Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Smutek ze stěhování
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.7.21 19:33
Jo je. Mám to taky. Strach ze změny. Sice se na to těšíš, ale zároveň hrůza co se může potentovat. A jestli to fakt bude takové jaké jsem si vysnila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 19:37
Kdysi jsme měli takový hnusný podnájem s manželem, pak si našli lepší a jak jsme složili peníze, začala jsem stresovat, jestli jsme udělali dobře. Ale peníze už byli zaplacené, tak jsme nemohli couvnout zpět. Nakonec jsme byli strašně rádi. Taky zpětně nechápu, z čeho jsem stresovala. Šli jsme do lepšího, většího, na hezčím místě. Tak je to snad normální 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.7.21 19:45
@Katka372 píše:ano presne:Furt si rikam zda jsem udelala spravne🤣jsem holka z mesta a okoli mi je velmi blizke. Prace, kavicky s kamaradkama takze s tim uz jsem se szila, ale to ze budu mit novej domov s tim jeste nejsem uplne smirena
Kdysi jsme měli takový hnusný podnájem s manželem, pak si našli lepší a jak jsme složili peníze, začala jsem stresovat, jestli jsme udělali dobře. Ale peníze už byli zaplacené, tak jsme nemohli couvnout zpět. Nakonec jsme byli strašně rádi. Taky zpětně nechápu, z čeho jsem stresovala. Šli jsme do lepšího, většího, na hezčím místě. Tak je to snad normální
- Citovat
- Upravit
27.7.21 19:48
Tak já naopak stěhování miluju, ve dvaceti jsem se stěhovala k manželovi do strašného bytu, po pár letech jsme koupili krásný 3+1, teď si užívám vymýšlení zařízení nového baráčku 5+1 a je mi celkem líto že už je to naposledy 
Nejspíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 19:56
Teď řeším to samé. Stěhujeme se do většího. Dnes jsme podepsali smlouvu a já si říkám, jestli to je sakra dobře. Vzhledem k tomu že čekáme mimino a budou tak 3 děti to je nutnost a trochu mě to uklidňuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 20:19
Prožívám teď úplně to stejný. Budeme se stěhovat do konce prázdnin, jdeme do lepšího, do většího, ale já tu radost prostě nemám. Nové město, nová škola, školka, nikoho neznáme, nevím, kde a co koupit, kde jsou hřiště, kde se dá jít na procházku, prostě nic. Do toho synovi teď potvrdili celiakii, takže sotva tady najdu něco, co mu můžu kupovat, tak to budu hledat znovu tam. Navic tam nebude tak dostupná zábava pro deti, jako mame tady, budu muset začít řídit… prostě všechno špatně. Já tam fakt nechci. Zároveň ale vím, že až si tam zvykneme, budeme se mít dobře. Najee si kamarády, budeme znát okolí, všechny obchody, hřiště, možnosti všeho…prost ebdue to stejne, jak tady. Tady mi trvalo skoro 2 roky, než jsem to tu vzala za své a našla si kamarádky. Nechce se mi tím procházet znovu, ale musím. A věřím, že to dopadne dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 20:19
Já se před rokem a něco stěhovala z krcalku na ubytovně kde sem neměla ani kuchyňku k mužovi do 2+1 a i když může miluju ten můj krcalek sem obrecela (bylo to moje první samostatné bydlení) teď se s mužem budeme stěhovat z podnájmu (z té 2+1) do vlastního kompletně zrekonstruovaného bytu kde máme vše podle sebe a jak sme si my usmysleli, naplánovali a v potu tváře vybudovali…a i tak se mi to líto že opouštíme ten podnájem…a to nejsem nijak sentimentální
podle mě je to normální..je to o tom že jsi tam prožila kus svého života, zároveň je v tom trochu strach z noveho…ale pokud se ti nový byt i okolí líbil hned na první dobrou jistě tam budeš šťastná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 20:38
@Midaku Uplne presne chapu tve pocity. Tohle ted ziju. Prestehovali jsme se z Prahy do maleho mesta, kde nikoho neznam. Teprv to tu poznavam, obchody, vyziti pro dceru atd. Ale zatim se citim dost odriznuta. Manzel pracuje stale v Praze a domu jezdi az vecer. Ridicak si teprve delam. Takze zatim je to vsechno cerstve a ani ten vetsi byt si neuzivam. Verim ale, ze casem se to zlomi. 
Musi!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 20:50
@willandraify jojo, my budeme ve velkým baráku se zahradou, bazén, vlastní hřiště pro deti, zahonky, venkovní kuchyň, budu mít svůj koutek, šatnu.. prostě všechno super. Ale já nesnáším změny, spokojená budu tak za půl roku až rok, až tam budu prostě doma. Až já i deti budeme mít kamarády, budu všechno znát, všude trefim… pak to bude paráda. Teď jsou to nervy. Do toho první trida, začátek doživotní diety… na mě moc změn najednou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.7.21 21:15
@Anonymní píše:
Ahoj devcata…Potrebuji se sverit a mozna slyset nazor od ostatnich ze je to v poradku…Bydlim 3 roky v byte 1+kk a celou dobu jsem snila o tom az si najdu neco vetsiho…Ted asi pred 14 dny se mi splnil ten VELKY SEN a ja necitim zadnou radost(byt se mi libil hned od sameho zacatku)Jsem z toho dost vystresovana(ani nevim kdy jsem se naposled tak citila)Paradox je ze jdu do lepsiho…Stehuji se z takove strasne casti do stareho mesta, vse mam po ruce.Do prace minutu pesky, obchody primo u baraku a zbavim se silenych sousedek, ale ta radost stale ne a ne se dostavit….Je to normalni?
Znám to a je to normální. Tesila jsem se protože jsem zařizovala rekonstrukci bytu který jsem dostala od rodiny. Nakonec jsem zvládla zařídit domácnost od základu a podle svých představ a s pomocí mého muže, přátel a rodiny. Také jsem se stresovala ze to bude strašný s co nevyjde apod. Pár věcí sice nevyšlo hned ale nakonec jsme to během jednoho měsíce kompletně zvládli a chybí jen už dodělat nějaké drobnosti. Jde o té strach že změny. Nakonec jsme šťastní že to máme za sebou a máme z toho radost že máme pěkný byt. Mela jsem vyhodu že jsem si mohla zorganizovat vše podle sebe a kde co bude, jak to bude vypadat. Takže je to normální a uleví se až to bude hotové a funkční.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Ahoj devcata…Potrebuji se sverit a mozna slyset nazor od ostatnich ze je to v poradku…Bydlim 3 roky v byte 1+kk a celou dobu jsem snila o tom az si najdu neco vetsiho…Ted asi pred 14 dny se mi splnil ten VELKY SEN a ja necitim zadnou radost(byt se mi libil hned od sameho zacatku)Jsem z toho dost vystresovana(ani nevim kdy jsem se naposled tak citila)Paradox je ze jdu do lepsiho…Stehuji se z takove strasne casti do stareho mesta, vse mam po ruce.Do prace minutu pesky, obchody primo u baraku a zbavim se silenych sousedek, ale ta radost stale ne a ne se dostavit….Je to normalni?