažila. Co vim, tak se doporučuje přestat kojit, protože to je způsobené hormonama, ale rozhodně bys měla vyhledat odbornou pomoc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17944
12.4.20 08:55

1. zavolat na nejbližší psychiatrii a nechat si napsat léky. Dají se užívat účinná antidepresiva, která nevadí při kojení. Pokud by kojení a nevyspání z něj byly jednou z příčin mizerného stavu, je dalkeo lepší UM, než zhroucená matka.

2. najít si někoho přes https://terap.io/ či https://www.delamcomuzu.cz/ a domluvit si soustavnější podporu a terapii.

není to tvoje vina, je to důsledek toho, že se v mozku příliš prouchaly hormony, spraví se to - nejlepší na spravení je kombinace léků a psychoterapie. Cokoliv jiného bude trvat déle.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
12.4.20 09:00

@blumen já bych se kojení právě nerada vzdala.. dost mě trápilo, když mi bylo navrženo abych dávala malé flašku..
@Freya10 Děkuji..
kolikrát mi už přijde, ze to nezvládám.. málem jsem kvůli tomu odešla od manžela.. někdy přemýšlím, jak nám bylo než se malá narodila.. nechápu, proč najednou ty myšlenky mám, tak moc jsem si ji přála a teď mám dny, kdy bych to všechno vzala zpět nebo se na ni ani nemůžu podívat. Strašně mě to vůči ní mrzí :(
Nejhorší je, když je manžel déle v práci a cely den jsem s ni sama.. ona pak pláče, nejde nijak utišit a v tu chvíli mívám strach.. :(
Dobre, kouknu se..

  • Citovat
  • Nahlásit
57
12.4.20 09:00

Ahoj! V prvni rade ti chci rict, ze jsi hrdinka. My vsechny mamy jsme - za to, co pro prtata a rodinu delame. Jen nektere z nas to maji jeste tezsi, at uz v prubehu tehu nebo po nem. Vim, ze se citis na dne. Musi to byt narocne. Mala place, ty mas vycitky, ze to nezvladas… urcite bych co nejdrive vyhledala odbornika. V tehle dobe treba i po Skypu. To, co prozivas, trapi hodne maminek, terapeuti/psychiatri s tim maji tudiz zkusenosti. Neboj se rict si o pomoc. Dite zrcadli tvoje nalady (vedle toho, ze muze mit sama nejaky problem - koliky, trauma z porodu, cokoliv), navzajem se v tom muzete utapet, nebo si pomoct tim, ze z toho budes ty hledat cestu ven.

Moc drzim palce, aby bylo lepe! :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
925
12.4.20 09:07

Krome výše zmíněného se ještě podívej sem: https://www.usmevmamy.cz/ je to web přímo zamereny na pomoc s poporodní depresí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
583
12.4.20 09:21

Jojo-uplne chapu.Ja mam obe deti vymodlene, druha dcera je pocata pres IVF, objektivne jsem ten typ matky, co by se pro svoje deti rozkrajel, je za ne neskutecne vdecnej, nebere je jako samozrejmost, ale jako dar a vubec mu nevadi jim „obetovat zivot“, ale stejne me ve vypjatych situacich i ted (a to na rozdil od prvni dcery jsem ted u druhe psychicky nesrovnatelne vyklidnenejsi a nad veci) sem tam napada, jak by to jen s tou prvni, nyni uz petiletou, bylo labuzo a chytam „sobeckyho nerva“ na tema, ze tohle mimino je naprosto zbytecna komplikace :oops: :lol: Do jisty miry jsou tyhle pocity normalni. Obzvlast u prvorodicky, kde najednou po porodu dochazi k absolutni zmene tve role v zivote. Nicmene pokud uz ti znatelne rusi bezny zivot a mas uz i myslenky na to nekomu ublizit, tak rozhodne neodmitej pomoc odborniku. Nemas totiz zapotrebi si z toho (a tve rodine jakbysmet) delat zbytecne peklo :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4466
12.4.20 09:49

Taky jsem měla těžkou poporodni depku. Stejně jako někdo výše nade mnou, směřovala jsem všechno proti sobě, ze jsem tak strašná, ze jsem se chtěla zabit. Ze stejně se vsichni o malého postarají lip než ja, protože jsem neschopna. Zlom byl, kdy jsem stala u okna a našel mě manžel, odvezl mě na psychiatrii, okamžitě mi zastavili laktaci, protože prolaktin depresivní stavy prohlubuje. Takže za mě taky doporucuju přestat kojit a nevyčítat si to! Syn má skoro 2 roky a nic mu není. Já teda skončila i na práškách, protože jsem nemohla spát ani jist, měla jsem tak šílenou tu depku, ze jsem fakt myslela, ze to nepřežiju. Ale první úleva přišla, když se mi zastavila laktace…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4466
12.4.20 09:51

Ještě jsem chtěla dodat, reš to, neboj se! Nemoc duše není o nic min závazná než nemoc fyzická… čím dříve to začneš řešit, tím lépe ti bude… malá nebude tak plakat, uvidíš! Dá se to vyřešit a pak na to budes vzpomínat jen jako na blbé období, ale ver mi, bude to lepší. Bude to super a budes zase šťastná :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
12.4.20 10:14

@Verurizeckova :( nechci přestat kojit..:( snažila jsem se, abych kojila bez kloboucku, teď se to konečně lepší, tak nechci přestávat :(
Taky mám strach, ze to nepochopí rodina..
stačí, ze se sama beru za špatnou matku, ještě aby mi to pak předhazovali příbuzní :(

  • Citovat
  • Nahlásit
4466
12.4.20 10:49

No hele je to tvoje rozhodnutí. Každopádně ti říkám svoji zkušenost, jestli chceš být furt v tomhle stavu, tak ti nepomůžu. A ver tomu, ze kojení z tebe dobrou nebo špatnou mámu nedělá. Důležité je, abys byla v klidu. Kojením můžeš totiž taky na dítě přenášet stresové hormony, můžeš mít nedostatek mlika atd a je to pak nekonečný kolotoč, ze malá muže plakat. Syn teda brecel šíleně když jsem ho v těch depkovych stavech kojila a to jsem měla mlika dost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
629
12.4.20 11:20
@Anonymní píše:
@Verurizeckova :( nechci přestat kojit..:( snažila jsem se, abych kojila bez kloboucku, teď se to konečně lepší, tak nechci přestávat :(
Taky mám strach, ze to nepochopí rodina..
stačí, ze se sama beru za špatnou matku, ještě aby mi to pak předhazovali příbuzní :(

Neřeš teď sama od sebe kojení. Koj dál a kontaktuj psychiatra co nejdřív-on ti řekne, co a jak - pokud to podchytis včas, budou ti možná stačit lehčí antidepresiva, s kterými muzes kojit. Hlavně se nestyď to řešit. Zkus se podívat na stránky usmevmamy.cz. Tam jsou příběhy žen s poporodni depresi i praktické rady a kontakty.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat