Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rada, jak vychovat neposlušné dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.4.16 23:52
Mám taky dítko co je velmi svéhlavé 
Ovšem jemu už e tři a půl roku a stále se to zlepšuje.. pokud je agresivní nezajímá mi to a prostě má smůlu, to ať si ječí jak chce. Pokud nechce půjčovat, je to jeho věc. Jsou to jeho hračky a nemusí nic půjčovat. Ale musí vědět a to mu i říkám, že až půjdeme jinam, tak mu taky nic nepůjčí. Naštěstí tahle věc se strašně zlepšila po třetím roce a dnes už půjčuje v pohodě.
Už ani nejsou scény v obchodě. Dokáže spousty věcí pochopit
Chce to čas a nelámat přes koleno. 33 měsíců, to za chvilku vážně pochopí víc a víc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.16 00:04
@3HE Děkuju za radu, ale nemohu tuto knihu nikde najít, všude je vyprodaná 
- Citovat
- Upravit
15.4.16 00:20
Já úplně nevěřím tomu, že tohle samo časem vymizí. Ono se to jenom přetvoří v něco jiného. Děti, které nemají pevné hranice, pak často například tlučou jiné děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 01:42
@Anonymní píše:
@3HE Děkuju za radu, ale nemohu tuto knihu nikde najít, všude je vyprodaná
na mimibazaru je za 200kč 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 09:31
Hele důslednost je základ.
- Už tady bylo psáno, že je dobré se s ní předem domluvit. A trénovat to.
- Skutečně zásadní je důslednost. Kupříkladu dneska já: Řekla jsem dceři ať si přede mě stoupne, že jí udělám culík. Lítala jak pometlo a nakonec si sedla na židli, že chce culík udělat tam. Prostě ne, řekla jsem ať si stoupne přede mě. Je to totááální prkotina, samozřejmě by nebyl sebemenší problém udělat jí culík když sedí na židli, ale jednou jsem řekla a to platí. Takže jsem jí zopakovala ať si stoupne přede mě… prý NE!
Tak jsem odložila hřeben a gumičku se slovy, jak chceš, culík nebude, ani řetízek a jedu do školky bez tebe. Tak se hned zvedla a šla ke mě.
Prkotina, ale já jsem tu šéf a co řeknu to platí a v rámci výchovy si za tím MUSÍM stát. Příště se jí třeba zeptám jestli chce culík udělat na židli nebo ve stoje, ale teď jsem prostě řekla, že to bude takhle tak to tak prostě bude. A to je ta DŮSLEDNOST. Člověk u toho musí hodně přemýšlet než dítěti na něco odpoví nebo mu něco zakáže či povolí, ale stojí to za to.
- Chovej se k ní jako ona k tobě… pro některé to bude znít asi dost přehnaně, ale když se ti dcera vysmívá, vysměj se jí za něco také. Když ti udělá něco natruc, udělej ji taky něco natruc. Prostě buď na moment taky takovým dítětem jakoje ona a oplať ji stejnou mincí ať to pocítí taky z té druhé strany. Máš výhodu dospěláka, připrav takovou situaci předem a dopředu si naplánuj tvou reakci tak aby slečinka pochopila o co jde.
Hlavně ji pak hned nic nevysvětluj, prostě ji udělej nějaký naschvál jako ona tobě a nech to tak…
- Zapoj rodinu… naše mladá když se odmítala dělit nebo půjčovat hračky tak jsem jí taky nic nedala ani nepůjčila a když jsme přišli k babičce a mladá chned spustila „Babi já chci tohle…“ tak jsem babičku hned zastavila a před mladou schválně řekla: „Nene babičko, Kamila se nedělí a taky nepůjčuje věci tak se taky nedělíme a nepůjčujeme.“… mladá koukala jak vyoraná myš a bylo. Pochopila a od té doby bez problému. Občas se nechce podělit třeba o čokoládku tak jí hned řeknu: „No jak myslíš, já mám v plánu si vzít zmrzlinku a víš co se stane když se teda nedělíme?“… a hned už mi sama čokoládku nabízí
Chce to pevné nervy a dost strategie a hlavně ta důslednost. I v prkotinách, fakt v sebemenší blbosti buď důsledná. Dítě musí pochopit, že ty jsi tu šéf. Jsou samozřejmě situace kdy se s dítětem spolupracuje, a je jich většina!!! Ale v situacích kdy jsou daná pravidla musí být jasné kdo je určuje.
Toť můj názor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 09:45
@FreeLady12 Tohle je sice hezké, ale nebude ti to platit na dítě, které má svou hlavu. Je to o povaze, ale pokud máš hodné a poslušné dítě od přírody, tak ti to bude fungovat, ale u jiných dětí to přidělá spíš problémy. Ještě víc se tím zašprajcují a už s nimi nehneš. Trvat na hloupostech jako jestli culík ve stoje nebo na židli je opravdu zbytečnost. Důležitý je pouze výsledek (hotový culík) a ne prostředek (kde se udělá). Na prostředku se naopak nechá s dítkem dobře domluvit tak, aby byli spokojeni oba, jak rodič tak dítě. A to je důležité, protože v této situaci nebyl spokojený nikdo, ani dítě a nakonec ani ty, protože jsi se s ním musela hádat. A pro příště to pak může zase zhoršit náladu všem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 11:54
@Adelka951 Souhlas, je to i o odhadu rodiče, co na to dítko platí a jak bude reagovat.
Moje dítě se třeba nechce oblékat a pokud budu trvat na tom, že dokud se nepostaví na místo A, tak jdu bez něho, tak by to ve výsledku vypadalo tak, že ve většině případů nechávám dítě samotné doma.
Chce si to nastavit jasná pravidl anejdřív pro sebe - co je mi de facto jedno, kde dám na výběr ze dvou možností, kde jsem ochotná přimhouřit oko a přes co vlak opravdu nejede.
Pak dítětě dopředu upozorňovat, co bude následovat, umožnit mu volbu a naučit ho nést si důsledek svého rozhoduntí. Pokud si chce řvát, prosím. Je to JEHO volby, to mu neberu, ale ničeho tím nedosáhne (to je zase MOJE volba). A fakt bych se nebála nějakého dopadu delších řevů. Je rozdíl, pokud se nechává vyřvat miminko a 2-3 leté dítě, které už moc dobře chápe souvislosti a umí komunikovat.
Ano, některé děti jsou urputnější, můj syn takhle poprvé řval skoro hodinu a čtvrt s menšími přestávkami a pak únavou odpadnul. Pak už energií tolik neplýtval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 13:43
@FreeLady12 no, řekla bych, že tohle je citové vydírání a celkově se mi metoda oplácení nelíbí. ono se to bude stupňovat a v pubertě se budete hádat jako psi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 14:00
@3HE píše:
@FreeLady12 no, řekla bych, že tohle je citové vydírání a celkově se mi metoda oplácení nelíbí. ono se to bude stupňovat a v pubertě se budete hádat jako psi.
Taky si myslim, ze hlavně to oplaceni naschvalu dite urcite nepochopí. A s tím culikem je to taky spis buzerace.Jo,to spis řeknu, ze dneska jsem fakt unavena na nějaké dohadovani a behani k zidli, ze dneska to proste bude po mem a priste se můžeme domluvit.
Taky jsem zjistila, ze je potřeba sledovat co na dite platí pri vztekani a pracovat s tím, podařilo se mi tím zkrátit dobu vztekani, i kdyz ze začátku to bylo taky klidne i hodina.Dite pak uz ani nevědělo proč se vlastně vzteka. Pomohlo jak se často radi říct:Ty se vztekas, protože… Dite souhlasi, trochu se uklidni a da se s nim pak trochu mluvit. A dělat kompromisy, pokud to jde. Obcas dítěti staci úplná blbost k tomu, aby bylo spokojene a udelalo to, co je pro me dulezite.Tak proč mu trochu nevyjit vstric.Vzdy kdyz to bylo postavené jako boj bud ja nebo ty, bylo to mnohem narocnejsi pro obe strany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jezzz
15.4.16 14:01
Zakladatelko, nezname se? Pripominas mi jednu maminku z MC…
Zaklad je duslednost. Vyber par dulezitych veci a v zech bud dusledna.
Dulezite podle mne neni cesat na zidli, avsak napriklad kdyz se dohodneme na odchodu z hriste (moje dvouletacka souhlasi), tak na tom trvam. Ikdyz si to pred hristem rozmysli. Nebo u prechodu musi dat ruku.
- Citovat
- Upravit
jezzz
15.4.16 14:03
@3HE píše:
Mě pomohla tato kniha
http://knihy.cpress.cz/…ouchaly.html
Knihu take doporucuji!
Je to „odlehcena verze“ RaBR (alespon podle toho, co uz jsem precetla).
- Citovat
- Upravit
15.4.16 14:37
@jita22 je to o uznání pocitů dítěte… ta věc s culíkem… řekla bych asi toto: ty bys chtěla dělat culík na židli? Dítě asi odpoví, že ano… já: to by šlo… dnes tedy pojď za mnou, učešu tě tady a zítra půjdeme na tu židli.
tak to podobně řeším spoustu situací. Alejsou i věci, tkeré jsou jasně dané a o těchnesmlouvám - jen řeknu - u nás doma to děláme takto a nebudeme to měnit. Dítě to pochopí… a když ne, tak ho nehcám být, až to v sobě zpracuje, tak většinou udělá podle mne. Jde o to, že dítě chce také o něčem rozhodovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.16 14:59
@3HE no jasne.Kdyz je něco dulezite, musi dite ustoupit.Ale ono snadněji ustoupí a pochopí, ze musí poslechnout, pokud se jedna o par veci nez kdyz se s nim bojuje o každou blbost, aby mu tzv. nastavil hranice.Na to si ale prijde každý sám, pokud se trochu snaží a zajímá o výchovu. On je ze začátku sok, kdyz z toho vdecneho tvorecka se stane protivný urvanek, co ma se vším problém a pak bych řekla, ze se učí dite i rodic.Je to zajímavé. A jeste zajímavější je, ze mam dvojcata a ze začátku jsem mela stejne informace/(ne)zkusenosti s výchovou a casem jsem zjistila, jak jsou rozdílné, ze proste fakt na kazdyho platí uplne něco jiného, ze je potřeba pozorovat a jednat intuitivně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
