Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@AniNevim píše:
a to v cem?
Predstav si sebe na chvilku, kdyz nemuzes usnout a potrebujes si treba popovidat, no a manzel/pritel na tebe zacne jecet a 3 ti vlepi. Pohoda-jazz, rozhodne kvuli tomu nezalozis diskuzi, ze ne?
Proboha, proč musí vždycky někdo vyšilovat
Nenapsala že jí vlepila tři, ale poplácala a to je rozdíl. Představuju si to tak, že už vypěnila a polácala jí na papulu, nic hrozného v tom nehledej ![]()
@Anonymní píše: Řeším tady svůj pocit viny a taky to, že jsem dítě uhodila do tváře… Každopádně je jasné, že tato příhoda zapříčinila to, že jsem přehodnotila způsob uspávání své dcery a došlo mi dnes i to co píše @zolycka. To jest, že příště si raději tu ruku urazím, než abych ji uhodila.
Jinak všem moc díky za reakce. Trošku se mi ulevilo. Mám chuť jít teď za ní do pokojíčku, vytáhnout jí z postýlky a pořádně jí opusinkovat a umazlitale myslím, že jí raději nechám spát
díky holky!!!
@Anonymní píše:
Ahoj holky. Nejprve prosím o zachování anonymity, jelikož se za svůj čin velice stydím. No a teď k tomu jak se to stalo. Dnes po obědě jsem jako každý den uspávala malou 18 měsíců (sama prostě neusne…) No a ona dělala v postýlce opravdu kraviny. Skákala, dělala kotrmelce, volala na našeho psa… Prostě vše jen ne spát. Několikrát jsem jí položila, přikryla a řekla jsem „hají!“ Vždycky to vydržela jen chvilku a zase hop a hop a hopyOdpoledne prostě usnout musí, alespoň na půl hodinky, jinak je pak nesnesitelně protivná. No po hodině a třičtvrtě tohoto dohadování my už ujely nervy a dala jsem jí tři maličké facky přes tvář a u toho jsem na ní křičela, že už musí spáááát
Ty facky byly jen konečky prstů, byly opravdu maličké. Samozřejmě, že to nečekala, jelikož jsem jí dosud ještě neuhodila a začala hystericky ječet, nechtěla ani dudlík nic. Ječela asi minutu pak se uklidnila, vysmrkala a usnula. Celý den pak byla v pohodě, smála se lítala… Ale teď večer když jsem jí ukládala do postýlky otočila se na mě a říká: „Mami?“ A já na to: „Ano?“ a ona: „Baci?“ (baci baci říká, když se někde praští…) Je mi ze mě špatně. Ani nevím co chci slyšet, nebo neslyšet. Jen jsem to musela někomu říct. Přítelovi to říct nechci, asi by nepochopil, že mi ujely nervy… Strašně se za to stydím, maličké je mi líto a o sobě chci říct, že jsem prostě ubohá…
@Anonymní píše: Řeším tady svůj pocit viny a taky to, že jsem dítě uhodila do tváře… Každopádně je jasné, že tato příhoda zapříčinila to, že jsem přehodnotila způsob uspávání své dcery a došlo mi dnes i to co píše @zolycka. To jest, že příště si raději tu ruku urazím, než abych ji uhodila.
Jinak všem moc díky za reakce. Trošku se mi ulevilo. Mám chuť jít teď za ní do pokojíčku, vytáhnout jí z postýlky a pořádně jí opusinkovat a umazlitale myslím, že jí raději nechám spát
díky holky!!!
myslim, ze zrovna ty to zpracujes v sobe dobre, ted uz si odfoukni, dej ji pusinu a jdi spat ![]()
@terinka4444 píše:![]()
![]()
no a nesvihlo by ti ve treti fackovaci diskuzi za den, kdyz se najde nekdo, kdo na zaklade cesky psaneho textu si vytvori nejakou predstavu, presvedci o ni sebe a snazi se o ni presvedcit i ostatni a v podstate i zakladatelku samotnou ![]()
Delat s lidmi, tak uz si davno shanim matros ![]()
Take jsem proti telesnym trestum, a take se mi jiz stalo, ze malej dostal pres rucicky, kdyz pokousel mou trpelivost (nekdy uz fakt dost) a nebo obcas pres plinu (dokud ji nosil). Ted uz je vetsi a jiz skoro rok provozujeme „time out“, ktere funguje mnohem lepe, nez fyzicke tresty.
Co se uspavani tyce, tak jsem take nikdy syna neuspavala. Polozit do postylky a at si vyvadi. V tomhle veku nikdy neusnul, dokud jsem byla v pokoji a vyzadoval mou pozornost a ruzne blbnul. Tak jsem proste odesla a vetsinou byl ctvrt hodiny tuhej. Pokud neusnul, tak proste byl odpoledne mrzutej a upravili jsme tomu program. Treba misto nakupu (muze koupit manzel po ceste domu) ci prochazky zustat doma a malovat (ano, jiz v tomto veku syn hrozne rad „maloval“ ci sednout ke knizce, pripadne na chvilicku nejaky detsky program v TV, kdyz je nejhure. Pravda, chce to pak tu trpelivost s protivnym ditetem, ale jiste to neni kazdodenni pripad a netreba dite trestat, ze nespi.
A ne, nebylo spravne ji trestat do obliceje, ale hlavni je, ze si to uvedomujes a budes se tomu snazit vyhnout. Ona ta vychova neni nikdy dokonceny proces a i Ty, jako matka se budes ucit dalsim a dalsim moznostem, jak si s ditetem poradit a ktere na to Tve dite funguji nejlepe. ![]()
Jo a i pres to obcasne plesknuti (nastestvi opravdu vyjimecne) je z meho synka ohromny mazel, ktery by se mazlil non-stop, kdyby mohl. Takze pokud je to opravdu jen vyjimecny pripad, holcicka brzy zapomene, neboj.. ![]()
@natyber píše:
Proboha, proč musí vždycky někdo vyšilovatNenapsala že jí vlepila tři, ale poplácala a to je rozdíl. Představuju si to tak, že už vypěnila a polácala jí na papulu, nic hrozného v tom nehledej
proboha proč musí vždycky někdo bagatelizovat? ![]()
a ještě neumí číst ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky. Nejprve prosím o zachování anonymity, jelikož se za svůj čin velice stydím. No a teď k tomu jak se to stalo. Dnes po obědě jsem jako každý den uspávala malou 18 měsíců (sama prostě neusne…) No a ona dělala v postýlce opravdu kraviny. Skákala, dělala kotrmelce, volala na našeho psa… Prostě vše jen ne spát. Několikrát jsem jí položila, přikryla a řekla jsem „hají!“ Vždycky to vydržela jen chvilku a zase hop a hop a hopyOdpoledne prostě usnout musí, alespoň na půl hodinky, jinak je pak nesnesitelně protivná. No po hodině a třičtvrtě tohoto dohadování my už ujely nervy a dala jsem jí tři maličké facky přes tvář a u toho jsem na ní křičela, že už musí spáááát
Ty facky byly jen konečky prstů, byly opravdu maličké. Samozřejmě, že to nečekala, jelikož jsem jí dosud ještě neuhodila a začala hystericky ječet, nechtěla ani dudlík nic. Ječela asi minutu pak se uklidnila, vysmrkala a usnula. Celý den pak byla v pohodě, smála se lítala… Ale teď večer když jsem jí ukládala do postýlky otočila se na mě a říká: „Mami?“ A já na to: „Ano?“ a ona: „Baci?“ (baci baci říká, když se někde praští…) Je mi ze mě špatně. Ani nevím co chci slyšet, nebo neslyšet. Jen jsem to musela někomu říct. Přítelovi to říct nechci, asi by nepochopil, že mi ujely nervy… Strašně se za to stydím, maličké je mi líto a o sobě chci říct, že jsem prostě ubohá…
Tak čti pořádně a popiš mi jak velká muže být fakca a jestli se tomu dá říkat facka, konečky prstů
No mě je to jedno, já neříkám že je to správné, ale zase dělat z toho tady takovej horor
no tady je to vlastně zvykem ![]()
Aaa bububu! Holky nechte se. problem je vyresen, zakladatelka prcka ani neprizabila, ani mu nezpusobila trauma, uz se s tim i vyrovnala, uz ani do sve diskuze nepise a vy si tu porad rvete vlasy…jdete spat!
![]()
Ale že to hned pochopila, že? Že už to fakt přehnala a má spát…
Já bych z toho nedělala trágu. Ona moc dobře věděla, za co to bylo, i když to byl nečekaný způsob. Spíš jí to překvapilo a urazilo než, že by jí to fakt bolelo, podle toho co píšeš o konečkách prstů. Já myslím, že se ty fyzické tresty dost tabuizují. Čas od času jsem dostala od rodičů vařečkou na pr*el a vždy jsem moooc dobře věděla, že už jsem to fakt přepískla.. i nějakou tu facku či pohlavek jsem za dětství slízla. Nemám žádné následky, s rodiči vztah dobrý, s maminkou až výborný. Co tím chci říct, že se trápíš víc ty než tvoje malá.. Určitě tě tvé výčitky přimějou, že budeš příště počítat do deseti a nervy si víc hlídat, ale piš si, že ti nějakým způsobem neujely naposled, nejsme stroje. Taky si myslím, že se nic až tak strašného nestalo. ![]()
Jen nechapu, proc se do diskuzi, kde se resi facka od chlapa zenske, ktera si ji jeste ke vsemu casto vykrici (ve stylu „jen mi ji dej“), nepise take stylem „Vsak co hrotis? bylo to jen poplacani… jiste jsi hned pochopila, zes to prepiskla a uz to nikdy neudelas… bez a polituj ho, jiste ho zere svedomi… vez ale, ze vasemu vztahu takova vychovna sem-tam jen prospeje… vsak on je vetsi, ma autoritu, mela bys poslechnout napoprve“.
@AniNevim píše:
Jen nechapu, proc se do diskuzi, kde se resi facka od chlapa zenske, ktera si ji jeste ke vsemu casto vykrici (ve stylu „jen mi ji dej“), nepise take stylem „Vsak co hrotis? bylo to jen poplacani… jiste jsi hned pochopila, zes to prepiskla a uz to nikdy neudelas… bez a polituj ho, jiste ho zere svedomi… vez ale, ze vasemu vztahu takova vychovna sem-tam jen prospeje… vsak on je vetsi, ma autoritu, mela bys poslechnout napoprve“.
tak to je tady velmi obvyklé, kdy se bere ve stejné rovině vztah dítě-matka a manžel - manželka. Vždyt manžel a manželka by si měli být rovni, v tomto vztahu by neměl mít někdo z nich větší autoritu. Já neříkám, že je v pořádku, když se takto malé dítě uhodí na tvář a ještě kvůli takové věci, ale je nesmysl brát výše uvedený příklad jako za něco podobného