Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
od jednoho roku jsem chtěla, aby si malý začal zvykat na dětský kolektiv a asi před měsícem jsme začali chodit do MC a tady začíná náš problém. Vždycky když tam dorazíme, táhne mě za ruku ven, když se ho snažím zabavit, věší se na mě a pořád pokňourává. Dětí si nevšímá a na dospělé nereaguje. Celkem mě to překvapilo, protože doma je to pěkný čertík a do nedávné doby šel z náruče do náruče, až mě to někdy překvapovalo, že z nikoho nemá strach. Nedávno jsme zkusili plavání a to se mě držel celou dobu jako klíště a k tomu celou půlhodinu probrečel. Myslela jsem si, že je to prostředím, ale v MC bylo to to samé. Prostě jak vidí větší kolektiv, začne být nesvůj.
Asi před měsícem mu dr. dost drsným způsobem odebírala krev
a od té doby mám pocit, že je takový. K nikomu nechce jít, u každé dr. příšerně brečí. Do jednoho roku byl s dětmi jen při návštěvách a to s jedním max. dvěma.
Holky můžete mi poradit co bych měla podniknout, abysme mohli mezi děti a oba si to tam užili? Myslíte si, že to pramení z jeho povahy nebo nepříjemného zážitku s dr.? Měla bych zajít k dětskému psychologovi? Máte některá stejný problém? Jak to vyřešit, jsem bezradná, prosím poraďte, díky Tery.
Nevím jestli je jiná rada, než zkoušet to dál… třeba po malé oddechové pauze zkusit opět kolektiv - samozřejmě vždycky s maminkou. Nějakou dobu potrvá, než získá znovu důvěru v to, že ne každý ho chce apriori trápit (zážitek u dr byl asi silný…). Dcera tak reagovala na jiné děti (visela na mě, jako by ji ostatní batolata chtěla přinejmenším sežrat) i bez negativního zážitku u lékaře, ted už je v pohodě.
elda
Podle mne máš na něj velké nároky, vždyť je mu jen jeden rok…já bych počkala, až se sám osmělí. Mně rodiče také všude cpali, nikdy jsem nevěděla, do čeho kde mne uvratjí a děsně jsem se pořád všeho bála a jsem bázlivá dosud. Mám prostě blbej základ. Lepší je dítě nenutit, aby si začlo být mámou jisté, a pak se osmělí.
Květa
Ahoj, urcite vydrz. Ja kdyz prisla do MC v 9 mesicich tak mala spustila rev jen co jsem ji polozila abych ji svlikla, kdyz se nejake ditko priblizilo na metr tak zas rev. Mela jsem ji u sebe a podporova ji. V 10m si hrala v me blizkosti a ted v 11m jsem rada ze ji stacim sledovat, bere starsim detem hracky, proste je docela „orachla“ a proleze vsechny kouty. Hlavu vzhuru, urcite to tak nebude porad.
Taky radim vydrzet! Taky jsem premysela, jestli je ma dcerka v poradku, kdyz na cviceni v Kenny nechtela ve 12 mesicich ani stat, natoz chodit, natoz se nejak zapojit! Trvalo to az do 15 mesicu!!! A pritom od 2 mesicu chodila plavat, mezi jine lidi…
U nas (si myslim) pomohlo az odstaveni (kojila jsem do cca 16 mesicu). Najednou behem odstavovaciho tydne byl obrat o 180 stupnu!!! Takze ted zpetne si proste myslim, ze kazde dite potrebuje svuj cas, pocit bezpeci,…
Pa
H.
Ahoj Tery:O)
Naše Sára je v kolektivu jako doma, odmalička se vídá se spoustou dětí (třeba s 5 najednou…) ale vím, že se to může změnit. Myslím, že je dobré v takovém případě brát dítko do kolektivu dále, ale mít ho v náručí, dát mu najevo, že jsi s ním a že u Tebe může zůstat, dokud se nebude cítit na to, aby se vydalo mezi děti samo. Dala bych mu možnost být s ostatnímu dětmi v Tvé společnosti, pokud bude chtít sedět na klíně nebo být v náručí - proč ne. Uvidíš, až přijde ten pravý čas, odpoutá se od Tebe a bude schopen se začlenit do kolektivu. Neboj, příroda to zařídí, jen ho nesmíš nutit:O)
Tak hodně úspěchů, pa, Jaa
Já jen přidám další možnou příčinu. Děti moc vycítí nejistotu dospělých. Zkus si sama být jistá, i když jdeš do neznámého prostředí, a jak radí holky, poskytni i dítěti potřebnou oporu a jistotu. V tomhle věku si děti hrají spíše vedle sebe než spolu a na osamostatňování mají ještě spoustu času. Zkoušela bych, ale nenutila.
Ahoj,
ja by som dieťa do ničoho nenútila, keď tam nemá chuť chodiť, tak by som s návštevou MC trochu počkala…
Moja dcérka bola tiež veľmi opatrná, tak som sa jej prisposobila - niekedy nedobrovoľne - a časom to prešlo… Dnes deti miluje, všade ich vyhľadáva a s dospelými tiež nemá problém…(bude mať 2 roky).
Ber to tak, že dieťa do tých 2 rokov potrebuje hlavne rodičov a istotu a samo si určí, kedy má chuť vyhľadávať nové kontakty a zážitky. Myslím, že nič netreba lámať cez koleno a skúsiť radšej vyhľadávať menšie skupinky - kamošky s 1-2 deťmi.
Já bych to rozhodně nevzdávala. Ale dítě ani nenutila. Choď tam s ním, ideální by bylo, kdyby ses s nějakou maminkou skamarádila a stýkaly jste se s dětmi i mimo MC. Zkus se tam zapojit ty k někomu, třeba se prcek spíš přidá.
Některé děti jsou ostýchavé, nechtějme po nich zázraky, na druhou stranu si myslím, že je vhodné, aby si na kolektiv dítě zvykalo.
Já s malou někam mezi děti jezdím od narození a je zvyklá. Občas se nejdřív stydí, než se otrká, ale víceméně je pak hned v phodě, až je to někdy ostuda:)
Ale může to být nezvyk a chvilku trvat. Celkem mě překvapila včerejší příhoda, ale i to se stává (nemyslím tím, že to je něco špatného, jen jsem to prostě nečekala:)): byla jsem u kamarádky. Ona byla s rodinou dlouho u svých rodičů a její dcerka, o měsíc a půl mladší než Bára, tam byla jen mezi dospělými. Hezky žvatlá, zdraví lidi na potkání na ulici, pohoda. Ale není zvyklá na děti. Včera jsme je navštívily a Bára se projevovala oměrně hlučně:) Ale nezlobila nehysterčila, spíš jen radost, viděla nové hračky, skákala a u toho volala houpy houpy a tak. No a ta holčička se z toho rozplakala. Úplně jako by se jí bála. Přitom mi kamarádka povídala, když k nim chodí starší chlapeček - kamarád, tak na něj je v pohodě, ale on je tichej, extra se neprojevuje.
Tím chci říct, že to pro to dítě může být nové a myslím, že čím později se s dětmi seznamuje, tím těžší to pro něj je. Takže nenutit, ale rozhodně v tom podporovat. Já dodneška neumím s někým navázat kontakt jen tak, když někam přijdu. Učím se to až s dcerou.
Jeden rok je dost brzy na to, aby si dítě zvykalo na kolektiv. Kolektiv je pro děti důležitý až od 3 let, teprve pak vyhledávají sociální kontakty, chtějí a dokáží si hrát s druhým dítětem.
Taky mívají různá období, kdy se bojí a pak zase nebojí a pak třeba zase bojí jiných lidí.
Nech tomu volný průběh a nic nelámej přes koleno. Za chvíli strach pomine sám, chce to jen nechat prckovi možnost pro přirozený vývoj
.
NEvím, jestli Evulka reagovala na mě, ale Lila to napsala dobře. NEmyslela jsem to tak, že to dítě si musí zvyknout bejt bez mámy jen s dětma, ale chodit někam s maminkou, ale mezi děti. Mezi náma jenom s mámou je nuda, i když se máma snaží seč může. A pro mě je taky velká úleva, když si malá hraje s dětma a o mě skoro nezakopne. Mám jí moc ráda, ale s dětma si vyhraje víc…
Ahoj.
Určitě bych dítě nestranila menšího kolektivu, pro začátek stačí 2-3 maminky s dětmi, až přijde jaro - návštěvy pískovišť, možná jsou v MC dny nebo hodiny, kdy je tam méně rušno. Určitě nenutit, ale po kroučcích zkoušet otrkávat se.
Společnost jiných dětí je myslím už v tomto věku dobrá, dítko má více podnětů, napodobuje, někdy se výrazně lepší řeč, pohyb … Dítě si lépe uvědomí, že není jen maminka, tatínek … a nejbližší rodina, možná si lépe uvědomí sám sebe…
Beruška