Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Praštila jsem svoje dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
MarkétkaBeruška
27.8.14 07:45
- Citovat
- Upravit
27.8.14 10:16
@AniNevim píše:
Jen nechapu, proc se do diskuzi, kde se resi facka od chlapa zenske, ktera si ji jeste ke vsemu casto vykrici (ve stylu „jen mi ji dej“), nepise take stylem „Vsak co hrotis? bylo to jen poplacani… jiste jsi hned pochopila, zes to prepiskla a uz to nikdy neudelas… bez a polituj ho, jiste ho zere svedomi… vez ale, ze vasemu vztahu takova vychovna sem-tam jen prospeje… vsak on je vetsi, ma autoritu, mela bys poslechnout napoprve“.
To snad nemyslíš vážně, takhle míchat jablka a hrušky. Srovnávat vztah dvou dospělých lidí a vztah rodič-dítě, to je hodně špatný příklad.
Zakladatelko: zareagovala jsi, jak jsi zareagovat nechtěla. To se stává - proto nejsi špatná a není ani potřeba z toho dělat drama. Zapřísahání typu „radši si urazím ruku, už nikdy ji neuhodím“, to jsou zbytečně velká - a planá - slova. Člověk není stroj, selhání se stávají - důležité je uvědomit si chybu, uvědomit si, proč se stala (tj. konkrétně tady ne proto, že dítě zlobilo - ale proto, že já jsem ji zbytečně držela dvě hodiny v posteli, byla jsem unavená, třeba nevyspalá, naštvaná a nezvládla jsem to)…omluvit se… a pracovat na nápravě, tedy zase konkrétně, třeba na tom, že je nesmysl násilím uspávat půldruhého roku staré dítě - stačí zavést „polední klid“ (odpočinek v posteli s hračkami, knížkou, u pohádky), prostě cokoli oběma stranám vyhovuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.14 10:25
@BohunkaP píše:Zakladatelko: zareagovala jsi, jak jsi zareagovat nechtěla. To se stává - proto nejsi špatná a není ani potřeba z toho dělat drama. Zapřísahání typu „radši si urazím ruku, už nikdy ji neuhodím“, to jsou zbytečně velká - a planá - slova. Člověk není stroj, selhání se stávají - důležité je uvědomit si chybu, uvědomit si, proč se stala (tj. konkrétně tady ne proto, že dítě zlobilo - ale proto, že já jsem ji zbytečně držela dvě hodiny v posteli, byla jsem unavená, třeba nevyspalá, naštvaná a nezvládla jsem to)…omluvit se… a pracovat na nápravě, tedy zase konkrétně, třeba na tom, že je nesmysl násilím uspávat půldruhého roku staré dítě - stačí zavést „polední klid“ (odpočinek v posteli s hračkami, knížkou, u pohádky), prostě cokoli.
Ano přesně tak, stalo se to proto, že já jsem trvala na spánku i když ona spát nepotřebovala. (v danou chvíli) Celou noc jsem o tom musela přemýšlet a přesně k tomuto jsem došla… Máme prostě zajetý nějaký režim, jako je jídlo, spánek, koupání apod. No a já na těchto kolejích trvám víc, než malá a přesvědčení typu: Teď budeš spát, protože je po obědě a to se prostě chodí spát, i když dítě není unavené a spát nechce, je naprosto k ničemu. Pak dítě uhodit ze vzteku, že věci se nedějou tak, jak já potřebuju je fakt ubohé! Chápu, že veškerá vina je na mé straně! (jinak maličké jsem se omluvila hned jak včera odpoledne vstala…)
Jinak opět všem děkuji za názory, tolik pochopení k tomuto tématu jsem ani nečekala 
- Citovat
- Upravit
27.8.14 10:42
@Anonymní píše:
Ano přesně tak, stalo se to proto, že já jsem trvala na spánku i když ona spát nepotřebovala. (v danou chvíli) Celou noc jsem o tom musela přemýšlet a přesně k tomuto jsem došla… Máme prostě zajetý nějaký režim, jako je jídlo, spánek, koupání apod. No a já na těchto kolejích trvám víc, než malá a přesvědčení typu: Teď budeš spát, protože je po obědě a to se prostě chodí spát, i když dítě není unavené a spát nechce, je naprosto k ničemu. Pak dítě uhodit ze vzteku, že věci se nedějou tak, jak já potřebuju je fakt ubohé! Chápu, že veškerá vina je na mé straně! (jinak maličké jsem se omluvila hned jak včera odpoledne vstala…)Jinak opět všem děkuji za názory, tolik pochopení k tomuto tématu jsem ani nečekala
Důležitý je se z věci poučit. Já si myslim ted zpětně, že jsem do dvou a půl lete dítěte byla neschopná máma. A ted za poslední 4 měsíce se to snažim začít jinak. A syn je spokojený i přes všechny moje chby
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 10:44
Víš co, ono totiž vina je v tvé hlavě tebou vymyšlená. Malá už teď neví, popřípadě zítra vědět nebude. A jsou děti, které spí po obědě ještě v pěti letech, jsou děti co od roka a půl ne, pak jsou protivné, což je pravda. U nás teď zrovna jede, jenže neuspávám, mám to jednodušší, že po obědě položím, usne usne, neusne, za půl hodiny sama vyleze, že nechce spinkat. Takže někdy spí a někdy ne. Stačí ten poobědový odpočinek.
@Anonymní píše:
Ano přesně tak, stalo se to proto, že já jsem trvala na spánku i když ona spát nepotřebovala. (v danou chvíli) Celou noc jsem o tom musela přemýšlet a přesně k tomuto jsem došla… Máme prostě zajetý nějaký režim, jako je jídlo, spánek, koupání apod. No a já na těchto kolejích trvám víc, než malá a přesvědčení typu: Teď budeš spát, protože je po obědě a to se prostě chodí spát, i když dítě není unavené a spát nechce, je naprosto k ničemu. Pak dítě uhodit ze vzteku, že věci se nedějou tak, jak já potřebuju je fakt ubohé! Chápu, že veškerá vina je na mé straně! (jinak maličké jsem se omluvila hned jak včera odpoledne vstala…)Jinak opět všem děkuji za názory, tolik pochopení k tomuto tématu jsem ani nečekala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 10:44
Tak v první řadě bych udělala něco s tím usínáním. Já jsem teda proti bytí fackou, ale nejsme stroje a nervy nemáme z oceli, že?
Já dneska dala 2× na zadek 14 měsíční… a nepřipadám si zle. Dostala takhle asi podruhé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 13:21
@BohunkaP píše:
To snad nemyslíš vážně, takhle míchat jablka a hrušky. Srovnávat vztah dvou dospělých lidí a vztah rodič-dítě, to je hodně špatný příklad.
myslim to naprosto vazne, jinak bych to sem nepsala. Nemluvila jsem o poplacani, ale o fackach. Zlo plodi zlo a kazda facka, kterou ustedri muz zene ma jiste sve koreny v jeho detstvi nebo dospivani..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 13:23
@karinka píše:
tak to je tady velmi obvyklé, kdy se bere ve stejné rovině vztah dítě-matka a manžel - manželka. Vždyt manžel a manželka by si měli být rovni, v tomto vztahu by neměl mít někdo z nich větší autoritu. Já neříkám, že je v pořádku, když se takto malé dítě uhodí na tvář a ještě kvůli takové věci, ale je nesmysl brát výše uvedený příklad jako za něco podobného
samozrejme jsem to „gradovala“, stejne tak, jak se tu gradovaly jine posty mireny na moji predchozi reakciu. Ovsem ty tenke hrany rovin nasili, ve kterych bruslime jsou velmi krehke a prehlednutelne. Jo, rodic by mel byt autoritou, ale prirozenou, ne vydupanou na zaklade toho, ze si onehda chtel vrznout a privedl me na svet i kdyz jsem se neprosila a ted me bude nadelovat facky, kdyz mu dojdou jine prostredky vyjednavani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 13:48
Nečetla jsem diskuzi…Já mám doma takovýho malýho tyrana. Zlobí jak čert, i když jsem si říkala, že své děti uhodit nedokážu, tak bohužel ano. Ne teda facky, to ode mě dostal snad jen pidi pidi malinkaté 2, a to když přes milióntý zákaz opět vyplivl jídlo. Ale přes zadek dostává a přes ruku taky. Opravdu někdy není zbytí, neposlechne absolutně vůbec. Když se člověk může umluvit a udomlouvat, tak prostě přikročí k tomuto. Ano, uznávám, že tím rodič selhal, spíš si tím uleví, ale přiznávám, jsem slaboch a prostě občas plácnu a je to. Ono to i zabere…Malý teda taky když řeknu, že se budu zlobit, nebo že se to nedělá, tak občas se začne plácat po zadku a ruce. To si pak připadám, jako kdybychom ho mlátili furt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 13:57
Jinak já ještě ve 2 letech uspávala syna při odpoledním spánku třeba i půl hodiny. Musela jsem s ním ležet v posteli, ale vyváděl neskutečný věci. Nevím, jestli to bylo únavou. Teď 24 měs. to je lepší, usne to 5-10 minut většinou. Večer usínal hezky sám, teď se ale musí číst pohádka. Kolem 19 měs. hrozně vy. síral i večer, musela jsem ho jen JÁ držet za ruku, než usnul. To bylo o nervy v osm večer. A to se ještě budil třeba i 2× v noci a to samí, držet za ruku nebo se mi hrabat ve vlasech…Takže chápu, že při uspávání ujely nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 14:27
@AniNevim píše:
myslim to naprosto vazne, jinak bych to sem nepsala. Nemluvila jsem o poplacani, ale o fackach. Zlo plodi zlo a kazda facka, kterou ustedri muz zene ma jiste sve koreny v jeho detstvi nebo dospivani..
Opět mícháš jablka a hrušky, resp. zevšeobecňuješ a zbytečně dramatizuješ.
Zakladatelce prostě selhaly nervy, dítě nedělalo to, co od něj očekávala a nezvládla to. To se stává - naprosté většině z nás se to stane a není to nic špatného. Podstatné je to, že o svém selhání ví, nebere ho jako standardní vzorec jednání… uvědomuje si, že dítě holt občas nepojede tak, jak my chceme a že ventilovat na něm vlastní frustraci z toho, že něco nefunguje podle mne, určitě není v pořádku.
Nikdo učený z nebe nespadl a být dobrým rodičem není samozřejmost - většina z nás se to musíme učit… někdo je k tomu ochotný více, někdo méně, protože to znamená velkou práci s vlastním nitrem a s vlastními emocemi.
Převádět to do roviny nefunkčních vztahů mezi dospělou partnerskou dvojicí, to je v tomhle konkrétním případě naprosto zbytečná gradace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 14:33
@BohunkaP píše:
Opět mícháš jablka a hrušky, resp. zevšeobecňuješ a zbytečně dramatizuješ.Zakladatelce prostě selhaly nervy, dítě nedělalo to, co od něj očekávala a nezvládla to. To se stává - naprosté většině z nás se to stane a není to nic špatného. Podstatné je to, že o svém selhání ví, nebere ho jako standardní vzorec jednání… uvědomuje si, že dítě holt občas nepojede tak, jak my chceme a že ventilovat na něm vlastní frustraci z toho, že něco nefunguje podle mne, určitě není v pořádku.
Nikdo učený z nebe nespadl a být dobrým rodičem není samozřejmost - většina z nás se to musíme učit… někdo je k tomu ochotný více, někdo méně, protože to znamená velkou práci s vlastním nitrem a s vlastními emocemi.
Převádět to do roviny nefunkčních vztahů mezi dospělou partnerskou dvojicí, to je v tomhle konkrétním případě naprosto zbytečná gradace.
mohla bych se citit dotcena, ale nebudu, protoze s vetsinou tvych prispevku prevazne souhlasim. Mozna jen podotknu, ze ta slova, ktera hodnotis, nebyla mirena na zakladatelku a ona to (doufam) vi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 14:49
@AniNevim píše:
mohla bych se citit dotcena, ale nebudu, protoze s vetsinou tvych prispevku prevazne souhlasim. Mozna jen podotknu, ze ta slova, ktera hodnotis, nebyla mirena na zakladatelku a ona to (doufam) vi.
To, že považuji nějaké úvahy za přehnané a za míchání jablek s hruškami, opravdu není míněno jako urážka nebo osobní útok, není potřeba si moje příspěvky brát osobně.
Nevím, zda zakladatelka, ale já osobně jsem Tvoje příspěvky jako reakci na jí popsanou situaci pochopila, proto na ně reaguji. Už ten úplně první, „Predstav si sebe na chvilku, kdyz nemuzes usnout a potrebujes si treba popovidat, no a manzel/pritel na tebe zacne jecet a 3 ti vlepi“ srovnává vztah dvou dospělých a vztah rodič-dítě. Nastane-li tato situace mezi matkou a dítětem, není v pořádku - ale jde-li o nervové selhání matky, které ona si uvědomuje, stydí se za něj a hodlá udělat vše pro to, aby se neopakovalo, dá se to omluvit, pochopit a vyřešit. Stane-li se totéž ve vztahu dvou partnerů, je to neomluvitelné, protože jejich vztah je na zcela jiném komunikačním a hlavně životním levelu. Jsou to nesrovnatelné situace, nesrovnatelné ze všech možných hledisek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 14:55
@BohunkaP nemluvila jsem o michani, ale o samotnem hodnoceni. 
Uz davno si neberu nic osobne 
Jo, ten prvni prispevek byl na zakladatelku, prave proto, aby ji navedl na myslenku prehodnoceni nuceneho uspavani. Jo, treba jsem tam mohla uvest, ze by se to odehralo na navsteve u rodicu a poplacala by ji mati. Jinak nevidim rozdil mezi selhanymi nervy matky a partnera, opravdu ne a to ted ani schvalne nemicham jablka. V cem je narok matky na selhani nervu jiny, nez u partnera nebo partnerky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.14 15:14
@AniNevim píše:
nevidim rozdil mezi selhanymi nervy matky a partnera, opravdu ne a to ted ani schvalne nemicham jablka. V cem je narok matky na selhani nervu jiny, nez u partnera nebo partnerky?
Rozdíl je v úplném základu, v samotném nastavení těch vztahů, tj. v tom, že partner partnera nevychovává a není za něho zodpovědný - ti dva panáčci, které tak pěkně prezentuje RaBR, jsou stejně vysocí.
Rodič dítě ano - a dokud je za něj zodpovědný, ti panáčci stejně vysocí být nemohou. Teprve až se dítě stane skutečně dospělým - ne věkem, ale duší - posune se jejich vztah do partnerské roviny.
Selhání nervů, na to má nárok úplně každý - rodič, partner i dítě - a nikdy to není v pořádku. Rozdíl je v tom způsobu ventilace.
Selžou-li nervy mámě osmnáctiměsíčního dítěte a propleskne ho, je to výraz toho, že se teprve učí být rodičem… Pro mnohé z nás byla samozřejmost, že se děti vychovávají fyzickým trestem a nepoužívat je, to se musíme od základů učit.
Selžou-li nervy mámě dospělého dítěte a propleskne ho, je to projev toho, že nejspíš nezvládla jeho dospělost a teprve se učí být více partnerkou než vychovávající matkou.
Selžou-li nervy muži, který v hádce propleskne svou partnerku, je to projev čeho? Co se učí…? Být dospělým mužem…?
První dvě situace jsou (pro mne) za určitých okolností s klidem pochopitelné, vysvětlitelné, omluvitelné. Třetí ne, protože ten vztah je od samotného základu jinak nastaven.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
No jo, ujely ti nervy, stát by se to nemělo, ale zpět už to nevrátíš. Sama teď vidíš co to udělalo? Teď musíš nějak přesvědčit dceru…