Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Problém s adaptací ve školce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
18.10.23 15:02
Problém s adaptací ve školce
Dobrý den, omlouvám se za anonym, ale pro mě je to velmi citlivé téma.
K nastínění situace. Mám syna 3,5 roku. Od malička citlivé dítě, ale na všem se domluvíme. Neznám, že by se vztekal, brečel, aby si něco vynutil. V září měl nastoupit do školky, ale byli jsme na dovolené. Pak byl 4 dny a hned onemocněl. Po dobu nemoci byl samozřejmě doma, měl atb, takže nástup do školky byl odložený, až bude vyléčený a po rekonvalescenci. Jsem doma na mateřské, mám druhého syna 8 měsíců. Takže jsem neměla problém mít doma syna 3 týdny, až byl úplně v pořádku. V pondělí měl nastoupit do školky a nastalo peklo. Šílený pláč, když jsem měla odejít. Vzhledem k tomu, že naše školka má přátelský přístup a já sama jsem pedagog, bylo mi nabídnuto, abychom zkusili postupnou adaptaci. Na to jsem samozřejmě kývla. Syn ve školce fungoval, spolupracoval, s učitelkou normálně mluví, vyráběl, sám šel na wc, vše bez problémů. Jenže věděl, že tam v povzdálí jsem. V úterý ráno šel do školky, ale prosil, jestli tam budu taky. Na to jsem kývla, že ano, že máme zvykací režim a že budu zase koukat jak je šikovný. Po svačině, do té doby všechno bez problému, jsme se dohodli, že půjdu uspat miminko a přijdu. Hodinu brečel, nebyl schopný fungovat. Brečel i v tu chvíli, kdy jsem pro něj přišla. S paní učitelkou i její kolegyní jsme to konzultovaly hned po příchodu, že problém je v odloučení, jinak že je šikovný. A že další den zkusíme, že prostě půjde sám a uvidíme. Ráno totální peklo, brečel už večer doma, že nechce do školky, to samé následovalo ráno, při odchodu do školky, po cestě… při příchodu do třídy nastal strašný brek, prosil mě, volal na mě maminko.. odcházela jsem, vysvětlila, že jdu jen k paní doktorce a přijdu. Nicméně syn ze třídy utekl, paní učitelka ho samozřejmě doběhla, odvedla, nicméně po půl hodiny totalních nervů se dostal do stavu kdy neviděl, neslyšel a zvracel. Ihned mi volali, byla jsem zpět do pěti minut. Vzhledem k tomu, že paní učitelku znám jsme si společně sedly, abychom si řekly. Poprosila jsem, jestli by mohla přijít také paní ředitelka, má v oboru roky praxe a shodly jsme se, že syn ještě emočně není zralý, což si myslím taky. Řekla jsem, že bych mu ráda ještě dala čas, paní učitelka to vidí stejně, paní ředitelka souhlasila, jen podotkla, že si není jistá, že za rok bude lépe. S tím také souhlasím. Třeba jen odsunu problém, ale třeba je možnost, že syn dozraje. Bylo mi nabídnuto, že dveře máme stále otevřené, máme chodit na společné akce, divadla, procházky, opravdu jsem byla moc ráda, za to jaký přístup ve školce mají. Samotné mi bylo ouvej, přiznám se, paní ředitelka byla natolik empatická, že pohladila nejen syna, ale i mě, když mě viděla.
A teď k dotazu. Myslíte, že je dobře, že jsem syna nakonec ze školky stáhla s tím, že uvidíme časem, nebo jsem prostě měla být tvrdá? I za cenu toho, že byl tak ve stresu, až se pozvracel? Do práce se nejbližší 3 roky nechystám, takže mi vůbec nejde o to se zbavit staršího a dát ho do školky. Popravdě jsem celou dobu říkala, že tam jde jen z důvodu, aby byl mezi dětmi a něco se naučil. Jenže já teď vidím, jak on je doma spokojený, i ve školce říkal, že doma je rád, že má bráchu, zvířata…
Jsem matka, která se dětem věnuje nonstop, hlídání nemáme a mít nebudeme, babička je pracující, prostě jsme pořád spolu.
S manželem jsme za jedno, že trápit ho určitě nebudeme, aby byl dopoledne někde nešťastný a já seděla doma a s prominutím se kopala do zadku 
Děkuji za Vaše reakce a postřehy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.10.23 15:22
Řeším to samé, syn 2,5 roku. My bohužel jinou možnost nemáme, od ledna musím do práce. Nevím, co budu dělat, když to nezvládne. Kdybych možnost mela, nechala bych ho do září. Ale nájem a jidlo se samo nezaplatí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 15:28
Podle mě to dobře není. Jak si má to dítě být jistý tím, že školka je super, l a bude mu tam dobře, když si tím nejsi jistá ani ty a před ním se chováš tak, že tě musí ředitelka uklidnovat.. musí z tebe cítit pevný rozhodnutí, ne strach.. za rok to jiný nebude, určitě ne samo od sebe, musíte na tom pracovat. A já bych to určitě neodkladala, ne o celý rok. Ať jde třeba po vánocích a do té doby ho na to připravte. A sebe taky, vyvádět totiž určitě zas bude. Ted, po vánocích, za rok, za dva, ve škole… jednou se od sebe odloucit musíte. Anebo ho klidně nechej doma a ať nastoupí až do školy nebo s mladším zároveň do školky. Některé děti příště potřebuji cítit ten „mus“. Když je doma máma, proč ne on.. ale školka není zdaleka jen o hraní. Ve vývoji dítěte hraje větší a důležitější roli, než si mnozí mysli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 15:32
@Ida11 Kdybych musela do práce, tak přes to vlak nejede a bohužel bychom museli trvat na tom, že do školky musí i přes problémy. Jenže já do práce nemusím, jsem a budu doma a peníze neřeším, vydělává manžel. Chápu Vás, cítím to stejně jako vy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Eva2610
18.10.23 15:35
Pokud se nechystás do práce, zkusila bych to znovu klidně až v předškolním roce. Moje dcera chodí jenom na dva dny v týdnu, jsou ji tři. A zůstane to tak až do předškolního roku. Myslím, že význam školky se značně přeceňuje a pokud jsi schopna socializovat dítě jinak, není to nutnost. Nebi máš dítě introvert a pro toho je pobyt v kolektivu utrpení.
- Citovat
- Upravit
18.10.23 15:47
@Midaku
Určitě to nebylo tak, že by mě musela paní ředitelka uklidňovat. Byl to přátelský rozhovor, kdy vlastně to pohlazení přišlo ve chvíli, kdy jsem paní ředitelce děkovala za to, jaký mají přístup a že si vážím, co pro naše děti dělá. Opravdu jsem se tam nehroutila. Vzhledem k tomu, že jsem pedagog i speciální pedagog si myslím, že nejsem úplně mimo, prošla jsem psychologií, vývojovou psychologií, ale také znám svoje dítě. Souhlasím, že ta fixace na mě není dobrá, snažíme se na tom pracovat. V kolektivu funguje, hraje si, nemá problém s dětmi, dospělými. Jen si není jistý a potřebuje mít v neznámé situaci oporu, kterou má především ve mě.
On ví, že jsem doma s mladším, to je taky problém, protože nechápe, proč teda on musí a mladší nemusí.
Na školku jsme ho připravovali od jara, povídali jsme si, jak to tam chodí, děti jsme potkávali s paní učitelkou na hřišti, všechno jsem vysvětlovala… budeme muset pokračovat a makat dál. A zkoušet postupně. Ano, vím, že školka je důležitá pro rozvoj dítěte, socializaci, řešení problémů, fungování ve skupině. Jenže na druhé straně vidím zlomené dítě, které pláče i doma a v tu chvíli si nejsem jistá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 15:50
Myslim, ze jsi to vzdala rychle. Vzdyt tam skoro nebyl. Pak v pondeli nastoupil a ve stredu ho hned stahujes. Prijde mi, ze o tu skolku moc nestojis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 15:55
@Eva2610
Do práce se nejbližší 3 roky nechystám a nemusím ani potom. On vyloženě introvert určitě není. Jeho je všude plno, řádí jak pět čertů, ale jen v situaci a prostředí, kde si je jistý. S lidmi komunikuje bez problémů, s dětmi také. Samozřejmě co se týče socializace, mezi děti chodí, teď ještě chci zkusit najít kroužek, kde by byl s dětmi a já mohla být jen opodál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:02
@Oriseka
Kdyby dneska nebyl ve stavu, že až zvracel, tak bych to nechala běžet určitě déle. Ale tohle pro mě byl impuls, že to musím řešit. Už jsem psala výš, je mi popravdě jedno, jestli je doma nebo ne, protože jsem doma taky. Asi jako každá máma, chci pro dítě jen to nejlepší. Není to tak, že bych o školku nestála, ale dávat ho tam za každou cenu nechci, to je pravda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:06
Udělala jsi dobře. Máme stejné děti, můj je už starší. I tak byl nástup do školky emočně náročný, ale už ty emoce zvládal. Ten rok zpět by to vypadalo přesně takhle. Někteří ti tu budou radit, že si musí zvyknout, ale oni se odráží od těch svých standardních dětí. A vidím to i na mladším, i ve školce na ostatních dětech. Ten by si asi taky pobrečel, ale tak normálně.
Starší odloučení i teď v 4,5 zvládá těžce, ale už zvládá. Rok zpět vůbec. A přesně jak říkáš, zas to mělo tu výhodu, že nikdy nebyly žádné hysteráky, žádné vyřvávání, od malička se s ním dalo na všem domluvit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:10
Dala bych ho do školky, až na to budete zralí hlavně vy rodiče. Nám se osvědčilo u staršího začít s docházkou na jaře, ráno je světlo, tepleji, optimističtěji, menší tlak školkových bacilů…A prvních pár týdnů vodil tatínek, tím se pravděpodobnost ranních scén minimalizovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:26
@xbaruuu píše:
@Oriseka
Kdyby dneska nebyl ve stavu, že až zvracel, tak bych to nechala běžet určitě déle. Ale tohle pro mě byl impuls, že to musím řešit. Už jsem psala výš, je mi popravdě jedno, jestli je doma nebo ne, protože jsem doma taky. Asi jako každá máma, chci pro dítě jen to nejlepší. Není to tak, že bych o školku nestála, ale dávat ho tam za každou cenu nechci, to je pravda.
Tak jedno zvraceni mi neprijde zas tak hodne. Za me jsi tomu mela dat treba 14 dni v kuse bez prestavky v klidu s postupnou adaptaci, ze by tyden chodil domu po svacine a pak treba pred obedem. Pak kdyby to neslo, tak v klidu stahnout a zkusit az na jare. Ale kazdeho vec, jak si to udela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:27
Hele, tohle je rozhodnutí na každém rodiči. Každý k tomu přistupuje trochu jinak.
U nás to jedna maminka měla podobně, ale do práce musela. Opravdu musela, měli obrovské finanční problémy a nedalo se svítit.
Její dítě tam hystericky řvalo a blilo snad tři týdny. A pak byl najednou klid. Sice si občas v šatně ještě zavzlykal, ale už se neopakovalo to peklo na začátku.
U nás učitelky jedou strategii: předejte dítě a rychle utíkejte pryč. Protože čím delší je loučení, tím víc je řevu.
Bylo mi jí hrozně líto, protože předala hysterické dítě a sama se za rohem rozbrečela taky. Ale tak přežili to. Jestli tam bude mít kluk nějaké následky to nevím, ale neměli na výběr.
Osobně radši jdu cestou menšího odporu, než to rvát na sílu a pokud máte tu možnost, tak bych nástup asi taky odložila.
Ale co se třeba se synkem zkusit domluvit, že bude chodit do školky třeba jenom na dopoledne 2× v týdnu? Že by to zkusil bez maminky a pokud by se mu to líbilo, mohl by chodit častěji. A tak ho postupně zvykat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:29
U nás to ve třech letech probíhalo skoro stejně…takže jsme ho stáhli a šel až za rok a bylo to nesrovnatelné…psycholožka nám řekla, že nepotřebuje děti kolem sebe, ale mámu…takže když máš tu možnost nechat ho ještě doma, tak bych to udělala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.23 16:38
@xbaruuu píše:
@Oriseka
Kdyby dneska nebyl ve stavu, že až zvracel, tak bych to nechala běžet určitě déle. Ale tohle pro mě byl impuls, že to musím řešit. Už jsem psala výš, je mi popravdě jedno, jestli je doma nebo ne, protože jsem doma taky. Asi jako každá máma, chci pro dítě jen to nejlepší. Není to tak, že bych o školku nestála, ale dávat ho tam za každou cenu nechci, to je pravda.
A víš, že zvracení je psychický nátlak na tebe z jeho strany. Kolegyně v práci to měla takhle s dcerou a když začal vodit tatínek, tak bylo po zvracení… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
