Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Problém s šestiletou dcerou - žárlí na miminko?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
12.3.13 09:35
Problém s šestiletou dcerou
Ahoj maminky, chtěla bych se s vámi poradit o své dcerce, je jí čerstvě šest a já jsem z ní docela nešťastná a sama sebe obviňuji, že jsem asi špatná máma, protože jí nerozumím. Čekáme třetí miminko, dcerka je nejstarší, pak máme čtyřletého chlapečka a teď čekáme děvčátko, oba dva se na sestřičku těší, chodí hladit bříško, koukají, jak se mi vlní, když se malá vrtí, zajímají se o ni. Dcera je najednou dost umazlená, sotva si sedneme, chce se tulit a pusinkovat a mazlit, což přikládám příchodu nového člena rodiny, že asi přece jenom trochu žárlí, i když se synem tomu tak nebylo, dost kňourá, že něco chce, vzteká se, obviňuje nás, že ji nemáme rádi a sama sebe shazuje, že není taková a maková, že je úplně hloupá a nic neumí a nic se nikdy nenaučí, přitom ji dnes a denně ujišťujeme, že je naše šikovná holčička, že ji moc milujeme a myslím, že jí to dáváme dost najevo, taky nám dává najednou ultimáta, že když my jí nedovolíme vzít bonbóny do školky, tak ona si třeba nebude čistit zuby, na což jí odpovím, že mě zoubky kvůli tomu bolet nebudou, strašně se uráží, odsekává… Prostě jsem z toho zmatená a nešťastná a nevím, kde v její výchově dělám chybu. Je to opravdu moc šikovná holka, doktorka říkala, že je odmalička trochu napřed před ostatními dětmi v jejím věku, tak vůbec nerozumím jejímu chování, proč na mě křičí, snažím se na ni mluvit klidně, pobízím ji k tomu, aby pochopila, proč po ní s tatínkem to a ono chceme, ale míjí se to účinkem 
, kolikrát kvůli tomu i brečím. Máte někdo podobnou zkušenost?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.3.13 09:46
Zuzi, mám podobnou zkušenost. Dcera měla osm, když se narodil syn a zvládala to hrozně špatně. Doktorka tomu říkala regres v chování, kdy se dítě mentálně jakoby vrátí zpátky o pár let. Taky měla pořád pocit, že jí nemáme rádi. Když se narodila před rokem dcera, tak bylo synovi právě taky šest a situace úplně stejná. Řekla bych, že to zvládá ještě hůř, než předtím nejstarší dcera. Jsem už taky z toho nešťastná a unavená, protože to je pořád přesvědčování, že ho milujeme, atd. Paradoxně se syn na malou těšil snad úplně nejvíc ze všech. Párkrát jsem ho dokonce přistihla, že miminku ubližuje. Neděláš nic špatně. U pár kamarádek to bylo podobné. Někdy je prý lepší zajít k dětskému psychologovi, aby to té malé dušičce vysvětlil také někdo jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.13 09:46
Podle mě si teď už víc uvědomuje to, že jí mimčovezme vaši pozornost a žárlí.. 
přece jen v těch dvou letech, kdy se jí (pokud dobře počítám) narodil bráška, to děti vnímají ještě jinak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.13 09:50
Znám to, zkušenosti máme dost podobné 
. Přisuzovala bych to věku a přichodu sourozence 
. Nějak se s tím vyrovanat musí.
My si taky dost často vyslechnem, že je hnusná, nikdo jí nemá rád, že nic neumí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Gabika
12.3.13 09:51
Myslím, že ani tak nemáš problém ty s dcérou, ako skôr ona so sebou. Je asi veľmi citlivá a tvoju momentálnu nerovnováhu veľmi vníma. Skús byť silnejšia, aby z teba cítila istotu. A prenastaviť sa do módu: Dcérka milujeme ťa, i keď sa urážaš/odsekávaš/na mňa kričíš… Chváľ jej snahu, jej prácu, a neustále maj v mysli, že ju miluješ. Musíš tú istotu cítiť najprv sama v sebe, až potom sa ona ukľudní.
- Citovat
- Upravit
12.3.13 09:51
No tady je každá rada drahá, bo každé dítko je jiné, ale jako nejlepší vidím asi návštěvu psychologa, navíc pokud by se k tomu měla přidat ještě školní docházka bude toho opravdu dost. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.13 09:53
Bábrdl, myslím, že víc to určitě nevnímám, ale prostě mi to přijde líto, že je najednou taková, v přístupu k dětem se u nás nic nezměnilo, jako rodina fungujeme bezvadně, dětem věnujeme hodně pozornosti, ale tohle je zlom o 180 stupňů během měsíce, dřív taková opravdu nebyla, když se jí narodil bratříček, byla naprosto skvělá, milovala ho, na sestřičku se taky moc těší, všude o ní vykládá, ale tohle mě fakt dostává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.13 09:58
Žárlí…kdy máš termín? U nás to začalo tak měsíc dva před porodem. Syn je menší a u nás to bylo víc o vztekání, po porodu, se to zhoršilo a teď mladší syn má půl roku se to stabilizuje. Se sourozencem problém nemá jde o vztah mezi námi. Byla jsem s ním i u psychologičky, která naznala, že je úplně v pořádku, že to bylo hlavně tím, že jsem měla vleklé zdravotní problémy po porodu a nemohla jsem se synovi naplno věnovat. Snažím se vše vysvětlovat a místo řvaní víc chápat proč určité věci dělá. Taky u nás zafungovala metoda pevného objetí. Čtu respektovat a být respektován a to mně přijde jako dobrá cesta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.13 10:06
Termín mám 15.6, takže má ještě čas se srovnat, ale jestli malá bude jako její sourozenci, hodná, že o ní skoro nebudeme vědět, tak ani po porodu se u nás v přístupu k nim nic nezmění, jen se prostě budou muset naučit vycházet ještě s jedním dítkem v naší domácnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.3.13 10:18
My mimino nečekáme, ale mazlící období mají i naši a to jim je 7 a 9 let.
Jsou dny, kdy hlavně to starší se chodí mazlit co 5 minut.
E.
- Citovat
- Upravit
12.3.13 10:18
Já mám teda jen dvě děti, dve a kus roků od sebe a starší taky žárlil, při odchodu z porodnice na mě křičel ať tam miminko necháme…navštívili jsme párkrát dětskou psycholožku a pomohlo to 
sice mezi sebou pořád soupeří ale to už asi jiné nebude, jsou oba tvrdohlaví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.3.13 10:45
Já myslím, že je to částečně tím, že čekáš miminko a částečně věkem - kolem toho šestého roku je taková ta první puberta.
Teď mi říkala i učitelka ve školce, že 3 děti kolem šestého roku jsou horší než deset tříleťáků 
Takže to chce jen pevné nervy a doufat, že to přejde a že se s příchodem mimča zase nesekne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jitka1976
12.3.13 10:49
Když jsi čekala kluka, byly malé teprve cca 2 roky…to je rozdíl…teď je jí 6, vše víc vnímá…vidí, že se tvoje pozornost musí dělit mezi tebe a bráchu…a velmi dobře chápe, že po narození miminka té pozornosti bude ještě míň…bude se dělit třema…a možná jí někdo něco v tom smyslu řekl…ve školce-škole…třeba v dobrém úmyslu paní učitelka…věty typu: Tak maminka bude mít třetí miminko??? No to bude mít práce!!! A málo času…to bude unavená…musíš jí pomáhat, nebude mít na tebe tolik času…atd… Ale v 6 letém mozečku to nadělá paseku jako hrom…žárlí…je možné, že se to po narození ještě o fous zhorší…některé děti se doslova vrátí k šišlání…chtějí večer lahev s mlíkem a pod…hodně dceru zaměstnej péčí o miminko…namazat bříško mamince…složit vyžehlené dupačky…vybrat pro brášku nové hračky…atd…aby si připadala důležitá…pokud by nic nepomáhalo, vyhledala bych klidně poradnu…odborníka…
- Citovat
- Upravit
12.3.13 13:45
Já měla tohle, když jsme se s klukem přestěhovali. Z milého dítka byl uvztekaný nevrlý kluk, nic mu nebylo po chuti, jen odmlouval, ponižoval se a pod.. hrozné období.. ale časem přešlo. Dej tomu čas, ona vnímá budoucí změny, je v tom dětská obava, žárlivost, určitě i dál vytrvej, včetně stanovených hranic, ono to přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
