Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj,
tak tahle diskuse mi dneska kápla do noty… Manžel mě po příchodu z práce našel jako zhroucenou brečící trosku… do tohoto stavu mě uvedla po celodenním působení 2,5 letá dcera (a asi i to moje nachlazení, únava a 37tt). Eliška je strašně roztomilá, hodná a šikovná - říkají všichni kolem. Ale jakmile jsme spolu celý den doma - a to jsme teď byly - začne systematicky deptat matku. Připadá mi, že si vysloveně užívá toho, že nedělá co chci, navíc se na mě podívá a nahodí škleb… úúúúúúúú, dneska jsem měla sto chutí jí přerazit! Psychologické poučky typu: pojď, zazávodíme si, kdo dá rychleji kostky do kbelíku (finta na úklid), na nás nějak neplatí. A to se tak snažím je vymýšlet… No, pevně věřím v to světýlko na konci tunelu
V nejhorším se utěšuju, že v září jde do školky (ale to mě už bude deptat další dítko, že?) ![]()
Hanka
Hihi, některé holky jsou tu fakt vtipné!
To mě jako strašíte schválně.....?
![]()
ANDYS!
Nechtěla jsem strašit, jen jsem se potřebovala vykecat… Dneska to byl prostě den blbec. Mám pocit, že tenhle stav nastává po několika dnech společné izolace (teď kvůli mojí nemoci, taky mrazům a inverzi). Spolehlivě to léčí změna denního stereotypu - procházka, návštěva, nějaká akce. Zítra už vyrážíme ven, nemoc nenemoc, mamina to musí zvládnout
Jo a taky je fajn zapojit tatínky (zejména ty rýpálky) a zaúkolovat je hlídáním! A sama si dát nějaký relax. Já teda musím manžela pochválit, on mě i polituje, že dcerka mě poslouchá nějak „jinak“ než jeho
Tak hlavu vzhůru!
Hanka
Ahoj holky,
chcete povzbudit? Pamatuju si z detstvi jednu scenu: mamka specha do prace,me asi pet nebo sest let dava do skolky, prede dverma mi podava boty a rika delej… na to si parkrat dupnu se slovy: nerikej mi delej…
tak nevim, kdy to obdobi vzdoru prejde…:o))))
U nas uz je take zazitkove celkem uspesne ![]()
No nic ![]()
Vendy
Ahojky,
díky moc za všechny komentáře, aspoň vím, že máme normální dítě a moje „špatná“ výchova se asi taky nijak neliší od většiny ostatních mamin.
No on holt náš skvělý tatínek má problém, že z práce přijde vždycky až večer, když už je prcek unavenej, tudíž mu nějaký ty hysterický scénky trošku promíjím, jako že ho vezmu do náruče, když se mi sápe po nohou nebo začne řvát v ohrádce apod.
Správně by si totiž měl vydržet v klidu hrát celý den a pokud možno bez jakékoliv asistence dospělých. Chování by mělo sloužit pouze jako prostředek pro transport do patra. Tak asi tak. Na delší hlídání zatím manžela nepřesvědčím a mezi námi, slyšet, jak malej půl hodiny v kuse řve, protože ho tatínek zrovna správně vychovává,na to moc nervy nemám.
Táááák, to jsem si ale pěkně postěžovala.
Přeji dobrou noc Luzilka