Představa o životě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.1.20 17:25

Mně matka zakazovala přítele (manžela) ještě v 21 letech. Měla hysterický záchvat a házela se o postel, volala si sanitku, vykládala doktorům, jak ji ničím srdce apod. Pak na mě řvala, že na mě zavolá policajty. :think: Také jsem byla na VŠ, zodpovědná, vždy poslouchající dcera, co doma dělala první poslední. Po státnicích mi řekla, že bych jí měla začít vracet, co do mě investovala.
A pro okolí je to hodná paní z kanceláře se strašně zhýčkanou dcerou :nevim:

Uteč co nejdřív. A vztahu bych se nevzdávala. V mém příapdě to bylo to jediné, co mě drželo nad vodou!

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.1.20 18:42
@Anonymní píše:
Mně matka zakazovala přítele (manžela) ještě v 21 letech. Měla hysterický záchvat a házela se o postel, volala si sanitku, vykládala doktorům, jak ji ničím srdce apod. Pak na mě řvala, že na mě zavolá policajty. :think: Také jsem byla na VŠ, zodpovědná, vždy poslouchající dcera, co doma dělala první poslední. Po státnicích mi řekla, že bych jí měla začít vracet, co do mě investovala.
A pro okolí je to hodná paní z kanceláře se strašně zhýčkanou dcerou :nevim:Uteč co nejdřív. A vztahu bych se nevzdávala. V mém příapdě to bylo to jediné, co mě drželo nad vodou!

Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala. :roll: :roll:. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
21.1.20 18:52
@Anonymní píše:
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala. :roll: :roll:. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.

jak kdybys popisovala tu moji :nevim: Ne, ona to nikdy nepochopí, nezkoušej jí to vysvětlovat nebo „si s ní promluvit“, jak ti často někdo bude radit, jenom narazíš. Jste obě naladěné na jinou vlnu.
Jediné, co můžeš udělat, je pracovat na sobě. A rozhodně bych si budovala život mimo domov - přítel, koníčky. A do splácení jejich bytu se nenech uvrtat, jednak je to blbost splácet dědictví a jednak tě to ekonomicky uváže na domov. Nebudeš si moct spořit bokem na samostatné bydlení. Což je asi účel.

  • Citovat
  • Upravit
6532
21.1.20 20:27
@Anonymní píše:
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala. :roll: :roll:. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.

Mám kamarádku, která hodně omezila kontakt s matkou, aby si uchránila duševní zdraví. Její sestra se ze stejného důvodu odstěhovala o několik okresů dál.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1831
21.1.20 21:22
@Anonymní píše:
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala. :roll: :roll:. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.

Opravdu jediné, co můžeš udělat je utéct, s takovou osobou není žádná rozumná domluva, jí nezajímá tvůj názor, protože ona ví líp než ty, co je pro tebe správné…
A ty jsi jedináček? -Jen mě to tak napadlo, když je na tebe ta její pozornost tak upřená…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
228
21.1.20 22:22

Tak je po anonymu. To je jedno. Ve své podstatě jsem jedináček. Když jsem se narodila, jeden bratr byl již dospělý a druhy zanedlouho. A k tomu všemu jsem pro ni byla vysněná dcerka, kterou si tak moc přála.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný