Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj nastávající maminky
Nikde jsem tuto diskusi nenašla a ráda bych si vyslechla přístupy Vašich manželů, přítelů, milenců k vám a k miminku. Jsem v 8 t. t. Vím, že je to teprve začátek, ale přítelovy reakce mě občas rozpláčou. Vůbec neposlouchá když o miminku mluvím a už ho to asi obtěžuje. Asi si ještě neuvědomuje, že budeme mít dítě… Jak jste na tom vy? ![]()
@kaštánek pro chlapa je to hrozně vzdálená představa, oni tolik neuvažují jako my…osmý týden je jestě hodně málo, sotva si zvykl na to ze bude otec. Taky nepotrebuji o tom furt mluvit. Dej mu cas, az bude mit ditko v naruci, nebo drive, kdyz ho treba kopne, bude se to zlepsovat.
jinak si dite preje, ne?
Jo, asi si to ještě neuvědomuje
Můj se tvářil děsně drsně, pak jsem mu ukázala fotku z ultrazvuku, tak udělal „hmm, co to je za flek?“ a to bylo všechno. Nějak mě to netrápilo, prostě chlap. Pak jsem ho večer načapala, jak má mojí těhotenskou průkazku a googlí ty výrazy v ní. A pak to začalo. Z každého nákupu jsme vezli nějakou zbytečnou „pro malého Míšu“, jak vždycky rád říkal. Jednou to byly bábovičky, pak zas bumerang nebo cpal do košíku strašně velký oblečení (to jsme teda ještě nevěděli, že to bude kluk). A pak jsem porodila, dneska je to přesně rok. Myslíš, že někdy sám od sebe přebalil, šel s kočárkem, udělal jídlo? Ani omylem
Tím chci říct, že chování chlapa v těhotenství k děcku, který ještě ani neviděl, vůbec nevypovídá o tom, jaký z něj bude táta ![]()
@kaštánek chlap se stává otcem opravdu až po porodu. manžel se u prvního snažil, ale nikdy se nezeptal jak mi je, co kontrola a tak. prostě to tak neprožíval. po porodu se mi dokonce přiznal, že si připadal jak debil, když mi hladil ten neexistující pupík (do 20tt to nebylo moc vidět)
teď u druhého jsem 32tt a hladil břicho tak 3× a je mu to celkově víc jedno.
ale když se první narodil tak se jako mávnutím proutku změnil, prcka choval, koupal, přebaloval, mazlil. teď je synovi rok a půl a jsou fakt super parťáci!
do ničeho ho netlač ono je to prostě moc virtuální. navíc ty máš teď na začátku hormony vyšroubovaný tak to taky nebereš úplně racionálně ![]()
Kromě jména a praktických věcí jsme to taky nijak neprobírali. Jo bříško pohladil, byl se mnou na utz, ale že by jsme si povídali, jaký to bude a tak, to ne. Chlapa to bere až drží miminko v náručí a chalpy ty děti baví až větší, malý miminka moc ne.
Příspěvek upraven 30.08.13 v 21:08
@kaštánek píše:
Ahoj nastávající maminkyNikde jsem tuto diskusi nenašla a ráda bych si vyslechla přístupy Vašich manželů, přítelů, milenců k vám a k miminku. Jsem v 8 t. t. Vím, že je to teprve začátek, ale přítelovy reakce mě občas rozpláčou. Vůbec neposlouchá když o miminku mluvím a už ho to asi obtěžuje. Asi si ještě neuvědomuje, že budeme mít dítě… Jak jste na tom vy?
manžel těhu neřešil byl rád, že bude mimi, ale ani u jedné holky nic neřešil a nijak se netěšil. U první mi to bylo hrozně líto a myslela jsem, že jí ani nechce opak byl pravdou. První noc doma dělal ze starší hodinu dřepy, protože se jí to líbilo a neřvala
Pak chodil dobrovolně na procházky, krmil a byl a je obou dcerám 100% táta a mně na 99% zastoupí ve všem krom vaření.
Když jsem přinesla oblečky tak řekl dobrý to teda říká na oblečení holek pořád. Mužský jsou z jiné planety než my a taky to jinak prožívají, v tobě dítě roste a pociťuješ vše intenzivněji, chlap začne chápat, že čeká dítě až se narodí.
Dítě je chtěné. Ale asi to bude v mojí hlavince. Očekávala jsem asi něco jiného. Rozhodla jsem se, že o tom s ním mluvit nebudu. Aby ho to neobtěžovalo a když bude chtít tak se mě sám zeptá na co chce
Na řešení mám mámu a ta mi se vším radí a poslouchá
Já jsem totiž asi tak štastná, že jsem těhotná, že o tom občas mluvím. Ale ne celý den… A jak k tomu přistupují vaši chlapáci? ![]()
Jejda holky
tak to jsem ráda že to tak není jen u nás… Jsou to asi fakt „jen“ chlapi
On si s dětma moc rád hraje a baví ho to, ale asi ho to naše dítě vezme až budu mít pupek že přes něho neuvidím na špičky bot ![]()
Manžel byl nadšenej, ale emocionálně to začal prožívat až po prvním velkým ultrazvuku. Když viděl ve 12. týdnu toho sedmicentimetrovýho křečka, jak mu tluše srdíčko a měl ručičky a nožičky a všechny ty části těla, tak málem brečel. Myslím, že to přijde: na někoho u prvního kopnutí, na někoho po porodu… myslím, že je ještě brzo to vidět jako problém.
Já jsem mu to řekla, že jsem čekala asi něco jiného a že vím, že je chlap a že na něho nechci tlačit a vyříkali jsme si to, tak doufám, že to bude v pořádku
Ale očekávala jsem asi větší zájem. Ale jak říkáte, tak všechno ještě může přijít ![]()
Můj chlap byl jako ten tvůj. Rozdíl byl v tom, že já to měla stejně, řešit těhotenství v 8 tt se mi fakt nechtělo. Radost jsme měli oba, ale tím to končilo.
Jo, to je normální asi. Manžel o miminu taky moc nemluvil zezačátku, začal ho vnímat asi až s prvním ultrazvukem ve 12tt, kdy jsme dcerku poprvé viděli společně na obrazovce
. Nejvíc mě tehdy ale štval můj taťka - čekala jsem, že bude jásat a těšit se na první vnouče, ale on pořád říkal - „až to bude jisté, že se nic nemůže stát“… a „nezakřikněte to…“ a mě to hrozně zraňovalo, jako kdyby nevěřil, že dcerku donosím a bude to OK. Vyměkl až s první fotkou z ultrazvuku, tehdy už to pro něj asi získalo reálnou podobu. ![]()
Muj chlap taky nejak tehotenstvi neprozival, pro nej to bylo akorat o budovani zazemi, ale nejake pusinkovani nebo tak… ale pak me prekvapil, kdyz u druhe dcery, kdyz jsem zacala rodit, tak usiloval o to, aby byl u porodu (porod serozjel v noci a nebylo hlidani pro starsi, takze jsme budili me rodice a ti jeli 400km hlidat
). No a bylo to super, malou si na sale choval, byl hhrozne dojaty, konecne to mohl taky prozivat na vlastni kuzi: