Předškolák - zákaz tabletu a vztek

@Lukyn01 píše:
Mě docela udivuje, kolik rodičů, odkládá děti k tabletům a počítačům. Proč jste si tedy pořizovali potomky? Proč by měl předškolák trávit hodiny u tabletu? A covid neberu…jsem si jistý, že kdyby nebyl covid, bylo by to stejné.
Máme přeškolačku a tříleťáka. Tablet mají pouze na poslouchání pohádek před spaním. Stejně tak televizi v pokojících. Večerníček, do půl osmé pohádky, vypnout a spát.
Pokud jsou přes den doma, tak se jim jeden rodič vždy věnuje. Nenapadlo by nás je zabavit tabletem. Vždyť jsou to naše děti…To ale neznamená, že neumí s tabletem pracovat. Jen už si uvědomují, že jsou lepší věci, než čumět na tablet. I když jsme někde na návštěvě a domácí prcek je na tabletu, naše děti si hrají sami- Pokud potřebujeme dělat něco jen s jedním prckem, druhý si hraje sám.
Proč mám pocit, že to jen berlička pro rodiče, aby měli klid? Vždyť na to budou mít celý život, aby koukali do monitorů…A teď do mě…

Od někoho, jehož děti, podle toho, co tu píše, tráví na tabletu a u televize také denně nemálo času, mi přijde to navážení se do ostatních, poněkud pokrytecké. A ještě krátce před spaním, což by být taky nemělo. Stejně pokrytecké mi teda přijde i většina dalších kritických příspěvků, nejvtipnější je asi ten první, kdy tu někdo moralizoval kvůli tabletu, ale jeho školkové dítě tráví pravidelně každý den jednu až dvě hodiny u televize. Říkám si, zda je tento příspěvek jen čistě teoretický, nebo to máš i prakticky odzkoušeno. Byl jsi někdy dlouhodobě v podobné situaci jako zakladatelka (alespoň měsíc), kdy jsi musel dělat na HO svou práci (patrně u PC nebo notebooku), do toho řešit výuku jednoho dítěte (fajn, to další dítě se asi netýkalo zakladatelky, ale někdo jiný o něm v diskusi psal) a to další k tomu nějak zabavit? Tak, aby u toho bylo potichu, v klidu a vydrželo tak několik hodin? Do toho vařit, prát, uklízet, chodit na nákupy atd. A ne neustále za zády s manželkou, ale tak, jak to má velká spousta žen, většinu dne hezky sám. Já mám doma naštěstí kromě staršího dítěte ještě miminko, takže nějaký HO řešit nemusím. Ale v minulosti jsem zažila několik HO se synovcem a neudělala jsem s ním vůbec nic. Prostě to nešlo, protože si neuměl hrát vůbec v klidu, všechny jeho hry byly velmi divoké a hlučné. Hrát si klidněji dokázal jen, pokud jsem se do hry přímo zapojovala a každou chvíli mu připomínala, aby neječel. Každé hlídaní jsem nakonec trávila převážně někde venku, protože doma by mi z něj asi hráblo. Mít ho doma pořád a být doma na HO a muset odvádět práci v nějakých termínech, tak se klidně přiznám, že mu ten tablet taky vrazím do ruky, protože vážně nevím, jak jinak bych docílila toho, aby byl alespoň trochu v klidu. A i tak by to rozhodně nebylo o tom, že bych od něj měla hodiny pokoj. S některými dětmi to není úplně snadné.
Z něčeho se žít musí, peníze se samy nevydělají, jídlo se samo neuvaří, barák se sám neuklidí. Rodič má holt i spoustu jiné práce, než se jen neustále naplno věnovat dítěti. A ono teda pro to dítě to není ani vhodné, aby mu stál rodič věčně za zadkem a ty děti to většinou ani zase až takhle nechtějí. No a z hlediska péče rodiče teda moc nevidím rozdíl mezi tím, zda rodič dítě nechá kreslit, jezdit na kole, stavět z lega, hrát si na pískovišti nebo mu půjčí tablet. Pokud je to činnost, která to dítě baví a chce ji dělat a nepotřebuje k tomu asistenci rodiče, tak v tom není rozdíl. Když si náš syn bude chtít kreslit, tak si sedne ke stolu a klidně si tam bude třeba půl hodiny, hodinu kreslit, zatímco já budu třeba vařit. On na mne sem tam zavolá, aby mi ukázal obrázek, já mu ho okomentuju, některé pak společně vystavíme a tím to hasne. Když si bude chtít skládat puzzle, tak to samé, bude si v klidu skládat, možná mě občas poprosí o pomoc a pochlubí se mi, až ho složí. Obdobně to takto bude se spoustou dalších činností. Z hlediska náročnosti to pro mne bude úplně stejně náročné jako bych mu dala do ruky tablet. To bychom pak klidně mohli mluvit i o rodičích, kteří odkládají děti k hračkám, sportovnímu vybavení nebo na pískoviště. Krom toho, to, že dítě tráví nějaký ten čas u tabletu, notebooku nebo televize, to ještě automaticky neznamená, že si ho rodič v té chvíli nevšímá. Já jsem třeba skoro vždy přímo u syna. Koukáme na něco společně, tulíme se u toho, povídáme si o tom. U hraní na tabletu jsem taky u něj a hrajeme společně. Když už nejsem přímo u něj, tak jsem poblíž, takže vím, co zrovna dělá, na co se kouká, přijdu ho třeba sem tam pohladit, sem tam to okomentuju. Že je dítě na tabletu vážně nutně neznamená, že si ho rodič vůbec nevšímá a má od něj klid.
No a i když jsou ty dvě až tři hodiny dlouhá doba, tak je třeba si uvědomit, že zakladatelka se i tak věnovala svému dítěti více než bývá jinak běžné. Normálně by to dítě totiž bylo ve školce a ten čas, kdy se ta máma tomu dítěti věnuje, by byl ještě mnohem kratší. Ona se mu teď naopak věnuje více. A není tam nic o tom, jak to bylo po zbytek dne. Dneska (vlastně už včera, čas nějak pokročil) jsem byla s miminkem u lékaře, syna mezitím hlídat taky asi ty tři hodiny děda. No ale i tak jsem se synem stihli společně vařit, jít na procházku, udělat společně menší nákup, kreslit venku křídami, chvilku společně uklízet, společně si hrát s knížkou se samolepkami, vybarvovat spolu omalovánky, stihla jsem mu vyprávět před spaním pohádku, chvíli jsme taky vystřihovali obrázky. A určitě i nějaké další věci, na které si už nevzpomínám. Plus samozřejmě takové ty provozní věci jako je jídlo, koupání, mazlení, foukání bebíček a neustálé dohadování o tom, co může a co nemůže dělat sám. Myslím si, že i bez těch třech hodin toho bylo až až.