Rodičovská dovolená nebo práce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ahoj. No, tohle je těžké. To podnikání musíte rozjet teď? Myslím, jestli by to celé nešlo třeba alespoň o půl roku odložit, ať si malou užiješ. Záleží to čistě na tobě. Já osobně bych to nedokázala, sice doma taky s malým už magořím, taky nejsem zrovna domácí typ, ale to, že jsem u jeho prvního úsměvu, prvního žvatlání a podobně bych nevyměnila. Hrozně rychle to uteče. I když pokud by ses domů vracela kolem poledního, dcerky si užiješ ještě za den dost. Spíš bych zvážila, jestli jsou tyhle návraty možné i do budoucna, ono podnikání je náročný, aby si pak nemusela být v práci celé dny. Ale být tebou, asi bych to zkusila, ono když to nezkušíš a budeš si to pak doma vyčítat, nebude to dobré ani pro tebe, ani pro dceru. Držím palce,ať to vše dobře dopadne 
- Citovat
- Upravit
Z čirého zoufalství a touhy nebýt právě jen matka na mateřské jsem rozjela jistý projekt, ale s velkou podporou (zejména finanční) jedné firmy. Kamarádky. Ale - dobře jsem si promyslela a spočítala, jak to budu zvládat s dvěma dětma. Jde o cca průměrně hodinu dvě denně, čili občas celé dopoledne, nebo jeden večer a pak tři dny nic. Je to práce, kdy si vesměs termíny dávám sama sobě. Nejde o výdělek, jde o to, že „něco dělám“.
Takže - máš-li pocit, že jen matka nee, máš moji podporu, že jinak se fakt jedna doma zblázní. Má-li to ale být zase na úkor takhle malého caparta, tak to asi taky nee … 
Musíš najít zlatou střední cestu. S tím ale, že přeci jenom větší odklon by měl být směrem k dítěti, ne k práci. Domácnost ať se třeba po…, ale dítě zanedbat nemůžeš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No právě, že to posunout nejde. Kamarádka je na tom špatně finančně a nutně s tím potřebuje začít - já bych do toho dost investovala, abychom mohli začít.
Právě, že se necítím na to být jenom matkou. Už někde od 6. měsíce vymýšlím, co by šlo dělat doma, abych se z toho nezbláznila, ale nic jsem nevymyslela. A tohle mi přišlo jako spasení. Byla jsem z toho nadšená, začala plánovat, ale pak mi postupně docházelo, že opustím tu svoji holčičku, tu kterou bezmezně miluji a udělala bych pro ni vše na světě. A říkám si, vždyt jsem ji chtěla, bylo mi jasně, že s ní budu doma. Ale netušila jsem, že mě to bude tak ubíjet a ničit.
- Citovat
- Upravit
dcerka je už větší, takže já bych do toho šla. Ale je důležité mít zázemí - kdo se bude o malou starat, když ty budeš pryč. Máš možnost je někdy vzít s sebou? Když bude nemocná, budeš mít možnost zůstat prostě jen tak doma? Pro budoucnost - bude tvé podnikání jako hlavní (kvůli nemocenské, dalšímu těhotenství, paragrafu…)? A taky bych se hoooodně rozmyslela, jestli do toho jít s kamarádkou. Kolikrát takovéto podnikání končí hodně špatně, pokud nemáte spolu udělané smlouvy kdo co a kdy bude platit, kolik kdo za co dostane peněz, co s přebytky, co a kdy rozšířit.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Trošku o něčem jiném, ale dost se stává, že podnikání ve dvouch nedopadne dobře, že z dobrého kamarádství vyjdou jen spory. Musí to mít komplet jen jeden pod palcem. Z praxe vím, že ve dvouch bych do toho nešla - leda, buď já jako podízená bez nesení rizika nebo ta druhá kamarádka, ale ne na půl.
Ale užij si mimčo, třeba nikdy mít druhé nebudeš - nikdy nevíš. Podnikat můžeš začít později. My měli první hned a o druhé se pokoušíme rok a nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Koukám, že nejsem sama, kdo by do toho nešel s někým na půl. Souhlasím s ynax.
Příspěvek upraven 27.10.11 v 09:22
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ynax píše:
dcerka je už větší, takže já bych do toho šla. Ale je důležité mít zázemí - kdo se bude o malou starat, když ty budeš pryč. Máš možnost je někdy vzít s sebou? Když bude nemocná, budeš mít možnost zůstat prostě jen tak doma? Pro budoucnost - bude tvé podnikání jako hlavní (kvůli nemocenské, dalšímu těhotenství, paragrafu…)? A taky bych se hoooodně rozmyslela, jestli do toho jít s kamarádkou. Kolikrát takovéto podnikání končí hodně špatně, pokud nemáte spolu udělané smlouvy kdo co a kdy bude platit, kolik kdo za co dostane peněz, co s přebytky, co a kdy rozšířit.....
Myslíš,že už je velká? Mě přijde pořád jako miminko 
. Ale to mi bude asi připadat i v pubertě 
. Malou by mi hlídala babička. Jinak podnikání budu mít kalsicky na živnostenský list. Všechno oficiálně. S kamarádkou budeme mít mezi sebou spoustu smluv, aby to vše bylo ošetřeno. A s tím zůstáváním doma by to bylo horší.. Ani o víkendu bych nemohla mít volno.. Nejspíš.. Měly bychom ještě minimálně 1 zaměstnance, tak by to možná šlo, ale spíš ne.. Ale zase beru jako plus, že bych pracovala asi tak 20m od našeho bytu.
- Citovat
- Upravit
Beru to z mého pohledu v roce dítěte bych nešla…a to z jednoho důvodu mladšímu je 14 měsíců…visí na mě neskutečně nikdo jiný se o něj prostě starat nemůže.Záleží jaká je dcerka pokud není závisláček.....ale sama osobně bych takto brzo nešla pokud by to byly třeba 3 hodky denně pak jo ale je to cca 9 hodin?to je na mě moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, když tohle moc dobře v 1 člověku dělat nejde. Ona by měla na starosti výrobu a já distribuci a kontakt se zákazníky. To by prostě jeden člověk neutáhl. Já neřeším to, jeestli to podnikání je dobré nebo ne.. V tom mám jasno 
- Citovat
- Upravit
Hele - na rovinu. Taky podnikám a začala jsem když byl miminu rok. Začala jsem podnikat právě proto, aby alespoň jeden z rodičů byl doma s dětma (oba jsme měli práci takovou, že jsme domů doráželi mezi 6-7 a manžel ještě déle). Byl to záhul, ale hodně pomohla babička. Na druhou stranu, jakmile bylo dítě nemocné, okamžitě jsem zůstávala doma a starala se o něj. Prostě přes to vlak nejel a nepojede. Když bylo potřeba jet na celý den pryč kvůli práci, prostě jsem brala batole s kočárkem s sebou -nikomu to nevadilo. O víkendech jsem doma a veškeré papíry atd. dělám po nocích, kdy už spí. Jak děti vyrostly, snažím se pracovat dopoledne a večer - odpoledne jsem s dětma - taxikařím na kroužky, hrajeme si, povídáme…Nemohla bych podnikat tak, aby na tom byly děti bité. Za to to nestojí. Když telefonuji, všichni si už zvykli, že mi za zády zní dětský řev. Pokud chceš podnikat, musíš se hned na začátku dohodnout s kamarádkou, jak to bude ohledně dětí, abys pak nebrečela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
nemám ještě dítě, ale… chci napsat svůj názor. Jestliže cítíš potřebu něco dělat a chceš do podnikání s kamarádkou jít, manžel tě podporuje a víš, že by bylo o dítě postaráno, zatímco nejsi doma - tak do toho jdi. Věty typu „opustila bych svoje dítě“, vždyť ho neopouštíš! Moje mamka začala chodit do práce, když mi bylo půl roku. Starala se o mě babička a mamka byla spokojená, protože nechtěla být doma, možná měla podobné pocity, jako máš ty. A to už je nějaký ten pátek, dnes si myslím, že je to docela běžný. A nijak mě to nepoznamenalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přesně stejné pocity jsem měla jak při prvním, tak při druhém dítěti. u prvního jsem se vracela do práce v roce věku, u druhého v 8 měsících. v obou případech na zkrácený úvazek a ničeho nelituju. JO, pravda je, že jsem občas unavená, že je toho dost, ale pak stačí 2 hodiny se zuřícími dětmi a těším se zase druhý den do kanceláře 
Je nesmysl, že opouštíš své dítě! Kdo ti tohle nakukal! Pokud je dcera v pohodě a máš podporu partnera a zajištěné hlídání, tak proč ne. mě osobně by teda odrovnalo každodenní vstávání ve 3. ale to si musíš promyslet jen ty sama, jestli to fyzicky zvládneš. ale za mě určitě ano, běž do toho. pro dítě je důležitější spokojená máma, která se seberealizuje, pokud to tak cítí, než ta, která mu obětuje 3 roky života a je přitom nešťastná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holky, děkuji . Jsem ráda hlavně za ty kladné odpovědi. Že někdo šel do práce a nelituje toho. Mě všichni v mém okolí odsuzují - dneska jsem si zase vyslechla: „Co to jsi za matku. Máš být doma a věnovat se dítěti. Co z ní asi vyroste, když s ní nebudeš“ 
. Jedině manžel mě podporuje a to je nejdůležitější. Uvidím, jak se to všechno vyvrbí. Ale už se toho tolik nebojím. Prostě všichni nejsou stavění být mámou na plný úvazek. Já jsem aspoň teď po večerech dělala tátovi faktury apod. Určitě do toho nepůjdu, pokud by tím Týnka měla zbytečně trpět. To ani náhodou! Ale když to budeme obě zvládat, tak se už na to těším. Ještě jednou děkuji
- Citovat
- Upravit
Ahoj holky,
Obojí mít nemůžu a nedokážu se rozhodnout. Moje máma mě za to odsoudila - ona by nejraději byla celý život žena v domácnosti a nechápe, že já jsem po tátovi a „nicnedělání“ mě ubíjí a potřebuji něco dělat. Manžel to nechává plně na mě, říká, že mi v tom nikdo nemůže pomoc. Já to vím, ale potřebuji slyšet něčí názor. Třeba nějkaé maminky, která taky začala pracovat v nízkém věku svého dítětě. Jsem z toho zoufalá. Nedokážu si představit opustit své dítě a ani s ní být ještě 3 roky doma a nic nedělat 
už několik dní mám strašné dilema a sama se s tím už nedokážu prát. Potřebuji slyšet něčí názor, možná si vyslechnout nějakou radu.
Mám téměř 11ti měsíční holčičku a nedávno za mnou přišla kamarádka, že bychom spolu mohly podnikat. Nechci tu rozebírat v čem apod. Ale vím, že ta práce má budoucnost a firma má potenciál se dál rozvíjet. A já prostě nevím co dál. Ještě na škole jsem otěhotněla (plánovaně), takže ze školy jsem hned zůstala doma a potom na mateřskou. Nikdy jsem neměla možnost se seberealizovat. Vždy jsem pracovala jen brigádně - to každý znáte. A vždy jsem snila o tom, že bych začala podnikat. Obzvlášť v tom, co mi nabídla kamarádka. Zatím to vypadá, že bych vstávala cca. ve 3 v noci a domů se vracela okolo poledního.
Ale vůbec si nedovedu představit opustit moji dceru. Vždyť mě ještě potřebuje, měla bych se ji věnovat. Strašně moc ji miluji. Začala bych pracovat, když by ji bylo něco přes rok.
Bože, já nevím co dělat.