Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
já osobně jsem řešila podobný problém a nakonec jsme nechali syna aby se rozhodl sám, vzhledem k tomu že má v sobě hodně zakořeněný smysl pro povinnost, odsuzuje lhaní, krádeže apod. tak po velice krátké době přišel sám s tím že to nejsou dobrý kamarádi protože lžou a sprostě nadávají a to se týká i normálních dětí. Bylo mu v té době okolo šesti let, myslím že osmileté dítě už dokáže rozeznat co je vhodné a co ne a časem na to přijde sám, nějakými zákazy se podle mě nic moc nedocílí i když chápu tvoje obavy
kdyby mělo moje dítě za kamaráda cikána, tak by mi to nevadilo. Ale zcela rozhodně by mi vadilo ať už cikánské nebo bílé typu, jak to popisuješ. Nezbyde ti nic jiného než synovi říct pravdu - oni dělají ..... a pokud s nimi budeš kamarádit a chodit, tak bys musel dělat to, co oni, to opravdu chceš? Chceš se dostat časem do průšvihu? A že oni se do něj dostanou, ale narozdíl od něj v tom umí chodit. Už je dostatečně velký na to, aby to pochopil.A případně přidat synovi pár kroužků, aby neměl čas chodit za nimi ven. Holt se nedá nic dělat, ale budete mu muset stát za zadkem a chránit ho před takovými.
No tak to je teda situace, to ti fakt nezávidím. Já moc neporadím, sama nevím, co bych v takové situaci dělala. Ale není třeba možnost, že by jste nějaké jiné kamarády našli společně?
Nebo ho vždycky odvézt tam, kde má kamaráda ze školy a příště zase přivést kamaráda k vám?
Třeba si časem i v novém místě bydliště najde „normální“ kamarády, ale pokud se bude bavit s těmihle, tak o tom dost pochybuju… ![]()
No jo holky to je jasný jenže on trpí tím,že si sním nikdo nehraje a nebaví,že tady nikdo není.A sám mi řekl lepší takový než nikdo s brekotem
Jsem z toho úplně v…
pamatuju si z dětství, kdy mi máma taky zakazovala si hrát s dětmi, co se jí zdály „jinačí“. vadilo mi to, nechápala jsem, že nevidí i ty „jiné“ souvislosti.
moc dobře jsem tenkrát věděla, že jsou určité věci, které nejsou zrovna správné nebo nevyhovují společenským normám, věděla jsem, co je špatně a byla jsem vychovávaná tak, abych takové věci nebo chování nenapodobovala. nicméně i problémoví kamarádi dovedli být kamarádi (jestli víš, jak to myslím).
záleží, jak máš dítě vychované a nakolik mu důvěřuješ. já bych mu nebránila ve styku s nimi, i takový asociálové - světe div se - můžou být dobří kamarádi.
tož tak.
@Black_Orchids píše:
pamatuju si z dětství, kdy mi máma taky zakazovala si hrát s dětmi, co se jí zdály „jinačí“. vadilo mi to, nechápala jsem, že nevidí i ty „jiné“ souvislosti.
moc dobře jsem tenkrát věděla, že jsou určité věci, které nejsou zrovna správné nebo nevyhovují společenským normám, věděla jsem, co je špatně a byla jsem vychovávaná tak, abych takové věci nebo chování nenapodobovala. nicméně i problémoví kamarádi dovedli být kamarádi (jestli víš, jak to myslím).záleží, jak máš dítě vychované a nakolik mu důvěřuješ. já bych mu nebránila ve styku s nimi, i takový asociálové - světe div se - můžou být dobří kamarádi.
tož tak.
a jsi si jistá, že takoví dobří kamarádi, kteří kradou, kouří…jak píše zakladatelka, budou dobří kamarádi a nebudou stahovat jejího syna do špatných věcí? Tím bych si tak jistá nebyla.
Zakladatelko, nemůžeš vozit syna za kamarády ze školy i kdyby to bylo daleko?
naší malé je pět, jsme na vsi, kde je jediné dítě a druhá holčička o rok mladší. Je v ní zlo, celé prázdniny jsem se snažila na ní působit, vysvětlovat, ukazovat, její matka je existence na latí přes hubu, naše malá nadšená, že má kamarádku, měla jsem ji tu od rána do večera a stále vysvětlovala, že koníkům se nožičky netrhají, žížaly se netopí, broučci nezašlapávají… nakonec vzala sousedům psa a pokusila se ho utopit v sudu, prý ho tam chtěla umýt, říkala její matka, prostě ho tam hodila a držela pod vodou a když naše křičela, tak ho pustila a šla pryč. To jsme ještě omluvili, dva dny na to, sebrala naší malé psa, chytla ho za zadní nohy, má 1,8kg a mlátila s ním o kámen hlavou, naše jí honila, křičela ať neubližuje fidunce, ona popobhěla a znovu, než jsme doběhli, pes byl polomrtvý s prasklou lebkou, rozdrcenou čelistí s odraženýma ledvinama. Léčili jsme ji půl roku. Takže jsme kategoricky zakázali styk. Je tu sama, trpí bez dětí a já s ní, ale kontakt nedovolím, ikdyž stále prosí. Ale srdce mi nad ní krvácí.
@ynax píše:
a jsi si jistá, že takoví dobří kamarádi, kteří kradou, kouří…jak píše zakladatelka, budou dobří kamarádi a nebudou stahovat jejího syna do špatných věcí? Tím bych si tak jistá nebyla.Zakladatelko, nemůžeš vozit syna za kamarády ze školy i kdyby to bylo daleko?
ynax, nejsem si jistá, protože neznám jejího syna. v čem jsem si ale jistá je to, že děti jsou kolikrát chytřejší než si myslíme, a také v tom, že rozmanitost !(ať už jakákoliv) není primárně špatná. v životě se ještě setká s různými lidmi (i různým chováním).
osobně bych dítě své poučila, ale cíleně neseparovala. ale opakuji - každý zná své dítě nejlíp.
@terinka4444 píše:
naší malé je pět, jsme na vsi, kde je jediné dítě a druhá holčička o rok mladší. Je v ní zlo, celé prázdniny jsem se snažila na ní působit, vysvětlovat, ukazovat, její matka je existence na latí přes hubu, naše malá nadšená, že má kamarádku, měla jsem ji tu od rána do večera a stále vysvětlovala, že koníkům se nožičky netrhají, žížaly se netopí, broučci nezašlapávají… nakonec vzala sousedům psa a pokusila se ho utopit v sudu, prý ho tam chtěla umýt, říkala její matka, prostě ho tam hodila a držela pod vodou a když naše křičela, tak ho pustila a šla pryč. To jsme ještě omluvili, dva dny na to, sebrala naší malé psa, chytla ho za zadní nohy, má 1,8kg a mlátila s ním o kámen hlavou, naše jí honila, křičela ať neubližuje fidunce, ona popobhěla a znovu, než jsme doběhli, pes byl polomrtvý s prasklou lebkou, rozdrcenou čelistí s odraženýma ledvinama. Léčili jsme ji půl roku. Takže jsme kategoricky zakázali styk. Je tu sama, trpí bez dětí a já s ní, ale kontakt nedovolím, ikdyž stále prosí. Ale srdce mi nad ní krvácí.
no to je šílený!!!! ![]()
@ynax píše:
a jsi si jistá, že takoví dobří kamarádi, kteří kradou, kouří…jak píše zakladatelka, budou dobří kamarádi a nebudou stahovat jejího syna do špatných věcí? Tím bych si tak jistá nebyla.Zakladatelko, nemůžeš vozit syna za kamarády ze školy i kdyby to bylo daleko?
a vůbec, přestaň s těma demagogickýma řečma. napsala jsem, že „můžou být“, tak mi tu laskavě nevkládej do úst něco, co jsem ani nenapsala, ani tak nemyslela.
@Black_Orchids píše:
a vůbec, přestaň s těma demagogickýma řečma. napsala jsem, že „můžou být“, tak mi tu laskavě nevkládej do úst něco, co jsem ani nenapsala, ani tak nemyslela.
startuješ na první našlápnutí a nechápu proč. Demagogické řeči nemám a nepřestanu, protože tady tomuhle se říká diskuze, říkám jen svůj názor. A můj názor je ten, že než aby se moje dítě kamarádilo s někým, kdo krade už v tak malém věku, tak by prostě v místě bydliště kamarády nemělo. Vidím tady okolo nás dost nepřizpůsobivých a žádný, který začal podobným životem v mládí se postupem času nelepšil.
to je padesat na padesat.jak uz psal nekdo vyse, bud sam syn pozna, ze to nejsou dobri kamaradi , dojde mu to samo..treba ho podtrhnou sami, budou se chovat podrazacky nebo neco podobneho.Bohuzel, druha moznost je ta, ze ho strhnou sebou…samozrejme je moznost, ze nahodou, kdyz budou s nim, nic spatneho delat nebudou, jenze:kdyz ano, chlubit se tim nebudou.Takze pak treba jen cekat, nez se stane nejaky pruser…zakazovani, no, zakazane ovoce chutna nejlip, musim rict, ze nezavidim, zadne rozumne reseni me nenapada
Příspěvek upraven 28.03.12 v 19:32
Já nezakazovala..řekla jsem jen na férovku co si o ní myslím ( v tu chvíli si to dcera ještě nemyslela) ..nechala jsem to na ní..
A hle, časem dospěla dcera ke stejnému názoru.
Myslím, že kdybych kategoricky zakázala, tak dcera poslechne ( tu není problém, že by neměla jiné kamarádky k dispozici), ale byla jsem ráda ,že to odmítnutí bude pramenit potom z ní a né ze mě a nemůže mi v duchu nic vyčítat a bude to uzavřené.
Já se s cikánkou kamarádila - bydlela v rozpadlém baráku, možná i trochu kradla, byla trochu vyspělejší a měla méně hygieny, ale my se prostě měly rády a nic šptaného nedělaly..pak to přešlo..Nikdo mi nic nezakazoval ( tedy nevím vlastně zda to rodiče věděly.)
Souhlasím s @ynax a pokud má zakladatelka jen trochu možnost tak bych klidně dítě vozila za kamarády…
Zakládám toto téma anonymně a myslím,že je celkem pochopitelné proč.Nedávno jsme se přistěhovali do jiné části Prahy.Bydlíme v domečku,ale synovy je 8 a chce lítat venku s kamarády. Všechno by bylo ok kdyby ti kamarádi nebyli cigáni! Možná tohle bych dokázala zkousnout,ale nedokážu zkousnout to,že jsou to právě ti typičtí nepříspusobivci,co kradou,kouří,nadávaj,bijou se,a teď jsem se dozvěděla,že se hrabou v popelnicích a zvedaj poklopy od kanálů a prostě bordel.Je jsou 2 jim stejně jak synovi jeden má myslím teprv 6let. Co mám dělat??? Jak přesvědčit syna aby se snima nebavil? On se mi doma rozbrečel,že tady nikoho nemá,že oni jsou jediní kdo se sním baví atd. školu má dál ocaď takže spolužáci nejsou v dosahu.Jink do kroužku chodí na fotbal 2× týdně a o víkendech má zápasy,ale taky chce chodit i ven mimikroužky to je jasný! Řešili jste někdy něco podobného a jak? Prosím děkuji za každý názor a radu!!