Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nase deti usinaji se sviticim kaminkem. Nasviti se za svetla a pak ve tme trochu sviti (neco jako ty svitici hvezdicky, co se davaji na strop.) Maji kaminek v ruce, jak usinaji. Pouzili jsme to, kdyz se malej bal tmy a uz to tak zustalo. Nesviti zase tolik, aby moc osvetloval a za chvili se vysviti. Nevim, jestli by jej lampicka moc nerozptylovala. S lampickou uvidi vic z pokoje a jestli je to maly zvedavec, tak nevim nevim, jestli ho to nebude rozptylovat…
Jé to je jako moje dcera. V roce a čtvrt asi na podzim přestala spát přes den i po obědě. Jakmile jsem jí řekla že jdeme spát tak to byl boj jí udržet v postýlce a odpoledne jsem to pak vzdala.No a to předtim usínala sama a někdy si i sama vlezla do postýlky. Je to opravdu vzdor. Najednou nechtěla spát, nechtěla jíst a zlobila, ale stráááášně. Jo a to že jsi mu naplácala naprosto chápu. Někdy to prostě nejde jinak. Dokonce mi někdo řikal že dítě se dusí ve vzteku a doktorka to doporučila. Takže někdy je to i nezbytný. Takže myslim že tě čekaj ještě krušný chvíle a pevný nervy ![]()
@Wiolla -no mozna i myslela
jako na az na par vyjimek, kdy hodne rychle ukazu, ze takhle to nebude( nechci jogurtek, ale kinder rez klidne
)nechci bananek, chci tvuj parek
atd… az po nechci chodit, chci nosit-v tom am velkou smulu, tech 14,5kilo bych musela uplne padla, aybch ho furt ho nosila a na kocar jsem azse lina ja
,jsem tak nejak skutecne doufala, ze vsechno zvladneme bez vetsich problemu, prdiky nemel, od 6tydnu spi celou noc, nic moc se nevzteka-nema sanci
, pri zubech minimum problemu…no asi jsem fakt naivni ![]()
@berunka007 jenze mi taky doslo, ze lampickou to asi nebude-on to dela i po obede prave, jakmile ho nesu k postylce…je ejdno zda je vecer ci poledne
Jo nekde dokonce nekdo doporucoval davat pod studenou sprchu
Já myslím, že to děsy nebudou, to by musel mezitím spát a pak se až probudit. Spíš bych to viděla na ten vzdor, některé děti na to bývají citlivější, že jakmile jednou zkusí něco jiného, tak si to zkoušejí vydobít zpátky.
Takže bych taky radila to co @soldi, v určitém intervalu tam chodit a neustále opakovat, že se bude spinkat a maminka je vedle… atd.
A to plácnutí si nevyčítej, já jsem taky občas v noci plácla, v období, kdy se v noci vzbudil a býval několik hodin vzhůru, hrál si a povídal v postýlce, tak jsem ho občas plácla
, když už jsem byla vytočená, že nemůžu spát, a on měl ze mně akorát srandu. Většinou to totiž pomohlo a on pochopil, že se prostě bude spát… Taky jsem si to občas vyčítala, jenže kdyby to nepomohlo, tak bych to nedělala…
Jo a já jsem přestala dávat spát po obědě a večer je utahaná a musime tam s ní jít si lehnout a aspoń rychleji usne.To přejde časem. Je to pro něj nový a tak šílí sám ze sebe.
@finduska píše:
@berunka007 jenze mi taky doslo, ze lampickou to asi nebude-on to dela i po obede prave, jakmile ho nesu k postylce…je ejdno zda je vecer ci poledne
Tak to neni, ze se boji tmy, to bude vzdor. Coz je, podle me, lepsi varianta. Jednou to zkusil a vyslo to, tak zkousi zas. Rostak
To bych zvolila taktiku - prijit, pohladit, ulozit a odejit a intervaly prodluzovat. Blby je, ze uz sam vyleze z postylky…
Ahoj Deni-sice ti moc neporadím, mě takhle strašně brečel jen 2×-dvě noci po sobě. Nikdy se zubama nebyl problém a k zubům to nejspíš asi i bylo. Já už jsem ten první večer byla z něj hotová, taky hrůzostrašněj brek, nešel uklidnit, podařilo se to po hodině a pak další tři vzlykal, nevěděla jsem co, tak jsem ze zoufalství namazala pusu Calgelem a to ho uklidnilo
Tak jsem to přisoudila zubům. Jen jsem ti chtěla napsat..a možná tě to i maličko uklidní- Kuba je expert na to řvaní do bezdeší, už asi 6× jsem měla nahnáno, že budu volat rychlou atd… ptala jsem se na to doktorky-děti to mývají a dostala jsem tři rady : pokud jsi s ním doma, posadit co nejdřív i oblečeného do vany a pustit na něj ledovou sprchu 2)pokud jsi venku-utrhnout protek a jednou dvakrát ho šlehnout přes zadek nebo nohy 3 pokud není proutek, tak mu dát facku ![]()
Taky doma dostane jen na zadek přes plínu, mlátit nebo drasticky trestat odmýtám, ale tu facku dostal už dvakrát-pokaždé ve chvíli, kdy mi celý bledý začal protáčet očka do mdlob
I doktorka řekla, že musí prostě přijít k sobě kvůli prokrvení mozku v tomhle případě musí přijít nějaký podnět, kterého se lekne nebo bolestivý podnět na který zareaguje. Jen mi kladla na srdce, aby mi právě třeba naujeli nervy a nezatřásla jsem s ním- že by mu v tomhle stavu mohl lépe zapadnout jazyk!
@AnastazieB píše: … Většinou to totiž pomohlo a on pochopil, že se prostě bude spát… Taky jsem si to občas vyčítala, jenže kdyby to nepomohlo, tak bych to nedělala…
Tak je fakt, že jsou určité situace, kdy není na škodu, když si dítě uvědomí, že určitá akce (jeho) vyvolá určitou reakci (moji) a že teda jako končí sranda a přes něco prostě nejede vlak.
A když ten pohár prostě přeteče, tak se ucho utrhne.
Já se v noci teda taky neznám, to je pro mě mor…
@X-333 Ovšem tohle jsou hustý rady.
To čtu prvně. Já měla za to, že se tyto situace doporučuje řešit fouknutím dítěti do obličeje. Že to vyvolává automatický reflex nadechnutí… ![]()
@Wiolla
to jsem se snažila dělat právě taky, ale nepomáhalo to. Proto jsem se ptala doktorky, dala mi tyhle rady. Neříkám, že když to je rada od doktroky, tak dítě při každém pípnutí zfackuju!!! To už jsou opravdu krajní situace, nejdřív zkouším co se dá, ale hold už se mi dvakrát stalo, že mi syn brečel v náručí, přestal u toho dýchat, zachviličku zfialověl, v mžiku zbledl a úplně jsem cítila jak mu povoluje napětí v tělíčku..to už mi bylo tak ouzko, že jsem i za takovou radu byla ráda. Ty dvě facky co ode mě dostal byly vyloženě život zachraňující-jen do dneška nevím zdali pro něj nebo pro mě. Radost jsem z toho neměla, pokaždé jsem měla zavřené i oči, ani vidět jsem „to“ nemohla, podotýkám, že i síla facky byla úměrná jeho věku a velikosti. Každopádně mi to pomohlo ![]()
@Paradise píše:úplně přesně i náš případ (aspoň to nemusím tvořit, když to Paradise tak hezky napsala), u nás je to tedy i s tím, že před námi panicky couvá do rožku postýlky a nesmíme na něj ani šáhnout, jakýkoliv projev stav prakticky ještě zhoršuje. Po prvním nočním děsu se začal bát spát - být v pokojíčku, jít do postele, což by mohlo vysvětlovat i situaci u vás. Čas od času se to opakuje, zrovna minulou noc jsme takhle vstávali 2×.2)Přesně v tomto věku začal náš malý mít noční děsy, bylo to šílené a začal se bát usínat sám. Ale to je o vypozorování, náš malý se budil třeba i v noci s šíleným řevem (horší jsem v životě nezažila, až tuhla krev v žilách) a nebyl k utišení, oči vytřeštěné a byl jakoby náměsíčný - nevnímal a třeba po půl hodině přišel k sobě, uklidnil se a v mém náručí usnul.
@X-333 Tož to je jasné, to člověk v takové situaci zkusí všechno. Tak jsem zase o něco chytřejší. Já myslela, že to foukání je tutovka, že to vždy zabere.