Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Proč by nemohla začít jinde sama? stěhovala jsem se do neznámého města, do 3+1 s tříletým a zvládli jsme to v klidu
rodinu mám 450 km daleko ![]()
Záleží na tom, jaký je kamarádka tvrďák. Někdo to zvládne sám, jiný raději využije pomocné ruky rodičů. To musí nejlépe vědět sama, jak to má nastavené s rodiči.
@martina.se Beru to podle sebe. Já dítě dávám do školy, manžel vyzvedává. Do kroužku odvádí babička. Ona má představu, že když nebude z práce stíhat, tak poprosí nějakou sousedku, se kterou se seznámí. Prostě přijde mi to takové nepromyšlené. Ale díky za názor.
Nevím, proč by to nemohla sama dospělá ženská zvládnout bez pomoci rodičů v cizím městě
Ona sama ví, jaká její matka je, pro mnoho lidí je bydlení společně s rodiči, byť v takové situaci, peklo na zemi - zelenina, výpomoc, kompoty, to jsou jen kecy v kleci lidí, kteří vidí situaci jiného „z vlaku“ a zúčastněné osoby ani pořádně neznají..Stačí si přečíst některé diskuze i tady. Vždyť i v novém městě si časem může vybudovat nějaké zázemí, přátele, může i potkat nějakého muže, bez toho, aby byla pod drobnohledem matky.
Navíc píšeš, že má úspory, přivydělává si po večerech. To, co jim zbyde po zaplacení nájmu(nějak nerozumím tomu pojmu ve vlastním bytě
),je královské, na dvě osoby. Kdyby měla nájemní smlouvu podle OZ a TP v bytě, může zažádat o příspěvek na bydlení, kdyby bylo nejhůř, případně další dávky, hmotnou nouzi. Navíc kamarádka chce jít po skončení rodičovské do práce, nevidím, kde je problém
Pokud bude mít TP v tom městě, dítě se do školky dostane, silné ročníky jsou ve škole a teď už ty místa skutečně jsou.Snad jen bude muset brát ohled na pracovní dobu, ale pravděpodobně si vybuduje síť známých, někdo jí třeba za drobnou úplatu s vyzvedáváním v případě nouze pomůže.
Rozhodně jí fandím, v její situaci bych si nekomplikovala život soužití s rodiči, i z mé zkušenosti je to to nejhorší, co může být.
Alimenty jsou snad soudně vymahatelné, i když je to někdy těžké, ale je to řešitelné.
Byla jsem ve stejné situaci, ale k rodičům jsem určitě nechtěla. Já měla tedy hypotéku na krku, bohužel jsem se nemohla vrátit do práce, bylo to těžké, ale jsem moc ráda, jak jsem se rozhodla, mám svůj život. Rodiče mám ráda, vycházíme spolu, jako babička s děou super, ale bydlet s nimi určitě nechci. Pokud kamarádka už dopředu bojí, že se její rodiče budou zasahovat do života, nešla bych do toho určitě.
anoynymní m.
@Anonymní píše:
@martina.se Beru to podle sebe. Já dítě dávám do školy, manžel vyzvedává. Do kroužku odvádí babička. Ona má představu, že když nebude z práce stíhat, tak poprosí nějakou sousedku, se kterou se seznámí. Prostě přijde mi to takové nepromyšlené. Ale díky za názor.
Není to nepromyšlené ani nenormální. Já mám víc dětí a jsem už delší dobu doma. Příležitostně vyzvedávám ze školky a odvádím do kroužků děti známých, kteří jsou oba v práci. To, že vy to máte tak, není meta, že to tak funguje všude. Pokud jde o úplnou rodinu, záleží, jak si to nastaví. Nám taky žádná babička s vyzvedáváním a odváděním nepomůže. Jedna bydlí desítky km daleko a pracuje, druhá už je stará a má problémy s kolenem. Pohlídá, ale když děti samy přijdou nebo jsou dovedeny, dovezeny, což v určitých situacích pomoc není, když byly děti malé a nepřemístili se tam samy, brala jsem je všude s sebou, než se zdržovat ještě tímto. Je spoustu rodin, co je v takových situacích odkázána sama na sebe. Nevím, proč by to neměla kamarádka zvládnout. V životě nejde vše do puntíku promyslet. A pokud se to promyslí, tak většinou zasáhne život sám - je to úplně jinak.
Beru to také z vlastní zkušenosti - někdo hledá způsoby, jiný výmluvy. Neříkám, že to není s rodičema za zády určitě jednodušší, ale já mám opravdu ráda svůj život a nakonec si člověk nějak poradí, když chce či musí.
anonymní m.
@Anonymní píše:
@martina.se Beru to podle sebe. Já dítě dávám do školy, manžel vyzvedává. Do kroužku odvádí babička. Ona má představu, že když nebude z práce stíhat, tak poprosí nějakou sousedku, se kterou se seznámí. Prostě přijde mi to takové nepromyšlené. Ale díky za názor.
@Jana206 Peníze bude mít dobré, ale spoléhat se na cizí lidi, že jí budou pomáhat s dítětem, to tedy nevím, nevím. Já se stěhovala do cizího města, když se mi narodilo dítě a vůbec nikoho kromě manžela jsem tam neznala. A navázání vztahů nějakou chvíli trvá, já bych dítě v podstatě cizím osobám nesvěřila.
Když jsem se skamarádila, tak jsme se opět stěhovali jinam.
Děkuji za vaše názory, kámoška z nich bude nadšená. Nechci být ta koule na její noze, jen jsem prostě víc opatrná a věci víc promýšlím. Už nerozhoduje jen za sebe, ale za dva. Ale jsem ráda, že podle vašich názorů to dá. Chce prostě jít dál…
@Jana206 ten výraz nájem ve vlastním bytě je myšleno, v bytě, který si v tom malém městě koupí. Nemusí mít hypotéku, má peníze. Takže jsem měla spíš napsat poplatky, omlouvám se.
Zakladatelka M.
Mám kamarádku, které umřel otec jejího dítěte na začátku těhotenství. Taky to zvládla, téměř sama, pomoc prarodičů vzhledem k jejich zdravotním problémům velmi omezená. Zvládla si ještě doplnit vzdělání a po skončení RD si najít novou, lepší práci.
Taky jsem se do svého města v podstatě stěhovala až s prvním dítětem, bydlela a studovala jsem jinde, kamarády z dětství a mládí tu nemám. Přesto se mi podařilo během prvních dvou let navázat kvalitní vztahy a přátelství přetrvávají dodnes. Některé kamarádky mají své děti už větší(já mám ještě malé, ony ve věku mých starších dětí),setkáváme se dodnes, i bez dětí, když je potřeba pomůžeme si.
Úplně cizí osobě bych dítě taky nesvěřila, ale pokud chodí jejich dítě do stejné školy, školky a bydlí na stejném sídlišti, tak brzy získáš ponětí o celkové situaci rodiny.
A v nejhorším případě existují hlídací agentury. V tomto bych problém neviděla. S matkou za zadkem by mohla být nešťastná.
Víš co.. ono spíš jde o to, jaká ona je. Asi ji trochu znáš. Já rozhodně netvrdím, že to bude vždy paráda, vůbec ze začátku, ale já jsem nikdy nezalitovala, a to jem měla právě možnost rodičů. Ale já nejsem sebelítostivej typ, když se mi nedaří, zatnu zuby, nikomu si nestěžuji a jedu opravdu nadoraz. Já se třeba snažím opravdu nezatěžovat ostatní svým rozhodnutím, tj. že bych musela si o cokoli říkat, ale jako alternativu beru si na to vydělat a zaplatit (službu, hlídání) či protislužbou. Něco jiného je hlídání, které nemám blízko, ale ta možnost tu je a vidím, že je to ku prospěchu oběma stranám (dětem i prarodičům)
anonymní m.
Tak pokud má úspory takové, že jí stačí na koupi bytu, neřešila bych návrat k rodičům, taky nemáme hlídání, ano jsme s mužem dva, ale když je nouze a oba musíme být v práci, tak máme také známé co nám nachvilku pohlídají a my naopak. Pokud je kamarádka komunikativní a dobře a rychle se spřátelí, tak nevidím nejmenší problém. Nebude to mít lehké, o tom žádná, ale vrácení k rodičům bych brala jako krok zpět. Navíc člověk si některé chyby radši udělá sám bez dozoru rodičů.
A s kamarádkou bych se kvůli tomu nehádala, to je zbytečný ![]()
A proč se s ní hádáš? Nech to na ní, je dospělá, musí vědět, co dělá. Zřejmě bude v nájmu, tak když jí to vyhovovat nebude, tak se prostě přestěhuje ![]()
My v případě nouze máme ještě třetí babičku
Není z našeho města, ale z vesnice v okrese, ale když je potřeba, je schopná přijet vlakem, který jede každou hodinu, ráda cestuje, nedělá jí to žádné problémy, my bychom klidně i děti dovezli k ní, ale říká, že jim je líp, když jsou ve svém prostředí(teď už to teda i vyžaduje situace, chodí do školy a ona na ně třeba u nás čeká, než se vrátí)
Můžu říct, že co se týče mobility, nám pomůže mnohem víc, než vlastní babičky, je schopná přijet prvním ranním vlakem za našimi dětmi, když je to nutné. Taky jsme ji poznali během života, je to babička kluka ze sportovního oddílu, kam chodí i náš syn. Jezdí za námi běžně na návštěvu a o hlídání některých našich dětí ji prosíme třeba, když mě chlap veze na vyšetření do nemocnice do vzdálenějšího města a víme, že se tam zdržíme(což je jednou za 4 měsíce až půl roku).
Když jsem měla těsně před porodem a prasklo nám doma pozdě večer akvárium, chlap byl v práci. Přijel nám s tím pomoct trenér sportovního oddílu našeho syna.
Je jasné, že v rámci možností se snažíme pomáhat my - komukoliv, kdo to jen trochu potřebuje, když nás někdo požádá, neodmítneme, i když mám víc dětí, pomoc kamarádkám sama nabízím. Jsem ráda, že neodmítají a nebojí se mi své děti svěřit.
Přátelské vztahy se dají navázat i v místě, kde opravdu nikoho neznám, a s lidmi, se kterými to vůbec nečekám - za předpokladu, že tu hodlám setrvat a nebudu se za pár let stěhovat. Kdyby bylo nejhůř, kamarádka zakladatelky má peníze, zaplatí si nějakou hodnou důchodkyni nebo studentku na vyzvedávání a příležitostné hlídání. Na malém městě ty reference brzy získá. Spíš bych se bála nějakého inzerátu ve větším městě, kde nikoho neznám, že se mi ozve třeba osoba se schizofrenií atd.To bych volila agenturu.
Dobrý den, nedá mi to, s kamarádkou se už týden hádám a žádné rozuzlení. O co jde? Po roce pláče a výčitek se rozhodla odejít od partnera i s malým tříletým dítětem. Už je ze všeho tak vzpruzená, naštvaná, otrávená, že chce odejít do malého města, kde nikoho nezná a začít znovu. Do malého proto, že v krajském městě by si mohla dovolit jen svobodárnu, v menším ji to vyjde na 2+1 nebo i větší.
Prostě nestará se, nemá zájem, je starší než ona a on prostě nechce měnit svůj poklidný životní styl. Jesli budou návštěvy nebo nějaké alimenty, těžko říct. Jsou mu úplně jedno. Prostě počítá spíš s tím, že na dítě bude sama.
Já ji radím odstěhovat se do města k rodičům, kde bude mít zázemí při vyzvedávání dítěte, nemoci apod. Taky občas výpomoc - uvařený oběd, zelenina ze zahrádky, kompoty atd atd. Jí se nechtějí poslouchat kecy, že si zkazila život a chce to prostě dokázat sama. A já si mylím, že si zbytečně zakládá na budoucí problémy, když takto jedná s horkou hlavou alá Hlavně od všeho pryč!
Zatím je na rodičovské, nějaké úspory má, plat ve svém oboru očekává cca 20 tis. hrubého, ještě dělá po večerech drobné práce za cca 2 tisíce. Takže celkově by měla nějakých 18 čistého. Nájem ve vlastním bytě cca 4. tis., na živobytí by jim zbylo cca 14 tisíc, což se dá.
Ještě je třeba zmínit otce
Mně jde o to, podle vašich zkušeností, dá to ta holka nbeo raději vychladnout a k mamince, aspoň než dítě povyroste?
Děkuji za anonym.
Zakladatelka M.