Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Bisu píše:
Fakt si myslite, ze do chovani „cizich“ deti ostatnim nic neni? Padlo to tu tolikrat, az me to zarazi
Podle toho jak to myslíš…myslím, že do výchovy! cizích dětí nikomu nic není…Samozřejmě záleží na situaci, když budu vědět, že někdo dítě tříská nebo zneužívá, pak už mi do toho teda něco bude. Ale pokud jde jen o to, že jedno dítě se vzteká a maminka ho hned nemydlí a tomu dotyčnému to děěěsně vadí, pak to asi není jeho problém. ![]()
@Bisu píše:
Fakt si myslite, ze do chovani „cizich“ deti ostatnim nic neni? Padlo to tu tolikrat, az me to zarazi
on je rozdil, kdyz ti neco prijde „spatne“ a reknes svuj nazor, protoze s tim mas zkusenost a treba chces pomoct… a pak druha varianta, ze mas jenom miminko a nejaky svoje zkresleny predstavy o tom jak by to melo byt a ze vse ostatni je na hlavu a navic to ani nedokazes tem lidem rict do oci…
Zakladatelka tady sama napsala, ze bratr je navstevuje casteji… ale argument proc se k tomu nevyjadrila bylo, ze to nedela kvuli babicce a dedeckovi, kam by pak se synovcem uz prestali chodit… pokud tam je nejaky problem, tak ten problem preci musi zazivat i na navsteve u nich a tam muze rict co chce ne ![]()
@dendule4 píše:
Podle toho jak to myslíš…myslím, že do výchovy! cizích dětí nikomu nic není…Samozřejmě záleží na situaci, když budu vědět, že někdo dítě tříská nebo zneužívá, pak už mi do toho teda něco bude. Ale pokud jde jen o to, že jedno dítě se vzteká a maminka ho hned nemydlí a tomu dotyčnému to děěěsně vadí, pak to asi není jeho problém.
Přesně tak.
Hm, tak já si myslím, že do výchovy nikomu cizímu, pomiňme učitelku ve škole třeba a podobné, ať neslovíčkaříme, nikomu nic není. Nemluvím o tom psovi, toho zmiňuju v každém druhém příspěvku, ale jestliže si své dítě vychovávají tak, že s ním nejdou na hřiště, protože tam na něj byl někdo zlý, i když nebyl, nebojestliže je nechává klidným záchvat se židlí a malý za to ihned nedostane na pr.del, nebo jestliže jeho maminka přestane obdivovat miminko a jde si hrát s ním, aby nebékal, tak je to jen a jen jejich věc. Za přítmnosti rodičů se cizí děti neusměrňují, jejich chování a výchova se neusměrňuje, vyjma ubližování, od toho má rodiče. Kdyby ho hlídala, může mu říct, že takhle ne…ale i tak bych byla hodně vzdálena tomu to cizí dítě praštit, třeba za hysterák se židlí.
@Anonymní píše:
Prosím o zachování anonymity, aby případně nedošlo v rodině ještě k něčemu horšímu.Ahoj,
z dnešního dne je mi docela na nic
Co mám teď dělat? Když ho okřiknu (vychovávám) vidím, jak to švagrovou štve, ale mám si nechat mlátit psa? Mám mu dát všechny svoje vzpomínky na dětství, aby se neurazili a nepřestali chodit k našim? Má si máti přestat všímat mého miminka před nima, aby se druhý vnuk náhodou nesekl a nepřestal k nim jezdit? Tak to zase vadí mě. Já z toho zešílím. Děsím se z toho, co z kluka vyroste a je to pro mě velký ponaučení do budoucí výchovy. Dokonce jsem mamku i poprosila, že kdyby něco takovýho viděla u nás, ať mi to okamžitě řekne. U nich všichni chodí po špičkách a svůj názor neřekne nikdo. Pak je synovec středobodem vesmíru a jednou krutě narazí.. Máme miminko, samozřejmě s jeho příchodem byli nejšťastnější moje rodiče. Jak se říká, je to jiné mít vnoučka od dcery než od syna. K našim jsem i před miminkem chodila často, kdežto můj bratr se tam ukázal, jen když je mamka pozvala na oběd. Brácha má syna, budou mu čtyři roky. Je to jedináček a jedináčkem zůstane. Je šíleně rozmazlený. Je to synovec, mám ho ráda, ale za tu jejich výchovu bych je nakopala. Může všechno, cokoliv se mu nelíbí, tak odstraní. Př. jiné dítě mu nechce na hřišti půjčit hračku, tak už na to hřiště nikdy nepůjdou, dítě to tak chce. Je to mamky první vnuk a má ho moc ráda, chodí za ním pravidelně. Já bych byla ráda, kdyby si s malou k sobě našli vztah, ale to si asi jen maluju a nehrozí to…o tom jsem se přesvědčila dnes. Byla jsem u našich s malou a přišel synovec, všichni se vrhli na miminko včetně švagrové a už to začalo: urazil se, na mimčo se skoro nepodíval, do psa málem bušil pěstí, když jsem ho okřikla, našpulil se a urazil, jeho rodiče mu neřeknou nic. Švagrová si tak pěkně hrála s mimčem, ale nemohla, její synek na ni pořád volal, tak si šla hrát s autama, protože se to nedalo vydržet. Nakonec to vygradovalo tím, že si chtěl vzít domů hračky, co jsou u babičky pro všechny a při zakázání byl oheň na střeše. Teď jsem za nejhorší, protože jsem mu nechtěla dát svého vzpomínkového plyšáka, knížky z dětství atd. Vysvětlit, že to je pro všechny nejde.
Milá zakladatelko, nechci hodnotit tebou popsanou situaci, jen ti chci napsat mojí osobní zkušenost. Mám téměř 2,5 letou dceru, ještě loni v létě, jsem si říkala, když jsem viděla chování ostatních dětí ( válení po zemi, hysterické záchvaty, to je moje, já chci atd), že moje dítě tohle jistě dělat nebude. Že ostatní děti jsou šíleně rozmazlení a rodiče nedůslední. Není tomu tak dávno, kdy jsem se musela všem těm maminkám v duchu omluvit, protože dneska vidím, že naše dcera je úplně stejná jako ty ostatní děti. A to se snažím být důsledná a opravdu vychovávat. Tak že rada ode mě zní, počkej až tvoje miminko vyroste( to ti radila většina) a také nikdy, ale nikdy nehodnost stupeň vychování jiných dětí a nesnaž se je vychovávat ty. To přísluší jejich rodičům, ne tobe.
Byla jsem s dětmi na hřišti. Syn na klouzačce dcera na písku. Pendlovala jsem mezi nimi. Když jsem byla zrovna otočená slyším řev syna. Leží pod schůdkama. Na klouzajdě 7letý kluk. Maminka kluka nic, já taky nic pač jsem to neviděla. Příště už koukám z povzdálí. Syn leze pomalu, protože je o 4,5 roku mladší. Starší cizí chlapec do syna bez ohledu strčil, jen tak tak se udržel. Přišla jsem k němu a slušně řekla, že se to nedělá. Jeho maminka nic i když ho pořád sledovala.Za maličký moment, opět stejná situace, jen s přídavkem pořádného štouchance, který syn odnesl šlincem na tváři. To už jsem křikla, že takhle teda ne. Maminka furt nic.
Tak nevím kde jsme. Proč bych já měla odvádět syna pryč. Nechcu to ani po ní. Jen aby si školáčka usměrnila.
Jsem chtěla jen sdělit, že někdy se i cizím dětem musí říct co a jak.
Zakladatelko- taky máme psa. Má dvě kila i s obojkem Pořád je to, ale jen pes a nikdy nevím kdy mu rupne v hlavě. Když k nám jdou děti kamarádek, zavírám ho automaticky.Pro jistotu. Můžou si ho hladit jen pod dozorem.
@Micink
![]()
moc pěkně napsáno.
Já si to samé myslela jako bezdětná (tzv. rodič - teoretik). A též jsem se v duchu omlouvala, protože i když je člověk důsledný a přísný, období vzdoru a hysterickým záchvatům se stejně nevyhne, max. se s nimi naučí žít a pracovat ![]()
Na druhou stranu musím souhlasit s @marky070809 v tom, že když je rodič laxní a vyloženě se mě jeho nevýchova dotýká, tak zasahuji, přestože je mi to cizích dětí putna a nesoudím je.
Takže zakladatelce mohu poradit pouze to, že když se její synovec bude sápat po psovi a nikdo z jeho rodičů mu rázně nevysvětlí, že je to nebezpečné a pro zvíře nepříjemné, udělám to sama bez nějakých výčitek. A když bude synovec chtít hračku, kterou mu zkrátka nemohu dát, tak mu to ráda také vysvětlím. Jsou to naprosto běžné situace, takových bude ještě miliarda, ale chápu, že to není zrovna příjemné, toto řešit ![]()
@marky070809 píše:
Byla jsem s dětmi na hřišti. Syn na klouzačce dcera na písku. Pendlovala jsem mezi nimi. Když jsem byla zrovna otočená slyším řev syna. Leží pod schůdkama. Na klouzajdě 7letý kluk. Maminka kluka nic, já taky nic pač jsem to neviděla. Příště už koukám z povzdálí. Syn leze pomalu, protože je o 4,5 roku mladší. Starší cizí chlapec do syna bez ohledu strčil, jen tak tak se udržel. Přišla jsem k němu a slušně řekla, že se to nedělá. Jeho maminka nic i když ho pořád sledovala.Za maličký moment, opět stejná situace, jen s přídavkem pořádného štouchance, který syn odnesl šlincem na tváři. To už jsem křikla, že takhle teda ne. Maminka furt nic.
Tak nevím kde jsme. Proč bych já měla odvádět syna pryč. Nechcu to ani po ní. Jen aby si školáčka usměrnila.
Neco podobneho se mi stalo nedavno. Nejdriv tak petilety nechtel pustit syna na klouzacku, parkrat ho nakop, tituloval slovy jako „debil“. Prarodice nic. Nakonec to dopadlo ze syna prastil houpackou. Rozkousnuty ret, rozbita brada, krve jak z vola. Prestim sem kluka slusne zadala, at neblokuje klouzacku, at do sebe nestrkaji. Po tomhle sem ho servala. A zkusili by si mi jeho „hlidaci“ neco rict.
Zakladatelko, nechápu tvůj přístup. Ty se odmítáš byť jen zamyslet nad tím, co ti tu všechny píšeme.
A já si tady dovolím napsat ještě něco, jako některé z vás jsem ve vyšším levelu a mám i toho přeškoláka, kterému je už šest let. Ale… pořád je to malý kluk a dost často se tak i chová. Vždycky, když mám pocit, jak je skvělé, že je tak rozumný a že mu jde lecos vysvětlit, tak bum bác a zase hysterák a obrovský neřešitelný problém kvůli kravině. Taky jsem si myslela, že takhle staré děti už musí být ty rozumné, co automaticky dají na klouzačkách atd pozor, ale teď vidím, že když se zaberou do hry, tak jsou samy od sebe úplně stejně splašené jako ty malé. Taky mají své věci, na které nechtějí, aby jim kdokoliv sahal (natož pak třeba sourozenec, to je teprve bitka!!!) a svoje rituály a prostě dost často jsou „na zabití“ a když se zaseknou, usměrňují se opradu špatně. Prostě výchova je kolotoč, který nikdy nekončí a nelze hodnotit chování dětí, které jsou věkově staršínež ty naše, protože zatím ještě nemáme páru o tom, co výchova dětí v jejich věku obnáší. Ale je fakt, že já třeba neznám jen tak sedět na hřišti na lavičce a krafat s ostatníma maminkama, pořád musím být ve střehu, co děti kde vyvádí, protože umí být pěkně divoké.
Naprosto vážně si myslim ze potižistka a zakomplexovaná nána je zakladatelka. Ze do synovce je ji prd a ze jestli si mysli ze závisí na tom koho ma babi a děda radši od počtu návštěv a že je to tak důležité pak ma navíc IQ houpaciho kohouta. Jako malá Jaruna. A mimochodem pro švagrovou bude ta tvoje princezna treba taky brzy jen trn v pr.deli to je představa co??? ![]()
@marky070809 jo to samozřejmě. Ono je to podobné jako s tím opsem - jakmile cizí dítě bude ohrožovat mého psa nebo nebo moje dítě, tak prostě je zásah třeba
![]()
@Anonymní píše:
všichni se vrhli na miminko včetně švagrové a už to začalo: urazil se, na mimčo se skoro nepodíval, do psa málem bušil pěstí, když jsem ho okřikla, našpulil se a urazil, jeho rodiče mu neřeknou nic. Švagrová si tak pěkně hrála s mimčem, ale nemohla, její synek na ni pořád volal, tak si šla hrát s autama, protože se to nedalo vydržet.
Doufám, že takhle se budeš chovat, až budeš mít druhé. A ta holčička, co je teď opečovávaná princezna, určitě bude reagovat, než rozmazlený synovec, až si jí přestaneš všímat, určitě tě nebude volat, ať si hraješ s n, když se budeš chtít muckat s miminem. Jasněěěěě ![]()