Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím, letos se nás to ještě netýká, ale vzhledem k práci přemýšlím do budoucna. Kdy byly vaši prvňáčci schopni se úplně kompletně vypravit do školy sami? Cesta do školy je jen 400 metrů, sice kolem frekventované silnice, ale tu nemusí přecházet, jen dvě slepé vedlejší. Takže to by mohl zvládnout sám. Ale byli jste přítomni ráno a dítě pak šlo samo? Nebo všechno připravené večer a dítě už to samo zvládlo?
V Praze bych prvňáka samého nepustila. Pokud jste někde mimo tak možná jo ale ne hned od druhého dne. Naše deti chodí ješte ráno se mnou(jsem doma) ve 2 a 4 tříde. No ze školy starší chodí sám od konce druhýho ročníku. A teď ho už v pulce cesty posílám samého do školy. Brzo začne úplně sám. No jsem pořád prítomná doma takže si neumím představit jak by se vypravil sám z domu:-)))
@Mamora píše: Více
Tohle hrozně závisí na konkrétním dítěti. U nás by se starší zvládla komplet vypravit a odejít sama i v té první - ale nebylo to potřeba. U mladšího jsem hodně musela dozírat pomalu ještě na druhém stupni
Jinak teda cestu jsme měli asi 400 metrů ale s jedním blbým přecházením. Takže jsem určitě celou první třídu doprovázela.
Příspěvek upraven 11.02.26 v 11:07
No první dny vše učit a doprovázet, to bych samotné fakt neriskla.. taky záleží, jak je samostatný… ta silnice je problém i když jde jen „podél“ ní… jinak od října chodily (nebyla tam silnice) samy, ale byly dvě… věci a svačiny jsem chystala večer či ráno, samy by se vystrojily bůh ví jak
když chodily samy, měly kvůli tomu mobil, chtěla jsem vědět, že dorazily do družiny v pořádku… i tak to byly nervy…
@ivašot. píše: Více
Asi tak, u nas se obcas sam nevypravi ani devatak
teda od jara do podzimu celkem jo, to když mu ujede bus, tak jede na koloběžce, ale v zimě je to boj.
Jinak samostanou cestu zvladal starší tak od te druhé tridy, mladsi uz i v první, ale spíš tedy zpet, tam pro me bylo jednodušší je vzit o pul hodiny pozdeji autem, než je honit kvuli autobusu.
To i záleží na zodpovědnosti toho dítěte. Jsou dětí, které bych samotné nepustila ani náhodou a jsou děti, které to zvládnou.
Jakou verzi máš doma musíš vědět ty. Za mě šikovné dítě v první třídě zvládne do školy 400 m dojít zcela ok.
S vypravováním nevím, ale když budeš na telefonu a bude mít někoho kdo by nějak třeba pomohl (sousedka třeba), tak proč ne už v první třídě.
My co jsme bydleli jsme měli školu cca 500 m odhadem a prvnáčci to chodili sami. Ale tady ráno jde houf dětí, různě na sebe čekají, takže to dítě to v těch cca 7.20 většino nešlo samo a takové místní, takže věřím, že kdyby něco tak tomu dítěti někdo pomůže.
A tedy škola u nás má čipy a dítě si musí „čipovat“, když přijde a pak to vidí rodič v aplikaci i čas příchodu.
@Snopy123 píše: Více
Jojo, u nas taky „musi“ cipovat… No podle cipu moje dite uz pul roku nebylo ve skole ![]()
A pokud tam nebude turniket ve dverich, tak se obavam, ze ani nebude.
Tak muj prvnak by cestu do skoly zvladnul sam bez problemu - ve smyslu posadim ho do tramvaje (mame zastavku pred domem), dojel by ke skole sam, na frekventovane silnici jsou rano policajti, pak uz jen kousek pres park.
Ale vypravit se rano sam, to by jednoznacne nezvladnul. Jako oblikne se, poda si snidani, tojo, ale nema uplne jeste prehled o casu a to by asi neuhlidal, kolik je hodin, ze uz musi jit.
On si sedne a klidne zapomene, ze by mel odejit ![]()
Cestu zvladly deti od prvni tridy samostatne, ale vypravuji se obcas samy spis az od 2.stupne. V krizi by to asi slo i v nizsim veku, ale kdyz to ja nepotrebuji nutne, radsi tam jsem.
@j.a.n.i1 U nás u těch malých na to dohlíží ráno školník. Ale u nás mají pavilonovou školu, takže první a druhá třída jsou spolu a tudíž si ráno čipnou.
Dcera chodí cca od půlky první třídy sama, ale jen cestu. Teď je ve třetí třídě Ráno by se nevypravila, tahám ji z postele.
Odpoledne když má jít s holkama ven, tak to v pohodě. Ale ranní vstávání, to vůbec. Přišla by možná tak na 10.
Jako pššš, ale nás nechávali samotné doma od konce první třídy o prázdninách.
Máma jezdila domů v 15.00/15.30 hodin vlakem z práce. Museli jsme čekat všichni, pak byla svačina. Oběd nám vozila babička od sousedů v poledne z místního JZD (tím nás kontrolovala). Nesměli jsme na nic šahat doma. A měli jsme co nejvíc být venku.
Sousedi na tom byli lépe, ti si směli ráno ohřát kakao, tak jsem chodila tedy k nim
, protože já doma nesměla.
My jsme doma neměli ani pevnou linku, telefonovat se chodilo na poštu a nebo do budky o mobilu se nám ani nezdálo, bylo to před 89.
@Snopy123 Ja uz nemám malé
takže u nich je to spis ignorace než zapomínání. I když tedy i me uz se v praci párkrát povedlo projit okolo dochazkoveho terminalu a nepipnout si.
Jak se tu píše, hodně záleží na dítěti. Starší dcera chodila sama od října první třídy, vstávala na budík, měla připravenou snídani a svačinu. Tehdy nebyly mobily, tak ráno než šla mi zavolala do práce, a to jsem připomenula klíče, svačinu, správný oblečení. O tři roky mladší pak chodila se starší a se vším na ní spoléhala. Cestu do školy měly v chumlu dětí a jen s jednou malou silnicí.