Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Selhala jsem jako matka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.3.11 09:53
Ja bych to tak černě neviděla mala se oklepe a jde dal. Je toho na tebe hdně tak se to da pochopit. Je pravda ,že když nikdy na prdelku nedostala tak je ztoho vyděšena ,ale taky si to zapamatuje. Taky by se mohlo stat ,že když ji dudeš ustupovat tak tě začne terorizovat. Mam doma stejně starou holčinu a taky mě někdy vytočí a když ji lupnu tak mě to vyčíta. Už mě řekla ,že mě nema rada ,ale je pravda ,že příjde ona se omluvit a řekne ,že to tak namyslela. Zatim je vychovavana jako jedinaček a ma naši celou pozornost tak toho někdy zneužíva. Tak vim očem mluvíš a ja bych se ztoho tak těžkou hlavu nedělala nejsi první ani poslední.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.11 09:59
Ona už párkrát dostala,je to palice dubová,pokaždé moc dobře ví za co,ale tentokrát si myslím že jsem to přehnala,víc než ten vejprask mě mrzej ty nadávky 
Moje mamka mi jen jednou v životě v příšerný hádce řekla že jsem kráva a strašně mě to mrzí pokaždý když si na to vzpomenu Ach jo,ten debil jsem já a né chudák holka 
- Citovat
- Upravit
23.3.11 10:00
Klid, vezmi malou, vysvětli jí, co přesně ti vadilo a za sebe doporučuji malé kravály - upouštění ventilu - je to lepší než hrát jak jsi v pohodě a pak bouchnout. Prostě kňourá, případně jinak zlobí, upozornit, potrestat ne že to bude procházet a pak najednou po výbuchu ne.
Maminky čekatelky nebo od malinkých dětí to asi nepochopí, ale věř, že bohužel občas bouchne každá z nás. Nebo ale skoro každá, je možné, že jsou mezi námi i svaté děti a mámy světice.
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.11 10:00
Ahoj Anonymní…
Stalo se mi něco podobného, syna jsem zbila jak žito, za to, že pokousal svoji starší sestru… byl malý, myslím, že mu byly 2 roky a neměl z toho rozum…samozřejmě to bylo v amoku. Taky jsem se mu omluvila a trpěla jsem jak zvíře, bylo mi hrozně ze sebe 
Zrovna tou dobou jsem chodila i do manželské poradny, rozpadalo se nám manželství…
svěřila jsem se psycholožce a nikdy nezapomenu, co mi tenkrát řekla.
To, že cítíme vinu je normální, ale není dobré, se v tom plácat. dítě dostalo vysvětlení a omluvu, samozřejmně velké pomazlení…a pak je dobré jít od toho… hlavně, že víme, že to byla chyba a víme, že to už nezopakujeme…dnes je mému synkovi 10let a můžu říct, že už se to nikdy nestalo…jasně, že občas dostame přes zadek plácnutí…ale už nikdy mlácení v afektu!!!!
Miluješ svoje děti a oni to dobře vědí…jsi dobrá matka, jen toho bylo na Tebe moc…je dobře, že tvá dcerka viděla, že i maminka má své hranice a je zranitelná. a je dobře, že viděla, že si umíš přiznat chybu a omluvit se. To je taky důležitá zkušenost pro ni…
Tak se už netrap a jdi dál 
měj se krásně a přeji Tobě a Tvým dětem ještě spoustu krásných společných chvil…neboj…bude dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.11 10:01
Ja bych to taky nevidela tak tragicky, aspon si dcerka priste rozmysli nez zacne vyknouravat:-) Nase mati mela cas od casu taky takove „zachvaty“ kdyz jsme byly male (jednou o me dokonce zlomila varecku:-D) a obe se segrou jsme to prezily a dneska se tomu smejeme:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.11 10:02
No, podle mě je to tím, že nemáš nastavený upouštěcí ventil. Mám dvouleťáka, den u nás začíná ječením, ječí se pro každou koninu, taky bych ho fakt roztrhla, ale trestám fyzicky pouze s rozmyslem.
Pokud mě vytočí, vyleju si prvotní vztek někde jinde. Nakopu gauč, zanadávám si do peřiny, může to vypadat směšně, ale člověk vypustí páru a neublíží.
Jako matka bys selhala, kdybys tohle zopakovala. Když se poučíš, příště budeš vztek korigovat a trestat s chladnou hlavou, tak to znamená, že jsi se poučila z vlastní chyby a to z tebe naopak dělá dobrou mámu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.11 10:02
Měse stalo něco podobného, syn byl ještě malý, bylo to období prdíků,… Chtěla jsem se konečně vyspat, lehla jsem si snímd od postelea on pořád knoural, škrabal si hlavu, vyndaval dudlík, tahal mě za vlasy atd…
Byl unavený, ale prostě takhle prudil, po asi hodině jsem na něj začala histericky řvát!!!! že chci spát, že mě už s.re atd. on samozřejmě začal řvát ještě víc… , nakonec jsem se uklidnila, vstala a trpěla dál…
stalo se mi to jen jednou… prostě občas fakt rupnou nervy ještě když je matka nevyspalá atd…
- Citovat
- Upravit
23.3.11 10:04
Podle mě je možné, že to v ní nějakým způsobem zůstane, bud jako zasutá konkrétní vzpomínka, nebo se to transformuje do něčeho úplně jiného, přece jen 6 let, to už je docela velká holka…ALE vrátit to nevrátíš, tak koukej dopředu, pokud si spolu vypěstujete do budoucna normální laskavý vztah, třeba na to budete dokonce se smíchem na rodinných sešlostech vzpomínat.
Znovu si o tom promluvte, vysvětli jí svůj zkrat, omluv se. Právo selhat máme každá a taky to občas každá děláme 
.
Věřím, že to, že jsi ji ztřískala jak žito, pramení spíš z tvých výčitek, že to tak extrémní nebylo.
Ad ty nadávky, doporučuji používat angličtinu, tobě se uleví, protože víš, co za slovo jsi použila a že jsi nadala, a jí to jako nadávka připadat nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
23.3.11 10:09
No,nejsi na baterky,ale měla by jsi to ventilovat jinde.Myslím,že jsi stejně někde ve strytu duše naštvaná spíš na manžela,a je toho na tebe moc.Tím neříkám,že by jsi měla zaútočit na něj!I když… 
Měla by jsi to probrat sním,že je toho na tebe moc,třeba najdete nějaké řešení,jak ti od některých povinností ulevit,a i když on má naročnou práci,měl by ti pomoct a podpořit tě.Výprask beru,ale nadávky by u toho být neměli,dcera už má rozum,na to pozor.Nedej bože,kdyby ti nervy ujeli příště někde venku a někdo to slyšel.
Příspěvek upraven 23.03.11 v 10:10
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.3.11 10:09
Ahoj, nejsi sama taky mi rupli nervy, kdyz byl prcek jeste uplne malickej. Chlap se mnou nebydli, ja nekolik tydnu nespala a on spustil hysterak a 20 minut rval a rval a rval, uplne v amoku…ja ho nosila nosila a za chvili mi zaclo bzucet i v hlave, zacernilo pred ocima a zarvala jsem na nej at uz prestane nebo se zblaznim a zaklepala s nim (ne moc, vim ze je to nebezpecny, to jsem si kupodivu uvedomovala) a vycitam si to do dneska. Ale v zivote se to uz neopakovalo. Naucila jsem se nevnimat ten rev, snazim se ho uklidnit zpivanim a houpanim a kdyz nic, tak ho dam do postylky a na chvili jdu vedle se uklidnit. Hod to za hlavu, stejne to uz nevratis. Jen dej pozor at se to neopakuje
- Citovat
- Upravit
23.3.11 10:10
Náš malej nikdy nedostal.Poslouchá jak hodinky,je slušnej neodmlouvá.
Kdybych mu řekla skoč s okna tak odvětí ano maminko 
takže přidám pohled matky co by v životě neuhodila
Myslím si že už nemá cenu se v tom moc hrabat.Malé bych se omluvila.Řekla bych jí že sem vybouchla,že se to občas stane,že udělala to a to špatně a že já přehnala to a to a že se jí omlouvám.
Nemyslím si že by si to pamatovala celej život.
když ukážeš že i ty si udělala chybu tak spíš v jejích očích stoupneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.11 10:12
Já bych to taky neviděla tak černě.Malé jsi se omluvila.Takhle podle mě občas vybuchne každá máma,někdo víc někdo míň.Určitě to už neřeš,tím víc si to bude pamatovat.Snaž se být v pohodě,jako by se nic nestalo
Taky mě kňučení o něco dokáže rozpálit do běla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.3.11 10:14
tak mě když malá fakt nasere (3 roky) tak bud ju zaženu do pokoja a nesmí mi na oči a nebo si zajdu do jinýho pokoja a vyřvu se.. ne vybrečím, ale vyřvu jak u porodu.sousedi musej mít kino 
jinak bych ju musela přerazit.
takže klid. myslím že se to stane hodně z nás..
a propo..já bývám naštvaná na chlapa, že je věčně v prd..li a já to občas nezvládnu. a on si přijde dom, malá spí a on je v klidu a se mnou lomcujou nervy 
co se nahromadí za celej den..
ale..
pak se kouknu jak ten andílek spinká a je klid..
ale je fakt že mě to občas mrzí, ale s tou našou cácorou není řeč. když nechce tak neposlechne a můžu se stavět třeba na hlavu..
takže hlavu vzhůru, nejsi jediná a je dobře že si to uvědomuješ..a příště to zkus jinak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.3.11 10:18
No jo prckovi lezou zuby,tak furt ječí a musím furt chovat,ječí i v náručí do toho ječí starší,no Upouštím ventil dost často,taky si nahlas počítám a opravdu to pomáhá,jenže když někam strašně zpěchám ,dvakrát upustím ventil a pořád beze změny tak prostě bouchnu.Nemyslela jsem jako pohodová matka že jí všechno dovolím,ale právě že nechci bejt pořád hysterická a upouštím,někdy to nedám,vařečku už jsem o ní přerazila taky 
né že bych jí tak praštila,ale blbě jsem se trefila,malá je opravdu hodně svá a na spoustu věcí máme jiný názor,psycholožka mi jen řekla že je to velká osobnost a že to tak musíme brát,někdy si říkám v kolika letech mi ta osobnost ustřelí hlavu Přemejšlela jsem o homeopatikách pro mě,jsou na nervy,možná by to pomohlo.Jsem nervák po mamce,asi je to v genech 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj,omlouvám se za anonym,ale vážně se stydím,mám dvě děti,mladšímu je pět měsíců,starší je šest let.Manžel dělá až do věčera,takže jsem na děti celé dny sama a včera už jsem to nedala,starší dcera mě tak vytočila že jsem jí střískala jak žito,opravdu co se do ní vešlo,dostala za vykňourávání si něčeho,já to úplně nesnáším a po půl hodině už mi ruply nervy,jenže dostala a kňourání pokračovalo,na čež jsem na ní začla řvát jestli je debil nebo co,jestli nechápe proč dostala přes hubu a podobně až se chudák klepala a brečela že chce jít do školky
Celej den mi z toho bylo zle i když jsem se jí pak omluvila,myslím že to nestačí a bude si to celej život pamatovat 
Pořád jsem si hrála na pohodovou matku až to takhle skončilo,nejraděj bych si nafackovala,jenže je pozdě 
Máte někdo podobnou zkušenost?