Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Trošku opožděně, ale tady je rozbor básně: ![]()
Vypráví o mladém mořeplavci, který se vydá na cestu a vpřed ho žene dychtivost a zvědavost. Úspěšně nalézá nové světa díly, ale nakonec (protože svět je kulatý) se zase navrací do své světničky, kde všechno zůstalo při starém, bude vyprávět o svých cestách.
Jaroslav Seifert
Píseň o lásce
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.
Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.
Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.
Kdo mé naději však zabrání
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
Tohle je i pisnicka od skupiny Hm… https://www.youtube.com/watch?…
Jé, lidi, to se neumíte snažit
Nehledejte na všechno odpovědi na internetu. Joo, to byly časy, kdy se úkoly dělali bez internetu s pomocí mozku a knih ![]()
Jinak se samozřejmě pokusím: Autor samozřejmě mluví o lásce. Vyjadřuje pro něho momentálně vzplanutí citů a nadřazení pocitů nad fyzickou láskou, která může lásku naopak „zkazit“ (viz Zaslechl jsem lásku odcházet, když se prvně rtů mých dotkl ret.). Popisuje hlavně prožívání a idealizaci si lásky, vidí vše v „růzových brýlích“. (Když má ještě vločky v kadeři, vidím kvésti růži na keři.)Už se nebudu rozepisovat dál, ale klidně poradím, kdyby něco.
@Anonymní píše:
Jaroslav Seifert
Píseň o lásce
Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.Kdo mé naději však zabrání
abych nekles pod tvá kolena.
- ani strach, že Přijde zklamání -,
Nejkrásnější bývá šílená.
A co to zkusit sám/sama? Počet slok, veršů ve sloce, druh rýmu, použité tropy a figury a hlavní myšlenka viz výše ![]()
Dobré sváteční odpoledne!
Moc ráda bych vás požádala o rozbor této básně:
Struny ve větru
Vítr rozehrál struny mé,
dlouhé prsty v nich hrají,
prsty bílého hvězdáře
se vlasem hvězd probírají.
Slyšel jsi hlas, jenž soumrakem zrál?
Smějte se, lkejte,
struny ve větru,
sršte jak hřeben česající tmu,
a větru dík, jenž krví vál.
Tam, kde tma plavým splavem
splývá do oken spících,
struny mé rozehrané
jdou sluchem rozsvěcujících,
prýští jak paprsek luny,
jenž láká nás ve vratkou výš.
Jdu, jdeš a jdeme,
proč a kam — zda víš?
Chtěla bych pomoct kamarádce, ale bohužel si nedokážu poradit se všemi tropy a figurami.
Děkuji moc za pomoc všem, kteří mi nějakým způsobem pomohou! ☺