Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,
jdu se vypsat a tak trochu vypovídat.
S manželem jsem 14 let, byl již jednou ženatý, z předchozího manželství má velkého syna. Nyní spolu máme 22-ti měsíční holčičku.
Na manžela je spoleh (co slíbí, to udělá, když řekne přijdu z práce v šest, tak přijde (nebo zavolá, že se opozdí), o malou se opravdu vzorně stará, nepije, finančně taky v pořádku - máme spolu malou firmu. Ale!
Je neuvěřitelně urážlivý. Kvůli malichernosti se dokáže tak neskutečně urazit, že mi to až rozum nebere. Z 80% se mu rozleží v hlavě a potom se dohádáme logickými argumenty, ale těch 20%! Sebere se, sedne do auta, nic neřekne, nebere pak telefon, když není milostpán ještě až tak moc uražený, tak mi napíše sms-ku,; když je uražený moc, tak se neozve vůbec.
Většinou jede spát na firmu, nebo jde k někomu z práce na kafe, nebo nejčastěji do bytu, kde bydlí naši dva zaměstnanci - postarší chlapi. Tam pak s nima vysedává, v klidu se baví o práci nebo se dívají na televizi (tohle se pak postupem času dozvím - ne že bych vyzvídala, na to jsem moc hrdá, ale oni to pak tak nějak někdy plácnou, že byl na firmě poznám podle odblokování alarmu na PC). Tohle se stávalo, dokud jsme neměli malou. Reagovala jsem na to podobně, aby si prostě uvědomil, že tohle se teda nedělá. Při nejbližší hádce jsem se zase „urazila“ já, sebrala se a jela do ř..i.
X-krát jsem mu pak v klidu vysvětlovala, že tohle není řešení, že přece si může zalézt do ložnice, pracovny a tak, ale nepomohlo.
Od chvíle, kdy jsem otěhotněla, to neudělal. Byl to jeden z jeho slibů, že už se to nestane. Jenže teď jsme byli na dovolené u známých v zahraničí, byli s nám i tchánovci. Na dovolené se mi nelíbilo (od té doby, co máme malou, bych nejraději s ní byla doma v bezpečí), a tak jsem jen nerada minulý čtvrtek souhlasila, že si to o týden prodloužíme. Chtěl si odpočinout od pracovního stresu, tak jsem to uznala a ustoupila. Pak nastala noc, kdy malá vůbec nechtěla spát, šla jsme spát až v jednu, malá se pořád budila, já u ní, konejšila ji u postýlky a nakonec to vzdala a vzala k sobě do malé úzké postele. Jestli jsem spala 2-3 hoďky, tak to je moc. Ráno mě vzbudil telefonováním, tak jsem na něj vyjela, byla jsem nevyspaná, unavená a věřím, že i malá by si klidně pospala dýl. Nastala krátká výměna názorů, která skončila tím, že mi řekl, že on teda zítra jede domů.
Domů se jelo tak, že on ještě teď jede autem, protože se bojí letadla, zatímco já absolvovala 7 hodinový let (i s přestupem), úplně sama, a nebýt švagra, který mě vyzvedl ve Vídni, pomohl se vším - autosedačkou, postýlkou, kuframa a dovezl mě v noci domů, ráno nakoupil, protože tady nebylo vůbec nic, tak bych sebou asi sekla. Zapomněla jsem dodat, že se šíleně bojím lítat, takže jsem před letem vzala Diazepamy.
No a tak tu tak sedím, a čekám až za dva dny dojede a přemýšlím, co s tím vlastně budu dělat! Je tohle normální?? Tchánovci přiletí až v neděli, nechtěla jsem jim kazit radost z prodloužené dovolené, ale já už jsem tam opravdu nechtěla zůstat ani den.
Jo, jen tak mimochodem, od té hádky jsme spolu nepromluvili ani slovo, ani se nezajímal, jak jsme dojeli, co malá, slovo omluvy, nic. Že jsem doletěla, mu asi řekla tchýně, které jsem psala sms-ku, ale dál neví nic. Už jsem doma 2 dny.
Hmm, docela náročné. Zajímalo by mě, co je za znamení? Můj je štír a je taky chlap s velkým ch v tom, že je důsledný, pracovitý, spolehlivý, nepije, nekouří, ale někdy bych ho vzala pánví po hlavě. Je totiž cholerik a oba jsme horké hlavy. Ale takhle z dovolené by neodjel. Tvůj chlap je teda asi muž činu, já si myslím, že ho unáhlené rozhodnutí může mrzet, ale je tak hrdý, že by to nedal najevo, jinak by mu spadla z hlavy koruna. Fakt nevím, co poradit, kromě toho, že si asi musíte promluvit, ale to určitě i děláte
, no musí chtít se změnit především on. Musí pochopit, že máte dceru a on se nemůže chovat jak puboš
sebrala bych se a odjela třeba k rodičům na pár dní. Tohle přeci není normální, jen aby bylo po jeho, tak se urazí a je mu jedno, co bude s vámi? takhle přeci chlap nemůže reagovat.
sieta.m píše:
Hmm, docela náročné. Zajímalo by mě, co je za znamení? Můj je štír a je taky chlap s velkým ch v tom, že je důsledný, pracovitý, spolehlivý, nepije, nekouří, ale někdy bych ho vzala pánví po hlavě. Je totiž cholerik a oba jsme horké hlavy. Ale takhle z dovolené by neodjel. Tvůj chlap je teda asi muž činu, já si myslím, že ho unáhlené rozhodnutí může mrzet, ale je tak hrdý, že by to nedal najevo, jinak by mu spadla z hlavy koruna. Fakt nevím, co poradit, kromě toho, že si asi musíte promluvit, ale to určitě i děláte, no musí chtít se změnit především on. Musí pochopit, že máte dceru a on se nemůže chovat jak puboš
a ted si predstav ze ja i pritel jsme oba stiri, to je pak mazec! ![]()
Ahoj,to znám,manžel taky dost často řešil hádky tím,že se sebral a někam odjel se uklidnit…já mu mezitím samozřejmně pořád psala sms a volala a pán nic…od té doby co máme syna,tak to neudělal..nevím jak ti poradit,ale úplně chápu jak ti je..několikrát jsme se třeba pohádali,když přišel domů napitej a on sedl do auta a jel..za chvíli se uklidnil a vrátil se.A já doma trnula hrůzou co se stane..Zkus si s manželem promluvit a nějak mu vysvětlit,že tohle byla dost nepřiměřená reakce,snad mu to dojde,držím palečky ![]()
to trochu přehání ne?? sebrat se z dovči a odjet a tebe tam nechat, abys letěla letadlem
to mi hlava nebere, přítel taky nadělal dost blbostí, ale tohle je fakt divný, jako ty hádky i snad chtěl tak dramatizovat či co…jako by to dělal schválně..aby mohl být sám, nebo vypadnout :-/
fakt divný a nechápu to, tohle úplně normální není…
tak ted jse mi trochu trapne
tohle jsem jeden cas delala ja, kdyz jsme se pohadali, odesla jsem ven a delala hluchou… pritel sedl do auta a jel me hledat (bydlime na vesnici takze bylo lehke me najit)-nevim proc ale asi mi delalo dobre ze mel o me strach, kdyz jsem to udelala nekolikrat po sobe, pritel se na me vyprdl, nehledal me a moc dobre vedel ze se sama vratim, tudiz jsem to vickrat neudelala… nebyla to ani tak hrdost, ale spis jsem si chtela vyvetrat hlavu a utect pred problemama…
![]()
Promluvit si promluvíme, Štír jsem já, on je Ryba. Mě nejvíc s..e, že věděl, že se bojím letadla, nechal mě ve štychu, nezajímá se, co a jak teď je. Jo a úplně nejvíc mě žere to, že on je snad doteď ještě uražený!!! Neozval se, a tak si myslím, že čeká moji omluvu. Já bych se mu za tu moji ranní scénu omluvila, byla jsem fakt hnusná, ale teď už ne. Toto snad nebyl důvod se zachovat tak, jak se zachoval. Mohl vypadnout z bytu tam, půlku dne se provětrat a pa to dořešit, ale ne rovnou odjet!!
K rodičům nemůžu, doma jim to neklape, máma má milence, oba dva jsou silní kuřáci, a navíc ani jeden to neví, nechci tátu ještě stresovat. Většinou před nimi naše problémy a hádky tajím.
LUaPE píše:sieta.m píše:a ted si predstav ze ja i pritel jsme oba stiri, to je pak mazec!
Hmm, docela náročné. Zajímalo by mě, co je za znamení? Můj je štír a je taky chlap s velkým ch v tom, že je důsledný, pracovitý, spolehlivý, nepije, nekouří, ale někdy bych ho vzala pánví po hlavě. Je totiž cholerik a oba jsme horké hlavy. Ale takhle z dovolené by neodjel. Tvůj chlap je teda asi muž činu, já si myslím, že ho unáhlené rozhodnutí může mrzet, ale je tak hrdý, že by to nedal najevo, jinak by mu spadla z hlavy koruna. Fakt nevím, co poradit, kromě toho, že si asi musíte promluvit, ale to určitě i děláte, no musí chtít se změnit především on. Musí pochopit, že máte dceru a on se nemůže chovat jak puboš
U nás taky tak ![]()
kaa13 píše:LUaPE píše:U nás taky taksieta.m píše:a ted si predstav ze ja i pritel jsme oba stiri, to je pak mazec!
Hmm, docela náročné. Zajímalo by mě, co je za znamení? Můj je štír a je taky chlap s velkým ch v tom, že je důsledný, pracovitý, spolehlivý, nepije, nekouří, ale někdy bych ho vzala pánví po hlavě. Je totiž cholerik a oba jsme horké hlavy. Ale takhle z dovolené by neodjel. Tvůj chlap je teda asi muž činu, já si myslím, že ho unáhlené rozhodnutí může mrzet, ale je tak hrdý, že by to nedal najevo, jinak by mu spadla z hlavy koruna. Fakt nevím, co poradit, kromě toho, že si asi musíte promluvit, ale to určitě i děláte, no musí chtít se změnit především on. Musí pochopit, že máte dceru a on se nemůže chovat jak puboš
Hustý, fakt hustý. První co mě napadlo bylo, že bych to zařídila tak, aby mě doma nenašel: odjet týden k rodičům, kamarádce, na chatu, na hory kamkoliv…
ALE VYŘEŠILO BY TO NĚCO?
Asi ne. Vy prostě spolu neumíte řešit konflikty. Nikdy jste to neuměli a nikdy jste se to nenaučili. Neumí to jen on? Neumíte to oba? Těžko říct… Ale nechat mě chlap takto ve štychu, tak by se se zlou potázal… ![]()
Jinak té promluvě moc nedávám, co já už se do něj nahučela a nic. Chtělo by to něco silnějšího, on je takové přerostlé dítě, jak není po jeho, tak je zle. To abych se bála něco i říct, aby to zas takhle nedopadlo. Copak takhle se dá žít? Nemít možnost svobodně komunkovat a v trvalém svazku vyjadřovat pocity???
Daema píše: … Copak takhle se dá žít? Nemít možnost svobodně komunkovat a v trvalém svazku vyjadřovat pocity???
Děvče, já nechci být rejpavá, ale tohle jsi měla řešit v době, kdy jste se „očuchávali“! Ne až spolu máte dítě… ![]()
Wiollo, umíme, ale když on chytne toho svého rapla, tak je jak býk, co vidí červenou, nevnímá nic kolem sebe. Vem si, že mu nebylo dost trapně před rodiči, před známými (jeden den řekne, že zůstáváme, druhý den, že odjíží), před lidmi tady doma, apod.
Já jsem takový ten umírněný, logicky argumentující typ, moje matka je hysterka, takže hádky o ničem nesnáším. Ale u něho Ti v jeho raplu nepomůže prostě nic!
Nerejpej, nerejpej, máme spolu firmu, hypotéku, spoustu jiných koníčků a zájmů a jinak fajn život, kdybych měla chlapa měnit kvůli každé takové věci, to bych si asi moc nepomohla. Každý má něco.
Já jenom, jestli nevymyslíme, jak na něj, ale chtělo by to nějaké silné kafe, jenže jsem velmi citově přpoutaná k dceři, takže nápad, že odjedu s kámoškou na týden na lyže a ho tu nechám s malou, jsem také zavrhla.