Ranní oblékání v klidu?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
12
21.1.11 09:36

Ranní oblékání v klidu?

Ahoj,
prosim zkušenější mamky/taťky o nějaké tipy na to, jak se vypravit do školky včas a bez řevu s 3letým klučinou.
Se vstáváním a snídaní (většinou) problém není, ale oblékání bývá krize. Učili jsme ho samostatnosti, aby se uměl obléct sám. Teď často (ze vzdoru?) oblékání bojkotuje, dělá vše záměrně pomalu nebo si něco vypravuje a neobléká. Pokud ho chci obléct, pomoct mu, aby to šlo rychleji, okamžitě je řev, že musí sám… :cert:
Vždycky zdůrazňuju, že je den kdy „spěcháme“, na rozdíl třeba od víkendu, kdy se pro mě za mě může oblíkat třeba půlhodinu, ale nestačí to.
Natáhnout minutku mi přijde drsný, navíc co potom až zazvoní? Zas ho oblíkat násilím?
Uvítám i radu na sebe-uklidnění, prostě abych se nenechala zase vtáhnout do konfliktu a vyšumět :oops: , je mi z toho pak celé dopoledne nanic :-( .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4118
21.1.11 09:43

Já osobně se ráno snažím organizovat tak, abysme nespěchali. Jak Maty vycítí spěch, je zle :zed: Takže čtvrt hodiny před začátkem oblíkání upozorňuju, že za chvíli jdeme. Prvně nechám oblíct jeho, pošlu ho obout si boty a v klidu obleču sebe a malou. V tuhle chvíli, si už dobrovolně nechá oblíct bundu.
Pokud spěcháme, prostě na něj narvu oblečení a nebavím se s ním. Za dveřma je většinou už klid.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12
21.1.11 09:50

A stojíš nad ním, Ywett, nebo si děláš svoje věci?
Kdyby to za tu čtvrthodinu nedal, tak má na sobě jen to co má, nebo dooblíkneš a jde se?
BTW, u nás bohužel dnes klid za dveřma nebyl, ještě ani za těma do školky ne :zed: .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bensi
21.1.11 09:54

Ahojky, u nás taky problém. Pomoci si nedá, samotnému to trvá. Já ráno ještě třeba chystám věci, uklízím a tak, vždy, když jdu kolem, podám jeden kousek. Jo trvá to tak těch 15 min, ale jde to v pohodě. U nás vždy byl problém s opuštěním dveří. Netuším proč. Tak ho motivuji, že může sejít o patro níž a rozsvítit na chodbě. Ale musí spěchat, ve stejnou dobu vychází i soused a ten rozsvítí :lol: :lol: A protože to už jednou nestihl, dává si bacha a snaží se..

Připadá mi, že většinu času jen vymýšlím, jak motivovat dítě, aby něco dělalo :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
4155
21.1.11 09:57

Koukám, že to není jen u nás :D Přestože se A. umí obléct sama, prostě když „musí“ abysme mohli včas vyjít z domu, tak ani náhodou. Zdržuje, vypravuje si, hraje si, prostě dokonalá ignorace. Požádám ji jednou, podruhé a potřetí už ví, že ji prostě do toho oblečení narvu. I když jednou už šla i bez bot, prostě se obouvat nechtěla, takže jsem ji v bačkorách vystrčila před dveře, boty sem hodila do tašky, zamknula sem a šli sme. U vchodových dveří se zastavila a začla bulet, že nemá boty :zed: A druhý den? Ta samá scéna u obouvání :pocitac: . Zatím sem nepřišla na nic, co by ji přimělo k tomu, aby se ráno bez řečí a v klidu oblékla :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4118
21.1.11 10:05
evajane píše:
A stojíš nad ním, Ywett, nebo si děláš svoje věci? …

Většinou si dělám svoje věci. A u toho mu slovně pomáhám. „Teď si obleč kalhoty.“ Často chce pomoct, tak mu je narovnám a podám :roll:
Ale co vidím ve školce a slyším od sousedů, všude je to stejné. Dítě se oblíct umí, ale v tu pravou chvíli prostě nemá čas ani chuť.
Ve školce Matyho oblíkám, byli bysme tam 3 hodiny a malá v kočárku upečená :roll: To mu kupodivu nevadí.
Ale doma prostě nesmíme spěchat. I kdybych spěchala, nesmím to na sobě dát znát! To je jediný pravidlo, který u nás funguje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5778
21.1.11 10:10

:) My doma dáváme závody, kdo se oblíkne první, a výhra třeba nějaká malinká sladkost, jako bonbon, nebo lízatko. Funguje to.. když opravdu pospíchám, soutěž to jistí.. :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
bensi
21.1.11 10:12
Ale doma prostě nesmíme spěchat. I kdybych spěchala, nesmím to na sobě dát znát! To je jediný pravidlo, který u nás funguje.

Naprostý souhlas.. tedy u nás se nesmí ani spěchat při odchodu ze školky domů..

  • Citovat
  • Upravit
4961
21.1.11 10:13

Samostatnost je sice krásná věc,ale prostě A. obleču i ted,ve čtyřech,jinak bych se pomátla.Bych na něho čekala sto let.Navíc se ráno dívá na pohádky,vstáváme docela dost brzo a to bysme se už vůbec nikam nedopracovali.Vstaneme,poleží si než se obleču já,pojídá si nějaký jídlo a pak ho obleču.
Jindy at se oblíká sám,ale ráno prostě ne,to bych nedala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1061
21.1.11 10:39

Ahoj, máme to taky tak :zed: . Teda většinou se oblíct nechá, spíš se sám nesnaží vůbec o nic. Když mu říkám: „Obleč si tohle…“ řev, ať ho oblíknu já. Když ho zase oblíkám sama, řev, že to chtěl udělat sám…
A když jsou vypravené obě děti, řve zase na mě ať už jdu :roll: .
Už aby bylo teplo :jazyk: .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2803
21.1.11 11:23
Kathuschka píše: :) My doma dáváme závody, kdo se oblíkne první, a výhra třeba nějaká malinká sladkost, jako bonbon, nebo lízatko. Funguje to.. když opravdu pospíchám, soutěž to jistí.. :pankac:

Jj, přesně tak. U nás taky platí: Kdo bude první ?! Ani nemusí být odměna, jen pochvala vítězi :-D Ale to na každého neplatí. Nervozita se na děti přenáší, musíš doma ráno udělat pohodu. Chválením motivovat k větším a rychlejším „výkonům“ :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4155
21.1.11 16:01

Teď sem přišla s A. ze školky. Myslela sem, že se tam z ní zvencu už :zed: Než se oblékla, tak mezitím odešli domů tři další děti, já zpocená až někde. Prostě pohodička, času dost :cert: V mezičase přišla do šatny učitelka, tak sem se ji ptala, jak se A. strojí, když jdou ven. Prý je mezi prvníma, aby mohla jít první a mohla mít na sobě reflexní vestu :D (vestu má první a poslední dvojice). Tak asi koupím reflexní vestu :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9262
3.2.11 18:12

Snažím se aby jsme nespěchali - případně aby jsme spěchali, ovšem tak abych stejně měla i deset minut na neplánované přídavky.

stokrát to zopakuji následně jdu obléct - řev sama - dávám poslední možnost - to většinou zabere a nacpe se do toho. :lol:

Starší mě jednou tak vyprudila s oblékáním že jsem jí v nervu bafla za ruku a vystrčila ze dveří tak jak byla (tričko a kalhotky - byla zima) - následně jsem obula sebe, zamkla a vlezla do výtahu - přímo před barák jsme nedošli - došlo jí že takhle jí je fakt venku zima a vzdala to. Od té doby ranní boj zvládala vcelku dlouho bez zádrhelů - stačilo pohrozit. :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek