Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Samovolný potrat v 6tt - pojďme se podpořit ❤️
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
24.9.21 10:02
@PolikPsi Ahoj, může to být úplně čímkoliv. Takhle brzy prostě skončí až 30% těhotenství, často to je ještě předtím, než si žena vůbec všimne, že je těhotná.
Je to hrozné, mně se to stalo v 7. nebo 8. týdnu, a to jsem se na to taky strašně těšila. Ale prostě v 1. trimestru je to tak, jak to je.
Nevím, jestli tě to vzpruží, ale 3 měsíce potom jsem otěhotněla a teď jsem v 38. týdnu! Dej si se svým snoubencem načas, abyste to vstřebali, ale věř tomu, že bude líp. Nejhorší je ten prvotní šok. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 10:06
@Žižkovská žena Děkuju ❤️️ já se snažím být optimista ve všem a prostě věřím, že všechno bude příště v pořádku. Že jsme mladí a určitě to půjde. A že teď alespoň víme, že můžeme přirozeně počít 
Ale partnera to hodně vzalo, byl to teď takový jediný světlý bod ve změti nepěkných událostí, co se kolem nás dějí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.21 10:08
@PolikPsi píše:
@Žižkovská žena Děkuju ❤️️ já se snažím být optimista ve všem a prostě věřím, že všechno bude příště v pořádku. Že jsme mladí a určitě to půjde. A že teď alespoň víme, že můžeme přirozeně počít
Ale partnera to hodně vzalo, byl to teď takový jediný světlý bod ve změti nepěkných událostí, co se kolem nás dějí.
Všechno se zřejmě děje z nějakého důvodu a co má být, to bude 
… je to samozřejmě nepříjemná zkušenost a člověk už to v té hlavě chtě nechtě trochu bude mít, ale jak píšeš, je super, že víte, že Vám to půjde a že jste takhle mladí a máte všechno ještě před sebou…teď si klidně dejte na čas, ať se dáš dohromady, jak fyzicky, tak psychicky, není kam spěchat…takhle napoprvé se to stává opravdu hodně často, člověk ani nemá tušení, dokud se mu to nestane také…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.21 09:28
Eliz
Ahoj chci se zeptat od 28.8. Jsme se začali s přítelem znovu snažit o miminko. O první jsem v kmletos v květnu přišla 
… tak mám otazecku… můžou být stejně příznaky jako jsem to měla u prvního? A nebo není ještě brzo to zjišťovat? Ms bych měla mít za nějakých 15 dní… ale jsem strašně netrpěliva jestli dojde nebo ne.. Děkuji za odpověď
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.21 09:45
@elizab píše:
Ahoj chci se zeptat od 28.8. Jsme se začali s přítelem znovu snažit o miminko. O první jsem v kmletos v květnu přišla
15 dní do MS je ještě opravdu hodně brzo … každopádně nechci ti dávat nějaké naděje, ale ani ti je brát, nicméně já jsem po SP v srpnu měla pocit, že další měsíc jsem měla naprosto stejné příznaky jako předtím, kdy se mi potvrdilo těhu a nakonec mi normálně přišla MS, takže hlava si asi dokáže vsugerovat kde co 
…ale samozřejmě to neznamená, že to tak bude u tebe, držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.21 17:35
Potrat včera v 10+6tt
Ahoj holky, přidávám se do klubu..
Zakladatele musím říct, že mě to moc mrzí a úplně soucítím..
Můj příběh tak nějak ve zkrácené podobě.. no doma mám už čtyřleťáka (2017) každopádně někdy v loni jsme se začali snažit o druhé ale bohužel se nedařilo což bylo i tím zme sem měla problémy s cykly.. no po roce nějakeho snažení/nesnažení mě Dr poslala na laparoskopii (kontrola průtoku vaječníků) a byla mi nasazena hormonová bomba a po prvním ovulačnim cyklu byly na testu // a já šťastná jako blecha..
Snažila sem se abych vše dělala jak mám a aby bylo vše vpořádku i odpočívala když bylo třeba byla sem už na PN takže sem mohla..
A ejhle v neděli sem začala trochu špinit a tak sem si v pondělí takřka k Dr na kontrolu no vše bylo vpohodě.. tlouklo a prďola se tam pěkně povaloval ale dostala sem kvůli špinění progesteron 2-0-2 hned jak sem jela domů sem ho sehnala abych mohla začít a vše bylo vpohodě, dokonce to i vypadalo že bude protože v pondělí večer i špiněni ustálí, v úterý tedy včera sem ale začala krvácet.. a hodně dokonce když sem dosedla na záchod tak ze mě něco vypadlo a už sem si řekla a je to v pr.. jeli sme na pohotovost a dle očekávání už sem byla v polovině potratu..
Doktor mě říká je mi to moc líto a já mu říkám bohužel co se dá dělat.. před doktorama a sestřičkama sem se snažila být ještě vklidu ale jak mě přijali na pokoj hotovo a nemohla sem přestat brečet.. navíc přítele za mnou nepustili (covid) takže oznamovat mu před telefon tuhle zprávu nebylo jednoduché..
Musela sem na revizi protože sem hrozně moc krvácela.. a tak sem přítele poprosila at mi doveze věci..
Jenže sem za nim musela na chodbu protože do vnitr ho nepustili a poprosila sem sestřičku alespoň o 5 minut.. nakonec svolila ale že hned musím zase lehnout že mám přísný klidový režim..
Nakonec po těch 5 minutách nás zavolala do vnitr a pustila ho ke mě na pokoj a říká mi “mě to hrozně lámalo srdce a tak když jste na pokoji sama tak Vás tu chvíli necháme” což mě zahřálo u srdce a opravdu sem byla rada že tam mohl být semnou.. je to moje veliká podpora..
Každopádně celý den sem probrečela.. a po revizi za mnou přišla sestřička a tak trochu mi promluvila do duše a musím říct, že mi to i trochu pomohlo..
Bohužel se s tím tak nějak furt peru v hlavě a úplně si to nemůžu srovnat
Navíc během PN sem přišla o práci a při pomyšlení na hledání práce v tuhle chvíli sem na dně ještě víc.. nemluvě o tom všem vysvětlovat co se stalo..
Opravdu nevím co sama se sebou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Terrrka12345
29.9.21 22:11
Ahoj, nemyslím si, že ti to pomůže… ale nejsi v tom sama 
(mám dokonce pocit, že jsme se potkaly ve skupince TP duben)
My se s manželem snažili mnoho měsíců, a když to konečně vyšlo, tak jsem si říkala, že to je to ono - všechny okolnosti byly „správné“, všechno se zdálo takové osudové (je to naše první, ještě děti nemáme)… ale i nás to potkalo a v 11 týdnu diagnóza zamlklého těhotenství… na revizi jsem čekala dlouhý týden, takže jsem se na to alespoň mohla trochu nějak připravit, nakonec jsem stejně skončila na sále jako akutní o dva dny dříve… teď už mám 3 dny po zákroku a není mi líp ani fyzicky (mám hrozné bolesti břicha, zad i pánve), ani psychicky (např. když jsem musela rušit objednané odběry, screening atd). Navíc v práci to taky sem tam někdo věděl a nechce se mi tam teď vůbec vracet, vysvětlovat…
ALE já si říkám, že už to zlý máme za sebou a před sebou to dobrý, takže jsem se hrozně upnula k tomu rychle se dát do kupy a v mé hlavě si říkám, že hned jak to půjde, tak znovu otěhotním a tentokrát už bude vše v pořádku. Nechci si připouštět jinou variantu a tahle naděje a vlastně nedočkavé čekání, to mi pomáhá…
Zkus na sebe nespěchat, vše má svůj čas a to včetně bolesti… ale nevzdávej to a věř v další šance určitě budou!
- Citovat
- Upravit
29.9.21 23:13
@Terrrka12345
Tak to mě moc mrzí, je to hrozné, je to těžké opravdu pokud se něco takovýho někomu nestane tak nemůže vědět jaký to je.. a nedokáže si připustit že by se něco takového mohlo stát..
A ano určitě potkaly, sem/byla sem tam v té skupince..
No popravdě nevím co mě všechno čeká, musím zrušit screening na který sem měla jet příští týden a musím zavolat na stitnou žlázu že už nebude třeba kontrola každý měsíc..
Jako psychicky sem na tom fakt nic moc ale dneska večer sem si skvěle promluvila s přítelem a musím říct že už se malinko cítím lip.. fyzicky je to taky nic moc protože me všechno bolí..
No zatím sem s nikým nemluvila, se všemi mluvil přítel protože se na to jak necítím tak ani v podstatě nechci.. nechci aby na mě všichni koukali a litovali protože o to víc se budu cítit hůř..😏
Mě trošku pomohlo když sem se o tom bavila s tou sestrickou v té nemocnici a ona mi říká “berte to tak, že to tak příroda chtěla a že je to mlžná lepší, něco nebylo vpořádku jak by mělo a proto to příroda vyřešila takto než aby ste čekala a zjistila to až po screeningu” což na to že jsem skeptická k těmto věcem tak mi to trošku ulevilo.. zároveň mi ještě vykládána jedem příběh a daleko daleko horší a opravdu muže být i hůř..
Proste asi to tak mělo být..
Musíme se s Řím srovnat a vyrovnat a začít myslet na budoucnost navíc máme pohnojeno takže se to muže povést dřív než si myslíme..
Tak uvidíme..
A moc děkuji za podporu, doufám že se nám co nejdřív zadaří a budeme šťastné ❤️️
Musíme přemýšlet nad budoucností ❤️️
Samozřejmě čas je potřeba a proto si to musím ještě srovnat ale věřím že bude lip ❤️️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Terrrka12345
30.9.21 07:54
Přesně jak říkáš - člověk si to vůbec neumí představit… já jsem věděla, že se to děje a stává se to, ale absolutně jsem nebyla připravená, že by se to mohlo týkat i nás… to pro mě byl asi největší šok.
Neboj, vše můžeš řešit postupně - mně třeba doktorka říkala, ať na kontrolu štítné žlázy normálně jdu v termínu co mám, protože je pro ně důležité, aby věděli, jak to dopadlo a příště si to třeba trochu víc pohlídali… a u nás je objednací doba minimálně 4-5 měsíců… takže tam já to rušit nebudu.
Ta podpora partnera je fakt důležitá a mně hodně pomohla. Vím, že to pro něj je taky těžký, ale přeci jen to je chlap a nemá v sobě tolik hormonů, takže má takový racionálnější a pragmatičtější pohled, což já teď úplně nemám a ty už jsi doma nebo ještě pořád v nemocnici? 
Ty argumenty, že může být hůř a že to vlastně „dopadlo dobře“ jsou asi pravda, ale upřímně mě v tu chvíli moc nezajímaly… 
ale fakt cítím, že to je každý den o něco lepší, člověk se snaží vracet do normálního režimu a prostě jde dál. Mně ještě hodně pomohlo napsat si takový deníček zpětně, ale já jsem trochu grafoman
Určitě věřím, že teď už jsme na to miminko správně připravené a že se nám oběma to přání splní brzy třeba se zase potkáme v nějaké skupince TP (nevím, na kdy to vychází, třeba říjen ). Drž se, jsme silné 
- Citovat
- Upravit
30.9.21 10:50
@Terrrka12345
Ano ano přesně tak a člověk si to vlastně ani nechce propouštět že by de něco takového mohli stát..bohužel stalo s my se z toho musíme nějakým způsobem dostat a vyrovnat se s tím ačkoliv je to těžké 🤔
Taky to musím vyřešit tak nějak pomalu a postupně a hlavně vklidu protože je toho i tak na mě moc..
Noo tak jako to máš taky pravdu ale už sem zas měla na to trošku jiný pohled 😏
No já už sem doma, pustili mě vlastně včera dopoledne což je fajn protože doma se cítím o něco lépe a hlavně mám vedle sebe podporu a to jak mého prďolína (čtyřleťáka našeho) tak přítele takže už to mi trochu na té psychice dodává sílu až na ru fyzickou stránku protože to se cítím jako přejetá bagrem a možná tak na 3× ale snad bude lip..
A kdy ti napsali že máš jít na kontrolu na gynekologii? A jsi na PN? 🙂
S tím napsáním nebo dá se říct i vypsáním se z toho není špatný nápad to možný vyzkouším, třeba to pomůže..
Tak jo mlžná malém pravdu třeba to bude fakt brzo, u některých sem tady dokonce četla že to snad bylo do měsíce po revizi což je mazec 
Tak snad to brzy přijde a budeme moct být šťastné s spokojené 🙂 ❤️️
Třeba jo co víme třeba se v takové skupince potkáme a aby to nebylo i dřív 😂 ❤️️
Děkuji budu a ty se drž taky s budu na tebe myslet ❤️️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Terrrka12345
30.9.21 12:03
Úplně souhlasím… vlastně, proč my si tohle období neužíváme? když jsem byla těhotná, tak mi doktorka říkala „dávejte na sebe pozor, není to nemoc, ale je to jiný stav, tak ať vám lidi kolem víc pomůžou…“ a teď zase „jste po zákroku, tak buďte opatrná…“ no moc na takový přístup nejsem zvyklá
Je dobře, že už můžeš být doma, tam nemá člověk tolik času přemýšlet „nad blbostma“ a ještě když musíš fungovat pro rodinu a pro prcka, tak alespoň trochu rozptýlení. Ale o to musíš být silnější, tak opravdu moc držím palce s tou fyzickou stránkou naprosto rozumím - mně bylo dost mizerně před tím zákrokem a říkala jsem si, že hůř už být nemůže…ale teď jsou to zase úplně jiné bolesti 
Na kontrolu jdu už v pondělí - původně jsem měla jít na ultrazvuk a jít si pro průkazku, tak doktorka říkala, že když už mám ten termín zarezervovaný, ať přijdu 
a na neschopence bohužel jsem už několik týdnů, pracuji ve školství a jinak to nešlo… ale v práci se to docela valí, tak bych se snad už radši příští týden vrátila, abych pak zase neměla stres z tohohle…
Psaní určitě zkus, za mě fakt 
no, sice jsem dost netrpělivá, ale úplně tak moc spěchat nechci a říkám si, že alespoň ty dva cykly chci počkat… ale těžko říct, co si budu myslet za dva týdny
Taky na tebe moc myslím a držím palce!!! 
- Citovat
- Upravit
30.9.21 13:23
@Terrrka12345 Jojo to je pravda já teda musím říct zme přítel se o mě stará perfektně a snaží se abych byla vklidu a vpohodě.. 🙂
No už včera sem se snažila to trošku tady dát dohromady hlavně prádlo hodit do pračky s pak do sušičky ale jinak se o vše stará přítel 🙂
Ale aby člověk se v tom nějak nružíral tak se snažit zamýšlet a dělat něco 🙂
Včera sem měla tak trochu větší bolesti dneska už je to zas o něco lepší ale snažím se hodně ležet..
Noo tak já sem na PN už od května kdy sem skončila s obstřikem na záda doma, pak sem byla na laparošce, pak zas nějaký zánět a pak už těhu takže dlouhý proces..
mezitím sem přišla o práci takže úplně nevím co mř teď čeká šle nějak se to podá 🤷♀️
Přítel mě ujistil ze všechno nějak spolu zvládneme což mr trochu pomohlo.. je zlatý..❤️️
Tak já uvidím co mi řekne Dr, hodně ji věřím tak doufám že bude lip..
Mluvila sem s ní před chvíli s tak na kontrolu mám přijít příští týden ve čtvrtek a že uvidíme co bude dál.. + mi teda poslala recept na antibiotika aby se tam prý nevytvořila nějaká infekce a nebo srůsty..
Tak uvidíme co bude dál 🤷♀️
Držím palce s musíme to zvládnout ❤️️
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 09:19
Ahojte holky, musím se také svěřit právě včera jsem potratila podruhé, podruhé v 6t., otřesný zážitek. Máme doma čtyřletou holčičku, a chceme s manželem druhé dítě, před rokem se mi to stalo poprvé, vůbec jsem to nečekala, teď když jsem znovu otěhotněla, jsem se radovala, zároveň jsem měla takový strach a pořád sledovala kalhotky, jen aby tam nebyla krev…a na konci 6t se to zase spustilo, všechno špatně. Jsem docela zoufalá..letos mi bude 34 let, připadám si stará, malá potřebuje sourozence a já nevím, jestli to do třetice vyjde..nikdo mi ale nepomůže…nikdo mi neřekne čím se to děje, ptala jsem se a MUDr mi může akorát udělat testy na štítnou žlázu. Prosím, napište mi, pokud máte podobný zážitek. Jinak držím palečky všem budoucím maminkám!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.1.22 16:19
Ahoj holky, vím o čem mluvíte prošla jsem si zamlklým těhotenstvím je to přes měsíc zpátky po psychické stránce hrozné není den kdy bych si na to nevzpomněla🙁ale teď už je to lepší. Byla jsem v nemocnici dali mě vybrat buď revizi nebo medikamentě. Vybrala jsem si prášky a bylo to lepší. Dělohu jsem měla a mám čistou. Snažíme se znovu. Vím že jsem měla dodržet šestinedělí ale nějak jsme nevydrželi a teď nevím jestli nejsem opět těhotná dělala jsem si v pátek a dneska test zatím ho mám pozitivní. Nevím jestli to není zbytkové HCG po potratu. Přeji všem kterým to nevyšlo aby neházeli flintu do žita ono to určitě vyjde dřív nebo později😊
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.1.22 19:13
Holky jak to je se zbytkem hcg v krvi? 7.1 bylo 3900 a 10.1 nastal samovolny potrat, dostala jsem injekce a týden tomu nechali průběh volný. 20.1 byla revize kvůli zbytkum. Žádné lrvaceni ani komplikace nic.. dnes mi brali krev a hcg 12 je to možný ještě? Test už druhou čárku neukazoval.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Kouření beznikotinových ecigaret
- 13.07.26
- Anonymní
Výtok z prsu
- 11.07.26
- Anonymní
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
