Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem, založila jsem si tento „profil“ pro dotaz, který mi celý den vrtá v hlavě.
Naši kluci, Rudík (6) a Štěpík (3) chtějí spát v jedné posteli. Když měl Štěpánek okolo roku přestěhovali jsme ho s chůvičkou do vedlejšího pokoje k Rudíkovi, protože tam nechtěl být sám a strašně se na to těšil. Postýlky měli hlavičkama k sobě do „L“. Zhruba před rokem jsem každičký ráno v Rudově posteli našla Štěpána. Zkoušela jsem to Štěpíka odnaučit, ale pak jsem nad tím mávla rukou, protože postel je dostatečně velká pro oba spáče a Rudík je taky rád. Stejně pak časem budou chtít vlastní soukromí, tak jim to nebudu teď brát. No, dneska jsem se o tom zmínila naší paní doktorce, která mi dala teda céres 😂. Prý to nesmí, protože jim tvořím závislost na sobě, a až budou odděleně, tak to prý budou oba dva těžce snášet. Nemyslím si, že by byli kluci na sobě závislí. Mají teda hezký vztah, na to jak mě všichni strašili rvačkama a křiem. Jsou to oba pohodáři, hrají si spolu a samozřejmě vymýšlí lumpárny. Rudík je malinko introvert, takže se někdy zavře do pokojíku a hraje si sám. Pak přijde a přidá se k nám.
Mně by zajímalo, jestli byste vy dovolili svým dětem spát v jedné posteli.
Predeme děkuji a přejí hezkou noc. ![]()
Samozřejmě, že dovolila. Předpokládám, že paní doktorka také ulehá večer vedle svého muže a zvládá pak bez něj být přes den v práci
myslím, že spaní spolu je nám tak nějak všem přirozeně dáno jako příjemné.
Já myslím, že jsou ještě malí a je to v pohodě. Vyrostou z toho.
Spíš jsem čekal další Trollí diskuzi tipu, že budou děti 15 a 17 a chtějí spát v jedné posteli nazí a sahají si na přirození, jestli je to normální a OK. ![]()
Ne - žádná taková závislost, co popisuje doktorka neexistuje. Případná úzká vazba a především problém, pokud někde není ten člověk na kterého má dítě příliš úzkou vazbu nevzniká z toho kde kdo spí, ale z nějaké nejistoty a úzkost, kterou přítomnost toho druhého tlumí.
Pokud by se vašim synům něco takového stalo, tak fakt nemá smysl řešit spací zvyklosti, ale tu úzkost.
A rozhodně ne s vaší pediatrou. Snad je v oborech co se netýkají dětské psychologie lepší odborník, než to co předvedla.
Nechápu, proč se k tomu vyjadřuje doktorka, tohle není její starost. Ta se má starat o to, jestli je dítě v pořádku po zdravotní stránce.
Děti bych nijak neomezovala, naopak buď ráda, že mají spolu hezky vztah. Naše děti si taky občas vlezou jeden k druhému nebo k třetímu do postele. Já jsem jedině ráda, protože jinak by někdo z nich šel do postele ke mě a bylo by po pohodlném spaní
. (Kecám,
jsem ráda, když za námi chodí děti do postele, ale mít občas postel sama pr sebe není vůbec špatné). Starší dva díky malému věkovému rozdílu byli až do letošního školního roku spolu prakticky nonstop - ve školce, v kroužcích, doma. Pak šel starší do školy a oba dva bez problémů fungují každý zvlášť.
Příspěvek upraven 12.04.21 v 23:43
Za pár let Rudík svého bratra v posteli chtít nebude. Asi bych jim řekla, že mají každý svou postel, ale nenutila bych je spát odděleně. Svého času jsem s dvojčetem letiště měla, pak jsme válendy rozdělily do L.
Naše děti jsou také věčně v jedné posteli. A já jsem vděčná za to, jak moc se mají rádi.
Nevidím v tom sebemenší problém, ale paní doktorka evidentně nějaký má. Je vůbec způsobilá k pediatrii?
@Hoa Mai píše:
Nechápu, proč se k tomu vyjadřuje doktorka, tohle není její starost. Ta se má starat o to, jestli je dítě v pořádku po zdravotní stránce.
Děti bych nijak neomezovala, naopak buď ráda, že mají spolu hezky vztah. Naše děti si taky občas vlezou jeden k druhému nebo k třetímu do postele. Já jsem jedině ráda, protože jinak by někdo z nich šel do postele ke mě a bylo by po pogodlnem spaní. Starší dva díky malému věkovému rozdilu byli až do letošního školního roku spolu prakticky nonstop - ve školce, v kroužcích, doma. Pak šel starší do školy a oba dva bez problémů fungují každý zvlášť.
No já jsem šťastná jak blecha. Všichni mě strašili, že dva kluci… To bude peklo, škoda že nemám holčičku, no asi klasický řeči co slyšela každá maminka dvou klučinů. 😅 No a opak je pravdou.
@Russet píše:
Za pár let Rudík svého bratra v posteli chtít nebude. Asi bych jim řekla, že mají každý svou postel, ale nenutila bych je spát odděleně. Svého času jsem s dvojčetem letiště měla, pak jsme válendy rozdělily do L.
Já jim vždycky říkám, že kdyby se moc mačkali, tak si může jeden z nich skočit na druhou postel.
@Hoa Mai píše:
Nechápu, proč se k tomu vyjadřuje doktorka, tohle není její starost. Ta se má starat o to, jestli je dítě v pořádku po zdravotní stránce.
Děti bych nijak neomezovala, naopak buď ráda, že mají spolu hezky vztah. Naše děti si taky občas vlezou jeden k druhému nebo k třetímu do postele. Já jsem jedině ráda, protože jinak by někdo z nich šel do postele ke mě a bylo by po pohodlném spaní. (Kecám,
jsem ráda, když za námi chodí děti do postele, ale mít občas postel sama pr sebe není vůbec špatné). Starší dva díky malému věkovému rozdílu byli až do letošního školního roku spolu prakticky nonstop - ve školce, v kroužcích, doma. Pak šel starší do školy a oba dva bez problémů fungují každý zvlášť.Příspěvek upraven 12.04.21 v 23:43
Za náma lezou když jsou nemocní. Takže pak máme rýmičku všichni 4. 😂
Paní doktorka je nějaká chytrá
Nechala bych je samozřejmě spát spolu, nevidím v tom žádný problém…závislost nevzniká tím, že se dítě cítí v bezpečí a spokojeně, ale naopak, vzniká tím, když ho odtrhneme násilně od toho, co je pro něj přirozené a příjemné a necháme ho někde samotné…z toho právě pak vznikají všechny tyhle úzkosti a poté ty poruchy, že člověk v dospělosti neumí být sám. Takže vůbec mudru neposlouchej, evidentně neví o psychice dětí lautr nic.
Bože. Tak ta tvoje doktorka mi připomíná jednu krá.. doktorku z chirurgie v Motole. Když byl malý ještě ve školce, byli jsme na kontrole s předkožkou. No, kluk po nějaké špatné zkušenosti byl v ordinaci nesvůj - už nevím, co bylo, ale nějak se tam asi rozeřval, tak jsem ho chtěla uklidnit. Na zdi visely nějaké obrázky, tak jsem ho vzala do náručí, abych mu je ukázala a odvedla tak pozornost jinam. Ani jsem neotevřela pusu a baba doktorka se na mě rozeřvala, co ho chovám, že ho akorát rozmazluju…
No, prostě si asi některý doktorky myslej, že mají i doktorát z vývojový psychologie.
A k tvé otázce - ano, dovolila bych jim to. Co je na tom špatného? Byly doby, že spousta dětí ani jinak spát nemohla. Doktorce je do toho houby. A kdyby si náhodou tví kluci na sobě vytvořili závislost, pochybuju, že by to bylo zrovna tímhle. Copak oni spolu přes den nejsou?
@iila píše:
Bože. Tak ta tvoje doktorka mi připomíná jednu krá.. doktorku z chirurgie v Motole. Když byl malý ještě ve školce, byli jsme na kontrole s předkožkou. No, kluk po nějaké špatné zkušenosti byl v ordinaci nesvůj - už nevím, co bylo, ale nějak se tam asi rozeřval, tak jsem ho chtěla uklidnit. Na zdi visely nějaké obrázky, tak jsem ho vzala do náručí, abych mu je ukázala a odvedla tak pozornost jinam. Ani jsem neotevřela pusu a baba doktorka se na mě rozeřvala, co ho chovám, že ho akorát rozmazluju…
No, prostě si asi některý doktorky myslej, že mají i doktorát z vývojový psychologie.A k tvé otázce - ano, dovolila bych jim to. Co je na tom špatného? Byly doby, že spousta dětí ani jinak spát nemohla. Doktorce je do toho houby. A kdyby si náhodou tví kluci na sobě vytvořili závislost, pochybuju, že by to bylo zrovna tímhle. Copak oni spolu přes den nejsou?
Někdy se fakt divím koho nechají pracovat s prckama. Kór v nemocnici… Kde to nezná, kde se mu bere krev…
Já sem třeba z pěti sourozenců nejmladší a všichni jsme lezli k sobě do postele jak jsme chtěli a závislost jsme neměli 😅 Spíš ti dva starší chtěli pozabíjet.
@Cenarius píše:
Já myslím, že jsou ještě malí a je to v pohodě. Vyrostou z toho.Spíš jsem čekal další Trollí diskuzi tipu, že budou děti 15 a 17 a chtějí spát v jedné posteli nazí a sahají si na přirození, jestli je to normální a OK.
To tu máte teda veselý 😂 😨