Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
omites píše:
Jo a k tomu řešení vašeho života. Víš, ono všechno souvisí se vším. To jak se k sobě dlouhodobě chováte, se třeba promítá v takovýhle vyhrocených situacích. Na vztah jsou dva, oba na něm musí pracovat. Urážet se jako malé děti jaksi nic neřeší.
Jestli tě tohle trápí moc, možná bych se zašla zeptat do partnerské poradny, jak se k sobě chovat. Já bych o tom aspoň přemýšlela.
Dojezd na dovolenou byl zvlášť, protože se bojí letadla, a já zase nepotáhnu malou tři dny autem. Kolem malé skáču já, protože na mě tu noc byla řada (předešlou skákal on).
S tím mobilem telefonoval ve vedlejším pokoji, ale strašně nahlas, a oni tam měli papírové zdi. Jenže jak si nevyspaná, a někdo Tě vzbudí, když ještě můžeš spát a hlavně malou, tak nervy ujedou.
Tak snad jedině, že mě tam nechal. KDybyste se mě na to zeptaly předtím, ak bych přísahala, že to neudělá.
Na rozdíl od něj se domluvím, nemám problém komunkovat s cizími lidmi, takže tak snad jedině na to spoléhal, že se neztratím.
Daema píše: …Štve mě, že ho neštve, že mě tam tak nechal a celé jsem to musela zvládnout sama. Že mu aspoň není líto malé, když už ne mě…
No neštve ho to, protože ví, že to dáš! Nastavuješ mu takovou tvář, že to není problém - obratem zabukuješ letenku (já bych ani nevěděla, jak se to dělá). Dokonce podle tvého popisu jsi asi odjížděla první ne? (on čekal na kolegu, až přiletí a odveze ho autem)
cituji Štve mě, že ho neštve, že mě tam tak nechal a celé jsem to musela zvládnout sama. Že mu aspoň není líto malé, když už ne mě.
jojo tak sem to cítila i já
i já byla jako ty tvrdohlavej beránek, co má vždycky pravdu
ale fakt sem zjistila, že se na něj musí jinak, nebo ten vztah nebude mít smysl, jelikož ani jeden neustoupí ![]()
nikdy sem neřekla, že je to moje vina,a on je bůh, nebo že za to můžu já..
vždycky sem z toho něják vybruslila , že to nebyla ničí chyba…a nemá cenu pátrat po tom, kdo co, kdy , jak , proč…ale pátrat po řešení, aby se to už nestalo :
kytka:
a nevěř tomu, že jsi mu ukradená, i ty a malá..přítel mi pak vždy přiznal, že si „musel“ stát za svým, ale že mu bylo vlastně hrozně..ale vypadal jak tvrďák děsnej a dával mi pěkný kapky ![]()
Daemo, a tak co zkusit to, co jsi nikdy nezkoušela? Ty to bereš jako ponížení se, ale tak to zkus brát jinak, tak jak už tu někdo psal, že Ty jsi ta lepší, chytřejší rozumnější. Co prostě až přijede k němu přijít, ho prostě třeba jen obejmout a říct, že jsi se o něm hrozně bála… Nečeká on tak trochu, že Ty na něj taky nepromluvíš ani slovo, budete kolem sebe chodit po špičkách a dusno se bude dát krájet. Tak ho překvap… ![]()
Violet83 - díky, krásně napsáno, jestli jsi teda ročník 83 podle nicku, tak teda klobouk dolů.
Ostatním taky díky.
Vidím najednou sebe i z druhé strany, možná mu opravdu někdy nedávám pocit, že on je TEN CHLAP, muž, ochranitel. Možná mu to chybí a sám neví co s tím, protože ani já sebe takhle neviděla, dokud jsme to nerozebraly.
Díky bohu za emimino…
Viloet83 - já se umím ponížit, a udělat spoustu věcí tak, že si vlastně myslí, že na to přišel sám, bez toho bysme asi 13 let bez dětí ani nefungovali…
Ale zrovna jsem to v této situaci nepovažovala za přiměřené, protože něco jiného je hádka doma a něco jiného takový trapný úprk.
A jinak naprostý souhlas s Wiollou. Je fajn být nezávislá soběstačná a naprosto samostatná bytost. Jen si myslím, že chlapi potřebují a dělá jim dobře vědět, že my ženský je potřebujeme a že bez nich prostě nějaké věci nezvládneme. Tím nemyslím, že by Ti měl říkat, co máš uvařit k večeři. Ale prostě myslím, že určitou „závislost“ nás žen, dělá chlapům dobře. Ne nadarmo se říká, že hlavou rodiny je chlap, ale ženská je tím krkem co jím hýbá…
Vy na mě působíte jako dva kohouti na jednom smetišti, kdy se stále jeden druhému snažíte dokázat, že ho vlastně k životu vůbec nepotřebujete, přitom pravda je někde úplně jinde…
Violet83 píše:
A jinak naprostý souhlas s Wiollou. Je fajn být nezávislá soběstačná a naprosto samostatná bytost. Jen si myslím, že chlapi potřebují a dělá jim dobře vědět, že my ženský je potřebujeme a že bez nich prostě nějaké věci nezvládneme. Tím nemyslím, že by Ti měl říkat, co máš uvařit k večeři. Ale prostě myslím, že určitou „závislost“ nás žen, dělá chlapům dobře. Ne nadarmo se říká, že hlavou rodiny je chlap, ale ženská je tím krkem co jím hýbá…Vy na mě působíte jako dva kohouti na jednom smetišti, kdy se stále jeden druhému snažíte dokázat, že ho vlastně k životu vůbec nepotřebujete, přitom pravda je někde úplně jinde…
tak mi to taky pripada
Daemo, oooo díky… Jj 83 je „můj“ ročník
No nevím, zda jsem zrovna tím nejlepším rádcem, momentálně procházím rozvodovým řízením
Myslím, že už jen to, že Tě to donutilo zamyslet se nad sebou, vidět se jakoby „zhůry“, nijak ovlivněnou, je správný krok… Teď jen „dokopat“ k podobnému kroku jeho. Protože zas na Tvoji obhajobu, Ty se můžeš snažit jak chceš, ale musí chtít oba aby to k něčemu bylo… ![]()
A pak na co si platit drahého psychologa, nebo manželskou poradnu, kdyz je tu tenhle web.
Škoda, že podobný nemají chlapi, a nemají podobné potřeby si to takhle rozebrat, jistě by k tomu měl jiný přístup.
Budu o tom ještě před spaním přemýšlet, ale myslím, že jsem díky vám všem dostala na věc jiný náhled. Což je určitě jenom dobře.
Děkuju a dobrou noc!
Tohle se přežene, vyřeší, usmíříte se, ale uvědom si jednu věc - bude se to 100% opakovat, on je taková povaha a nechal Tě de-facto na holiičkách a nezajímalo ho, co je s Tebou a jeho dítětem. To aby Tě vytrestl, že námš po 3 h spánku milou náladu???? Na druhou stranu jsi to věděla, že je takový…a i notorik,k terý slíbbí že nebude pít může ujet, to je jen přiřovnání, nepranýřujte mě
Nevím, co bych Ti poradila, pár dobrých rad tu už padlo, já jsem typ, že neoplácím a snažím se být ta mnoudrá, vět¨šinou dosáhnu mnohem víc než kdybych mu to chtěla oplatit stejnou mincí, to by nepomohlo? Přeju Ti sílu.
Tak jenom pro info: situace stále stejná, vůbec se neozval, čekám ho zítra v noci, ale spíš ve čtvrtek.
Pro teď jsem naladěná nedělat vůbec nic až přijede a počkat, jak se to samo celé vyvine. Jako nehádat se, nekřičet na něj
, nevyčítat, prostě nic, jenom tady tak být.
Už se ale pomalu smiřuju s tím, že se nezmění. Zvážím případně manželskou poradnu, ale pokud je přesvědčen, že je v právu, (a to nejspíš stále je), tak dokud nedojde sám k tomu, že to co dělá není O.K., tak ho stejně nikam nedostanu.
Asi tak.
Manželská poradna je dobrý nápad
Jinak je teda pěkný mezek
, ale ty se taky držíš, já bych to nevydržela a už dávno žhavila telefon ![]()