Smrt dítěte a různá náboženství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Smrt dítěte a různá náboženství
Ahoj, předem předesílám, že jsem ateistka. Ale blíží se výročí úmrtí mého syna a mě napadlo, jak asi různá náboženství vysvětlují to, když umře dítě. Jak to vnímá jejich víra -že umře někdo bezbranný a nevinný. Jak to případně vysvětlí rodičům.
Ráda bych názory od co nejvíc (nejlépe praktikujících) věřících.
Děkuji za odpovědi a přeji krásný den (nejlépe bez starostí s námrazou a sněhem) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Moje náboženství o tom říká, že duše se prostě narodí příště znovu. Potřebovala takovouto tkušenost ke svému rozvoji, nebo to udělala proto, aby poskytla lekci vám.
Myslím, že třeba takové křesťanství o těchto záležitostech pouze spekiluje. Nebo jsem alespoň v Bibli o tom nic nenašla.
Jinak mě vaše ztráta moc mezí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Antonie Bolavá - myslím, že podobný názor má většina náboženství, ale možná se pletu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jednak je mi to nesmirne lito, ze Vam zemrel syn.
Mohu Vam mozna rici neco o judaismu, jestli Vas to zajima? A to upozornuji, ze ma judaismus mnoho vetvi a vykladu.
Co nejobecneji: Judaismus nema presne definovan „posmrtny zivot“ (na rozdil od islamu ci krestanstvi) ve smyslu odmeny za utrpeni na tomto svete, treba Tora, zaklad zidovskeho uceni, se o nem vpodstate nezminuje, nicmene rika, ze spravedlivi se po smrti setkaji se svymi milovanymi. Navic tora (Pentateuch) treba nehovori o nesmrtelnosti. Nebudu Vam delat prednasku, nicmene pravdepodobne je to proto, ze kdyz Zide opousteli Egypt, kde byla hlavnim spiritualnim ucenim „Kniha mrtvych“ a kde faraonove staveli pominky pro neco, co prijde po smrti, tak se zidovske uceni soustredilo na tento svet, aby se vyhnulo one tendenci egyptskeho uceni soustredit se na to, co bude „pote“. Nicmene judaismus veri v „pristi svet“, krome rabinskeho judaismu, ktery uci, ze duse je dana B-hem telu z hliny a po smrti se k B-hu vraci a telo se vraci do zeme, mimo jine jakozto logicky dusledek vlastni viry v B-ha: jestlize je B-h vsemocny a spravedlivy, a v tomto svete se deje tolik zla a nespravedlnosti, tak MUSI existovat jina oblast, jiny kraj po smrti mimo tento svet. Protoze pokud by tento svet, plny zla a nasili, mel znamenat konecne B-zi slovo, pak by B-h nemohl byt dobry. A je-li kamenem viry vira v dobreho a spravedliveho B-ha, pak MUSI byt - pristi svet. Jak vypada - v tom je judaismus skoupy.
Ztrata je permanentni proces. Zal lze brat jako cenu za lasku k nekomu, koho jsme milovali a stale milujeme. Ztrata ditete nepreboli, nikdy neprejde. Protoze ani nema. Nekde jsem cetla, ze to je to jako dat novy stul do mistnosti a pak tam zhasnout - ze zacatku do nej porad narazite, pak uz mene. Ale ten stul tam porad je.
Behem pohrbu si pozustali natrhnou cast odevu, ktera se nesmi minimalne tyden sesit, a i kdyz se pak sesije, „jizva“ na latce zustava. U hrobu se recituje kadis - modlitba za pokoj duse, v rozsirene podobe. Je to modlitba za obnovu sveta, ktera se rika, kdyz mizi nadeje. Recituje se v minjanu - za pritomnosti deseti dospelych, protoze brime ztraty je prilis tezke, nez aby je clovek nesl sam.
Judaismus ma dale Jahrzeit (v jidish jortcajt), coz lze nazvat jako vyroci umrti: na den vyroci umrti daneho cloveka se zapali svicka, ktera hori 24 hodin (jortcajt licht). Zapaluje se doma nebo u hrobu zemreleho. Tataz svicka se zapaluje na Jom Kippur a na Den vyroci holokaustu.
Pak ma Jizkor (znamena to „pamatuj si“), coz je modlitba za mrtve, ktera se pronasi 4× rocne v Templu (synagoga) o svatcich. B-h je zadan, aby si pamatoval duse vsech, co odesli, a jejich duse jsou tim povzneseny a jsme ji tim blize.
Nicmene smrt ditete je vzdycky hrozna, vzdycky bolestna, a srovnat se s ni je vzdycky dlouha a narocna cesta. Nevim, jestli Vam cokoli z toho, co pisu, k necemu je, pokud se treba chcete vypovidat, napiste mi zpravu, rada Vas vyslechnu.
Příspěvek upraven 03.12.14 v 08:54
- Citovat
- Upravit
@vykladzkaret - děkuji za osvětlení.. sice tomu tak moc nerozumím, ale snad jsem pochopila hlavní myšlenku
Jinak dotaz je položen spíš zvědavosti než že bych hledala útěchu. Syn žil jen měsíc a den a nechal mi tu svoji sestřičku. Za ty dva roky jsem si už vytvořila určitou představu, která je asi nejpřijatelnější pro mé srdce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Moje učení i tím čím jsem si prošla mě říká, že se jeho duše narodí znovu. U mě to začalo regresí..cestou do minulých životů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Králičice nemely!! 
Porad se s tim nemuzu vyrovnat a snad ani nikdy nevyrovnam.. S nim umrela pulka me .. Potrebovala bych nekoho kdo by mi poradil, jak nechat odejit jeho dusicku..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kelynka znám někoho kdo by ti pomohl..písnu ti kontakt do sz..pomůže ti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Králičice píše:
@vykladzkaret - děkuji za osvětlení.. sice tomu tak moc nerozumím, ale snad jsem pochopila hlavní myšlenku
Jinak dotaz je položen spíš zvědavosti než že bych hledala útěchu. Syn žil jen měsíc a den a nechal mi tu svoji sestřičku. Za ty dva roky jsem si už vytvořila určitou představu, která je asi nejpřijatelnější pro mé srdce..
ja jsem to taky asi nijak idealne nenapsala; v podstate tim kadisem u hrobu rikame, ze se smirujeme s B-hem a osudem, ktery nam prichystal.
Ze B-h vi, co dela, i pokud nas nuti projit tak tezkou zkouskou, jako je ztrata ditete, ze jsme soucasti jeho vule, a ze ta vule ma ultimatne na mysli jen nase dobro, at v tomto svete, nebo tom pristim.. tim nase duse ziska mir, mozna nerozumime B-zimu planu, jeho jednani, ale mame absolutni viru, ze se veci deji s tim, ze B-h je spravedlivy, a prijimame jeho usudek i ve chvili, kdy by bylo snadne B-ha odmitnout a zahorknout. Je to prijeti vyssi vule, vuci ktere jsme jako lide na zemi bezmocni.
- Citovat
- Upravit
@Králičice Jistým pastorem jedné z protestanských křesťanských církví na našem územi mi bylo vysvětleno asi tolik, že Bůh je sice všemohoucí a vševědoucí, ale že nám dal svobodnou vůli, kterou i on respektuje (tolik k násilí). A že jako lidé nedokážeme nahlížet všechny souvislosti, takže vůbec netušíme, proč daní lidé umřou právě v tu dobu a za takových okolností, kdy umřou. Naším úkolem není hodnotit boží dílo, naším úkolem je být šťastní a prožít svůj vlastní život tak, jak nejlépe dovedeme, aby nebylo co kritizovat na něm 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Sluka - zajímavé.. 
takže dle mého pocitu, by prostě věřící dané církve neměli přemýšlet a snažit se pochopit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Králičice píše:
@kelynka - děti by neměly umírat
Kdysi jsem si na toto téma našla pro mě uspokojující odpověď u budhistů, resp. přímo v nějakém rozhovoru se současným dalajlamou. Říkal asi toliko ve smyslu: Když cokoli úžasného skončí, tak litovat, že to skončilo je rouhání se, protože to taky nemuselo přijít vůbec.. Takže mám naopak prožít svoji bolest, ale opustit ji s vděčností Bohu, že jsem se z toho daru mohla radovat tak dlouho..
Jestli tomu rozumíš. Mně tohle hodně pomohlo - neříká to nic o tom, jak dlouho mám truchlit, či jak si mám vysvětlovat, kam mi drahý odešel, proč odešel.. Ale mám plakat s vědomím, že je přeci úžasné, že jsem ho vůbec potkala.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kelynka píše:
@Králičice nemely!!
Pomůže ti nahlížet na to stejným způsobem, jako kdyby se odstěhoval? V jistých dobách, když i nejbližší člověk odešel třeba za oceán, tak prakticky skončila komunikace.. Čili ty jsi věděla, že žije nový život, ale netušila jsi, jaký, zda se má lépe, zda je spokojený, zdravý.. Ale věděla jsi, že „stále je“, jen je jinde.
Můj tatínek, když zemřel, tak se pro mě odstěhoval někam, kam se mu nemohu dovolat. Mrzí mě, že se s ním už neuvidím, mrzí mě, že nezná mé děti, ale věřím, že se v jeho nohém životě má dobře a je spokojený, přeji mu to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
