Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@mau-mau píše: Více
Tak to dítě to nemuselo mít nutně z domu, i když pravděpodobně ano.
U syna ve školce jsem byla svědkem, jak jedna matka svému dítěti říkala: „kur.., oblikej se ty vole…“ To mi přišlo naprosto přes čáru mluvit takhle sprostě na skolkove dítě. A zjevně to nebylo nic výjimečnému, takhle se u nich doma asi mluví. ![]()
Škoda, ze zakladatelka už neodepisuje, fakt by mě zajímalo, jak to nadávání v noci probíhá. Jestli si zanadáva sprostě pro sebe nebo řve na celý dům.
@Pdoctor měla.. říkala, že to říká maminka, když jí něco spadne. Vařečka nebo zapalovač.. nebo když se jí rozsype pytel s trávou..
ne, to už neříkala. Ale maminka ano.
@unuděná píše: Více
Tímto způsobem nadávám já, ve vyhrocené situaci jsem už pak sprostá jak kanál, ale prostě si to tak nějak zazpívám
Nevyspání je teror no.
@mau-mau píše: Více
No takhle se bojím, že to dopadne u nás, přesně tohle slovo ze mě občas vypadne, když mi něco upadne. Bohužel často před dítětem a to se tomu chechtá😱
Jinak zakladatelko, u nás prostě pomáhá syna vzít k sobě do postele a je po buzení ![]()
Sama si uvědomuješ, že to neni dobre. Ale jsi vycerpana. Co zapracovat na tom, aby te maly v noci nebudil? Me pomohlo přesunout dite do pokojíčku, dat mu tam lampičku, připravit mu pití, nočník. A vysvětlit, že nejdřív má zkusit vše sám. A až potom aby tě budil. Treba ho namotivuj i nějakou odměnou.
A ty se vyspis a nebudes sprostá. Drž se, musi to byt těžké byt na dite sám.
EDIT: nebo naopak dite k sobe do postele. To jsem delala s prvním. Úplně ksem na to zapomnela.
@Temnástranasíly píše: Více
Hm, přitom v diskuzích jsi slušňačka, až jsem si říkal, zda nejsi v partě s Rychlýma šípama či tvůj bratranec není Mirek Dušín či Jarka Metelka
![]()
Obecně: já mluvím dost sprostě, ale umím to ovládat, obzvláště když mám dvouletýho synovce. Vlastně jsem nikdy nechápal, jak můžou z lidí tryskat sprostá slova samovolně. Kdysi jsem několik měsíců učil online desetiletou holčičku základům výpočetky a zrovna to bylo období, kdy jsem na všechno, co se mi nepovedlo, říkal do piXi, ale před tou holčičkou ani jednou. Rozum by měl vždycky přetlačit emoce. Proto třeba nevěřím ani na afekt, že člověk řekne v afektu něco hnusnýho. Snad máme mozek a záklopku a umíme se ovládat. Nemluvě o tom, že když něco řekneme v afektu, blbě se to bere zpátky. A vůbec ted nemyslím sprostá slova, ale spíš zraňující, krutý věci.
@TaLucie píše: Více
Jo, musím ocenit, že si uvědomuje, že to je špatně a že by to takhle být nemělo.
@Ploskutáček píše: Více
Na kruté věci samozřejmě, ale s tím dítětem je to tak, že nestíháš, jsi zpocený až bůh ví kde, ještě zabalit věci, hodit to do auta abys byl třeba u doktorky, něco se poděla v práci, manžel má blbý dotaz a on dělá zrovna vše, abys mu nedal plinu. A je to prostě na zakleknuti, abys to tam kur.. zalepil. No tak si to zamumlas, že je to na zakleknuti aby se to kur.. zalepilo. Nenadavam dítěti.
To malé dítě zkouší tvoji trpělivost od rána do večera a když se třeba v noci ta ženská nevyspí, tak chápu, že řekne do pi.. já se ani nevyspim, co zas chce.
Samozřejmě, že se člověk většinou ovládá, včera se nám sesypal projekt a věděla jsem, že brucim proto, protože když někdo shodí půl projektu na předělání, kdy já s malým pracně hledám každou půl hodinu práce, že brucim z toho stresu. Takže na jeho ječení jsem nic neřekla, štvalo mě něco úplně jiného ![]()
Jasny, nekdy se to dite budi, i kdyz se na hlavu stavite, ale zakladatelka nepise, co vsechno uz treba zkouseli nebo proc se budi, takze tezko radit. Mam prave obcas z maminek pocit, ze na spanek rezignovaly a mysli si, ze se s tim musi smirit, pritom nektere se treba boji zmeny nebo na ni nemaji silu (chapu). Ale viz treba ma kamaradka, jejiz dite ma skoro ve trech letech v noci UM a tam si myslim, ze je chlapecek kvuli tomu zvykly v noci vstavat.
Holky já to nemyslela tak že bych nadávala klukovi ale občas se mi stane že mě vzbudí a má reakce je do pr… Do ha.. já se na to můžu vy… Není to na denním pořádku ale velmi mě to mrzí. Také si nemyslím že by to nevnímal, myslím na naopak že je velmi vnímavý a velmi chytrý dokonce rozezná písmena ty které umí vyslovit a to má dva roky a pár dní. Posledních pár měsíců se ale budím opravdu hodně vyčerpaná a až do oběda trvá než se nějak srovnám. Musim také přiznat že jsem bývalou uživatelkou a již třetí rok chodím na ambulantní léčbu. Se synem jsem doslova úplně sama, celé dny trávíme spolu a je šikovný máme pevný režim což je dobré nejen pro něj ale i pro mě. Maly po sobě uklidí sám se nají utře vyhodí no prostě je docela samostatný na svůj věk. Chybí mi občas společnost dospělé osoby, rodina žije jinde a lidi které znám už do mého života nepatří. Taky jsem člověk který neustále vyvíjí nějakou aktivitu takže celý den na nohou a snažím se mít vše tip ťop, možná si toho nakládám hodně ale mám pocit že pokud něco nedodelam či tak něco tak jsem selhala, bojím se že když si povolim tak příště povolim zas a zas až skončím někde kde nechci. Tatínek si brava syna jednou za 14dni na víkend a já místo odpočinku jdu přivydělat nějakou tu kačku protože už mi zbývá opravdu jen pár měsíců do konce insolvence. Ale i tak si myslím že mé chování není v pořádku, syn mě vždycky začne tulit když vidí nějaký můj přešlap, nerada bych aby mi začal mluvit sprostě či byl výbušný mým způsobem, samozřejmě si přeji aby byl lepší než já a já jsem tu od toho abych mu dala ten vzor. Proto se trápím tím že mohu takhle blbě selhat…
@Andyss jsou to dudlíky ale kdyby ležel na zemi má jej vedle sebe a stejně chce po mě abych ho našla a dala mu ho pusy. Přes den už se mi povedlo dudana odbourat vůbec se po něm neshání, dokonce odpolední spaní zvládne bez něj, na noc je to ale jiné kafe.
@Pavlinka8819 píše: Více
Zacni v terapii řešit tu potřebu dokonalosti. Není to pro tebe dobrý. Neumyta podlaha nebo tak něco není selhání. Rozumím ti, bývalým uživatelům se to stává - jakoby najednou chtěli všechno strhnout a napravit celou minulost. Ale podívej - není to potřeba, zjevně máš za sebou kus práce. Lecis se, konci ti insolvence, o syna se staráš a není ti jedno, že ti před ním ujedou sprosty slova. Ale nehon se tak, opravdu. A věř mi, vím o čem mluvím (léta práce v adikto sluzbach).