Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj holky, chtěla bych se zeptat jak vám bylo u prvního porodu a po něm. Já se strašně bojím, tak se vás chci zeptat jak jste to „snášely“ vy. Děkuji. ![]()
Při porodu jsem se plně soustředila na sebe a co prožívám. Vyděšená jsem nebyla, nějak to vše dávalo smysl, jak jsem se na to připravovala. Po porodu nával štěstí, že to mám za sebou
A večer mi to došlo a pak další den ráno takový ten šok, že už jsem maminka a co teď teda budu s tím miminkem dělat ![]()
Motala se mi hlava, vsechno bolelo
ale treti den jsem sla domu a ok
drzim palce ![]()
Měsíc do porodu jsem se bála, (i noční můry byly) dva týdny do porodu už jsem byla naštvaná, že se nic neděje a chtela rodit, 40 tt jsem rezignovala a chystala se na 20km pochod, když praskla voda, byla jsem nadšená, při kontrakcích jsem si říkala „to nepřežiju“, při porodu jsem si říkala „dýchej, zavři oči a tlač“, po porodu „dejte mi najist“, po vyspani „hura mam ditě“
asi takhle ![]()
Příspěvek upraven 17.01.14 v 20:33
@lucieluciova V první řadě by ses měla přestat bát, snaž se myslet jen na to, že konečně uvidíš to svoje nádherný miminko
![]()
Pokud se budeš bát, budeš u porodu i stažená, neuvolníš se a tím bude porod horší! Říkej si to jako já „bude to v pohodě, přežili to jiní, tak to přežiju i já“ ![]()
No porod byl děsnej, dokonce jsem v jednu chvíli říkala, že druhé si adoptujem. Jsem tě moc nepotěšila co? ![]()
@janicka.ocet No moc ne
ale tak musim počítat i stim nejhorším..
Mě teda taky čeká první porod, ale já se na něj zatim hodně těšim, chci si to pořádně vychutnat, pořádný sado maso
(no on mě ten humor u toho porodu asi přejde co?
) Nee, že bych se vyžívala v bolesti, ale říkám si, že to k tomu tak nějak patří, a mnohem větší strach mam teda ze zubaře. I když to taky musim přežít.