Předčasně dospělá, zlom ve 30. letech

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní  27.02.18 23:42
předčasně dospělá,zlom ve 30 letech

Vlastně ani nevím, jestli mám nějakou otázku, je to spíš jen takové postesknutí… Přiblížil se mi 30 rok života a já mám najednou pocit, že mi něco sakra uniklo. :(
Vždy jsem patřila k hodným a bezproblémovým dětem, měla jsem i velmi klidnou pubertu, byla jsem taková ta předčasně dospělá, na diskotéky mě to táhlo jen velmi zřídka, kluci v mém věku mi přišli většinou trapní, já jim upjatá. Měla jsem 2 vztahy, které nedopadly, než přišel v mých 20 letech můj současný manžel. Po necelém roce chození společné sestěhování, po dvou letech svatba a dnes už mám 2 děti. Muž je o 8 let starší, žije si vlastně už takový ten střední věk, ale já jako kdybych narazila do zdi. Je mi 30 a mám pocit, že jsem minula jedno období života… Když moji vrstevníci chodili na vejšku a řešili akorát školu a užívání si, já jsem přebalovala mimino, dnes když moji vrstevníci začínají přebalovat, já už bych měla ráda od těch dětí klid a začala žít. :,( Vůbec v sobě necítím ŽIVOT. :(
Jsem tak blbá jediná, nebo to měl někdo stejně převrácené? :nevim: Čas už nevrátím, ale bojím se naprostého vyhoření v manželství s člověkem, od kterého se subjektivním věkem vzdaluju stále více k „pubertě“. To slovo puberta berme s nadhledem. ;)
Je to snad nějaký zlomový věk těch 30? :lol: Přejde to?
Prosím o zachování anonymity. :oops:


Reklama

Reakce:
 
Russet
Kelišová 6811 příspěvků 27.02.18 23:54
@Anonymní píše:
Vlastně ani nevím, jestli mám nějakou otázku, je to spíš jen takové postesknutí… Přiblížil se mi 30 rok života a já mám najednou pocit, že mi něco sakra uniklo. :(
Vždy jsem patřila k hodným a bezproblémovým dětem, měla jsem i velmi klidnou pubertu, byla jsem taková ta předčasně dospělá, na diskotéky mě to táhlo jen velmi zřídka, kluci v mém věku mi přišli většinou trapní, já jim upjatá. Měla jsem 2 vztahy, které nedopadly, než přišel v mých 20 letech můj současný manžel. Po necelém roce chození společné sestěhování, po dvou letech svatba a dnes už mám 2 děti. Muž je o 8 let starší, žije si vlastně už takový ten střední věk, ale já jako kdybych narazila do zdi. Je mi 30 a mám pocit, že jsem minula jedno období života… Když moji vrstevníci chodili na vejšku a řešili akorát školu a užívání si, já jsem přebalovala mimino, dnes když moji vrstevníci začínají přebalovat, já už bych měla ráda od těch dětí klid a začala žít. :,( Vůbec v sobě necítím ŽIVOT. :(
Jsem tak blbá jediná, nebo to měl někdo stejně převrácené? :nevim: Čas už nevrátím, ale bojím se naprostého vyhoření v manželství s člověkem, od kterého se subjektivním věkem vzdaluju stále více k „pubertě“. To slovo puberta berme s nadhledem. ;)
Je to snad nějaký zlomový věk těch 30? :lol: Přejde to?
Prosím o zachování anonymity. :oops:

Za to věk nemůže. Taky jsem byla vesměs klidná a rozumná jako ty kolem 20. Ale přebalovala jsem až po třicítce. Nemám pocit, že se vzdaluju partnerovi. Nehodlám začít blbnout. Jsem vděčná za to, kolik štěstí mám! Já považuju u ženy zlomovější 40 než 30. Čeká mě to letos.

 
LAlezane
Zasloužilá kecalka 968 příspěvků 28.02.18 00:04

Lidi se mění, ty taky. :)
To je to, co žádná mladá maminka nechce slyšet - ani v osmnácti, ani ve třiadvaceti, ani v rozumném věku šestadvaceti let. Trochu vnímavý člověk si všímá, že se sám mění a vyspívá až dlooouho k té třicítce.
A jinak to, co popisuješ, je naprosto přirozené… aspoň myslím :) Všichni znají pořekadlo „změna je život“, ale málokdo tomu přikládá nějakou váhu :D Já to beru takhle: dělat x let stejnou věc - v tvém případě starat se o rodinu - je prostě stereotyp, a touha po změně role je naprosto přirozená.
S dětmi je to asi těžší, ale neobvyklé to není… já taky začala kolem třicítky číst komiksy a chodit blbnout na inlajny v oblečení, že bych mohla zdatně konkurovat náctiletým hiphoperům mojí generace :D

Za sebe můžu říct jediné, neboj se to uvolnit. Svět se nezboří :) Dokonce kvůli tomu ani nezačneš být míň dospělá :D
Já s odstupem času říkám, že dospělý je člověk tehdy, když věci, za které by se dřív styděl, dělá s plným nasazením a užívá si je :D
Vždycky si vzpomenu na jednu písničku… „Musíš se naučit tancovat, než se naučíš plazit.“ Má to hodně do sebe. ;)

 
Anonymní  28.02.18 00:07
@Russet píše:
Za to věk nemůže. Taky jsem byla vesměs klidná a rozumná jako ty kolem 20. Ale přebalovala jsem až po třicítce. Nemám pocit, že se vzdaluju partnerovi. Nehodlám začít blbnout. Jsem vděčná za to, kolik štěstí mám! Já považuju u ženy zlomovější 40 než 30. Čeká mě to letos.

Kdybych mohla, tak se vrátím v čase o x let zpátky a řeknu si, ať na ty děti tolik nespěchám… Jenže zároveň vím naprosto přesně co bych si odpověděla… že manželovi už je přes 30 a už ty děti chce, tak proč bych to nezkusila.
Až mi bude 40, děti už budou v podstatě samostatné, takže začne období, kdy budeme moci kamkoliv i sami, jenže mě děsí to, že už se nám prostě nebude chtít… Manžela na to tipuji naprosto. :mrgreen: Nechci blbnout, mě by stačilo fakt málo.

 
kve-tinka
Závislačka 4255 příspěvků 15 inzerátů 28.02.18 00:37

Tak si porid treti :lol: a nebo pockej par let az budou deti samostatne, zacni zit podle sveho. (Rozumne veku ;) ) ma mamka zacala cestovat (Anglie, USA,…) az kolem 50 let. Ma uz i vnoucata. Nyni zije v UK. Tady ma manzela;meho otce :lol:

 
Anonymní  28.02.18 00:41
@kve-tinka píše:
Tak si porid treti :lol: a nebo pockej par let az budou deti samostatne, zacni zit podle sveho. (Rozumne veku ;) ) ma mamka zacala cestovat (Anglie, USA,…) az kolem 50 let. Ma uz i vnoucata. Nyni zije v UK. Tady ma manzela;meho otce :lol:

To radši pojdu, než třetí… :lol: No právě, rozumně věku, ale já tak nějak přišla o to mládí. :,(

Já vím, hlavně zdraví.

 
kve-tinka
Závislačka 4255 příspěvků 15 inzerátů 28.02.18 00:47
@Anonymní píše:
To radši pojdu, než třetí… :lol: No právě, rozumně věku, ale já tak nějak přišla o to mládí. :,(Já vím, hlavně zdraví.

A neprisla ;) proc nevezmes kamosku a nejdete nekam parit, v lete na festival? Mi je taky 30,dite jedno skolkove a do stareho zeleza si nepripadam ;) sice tolik uz nevydrzim a kocoviny mam „uchvatne“ a dlouhe. :pankac:

 
Verun83
Echt Kelišová 7875 příspěvků 33 inzerátů 28.02.18 05:14

To neni vekem, ja se vyradila dost, ted jsem 5,5r s detma a mam pocit, ze jsem ty roky prezila nez uzila a tesim se, az zacnu zase zit. Nejsem matersky typ, jak se zda. A nejsi stara. Tak si vyraz, opij se, prijd rano. Vsak na tom nic neni. Manzelovi je 39 a bavi ho to furt, chodi pravidelne.

 
Petruna21
Echt Kelišová 9242 příspěvků 28.02.18 05:36

Někdo to tak má :) každý se měníme a někdy člověku přijde že je jiný než ostatní a chtěl by dělat věci prostě už jiné.. Neboj zachvilku ti děti odrostou a třeba se budeš moc pořádně užívat :)

 
VerčaZav
Kecalka 247 příspěvků 28.02.18 05:37

Ahoj je to normální mě je letos 30 manžela mám o 12 let staršího svatba ve dvaceti první dítě v 22 druhé čekám letos, diskotéky sem nikdy nevyhledávala a spíš žila usedlým rodinným životem zkus jít pařit s kamarádkou nebo víc aktivně žít s rodinou a říct si změna je život ;)

 
Jitul.kaaa9
Ukecaná baba ;) 1279 příspěvků 28.02.18 06:56

Je, tohle znám - mám kamarádku, která s námi nikdy nikam nechodila, večery trávila s partnerem… někdy po 25.narozeninách se v ní něco zlomila a začala být jako. utržená ze řetězu. Snažila se „dohnat“ to, co my všechny ostatní měly už dávno za sebou. Mám pocit, že se to stává docela často, pokud žena prostě velmi brzy začne žít ten klidný, dospělý život a vlastně se odrizne od vrstevníků. Ta kamarádka ani neměla děti. A myslím, že i s dětmi si můžeš občas klidně někam zajít.

Zakladatelko, co přesně znamená, že v sobě necítíš život? Nebo spíš, co si myslíš, že by Ti pomohlo víc žít? Zamysli se nad tím a pak to začni dělat. Samozřejmě v míře úměrné tomu, aby z toho rodina neměla šok :mrgreen:

 
řeřicha
Kecalka 237 příspěvků 28.02.18 07:29

Tak já mám taky letos 30 a dvě děti k tomu:-). Já měla nejvíc „akční“ (párty, akce, moje koníčky) období od cca 16 do 20 let, takže střední. V 18 jsem potkala současného manžela. Pak výška a akce tak jednou měsíčně, ve 4.ročníku práce na poloviční úvazek a pak už hlavně práce. :-) Jedno dítě ve 27, druhé ve 29 a nemám pocit, že bych se vzdalovala od vrstevníků, z gymplu v mé třídě má dítě tak 80% lidí, dvě děti tam taky párkrát jsou.
Ale třeba letošní narozky vnímám jinak, chci si je užít, chci „párty“. Vnímám to jako mezník. A taky balancuji - vím, že bych chtěla víc času pro sebe, cvičím, chci být hezká a né jen „máma od dětí“.
Je pravda, že s jedním dítětem se ty akce a posezení s holkami lépe plánovaly, s dvě dětmi to bude větší boj, ale zase si říkám, že za dva roky už jsou oba samostatní a babičky snad pohlídají.
Tobě někdo nepohlídá? Nebo manžel a že bys vyrazila sama s kamarádkami?

 
Anonymní  28.02.18 07:38

Ja te naprosto chapu. Ja taky byla spis klidnejsi, moc jsem “neblbla”, studovala, pracovala… ale deti jsem mela ve 32, 34 a 37, Ted je mi 39, mam doma prtata a pred sebou jeste nejmene 10 let kdy nebude zadna kariera, cestovani a obecne uzivani si. Tobe je aspon “jenom” 30 :-) Ja naopak kdybych mohla mam deti driv a ted si uzivam. To jen pro ilustraci, ja to udelala jinak a stejne jsem mam pocit ze jsem to mela udelat uuuuuuplne jinak :-) Anonym M (prosim ponechat, pro mne citlive info)

 
elibro
Zasloužilá kecalka 563 příspěvků 28.02.18 07:49

Ále, jakýpak přišla o mládí? :) Je mi 29, mám dvě malé děti i titul, stihnout se dá ledacos. A radost, že mám splněno, že nebudu po třicítce s Damoklovým mečem nad hlavou schraňovat ovulační testy, jako to naneštěstí dnes potká až příliš mnoho z nás.
Mladé jsme pořád a ještě dlouho budeme. Děti nechť si občas vezme na starosti jejich táta a ty volno využij ne k úklidu, ale ke srazu s kamarádkami nebo k hledání nových koníčků a přátel. Ta nespokojenost a touha po změně, to je ta energie a ten život, co hledáš;). Tak to nech vybublat nahoru, ne?

 
AstraG
Závislačka 4288 příspěvků 28.02.18 08:11

Též mi táhne na třicet, 2 děti jedno školní jedno předškolák. A jsem ráda, že jsem to zvládla po dvacítce. Nyní děti odrostlejší, samostatné. Dostavujem barák. V práci to docela jde. Co víc si přát? Už jen ta hotová terasa a nohy nahoru :pankac: Já jsem tak spokojená. Kamarádi a známí mají děti podobně staré, člověk se prostě zaškatulkuje mezi,, své,, S kým si nesedím, s tím se nestýkám. Ale když se tak ohlédnu, tak téměř každý spolužák ze základky i střední už děti má. Většinou podobně staré. Potkáváme se ve školkce, ve škole. Teď se ráda pomuchlám s miminkem od sousedů, ale už bych nechtěla.


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

Poslední články

Počítání peněz, samota i blýskání na lepší časy. Jak se žije maminkám samoživitelkám z eMimina?

Byla to láska jako trám, ale po svatbě se z něj stal jiný člověk. Nezměnil se... číst dále >

Jak si sbalit tašku do porodnice a nezbláznit se

Jmenuju se Laura a čekám druhé dítě. A možná to znáte taky – to si takhle... číst dále >

Články z Expres.cz

Pašovaly drogy spolu? „Zmije Simona všem lže,“ vzkazuje Tereza z Pákistánu

Byly jako dvojčata, objížděly spolu privátní kluby po celé Evropě a společně... číst dále >

Už jsou zase svoji! Bývalí tenisté Štěpánek s Vaidišovou se podruhé vzali

Budou spolu, nebudou spolu? Bývalí tenisté Radek Štěpánek a Nicole Vaidišová... číst dále >

Články z Ona Dnes

Pohádkovým šatům Meghan Markle vévodily jednoduché linie a dlouhý závoj

Konec spekulacím. Nejočekávanější módní kousek letošního roku pochází od... číst dále >

Obchod se zdravím. Dokument odhalil nebezpečí alternativní léčby v Česku

Alternativní léčitelství se stále častěji stává poslední možností pro ty,... číst dále >


Reklama