Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím, dá se naučit sedmileté dítě běhat? Dcera sportuje, hraje druhým rokem florbal, tréninky 3× týdně 1,5 hodiny. Ale nejde ji běh, je hrozně pomalá a běhá těžkopádně. Je ještě šance, že se to zlomí. Není zároveň žádný hubeňour, 127 cm a 29 kg. Florbal ji moc baví, ale ten běh…
Pokud na začátku floorbalového tréninku nedělají atletickou abecedu, tak jí naučit tu. Ta krásně odstraňuje běžecké vady. Nemáte v okolí atletický klub?
@Lejaa píše:
Nech ji žít:)
Když ji „nechá žít“, bude jí dcera vděčná teď, za mala. Když ji „žít nenechá“, bude jí vděčná až vyroste ![]()
Rozhodně v sedmi už děti nejen že trénují (dokonce už běhají maratony - rekord pro sedmiletou holčičku je 3:51:54, což je úctyhodný výsledek i pro dospělého), ale co víc - není ideálnější věk pro naučení dítěte fyzických aktivit - čím starší bude, tím těžkopádněji to půjde. Pokud ji florbal baví, nějaké lehčí běžecké tréninky bych rozhodně doporučil.
Já si taky myslím, že to není o tom „nechat žít“. Pokud ji florbal baví, takv tom asi chce být dobrá nebo lepší, a správný běh jí to může hodně ulehčit. Podívala bych se buď na atletický oddíl, nebo třeba na www.behej.com, možná by stačilo pár individuálních hodin k odstranění největších chyb. Nenutila bych, ale nabídla určitě.
@Fryderyk Chopin píše:
Když ji „nechá žít“, bude jí dcera vděčná teď, za mala. Když ji „žít nenechá“, bude jí vděčná až vyrosteRozhodně v sedmi už děti nejen že trénují (dokonce už běhají maratony - rekord pro sedmiletou holčičku je 3:51:54, což je úctyhodný výsledek i pro dospělého), ale co víc - není ideálnější věk pro naučení dítěte fyzických aktivit - čím starší bude, tím těžkopádněji to půjde. Pokud ji florbal baví, nějaké lehčí běžecké tréninky bych rozhodně doporučil.
nejde o pohodlnost.. ale o to jí sport nezhnusit úplně. Pokud z ní nehodlají vychovat vrcholového sportovce, který má už v sedmi letech běhat maraton za 3:51:54, tak bych ji prostě nechala žít..
@Lejaa A proč by jí ho měli zhnusit? Pokud hraje ráda, tak správný běh je nutný a naučit se ho není problém.
@mag
protože pokud jí doma dcera nebrečí, že je pomalá a že špatně běhá, a je navíc se svým výsledkem třeba spokojená, florbal jí baví, tak nevím, proč ji začít stresovat s tím, že blbě běhá a kdesi cosi. Navíc je malá, takže pohybově se může ještě hodně posunout..
@Lejaa moc nerozumim tomu, proc zhnusit. Myslis, ze dite ziska ke sportu lepsi vztah, kdyz ho za dva roky z oddilu vyradi jako neperspektivni ci bude kvuli spatnemu behu za ostatnimi pozadu? Kdyz ma dite nejaky problem, ktery jako rodic mohu videt driv nez dite ci ostani, tak mu preci rada pomohu a vytvorim podminky pro odstraneni problemu.
@Rospinka a nemate v okoli nejaky atleticky krouzek? Treba se tam jen pozeptat a nechat si poradit ![]()
je super, ze se takhle holcine venujete
Ja jsem delala zavodne atletiku a plavani a obcas me nasi do treninku museli trochu nutit, ale ted v dospelosti jsem jim za to vdecna ![]()
Ok… já mám dítě ještě malé, takže tohle řešit nemusím.. prostě to byl můj názor, to je celé. Vyrostla jsem v době, kdy se děti z oddílu nevyhazovali, jen proto že byli pomalejší, než dítě odvedle:) Každej prostě není jako Šebrle.. proto ten názor. Tak se tedy omlouvám;)
Znám ale spoustu dětí, které jsou schopny se šprajcnout úplně.. a pak neběhají ani svým „těžkopádným“ stylem..
nauč ji odrážet se ze špiček - to jí odbourá těžkopádnost a dodá zrychlení. Síla musí jít do špičky a odraz dopředu, ne nahoru.
@Lejaa píše:
nejde o pohodlnost.. ale o to jí sport nezhnusit úplně. Pokud z ní nehodlají vychovat vrcholového sportovce, který má už v sedmi letech běhat maraton za 3:51:54, tak bych ji prostě nechala žít..
Holčičku ten florbal baví - pouze bojuje s tím, že nedovede rychle běhat (což je pro ten sport dost důležité).
Sama od sebe se to nenaučí - ale když jí někdo pomůže, tak ano. Přinejmenším se výrazně zlepší.
Hláška „nech ji žít“ je v této konkrétní situaci stejně nesmyslná, jako kdyby se jednalo o dítě, které strašně baví jezdit na kole, ale padá a nic neujede, protože se mu nedaří šlapat. Necháme ho žít nebo mu prostě pomůžeme a budeme s ním trénovat šlapání?