Jak jste zvládaly šestinedělí. Jsem na to sama
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
samota šestinedělí
Ahoj maminky co jste byly na šestinedělí samy. Jak jste to zvládaly? Přijde mi, že se s tím strašně peru. Snažím se odpočívat, mít nějakou aktivitu, ale pak přijde ráno a večer a já mám šílenou depku. Potácím se mezi pláčem, zvracením a bezmocí, kor když mímo pláče. Kdy to přejde? Jak jste si s tím poradily?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Reakce:
@LucieLesni máš na mysli šestinedělí jako oddělení v nemocnici, nebo to, že jsi po návratu doma sama? Kde je otec dítěte, rodiče?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Aduš8 Rodiče jsou na druhé straně republiky a tatínek v práci, vrací se vždycky v pátek a v neděli večer odjíždí. Takže jsem doma sama. malé je 14 dní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@LucieLesni ja to
měla obráceně, prvních čtrnáct dní byl manžel doma. A musím říct,
že jsem se strašně těšila, až půjde do práce a konečně jsem si zavedla
vlastní režim. Ale manžel se každý večer vracel domů. Chápu, že je ti
v tomhle období ještě víc smutno, hormony pracují na plné obrátky.
Dcerka je ještě maličká, neboj, všechno si to sedne. Klidně si pobreč a
vypusť emoce, je to lepší, než to v sobě dusit. Nemáš v okolí
kamarádky, nebo někoho, s kým by ses občas sešla? Pokud se cítíš
psychicky tak špatně, že zvracíš, zkus se zmínit svému doktorovi. Může
to být také poporodní deprese a tu bys neměla brát na lehkou váhu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Šestinedělí umí být i hodně náročné. Zkus si pročíst článek o šestinedělí od Anny Kohoutové - http://annakohutova.cz/…sestinedeli/ možná tam najdeš pár tipů, jak si šestinedělí ulehčit. A pokud nemáš kolem sebe podporu rodiny - nějaké kamarádky, které bys mohla poprosit o pomoc anebo jen sdílení pocitů v okolí nemáš. V některých městech jsou už také komunity žen, které si v šestinedělí vzájemně vypomáhají - zkus popátrat, jestli něco podobného není i u vás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pro mě bylo šestinedělí hrozné. Opravdu. Hormony se mnou mlátily ode
zdi ke zdi, šílené období to bylo.
Je toho na tělo a mysl strašně hodně. Od porodu si člověk pořádně
neodpočine, jede 24/7, občas nonstop. Když jsou děti malé tak je to o to
horší, že se jede pořád dokola ten samý kolotoč: přebalit, nakrmit,
uspat. Přebalit, nakrmit, uspat. Nevyspání, vyčerpání. Do toho dítě
občas řve. Může být problém s kojením. Ženská si nestihne zajít dát
ani sprchu, natož se v klidu vyvenčit na záchodě… Ono to chvíli trvá,
než si to všechno sedne a tak nějak spraví. U někoho se může rozjet
poporodní deprese, u někoho zase laktační psychóza - a to opravdu není
sranda a je třeba s tím něco dělat.
Ale jinak vydrž, bude líp. Zkus si najít nějakou kamarádku která je na tom
podobně a nebo někoho komu se můžeš vypovídat nehledě na denní dobu.
Strašně to pomůže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@LilyJane Naštěstí
manžel volá třikrát denně, tak aspoň nějaká útěcha. Snažím se něco
dělat. Díky 
Jsem ráda, že i tady najdu
podporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já na to byla sama. Bála jsem se toho. Neměla jsem rodinu, chlap od rána
do pozdě v noci v práci. Ale! Šestinedělí jsem teda měla na obláčku
lásky a rozhodně to bylo na dlouhou dobu poslední klidný období s brečela
jsem jenom láskou 
jak jsem to udělala? Téměř
stále jsem byla s dcerou. Ležela jsem, koukala na filmy a malou jsem měla na
hrudi a spinkala, když jsem musela uvařit šla do šátku, na procházku šla
do šátku. Snažila jsem se hodně jíst a hodně pít a spát. Jedla jsem snad
10 jogurtů denně, měla jsem na ně chuť. A to jsem měla i takovej
mastitis že jsem jen ležela v posteli a klepala se v agónii. No nic, malá
byla v posteli se mnou, bylo jí asi 5 měsíců. Myslim si že ženská
v šestinedělí fakt nemusí vytírat, mít 3× denně nádobí a prádlo
vypere pračka. Na malou jsem furt “sama” a teda teď v jejích 18m je to
teda podstatně náročnější a bojim se jak to dám až půjdu do práce
protože se musíme spolehnout víceménně jen na sebe s dcerou.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@LucieLesni já
v šestinedělí sama nebyla, ale i tak to pro mě byla ohavnost největšího
kalibru, teď prohlašuju, že už se nebojím pekla, protože jsem přežila
šestinedělí, takže Tě obdivuju, že to zvládáš sama 
a můžu Tě uklidnit, že všechny ty hrozný
pocity jsou způsobený hormonama, hned jak skončí šestinedělí bude to
úplně o něčem jiném, zase budeš mít pocit, že jsi to Ty a máš to
více pod kontrolou. Já teď končím druhé šestinedělí, to už bylo
o poznání lepší jak to první, ale i tak už žádné další nechci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já sice sama nejsem, ale první den, co jsem si mimčo přivezla domů
z porodnice, šel partner do práce, takže jsem zůstala uplně sama 
bylo to hrozný, myslela jsem, že mám asi
poporodní depresi, protože mi bylo strašně, nic nebylo takový, jako
předtim, najednou se událo tolik změn, obrátil se mi celej život a já si
s ničím nevěděla rady 
malej pořád plakal, nechtěl jíst, vyváděl
a já už jsem byla se silama v koncích 
plakala jsem, plakala a plakala 
myslela jsem si, že jsem špatná matka a
přemýšlela jsem nad tim, jak ostatní můžou mít tolik dětí 
hodně mi pak pomohla mamka, která přijela a
tak nějak jsme všechno dali dokupy každý další den to bylo lepší a lepší
postupně jsem si na všechno to nové zvykala a
pak už mi to ani nepřišlo, že bych něco nezvládla 
samozřejmě, že občas jsem taky v úzkých,
když malej hodně pláče a nejde utišit, kord v noci, ale vždycky to
přejde a je zase líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Jak se naučit mit sama sebe ráda?
- Prý myslím jen sama na sebe, aneb řešíme bydlení
- Jak s rodinou v šestinedělí
- Bolest i po šestinedělí
- Dvoutýdenní miminko na UM samo nekaká
- Anální sex v šestinedělí
- Jak si sama obarvit vlasy
- Jste po porodu sama v pokoji?