Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky mám jeden obrovský problém. Stava se mi že jsem před mým synem, který zatím ještě nemluví dost sprostá. Jsem s ním sama. Přes den se dokáži ovládnout ale v noci když mě nejméně pětkrát vzbudí už mám problém a nadávám velmi sprostě z polospanku není to směrované přímo na něj ale určitě ho to musí děsit. Vím to jako dítě můj otec byl agresivní a sprostý velmi a já se chovám teď stejně
ráno vstávám naprosto vyřízená synovi jsou dva a já se ještě nevyspala. To ale neznamená že budu stejná jako můj otec nezaslouží si to co s tím?
Taky před dětmi mluvím sprostě. Nikdy jsem samozřejmě sprostě nemluvila na ně, ale když mi třeba něco spadne, neřeknu „Ježíšku na křížku“, ale „do pr…“ ![]()
Takže pokud dítěti přímo sprostě nenadavas a neslyší od tebe od rána do večera jen samé sprosťárny, je to v pohodě.
Příspěvek upraven 03.04.25 v 08:18
Myslíš, že ve dvou letech nerozumí? Já bych si i klidně myslela, že jo. Synovi jsou 2r a 9m a dnes jsem k němu vstávala 4×! A tak to prostě je, k dětem se vstává, já se taky nevyspala ani nepamatuju. Ale k tomu problému je snad jediná rada - prostě nenadávej. Pokud máš nejaký amok, houkni si do polštáře ať se po bytě nerozlýhá nějaký agresivní hartusení. No ale pracovat musíš prostě sama se sebou. Víc na to myslet, ovládnout se.
Jo, sprostě taky mluvím. Ale asi je rozdíl říct dopr.. nebo kur.. když ti upadne mobil, nebo nekoho casovat debi..em a ko..tem u televize a ve smíchu a pak je rozdíl agresivně a hrozivě hartusit uprostřed noci, když se dite ocividne boji.
@Asta135 píše: Více
Já bych z toho nedělala vedu. Chápu to tak, ze zakladatelka nenadava přímo dítěti, jen si pro sebe uleví…
@Pdoctor píše: Více
tak ale pokud se dítko v noci vzbudí, má nějaký problém a matka zacne nadávat do p-či, tak jako v pořádku, jen si ulevuje? opakovaně? a dítko má být jako v pohodě a nevnímá ani ton, ani neochotu a ani ty sprostý slova
no nevím, to si fakt nemyslím…
@Keyllah píše: Více
Tak zakladatelka nepíše, jak konkrétně nadává.
Já si nemyslím, ze by byla nějaký sprostý nezvladatelný cholerik, když pres den nenadava. Situaci si představuji tak, ze dítě se vzbudí a zakladatelka si pro sebe zakleje. Ne, ze by rvala sprostě na celý dům.
Ale třeba se pletu, nejsem tam s nimi.
Víc než samotná slova vadí tón hlasu, intenzita, výraz. Zkus na sobě zapracovat, zvlášť, když víš, jak je to nepříjemné přímo ze své rodiny. A zapoj otce dítěte, nebo neexistuje? Nechce se starat? Potřebuješ si prostě odpočinout.
@Pdoctor píše: Více
no, diskuzi nazvala „sprostá na syna“, ale je mi jasné, že postupem casu vlastně zjistíme, že o nic nejde, a popisek se rapidně změní…Já ti nevím, uplně si nemyslím, že je potřeba být před malými dětmi několikrát za den vulgární, kdyby to bylo jednou za čas, tak kvůli tomu zakladatelka nezakládá diskuzi, navíc s odkazem na rodinné zatížení…
@Keyllah píše: Více
Samozřejmě mas pravdu. Jestli je však zakladatelka nějak dlouhodobě nevyspala a vyčerpaná, tak to dokážu pochopit, ze v noci už si sprostě zanadáva. To si může tisíckrát pro sebe říkat, ze už nadávat nebude, ale když se v noci po ste vzbudí, předsevzetí jsou pryč.
Ale jak jak jsem psala výše, vážně to vnímám tak, ze si zanadáva pro sebe a nerve sprostě na dítě. Nepředstavuju si to jako nějaký mega agresivní výbuch a rev.
Snazila bych se ho naucit spat celou noc, uz je velky. Pak nebudes mit duvod byt sprosta. Ocividne delas neco, co ti hodne vadi, ale nepises, jestli si podnikla nejake kroky k tomu to zmenit. Dvoulete uz leccos pochopi, mala byla taky nespavec, ale vysvetlovala jsem, cetli jsme pohadky, ze se v noci spinka a az je svetlo, tak se vola maminka, pokud nejde o nic akutniho. Ze se pak obe dobre vyspime a budeme si pak moct hrat a budeme se citit dobre. Nebo zkusit at spi ve vlastnim pokoji. Zalezi, co petkrat za noc potrebuje - piti? To se muze napit sam. Dudlik? Nakoupim jich deset, at vzdycky nejaky najde. To dite tim taky ziskava nejake sebevedomi, ze se zvladne v noci uklidnit samo. Uz to neni novorozenec.
Dítě je jako houba, nasaje všechno. Že jsou mu dva vůbec neznamená, že mu to v hlavičce nezůstane. Minimálně to, jak reaguješ na jeho potřeby. To je špatný, hodně špatný. Nikdo od tebe nečeká, že budeš vstávat s radostí, ale nadávat jdi do koupelny, reagovat takhle na potřebu dítěte je špatně. Pak se bude jednou dítě divit, kde se berou jeho úzkosti.
@Andyss píše: Více
Hele tohle není o tom, že to dítě nechce spát nebo chce budit mámu. Prostě se vzbudí a pláče, volá apod. Syn se mi takhle budil až do tří let klidně 20× za noc. Nepomohlo naprosto nic. Přece každá máma dělá vše pro to, aby dítě v noci spalo. Někdy ale nepomůže ani postavit se na hlavu. Prckovi prostě musí dozrát nervová soustava, aby se uměl při změně spánkové fáze sám uklidnit a spát dál.
@Andyss píše: Více
Mam dvouleté dítě a budi se někdy 2×, ale někdy taky 10× za noc. Nedělá to schválně. Netuším, jak ho naučit, aby nedělal něco, co nemůže ovlivnit. Moje první dítě naopak spalo a spí odjakživa celou noc a nikdo ho to neučil. Každé dítě je zkrátka jiné.
Zajímalo by mě, jak na vstávání k dítěti participuje otec. Kdyby se zakladatelka vyspala, nejspíš by lépe ovládala své emoce a jejich projevy.
@Andyss píše: Více
A nebo třeba chce spát u maminky…
Moje dvě děti jsou na spaní každý úplně jiný. Syn nejraději spi u mě a dcera odmalička nejraději spi sama. Od te doby, co syn spi s námi v posteli, všichni spíme dobře. Když se narodila dcera, myslela jsem si, ze bude taky nejlepe spát s námi. No a bylo to naopak. Odmalička spala nejraději sama 😃
Chápu jak to myslíš, ale říct dvouletému, ze maminku může volat jen v akutních případech, mi přijde celkem drsné. Na to se mi zdá to dítě ještě celkem malé.
Ted jsem slyšela od dítěte ve škole: “kuuuur-va není sprosté slovo, to se říká, když něco upadne na zem.” 🤷🏼♀️ No, tak asi to mají doma jinak. Taky mluvím někdy poněkud ostřeji, ale ne cíleně na děti. A omluvím se za to, že jsem to použila před nimi. Aby tak nemluvily ve škole jako tahle holčička!