Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Smutek z (ne)kojení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.11.24 14:32
Ahoj, taky jsem to obrecela ale, pokud je s vámi všechno v pořádku o nic jiného nejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 14:51
Vždyť prospivate obě, to je to nejdůležitější. Pokud chceš vyjmenovat negativa kojení, řekni, ono to není nic až tak úžasného užívej si co máš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.11.24 15:10
No ja jsem na tom byla podobně u prvního dítěte, brala jsem to jako svoje selhání - všichni se mě na to ptali, rýpali do toho a hlavně rodina. U druhého jsem s tím též hodně bojovala ale nakonec jsem pořídila odsávačky mobilní na obě prsa a mám mléka zatím dostatek (i něco navíc každý den) ale nekojím - stejně si připadám blbě někde vytáhnout láhev byť s mateřským mlékem, přijde mi že dneska kdo nekojí není jaksi,,in”. Zvlášť když do toho nutí v porodnici, pediatři. Ja po příchodu z porodnice byla z kojení zralá na sprchu jak jsem se u toho potila a měla jsem obrovský stres (mám teda úplně vpáčené bradavky). No odsáváčky za 30 minut hotovo i s nakrmením a žádný stres a nijak jsem si nevyčítala ani prvního s UM je naprosto zdravej nikdy neměl žádný vážnější problém jako angínu apod.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.11.24 15:14
@Anonymní píše: Více
Kde jsi vzala, že všechny kojí? Znám pouze dvě plně kojící maminky ve svém okolí zbytek včetně mě, ukončil do půl roku. Zase tak běžný bych řekla, že to není. Jen ta masa a tlak dokonalosti se zvětšuje. A někdy úplně zbytečně
- Citovat
- Upravit
29.11.24 15:37
Taky jsem mi u prvního dítka nepovedlo rozkrojit…resp. mlíka jsem měla že teklo až ušima ale malá se nepřisavala, nedala, jen se vzteklá, plakala a protože měla silnou žloutenku a byla velká vedra (je srpnová) tak jsem po týdnu trápení odsávání dokrmováním atd se na to vyprdla a dala láhev. Smutek z nekojeni ani nebyl spíš mě mrzela kritika a nepochopení že strany mojí mámy (přitom ona sama taky měla problémy s kojením..prakticky ty samé..ona mlíko měla ale já nechtěla pít, takže jsem taky byla odchovaná na umělém mléku). Jinak vesměs to nikdo neřešil zda kojim nebo nekojim. Ještě pár lidí se vyjádřili že jsem to mohla ještě zkusit ale jinak to nijak neřešili. Největší pochopení měla tchýně která neodkojila ani jedno ze svých pěti dětí protože se jí vždycky rozjel šílený zánět…a od sestřenky která naopak odkojila bez problémů 3 děti, což jsem nečekala a moc mi to pomohlo. U druhého dítěte pak nebyl vůbec problém,.možná proto že jsem byla od začátku smířená s tím že to beztak zase nepůjde a nestresovala jsem se tím… 
každopádně syn se ještě na sále pricucl a pustil se až ve chvíli kdy jsem si asi po hodině zazvonila o injekci na bolest (rodila jsem císařem) a tak si pro něj přišly sestřičky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 16:32
Za pár let to bude jen vzdálená vzpomínka a bude ti doma lítat zdravá čiperná holčička. Bolí to, ale přejde to. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 16:42
Měla jsem stejné pocity, zkoušela jsem to měsíc, nespala, brečela, laktační poradkyně doma několikrát, bylinky, dítě na sobě téměř nonstop, příkrmy UM, tlak kamarádek, že “to musí jít, jen mám vydržet”. Mléko stejně neteklo - dostala jsem ze sebe max 30ml a i to s bolestmi. Něco jako fleky na podprsence od mléka jsem vůbec nevěděla co je.
Po měsíci jsem to vzdala a hodně se mi ulevilo po psychické stránce. Přestala jsem ze dne na den a vůbec žádné problémy s prsy, ani nejmenší bolest - prostě jsem to mléko neměla i když mi to nikdo nevěřil.
Asi ten tlak “laktační ligy” pak působí že když matka nekojí, ubližuje dítěti a je prostě jen líná, že to nevydrží a nedokrmuje chudák hladové dítě hadičkou z prstu hodiny a hodiny až snad do začátku příkrmů. Někdy je to fakt na hlavu a matka ve stresu = dítě ve stresu.
Jasně, že tam nějaká lítost byla a je ale UM má také spoustu výhod (třeba u nás zapojení manžela a odpočinek pro mě i v noci).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 16:58
Klid, malý je taky na UM od narození, plně pak od 3. měsíce. Nešlo nám to - laktační jsme tu taky měli. Ten zaklad dostal a ted je mu 14 měsíců, je to zdravý, spokojený kluk 
Ja jsem to naštěstí neprožívala, naopak kdyz jsme to ukončili, byli jsme oba spokojenější
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 17:08
Holky, netýrejte samy sebe představami, že nejste pořádné matky, když nekojíte! Každého, kdo se v téhle problematice, do které mu je úplný…však víme co…, začne vrtat, řekněte v klidu svoje a druhým uchem vypusťte jeho kecy do éteru. Je to vaše věc, i kdybyste kojit mohly a nechtěly. První dítě jsem díky nervům přestala kojit téměř okamžitě po x týdenním návratu z nemocnice, moje dcera se v porodnici nerozkojila vůbec a obě děti vyrostly. Nechápu, kde lidi berou tu odvahu otevřít zobák a ptát se na cokoli, co se týká ostatních a po čem jim naprosto nic není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 18:04
taky jsem zazila, zpetne nechapu, jake kraviny jsem to řešila.
Radeji se mu venuj, to je uzitecnejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.11.24 18:07
Jo, taky jsem to obrečela. Kojilky s tou svojí propagandou umí být pěkně zlé a člověk má pak pocit, že je špatná máma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.11.24 18:46
Moc děkuji všem, co přispěly do diskuze.. ve spoustě zážitků ostatních se také poznávám.
Občas člověku pomůže to vědomí, že v tom není sám
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.11.24 14:16
Taky jsem z toho byla na začátku smutná, malá mi po každém kojení plakala hlady a nepřibírala, jakmile jsme začali dokrmovat, tak byla najednou nejspokojenější miminko. Teď už je jen na UM, prso začala samozřejmě odmítat. Vadilo mi o tom ze začátku mluvit (hodně lidí se ptalo na potkání jestli kojím), ale naštěstí byli všichni chápaví.
No a teď se na tom už snažím hledat pozitiva, třeba že nemusím v noci vstávat jen já, přes den si můžu i někam vyrazit a malou obstará manžel 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.11.24 14:31
Taky jsem to tak měla, hrozně jsem se snažila, odsávání, záněty, všichni se vždycky ptali, jestli kojím, blbé poznámky tchyně, kolik ona měla mléka, ale v porodnici mu dali UM, když ztratil víc než 10% porodní váhy, než jsem se rozkojila, a z lahvičky se mu pak prostě sálo snáze než z prsu… taky jsem se cítila, jaká jsem hrozná matka, ale teď už na to moc nemyslím, dítě je zatím relativně zdravé… nic si z toho nedělej, je nás hodně, co měly děti na UM
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Úbytek mléka při nemoci, nebo problém s odsáváním?
- 02.10.24
- Anonymní
7 měsíční miminko z lahvičky znovu na prso
- 27.06.24
- Anonymní
Ahoj všem,
chtěla bych si trochu ulevit a možná najít někoho, kdo by se mnou sdílel pocity.
Od narození je malá na UM, kojení se bohužel nerozjelo i přes rady v porodnici, konzultace s laktační, čaje, odsávačky, přikládání..
Malá krásně prospívá, je jí dobře, žádné koliky, ale i tak když někdo začne o kojení, udělá se mi špatně, smutno, úzko.. dnes jsem se dokonce rozbrečela. Přijde mi, že všude všichni kojí a o to hůř mi je. Normálně závidím.
Je tu ještě někdo, komu je taky smutno, že nekojí?
Přeji hezký den a sílu všem!