Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Mně matka zakazovala přítele (manžela) ještě v 21 letech. Měla hysterický záchvat a házela se o postel, volala si sanitku, vykládala doktorům, jak ji ničím srdce apod. Pak na mě řvala, že na mě zavolá policajty.Také jsem byla na VŠ, zodpovědná, vždy poslouchající dcera, co doma dělala první poslední. Po státnicích mi řekla, že bych jí měla začít vracet, co do mě investovala.
A pro okolí je to hodná paní z kanceláře se strašně zhýčkanou dcerouUteč co nejdřív. A vztahu bych se nevzdávala. V mém příapdě to bylo to jediné, co mě drželo nad vodou!
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala.
. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.
@Anonymní píše:
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala.![]()
. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.
jak kdybys popisovala tu moji
Ne, ona to nikdy nepochopí, nezkoušej jí to vysvětlovat nebo „si s ní promluvit“, jak ti často někdo bude radit, jenom narazíš. Jste obě naladěné na jinou vlnu.
Jediné, co můžeš udělat, je pracovat na sobě. A rozhodně bych si budovala život mimo domov - přítel, koníčky. A do splácení jejich bytu se nenech uvrtat, jednak je to blbost splácet dědictví a jednak tě to ekonomicky uváže na domov. Nebudeš si moct spořit bokem na samostatné bydlení. Což je asi účel.
@Anonymní píše:
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala.![]()
. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.
Mám kamarádku, která hodně omezila kontakt s matkou, aby si uchránila duševní zdraví. Její sestra se ze stejného důvodu odstěhovala o několik okresů dál.
@Anonymní píše:
Je mi vlastně z toho všeho vlastně smutno. Měla jsem možnost o tom všem v klidu odpoledne přemýšlet a tak. Ona vlastně tím pádem ovlivňuje i mého otce, který je pro ni manželem. On se jí dle mého také bojí, jelikož si ona umí všechno prosadit a každého ovlivnit. On z toho jeden čas začal pít a sama mu během toho, co jsem vyrůstala házela špínu, jaký je, jak ho nemiluje a tak. Nechápu, proč s ním byla, když ho nemilovala.
Já jsem ji skoro až doposud litovala.![]()
. Je mi fakt smutno z toho všeho.
Ona mě sice v životě dokázala pochválit a tak. Každopádně pokud něco vskutku nešlo tak jak chtěla ona, tak po mě začala křičet. Pokud jsem ji i v emocích řekla, jak se cítím, tak ona vždy, že jsem nevděčná. Nevidí a asi nikdy neuvidí, jak mi ubližovala. Zažila jsem i ošklivou pasáž, na kterou nikdy nezapomenu. A ona mi na ni odpověděla, že si vymýšlím a tak. Urazí se vždycky, a pak se se mnou třeba i tři dny nebaví.
Opravdu jediné, co můžeš udělat je utéct, s takovou osobou není žádná rozumná domluva, jí nezajímá tvůj názor, protože ona ví líp než ty, co je pro tebe správné…
A ty jsi jedináček? -Jen mě to tak napadlo, když je na tebe ta její pozornost tak upřená…
Tak je po anonymu. To je jedno. Ve své podstatě jsem jedináček. Když jsem se narodila, jeden bratr byl již dospělý a druhy zanedlouho. A k tomu všemu jsem pro ni byla vysněná dcerka, kterou si tak moc přála.
Mně matka zakazovala přítele (manžela) ještě v 21 letech. Měla hysterický záchvat a házela se o postel, volala si sanitku, vykládala doktorům, jak ji ničím srdce apod. Pak na mě řvala, že na mě zavolá policajty.
Také jsem byla na VŠ, zodpovědná, vždy poslouchající dcera, co doma dělala první poslední. Po státnicích mi řekla, že bych jí měla začít vracet, co do mě investovala.
A pro okolí je to hodná paní z kanceláře se strašně zhýčkanou dcerou
Uteč co nejdřív. A vztahu bych se nevzdávala. V mém příapdě to bylo to jediné, co mě drželo nad vodou!