Rakovina krku a hlavy

45
9.7.15 19:37

Rakovina krku a hlavy

Ahojky, slyšela jsem, že jak se jednou rakovina v rodině objeví, tak už si ji poneseme po generace. Když mi byly 4roky zemřel mi na rakovinu dědeček. Dnes jsem ve stejném postavení. Je mi 25 a mám 4 letou a 10 měs dcery. V červnu 2015 zjistily tatínkovi (50let), že má rakovinu hrtanu v pokročilém stádiu. Nádor už nejde operovat, protože se mu rozrostl až do ucha a začíná napadat i mozek, roste moc rychle. Poslali ho na operaci na vložení slavíka a hadičky do žaludku. Teď v pondělí má jít na radioterapii, ale odmítá :,(. Dneska ho propustily z nemocnice a při propuštění mu sestra řekla, že výsledky léčení radioterapií jsou skoro nulové, řekla že ze tří pacientů co tam teď měli zabrala radioterapie jen na jednoho. On se tak vyděsil, že řekl že radši ty poslední chvilky prožije s rodinou.
Nechci být sobec, ale též chci aby bojoval a aby moje dcery nebyly bez dědečka jako já :,(. Prosím poraďte, kdo máte zkušenosti s radioterapií nebo jak se mám zachovat. Či to mám nechat na něm nebo chtít aby tam šel. Za jakoukoliv radu budu vděčná. Mockrát děkuji

Příspěvek upraven 09.07.15 v 19:44

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
667
9.7.15 19:40

@Milagros89 anonymně to nemáš nastavený - jen upozorňuji

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20525
9.7.15 19:41

@Milagros89 nejsi anonym :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45
9.7.15 19:42

Vím, ale šimla jsem si toho pozdě :oops:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33400
9.7.15 19:46

Nech to na tatínkovi a lékařích. Medicína má ovšem své limity. určitě je moc důležité, aby tatínka nic nebolelo v rámci možností. Konzultuj to s jeho ošetřujícím a obvodním lékařem. A hlavně se drž i Ty! :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3401
9.7.15 20:00

Nech to na nem, i kdyz je to hrozne tezke..ja te naprosto chapu, mamka mi pred skoro dvouma mesicema zemrela na rakovinu plic :( operace u ni uz mozna taky nebyla..vic psat radsi nebudu jen preju hrozne moc sil, drz se :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45
9.7.15 20:11

Mockrát Vám děkuji… Nejhorší na tom všem je se tvářit a usmívat před dětmi, jako by se nic nedělo. A při každé otázce „PROČ?“ vymýšlet něco co nevyděsí.

@hanzbl00 :To je mi líto :(, drž se :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
9.7.15 20:45

Nám umřel na rakovinu hrtanu loni děda, bylo mu málo přes 60let..Poprvé se u něj rakovina objevila v jeho 29letech, ale staral se o svou dceru, tak to nemohl vzdát a rakovinu přemohl i bez léčby. Bohužel po 30ti letech se objevila znovu a mělo to rychlý spád(do roku od znovuobjevení podlehl).Začalo to dráždivým kašlem, poté sono nález jednoho nádoru v oblasti hrtanu, zanedlouho druhý, ale děda byl velice hubený a slabý na léčbu, takže byl hospitalizován, byl mu zaveden PEG(sonda pro podávání výživy do žalidku).Ještě předtím proběhla operace, kdy mu operativně hrtan otevřeli aby zjistili, jak to vypadá uvnitř a dostal tracheostomii, takže od té doby už nemluvil, pouze psal..Mezitím jsem porodila a on se dočkal svého pravnuka a vše vypadalo lépe. Po výživné výživě do žaludku začal přibírat a vypadal mnohem lépe, byl doma a my za ním i s maličkým jezdili. Když dosáhl optimální váhy, začalo se s léčbou- chemoterapie, radioterapii a pak klasika(vypadávání vlasů, nevolnosti, nekrotizující žíly),nicméně nádory se zmenšovaly, až ho propustili domů..Všichni jsme si mysleli, že má děda vyhráno, plánovali jsme oslavu 1.narozenin našeho malého, zbývalo pár měsíců..Potom ale na jedné sono kontrole bylo zle, nádory se znovu objevily a rostly rychleji než předtím..Během měsíce rakovina metastazovala i do plic, páteře..Léčba už žádná nebyla, nikdo nám nedokázal přesně říct kdy děda zemře, ale nikdo jsme nepočítali s tím, že se nedožije ani prvních narozenin svého pravnoučka..Pak už to byly skoro obdení výjezdy do nemocnice na zástavu krvácení ze slavíka(nádor ho obrůstal, cévky praskaly) a i přes to, jsme se snažili udržet dědu co nejvíc doma..Když už ho pak nepustili ani na reverz, byl umístěn na oddělení LDN. Já i syn jsme zrovna byli nemocní a tak jsme návštevu oddalovali, aby jsme jim tam nedonesli nějaké viry..Pak jeden večer jsem měla divný pocit, nutkání aby jsme za dědou šli, ale už bylo pozdě a přítel měl noční, tak jsme se spolu domluvili, že k němu půjdeme další den dopoledne..Další den už mi ale bohužel volala tchýně, že její táta brzo ráno zemřel a v jeho notýsku, kam si zapisoval(protože nemohl mluvit) byl jako poslední zápis, že chce vidět malého :,( Doteď si to vyčítám, že jsme tam nebyli, takže kdybych to mohla změnit, chtěla bych být u něj a nejlépe kdyby byl doma..Původně jsme to tak chtěli, ale skrze to krvácení by to bylo komplikované, protože by se mohl udusit krví..Takhle odešel tak, že usnul, bez bolestí..Takže pokud se nechce léčit a šance jsou skoro nulové, nemějte mu to za zlé a dovolte mu, prožít jeho,,poslední" chvíle v kruhu rodiny. Také se můžete obrátit na služby hospicu, kde je velmi kvalifikovaný personál a pomáhá rodinám s péčí a s vyrovnáním se nemoci a následné smrti..Držte se, jsou to velmi těžké chvíle..

  • Citovat
  • Nahlásit
899
10.7.15 06:53

Můj tatínek umřel v 54 letech po dvouletém boji na nádor na mozku metastázovaný do dalších částí těla. Bylo mi 20 a tehdy jsem nejvíc chtěla, aby bojoval, aby ho zachránili, aby aspoň částečně fungoval, jen aby byl s námi. Byly to dva roky strávené po nemocnicích, LDN, chemoterapiích a tak dále a tak dále. Kolik utrpení si musel vystát, kolik bolesti. Místy nás nepoznával, později rozuměl jen jednoduchým pokynům, abstraktní myšlení už neměl. A pořád jsem si říkala, jen aby nám ho zachránili.

Dnes o 15 let později vím, jak moc sobecké bylo moje přání. Jak bych byla ráda, aby odešel v klidu a nemusel se tolik trápit. Tehdy jsem v podstatě nemyslela na něho, ale jediné, čeho jsem se děsila, bylo, že to JÁ budu bez něj a co budu dělat. Myslím, že to je přirozené a že chce velkou vnitřní sílu překonat vlastní potřeby a touhy a myslet na druhého. U těžkých onemocnění přijde chvíle, kdy si musíš přiznat, že je konec. A je to sakra těžké poznání.

Buď statečná a drž se. Přeju ti hodně sil :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45
10.7.15 21:59

Mocinky, moc, moc děkuji za podporu

Ahojky, chtěla bych moc poděkovat a zároveň se omluvit, že neodepisuji. Ale nějak mi dochází slova. Celý čas jsem doufala, že když člověk bude bojovat, tak vyhraje boj s nevítaným hostem. Celou noc jsem nespala a i když je to hrozná představa, že bych neměla mít tátu a děti dědečka :,(, budu tolerovat jeho rozhodnutí a těšit se každým dnem kterým strávíme spolu. :srdce: „Miluji tě tati, ať už se rozhodneš jakkoliv!“ :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.11.20 23:37

Rakovina ?

Ahoj, na zadní části lebky mám bouličku která je asi 1-2cm velká. Je tvrdá při stlačení trochu bolí, všimla jsem si, že mě někdy bolí hlava a jde to právě od té boule jako kdyby to způsobovala. Nevíte prosím co by to mohlo být? Děkuji

  • Citovat
  • Nahlásit
1490
25.11.20 05:52
@Anonymní píše:
Ahoj, na zadní části lebky mám bouličku která je asi 1-2cm velká. Je tvrdá při stlačení trochu bolí, všimla jsem si, že mě někdy bolí hlava a jde to právě od té boule jako kdyby to způsobovala. Nevíte prosím co by to mohlo být? Děkuji

Proč hned rakovina?
Zajdi si k lékaři a budeš vědět.
Myslím si, že to rakovina nebude. Podobné dotazy jsem četla i s odpověďmi od lékařů a nikdy tam nepadlo nic o rakovině.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat