Špatná matka?

4.4.05 09:28

Špatná matka?

Ahojda všem,

protože už nevím kudy kam, rozhodla jsem se podělit se s váma a zkusit vás poprosit o radu, či povzbuzení. Máme doma (dnes přesně) 6měsíčního chlapečka. Vždycky jsem si přála mít hodně dětí a vždycky jsem si myslela, že to s dětmi umím a děti milovala. Pak se narodil náš David… Po dlouhém čekání jsme dostali ten nejkrásnější dárek… naše vytoužené miminko… Jako každý rodič i já a manžel milujeme své dítě a jsme na něho hrdí. V poslední době (asi měsíc měsíc a půl) je náš drobeček ale dost náladový. Nic ho nebaví dlouho. Jak jsem psala, je mu teprve půl roku, takže podle pravidel, dokud se sám nepo:,–(í, neposazovat a pouze ležet či chovat v náručí… a to je u nás jeden z kamenů úrazu. David nechce ležet. Nebaví ho to. Když ho položím (na postel, na podložku, do kořárku - zkrátka kamkoliv) tak děsně ječí. Jakmile ho ale zvednu do sedu (či polosedu) nedej bože, když chvilku jakoby stojí (ačkoliv ho držím a neopírá se nožičkama o podlahu) tak je nejspokojenější. Nahodí úsměv a začne povídat. Jak už jsem psala, žádná hračka ho nezabaví na déle než 5 vteřin. Když ho mám v náručí, musím pořád chodit a přibližovat ho k věcem po kterých natáhne ručičku, ale ani ta věc ho nebaví déle jak 10 vteřin, po té době už zase kouká kam by se vrtnul.

Nechceme mu ničit zádička nebo mu „zadělávat“ na jakýkoliv problém s páteří, ale chtě nechtě (a k tomu se tady holt musím dobrovolně přiznat) občas ho „po:,–(íme“ na klín nebo před sebe na podložce. Můj manžel mi si myslím chvilku nechtěl věřit, že to, že říkám, že je pořád protivnej je pravda, ale po včerejší neděli strávené s námi uznal, že tohle se dlouho vydržet nedá. David „kňučí“ snad 80% dne. Samozřejmě jsou i dobré dny, kdy ho to tkzv. „nebere“. Ale přijde mi, že je jich minimálně.

Už tolikrát jsem se utápěla v slzách nad tím, že asi budu špatná matka, že nevím, jak toho našeho lumpíčka zabavit, co mu ještě udělat k vůli, aby byl spokojeny. Uznáte samy, že nosit ho celý den nemůžu a ani nechci. Marně pátrám v paměti, kde jsme mohli udělat chybu. Nemyslím si, že je rozmazlený, i když..... po tom maratonu včera je snad možné všechno…

Nemáte některá radu, jak na to? Jsme opravdu tak špatní rodiče? Co děláme špatně? Pokaždé když s někým mluvím, tak říkám: „už aby ten kluk seděl nebo chodil…“ a každej mi na to odpovídá: „až to tak bude, budeš ráda vzpomínat na dobu, kdy jen ležel…“ A já si vždycky myslím svoje. Nebudu. Vzpomínat budu, ale ráda? Jsem asi teď trochu hnusná, ale taková je pravda. Děsně jsem se těšila na miminko a to právě na období do jednoho roku, ale v poslední době musím upřímě říct, že si to moc neužívám… Je mi to líto. Je mi z toho do breku, ale nevím, jak to změnit, co dělat, aby se to zlepšilo.

.tak jsem se vypsala… Budu ráda, za každičkou radu, povzbuzení.

Kopretinka + Davídek (dnes 6 měsíců)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymni
4.4.05 09:41

Ahoj,
nejsi špatná matka, některá miminka jsou prostě hodně náročná. Můj chlapeček byl taky takový, pořád chovat a nosit, kočárek nechtěl ani vidět, nespal… Ale zlepší se to. Lidé mi taky říkali, jak jsi psala: „budeš ráda vzpomínat na dobu, kdy jen ležel…“. Tehdy jsem se tomu smála a myslela si, že horší to být nemůže. Teď je mu rok a půl a je to mnóhem lepší, hraje si i sám, je veselý, umí jasně naznačit, co ho trápí. Takže držím palce a přeju hodně trpělivosti, vydž
Eva

  • Nahlásit
  • Citovat
2304
4.4.05 09:47

Ahoj Kopretinko, řešila jsem to několika způsoby:

  1. šátkem a střídala úvaz na záda a na břicho. U starší holky jsem tohle měla od 4 měsíců a měla jsem jen klokanku.
  2. sedačka - teď co jsou to kolíbky tak boží, děcko se vrtí a houpe.
  3. v kočárku podkládala, aby přeci jen bylo výš a něco vidělo. U nejmladším jsem teprve objevila šátek a to už se kočár skoro nekonal. I procházky v šátku.
    No zlatý nosítka a sedačka. Dělala jsem co bylo třeba, měla volné ruce a děcko bylo spokojené.
    Se šátkem jsem si nedělala hlavu, klidně jsem v tom holku nosila skoro celý den. Když usnula, předklonila jsem se aby ležela, rozvázlala jsem uzel šátku, přikryla ji a spinkala. Klokanku u ní jsem nepoužívala.
    Sedačka, to jsem se snažila jen na vaření, aby v ní nebyla dlouho.
    Stefinka
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
96
4.4.05 10:23

Ahojky,
nečetla jsem příspěvky ve kterých ti holky radily. Tak doufám že se nebudu opakovat.
Mojí malé bylo před týdem 5 měsíců, ležet taky dlouho nevydrží, v postýlce už vůbec ne takže ji máme věčně na sedačce. Teprve nedávno se začala obracet na bok,ale si před 2 nebo 3 týdny se začala přitahovat do sedu - v autosedačce, v houpačce, i na mém klíně. Před týdnem se začala stavět na nožičky a je to pro ni ta nejlepší zábava na světě. Když stojí na nožkách (samozřejmě s mojí oporou) zapomene i na hlad.
Nechávám tomu volný průběh, je pravda,že se snažím ji dávat co nejvíce na zádečka, aby je měla rovné, ale kolikrát to prostě nejde.
Zkouším šátek…, zkouším ji jinak zabavit v leže, na bříšku…
Asi jsem ti moc neporadila, ale aspoň víš že v tom nejsi sama.:-)
A nám je teprve 5 měsíců, tak to jste na tom ještě dobře :? .
Mějse a zdravého bobečka přeje Radka a Sabinka 5m

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
473
4.4.05 10:28

Mám něco k tomu neposazování. Náš Vojta chtěl sedět od 4 měsíce. Když měl ležet snažil se zvednout (jakoby chtěl dělat sedy-lehy) a knučel tak dlouho dokud jsem mu nepodala ruce a on se přitáhnul, a já ho zase položila (Kvůli páteře, že) takhle jsme to provozovali měsíc . pak už jsem ho prostě nechala občas sedět . Podotýkám, že se udržel v pohodě v sedu, ale sám se nepo:,–(il. nikdy jsem ho neobkládala polštářema. A bylo to, když nemohl sedět byl protivný a uknučený, nakonec jsem usoudila, že prostě už sedět umí a nechávala ho prostě sedět. do měsíce se naučil pohupovat, sám se po:,–(il, v 7 měsících lezl a klečel v 8 se postavil a v 9 chodil kolem nábytku a za ruku. Ted je mu čerstvě 10měs. a má za sebou první samostatné kroky, ted tu kolem mě leze a dělá binec, ale a to je oč tu běží, hraje si sám , je spokojený a já mám čas se tu vykecávat :P .
Možná mě některé mamky A dortorky ukamenují, ale já myslím, že když dítě chce být samostatné bránit se mu nesmí. Podle mě je blbost, aby půl roční dítě nemohlo chvíli sedět. Známá má stejně staré dítě jako já, a ještě ani nesedí (i když ho ona po:,–(í tak padá) podle mě je to tím, že to dítě nijak netrénuje, „neposiluje“ , prostě se válí a ona ho přenáší, když si sedat chtěl bránila mu v tom, tak ted na to prostě kašle.
Tak hodně
zdaru. L.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
966
4.4.05 10:43

Milá Kopretinko,
ani nevíš, jak tě chápu :-) Náš Vašek (10,5 měsíce) je nemlich to samý. První tři měsíce života prořval (prdy), tak jsme ho pořád chovali. Přes den spal maximálně 4× půl hodinu. Musela jsem se mu věnovat pořád. Všechno ostatní jsem se snažila udělat v jeho spacích půlhodinkách. Výsledkem je domácnost, ve které je už skoro rok bordel jako v tanku :-) Jakmile se začal v 7. měsících trochu plazit, říkala jsem si hurá, konečně se alespoň na chvíli zabaví sám. Ta chvíle se pohybovala od 10 vteřin do 5 minut. V kočáru řval jak tur, tak jsem ho taky začala trošku podkládat, aby viděl ven a zlepšilo se to. Od 9. měsíce si stoupá a leze. Opět si ale vydrží hrát sám max 5-10minut. Hračky ho nezajímají, doma se nudí, touží stále po nových a nových podnětech, chce se nosit aby dosáhl tam, kam ani ve stoje nemůže. Ale ve srovnání se stavem v jeho 3. měsících či půl roce, je to LEPŠÍ!! O málo, ale je.
Myslím že na Rodině jsem jednou našla článek, který mě ohromně uklidnil. Psali tam po dětech, které jsou nadměrně vzrušivé a nervózní. POtřebují aby se jim pořád někdo věnoval, stále chtějí nové a nové věci na zábavu, špatně spí. Jsou holt takové, nic s tím nenaděláš.
A abych přidala nějaké alespoň malé řešeníčko???
Chodím s Vaškem na návštěvy, do dětských center, na plavání, k babičkám, prostě skoro každý den měníme prostředí, hračky, lidi. Jinak se doma děsně nudí a děsně prudí. Můžu ti říct, nikde si neodpočinu jako na návštěvě v rodině, kde jsou taky děti. Nové hračky, nové tváře. Zabaví se sám třeba na půl hodiny!!! Stačí ho sledovat aby sobě nebo jiným neublížil.
Rozhodně nejsi špatná matka. Jsi ta nejlepší matka a snažíš se dělat co můžeš, abys Davídka zabavila. Ale on je takový, jaký je. Taky si bude hrát sám a dá ti oddech, ale asi to bude trvat dýl než třeba u jiných dědiček.(Alespoň já doufám, jinak bych se asi taky už zcvokla :-)))
Takže přeju pevné nervy a strašně moc trpělivosti
Makýš a Vašek

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1718
4.4.05 10:48

smazáno autorkou

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12466
4.4.05 18:55

Ahoj Kopretinko,
take to znam :)
Mne se osvedcilo bud noseni v satku, coz ale bylo stale narocnejsi, protoze cim byl starsi tim se chtel vic hybat a v satku mu to nevyhovuje. A nebo super vec je takove to lehatko/houpatko- bez nej bych to snad neprezila. Polozila jsem syna do lehatka a nosila s sebou po byte- proste jedinecne. my jsme koupili takoveto s tema vibracema, je to na tlustou baterku, vydrzi to dlouho a synovi se to moooc libilo. Pravda je, ze asi ne kazdemu mimi to vyhovuje, protoze kamaradka take zakoupila, kdyz videla u nas jak to krasne funguje a doma ji v tom syn nevydrzel ani minutu. Myslim, ze to spis vyhovuje takovejm tem klidnejsim detem, co radi pozoruji okoli. Jana
PS S tim, ze jsi spatna matka si hlavu nelam, ja myslim, ze urcite kazdy obcas upusti od svych za:,–( (ja temer denne:)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4.4.05 19:25

děkuju za odpovědi...

.. sem se uklidnila, že v tom nejsem sama. Měli jsme půjčený vak na mimi, ale David v něm pak už nechtěl být, protože se tam nemohl hýbat, tak jsem ho vrátila. Lehátko houpátko máme, ale ani tam nevydrží dyl jak deset minut… Nejvíc na něho prostě zabírá, když někam jedeme. Nebo když ho vemu do klokanky nebo do náruče a jdu se s ním projít. Asi tohle pitomý období budu muset vydržet, nedá se nic dělat…

ještě jednou všem, které napsaly děkuji za rady a povzbuzení… Určitě nějakou radu využijeme a budeme se jimi řídit…

Kopretinka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1436
4.4.05 21:15

Ahoj Kopretinka!! Nas maly ma 5m a cast svojho kratkeho zivota bol tiez podobny, Teraz ako je pekne, ja ako anjelik, nechapem. Nikdy sme ho nenechali plakat, nevnucovali mu nic, co nechcel, snazili sa ho vsemozne rozvyjat. Napocuvali sme sa ako si ho rozmaznavame a bude sa chciet len nosit a tym, ze ho uspavame, tak ho postupom casu budeme uspavat dlhsie a dlhsie. Blbost!!Tym, ze sme mu dali pocitit, ze nie je sam, ze tu vzdy niekto pre neho bude sa z neho stalo vyrovnane, stastne dieta, ktore sa vydrzi hrat 1,5 samo. A to som mala v jeho horsich obdobiach fakt stavy, kedy som vravela muzovi, nech ho dame na adopciu, plakala, no proste mi uplne sibalo.Budi sa mi stale po hodine v noci, stale by papal, ale to hranie sa zlepsilo. U nas zabera, ked ho dam na zem na hraciu deku, holeho a oblozim hrackami, nieco pri tom robim a ked nervaci, tak sa mu prihovaram. Niekedy ho nevezmem hned ako sa zacne rozculuvat a on sa ukludni a hra dalej. Proste sa nucil, ze niekedy sa musi zahrat sam. Potom, ked nepisti, tak ho zoberiem na ruky. Proste neberiem ho vtedy, kedy si on zmysli. Ked je znudeny, ideme medzi ludi, je hrozne splocensky s kazdym keca.:-))A bonus je ze mi minule sam zaspal v postielke a to bez revu, revat ho nenechavam.
Neter bola tiez podobna, vyzadovala si maximalnu pozornost a teraz je velmi sikovna. Naozaj to robia prevazne velmi vnimave temperamentne deti, ktore k svojmu rozvoju potrebuju vela pozornosti. Skus ho davat do inych miestnosti, nedavat mu len hracky, ale povedzme kelimky od jogurtov a ine spestrenie.
S tym sedenim-to, ze sa dieta pritahuje, to robia vsetky deti, ja to nepodporujem, ale zase to neprehanam ale na kolena si ho niekedy po:,–(im. On je velmi pevny a sikovny, pasie koniky prakticky od narodenia, pretacat na brusko sa zacal ako 4mesacny, teraz uz vala sudy, takze je dost popredu a myslim si, ze chrbtove svalstvo ma dost pevne. Ale ziadne podopieranie vankusmi nepraktikujem.:-))

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
198
5.4.05 08:02

Ahoj Kopretinko nedá mi to,abych také nenapsala,my máme 4 a půl měsíční holčičku a u nás je to to samé asi takový měsíc už to trvá kdy si naše Elinka chce vše jen prohlížet,takže ležet vydrží nejdéle 15.min pak začne knourat a vyžadovat se pozornosti to jí tedy musím vzít pochovat,nebo si jí po:,–(it na chvilku na klín,ale nejvíc ze všeho si ráda vše prohlíží.Do sedačky jí taky dáváme,ale s tím také moc velký úspěch nemáme v té také nevydrží déle jak 15.minut,takže ten celý den nedělám nic jiného než jen chovám ,nosím a když náhodou usne,což je tak 4×30 min. za celý den tak se snažím udělat maximum práce,a když vařím tak většinou jídlo uvařím do hodinky před jedním spaním dopoledne,a odpoledne dovařím přílohu ,protože někdy to fakt nejde,abych se věnovala Elince a ještě vařila,ale když je doma manžel tak pochopitelně vaří on,také mě už napadlo,že jsem špatná matka,ale každé mimi je opravdu jiné a když najednou spatří okolí z jiného pohledu tak se jim to určitě zalíbí a nám nezbývá nic jiného než nosit a ukazovat a vyčkat než budou sedět sami ,snad se to potom trochu zlepší .A ještě jsem zapoměla napsat,že každé odpoledne navštívíme naší tchýni,bydlíme v jednom baráčku a to mi také dost pomáhá nebot si s malou mamka dokáže i hodinu povídat a chovat ,nosit takže za to jsem také moc ráda,a to stále po hodině kojím přes den,a v noci tak po dvou takže už se moooooooooc těším až bude sedět nejlépe chodit a bude se umět zabavit sama věřím ,že pak to bude mnohem lepší ted nám nezbývá nic jiného než vyčkat.Moc vás zdraví :D
Eliška a Elinka 4,5m

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
182
5.4.05 11:15

Leeo!

S Tvým názorem nesouhlasím. To, že se dítě tvé kamarádky neumí udržet v sedě, není tím, že ho neposazovala a jak píšeš „netrénovala“, ale tím, že na to ještě nemá. A jestli že to bude dělat, aby ho jakoby trénovala, tak mu jen do budoucna ublíží.
To že Tvé dítě to zvládlo tak brzo, je dáno něčím jiným, ne tím, žes ho „trénovala“. Kdyby na to nemělo, tak to nedokáže, i kdybys ho posazovala a postavovala jak chtěla. Buď ráda, že to Tvé dítě zvládlo tak brzo, ale uvědom si, že to nebyla tvá zásluha, ale jeho - zkrátka už na to vývojově měl.
Zde platí zá:,–(a, že nelze porovnávat žádné dítě s jiným, protože každé je jiné a každé si jde ve vývoji svým tempem.

Přeji Ti mnoho radosti s malým a prosím za všechny maminky, které mají „pomalejší“ děti, NEPOROVNÁVEJ DĚTI. Každé se naučí to, co má, ale jinak rychle.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2
5.4.05 13:44

pro Kopretinu

nikdy nevím jak se s tím zachází - jsem tu podruhé

Ahoj Kopretinko

skutečně v tom nejsi sama - u nás to bylo to samé a možná ještě horší. Náš Štěpánek se do osmého měsíce ani nehnul a pak jsme museli cvičit Vojtovou metodou. Dneska má skoro 14 měsíců a všechno je v pořádku. Chodí, hraje si a je spokojenej.
Do osmého měsíce to ale bylo strašný. Neotáčel se, nelezl, nenatahoval ručky. Od malinka pořád plakal, musela jsem s ním pořád chodit abych si sedla to nepřicházelo v úvahu. Nevím jak, ale poznal když jsem si sedla a bylo zle. Že by usnul sám v postýlce - kdepak. Na ruce jsem ho uspávala do desátého měsíce a trvalo to třeba taky půl hodiny. MUsela jsem chodit a tancovat po pokoji. Ani si nehrál. Navíc jsem na něj sama. Takže jsem si taky užívala. :( 8O :o

Jediná moje rada je vydržet - bude líp.
POkud neleze a neotáčíse tak bych se poradila s doktorem o vývoji miminka. Jinak bych ho venku dávala v kočárku na bříško, aby viděl. To ho zabaví a unaví.

zdraví Cindy

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama