Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj holky!
Vždycky když mám nějaký problém zabrousím hned sem a koukám na vaše rady, často mi to pomohlo!
Na úvod bych se chtěla představit, je mi 25, žiju sama v menším městě, s partnerem mi to nevyšlo, děti jsme nepočali, takže mě tu nic nedrží a spíš mě takový život jaký vedu stresuje a bere než dává.
Mám možnost se přestěhovat do vesnice, kde žije táta a kde má takový malý dům, hned vedle něj (asi 5 metrů), je druhý dům, který se musí zrekonstruovat, aby se v něm vůbec dalo žít, ten by měl být v budoucnu můj, abych jej ale mohla rekonstruovat musela bych se nastěhovat přímo k tátovi, a veškerou svou výplatu vrazit do rekonstrukce (to problém není), problém je, že z táty mám od ranného dětství respekt a trochu i strach.
Je mírně cholerický a vše musí být podle něj, nechci udělat chybu a pak vůbec nežít svůj vlastní život, ale na druhou stranu, bych si ten dům přála zrekonstruovat pro sebe a v budoucnu i pro své děti. Chci aby vyrůstali s přírodou a naučili se ji milovat.
Další mínus je pole, které bych musela spravovat, táta je nemocný a pomoc potřebuje, a jeho nemoc je bohužel vážná, takže ani nechci, aby byl sám, jenomže nevím jestli se dokážu s tím vším vypořádat. Držet hubu a krok mi taky vždycky víc bralo. Nejsem na tom celoživotně psychicky moc dobře a nevím zda je lepší, že je mi bráno zde, kde žiju, nebo tam kde žije táta. Vše má své pro i proti a já se ptám, jak byste si s tím poradily vy ženy moje!
Mínusy:
Hledání nové práce, práce na poli, vlastnoruční rekonstrukce domu (dokončení se odhaduje za 1,5 až 2,5 roku), táta
, odloučení od mamky a bratra (je to jen hodina cesty, ale čas nebude),
Plusy:
Příroda, rodina kterou jsme opustili v mých 12, vlastní dům a políčko - v budoucnu to může být klidně jen velká zahrada, pokud se sama nebudu chtít živit vlastnoručně vypěstovanou zeleninou, minimální náklady na žití (neplatí se nájem, pouze energie), deset minut cesty autem do města… a co já vím co ještě
Můj nynější život se ubírá směrem, který se mi nelíbí. Kvůli nedokončenému vzdělání dělám práci, kterou nenávidím v obchodním řetězci, přestože jsou za ní slušné peníze, domů chodím znavená a nic nedělám, o volnu též nic nedělám, pouze ležím a přemýšlím (trpím na deprese
), nevídám se s lidmi - jsem samotář, ale občas mi nějaká ta interakce chybí.
Co se týče táty, tak si jsem naprosto jistá, že takové chování by nebylo tolerováno a byla bych donucená jít makat, a přemýšlím, že to by mi právě prospělo, ale když jsem zkoušela kdysi s ním žít, tak mi to vydrželo jen týden. Byla jsem neustále kontrolována a cítila jsem se pod nějakým tlakem, který ani nevnímá že vytváří ![]()
Holky poraďte! ![]()
Vedle cholerického otce bych nebydlela ani za všechny prachy světa, navíc někde na vesnici, kde dávají lišky dobrou noc a ještě do toho vrazit veškeré peníze.
Děsivá představa.
Jakou práci budeš mít? Najdeš tam nějaké lidi, se kterými budeš mít nějaké smysluplné vztahy - nejen partnera, ale přátele a kamarády? Jaké další možnosti nějakého rozvoje ti to nabízí?
Kdo jiný se o tátu a příapdný majetek může starat?
Jako pokud teď jsi na tom psychicky v háji, tak návrat zpět do dětské role ti fakt nepomůže.
Osobně bych si hledala nějaké lidi tam kde jsi teď a paralelně s tím si pořešila rozbitou psychiku v psychoterapii. Základní pomoc pro tátu bych přenechala na případné pečovatelce, pole pronajala a za tátou jezdila normálně na návštěvu podle domluvy a na rekonstrukci bych se taky vykašlala do doby, kdy budeš reálně vědět co chceš.
Návrat někam kde vlastně být moc nechceš jen proto že nechceš být ani tam, kde jsi teď není cesta správným směrem.
@Tori96 Zásadní otázka, ten dům k rekonstrukci bude od prvního okamžiku psaný na tebe? Dá se v něm i když v polních podmínkách, ale být?
To musis vědět ty, nicméně pokud mas možnost si opatřit takhle celkem snadno bydleni, tak určitě stojí za zvážení do toho jít ![]()
Kde tak mladá holka normálně přijde k baracku, ze ![]()
Odloučení od mamky a bratra bych se nebala, vždyť hodina je jako nic, tak černě na to zase koukat nemusíš, jistě je budeš navštěvovat, jak to půjde, nebo pokud třeba budeš potrebovat odpočinek a vypadnout.
No, bud tedy přistoupis na tatovy potreby a pravidla a budeš mít dům, nebo zustanes, kde jsi a nebudeš mít dům
podle mě to je asi celkem jedno, protože bud budeš zpruzena z práce, nebo z tatika
ale ten domek je jen na jedny straně ![]()
A co bratr a ten domek, majetkové poměry a vlastnictví? Abys to nezrekonstruovala a pak třeba v budoucnu to nebylo předmětem dědického řízení.
@j.a.n.i1 oba domy po otcovo skonu budou přepsány na mě i bratra, já vím, že se na to hledí blbě, když to na mě není přepsané ihned, přestože do toho budu investovat vlastní peníze, ale já mu nemůžu říct: „táto přepiš to na mě,“ bral by to špatně, jako kdybych mu to chtěla vzít, když je to jeho a koupil to on, takže toto řešit nemohu, na druhou stranu jsem si jistá, že to neodkáže nikomu jinému než nám dvěma.
@Mariane.B chápu ![]()
@Ou Právě nevím jakou práci bych tam dělala, vzhledem k tomu, že bych žila někde, kde nemusím mít k životu moc, by mě prozatím mohla živit klidně i brigáda, než bych si našla stálou práci.
Smysluplné vztahy jsem bohužel nenašla ani zde, jsem hrozně introvertní a málokdo mě bere ![]()
O tátu a majetek se bohužel nemůže starat nikdo jiný, brácha s ním má pochroumané vztahy, zbytek rodiny se o tátu nezajímá a cizí lidi si k sobě nepustí ![]()
Jinak díky za radu, jsem velmi zmatená a potřebuji víc úhlů pohledu ![]()
@Semtex
jsi mě pobavila.
Dědické řízení asi určitě pak bude, ale předpokládám, že se tátův majetek rozdělí na polovinu a každý bude mít jednu?
Nevidím do toho.
S bratrem máme fajn vztah, má mít dům po otci, protože ten co si chci zrekonstruovat nechce - tím nechci říct, že počká až táta natáhne bačkory, aby se mohl nastěhovat do jeho domu, chci tím říct, že jsme se domluvili, že si ho vezmu na starost já, protože on nemá zájem. ![]()
@Tori96 Pak je to blbost a nesla bych do toho. Ne, zcela jasne si s nim sednout a proste rict, ze s ohledem na to, ze budes potrebovat na rekonstrukci hypoteku (a to budes), tak potrebujes aby ten jeden dum byl na tebe.
@j.a.n.i1 Janičko zadrž! Táta je proti hypotékám, mám takové věci zakázané
, nesmím si půjčit peníze ani na rohlík. Nesnáší dluhy a dává to dost najevo. Proto potrvá rekonstrukce takovou dobu.
Vzhledem k tomu, že je domeček malý, stačí pouze 500 tisíc, musela bych to dávat z výplaty. Kdybych si mohla vzít hypotéku, bylo by vše do půl roku hotové.
![]()
@Tori96 no asi takhle. Pokud už to mate s bráchou tak nějak rozděleny, ze on chce ten po tátovi a ty ten druhy, tak budiž.
Ale čistě teoreticky by mohla nastat i situace, ze ty dům zrekonstruujes, čímž se samozřejmě zvýší jeho hodnota.
Až by otec zemřel, šly by obě nemovitosti tedy do dědického řízení, ale pokud by tvoje měla po rekonstrukci větší hodnotu než dům po otci a bratr by to nesl nějak nelibě, mohlo by se stát, že by požadoval, abys ho z “tvého” domu jeste vyplatila.
V některých rodinách se lidé umi domluvit, ovšem velmi casto se také stává, že si jdou kvůli dědictví po krku ![]()
@Semtex brácha je jako já, my se spolu umíme domluvit a ego si takhle nehoní, jsem v tomto případě naprosto v klidu ![]()
@Tori96 píše:
@Semtex brácha je jako já, my se spolu umíme domluvit a ego si takhle nehoní, jsem v tomto případě naprosto v klidu
Tak to je dobre ![]()
@Tori96 píše:
@Semtex brácha je jako já, my se spolu umíme domluvit a ego si takhle nehoní, jsem v tomto případě naprosto v klidu
To se umí změnit tak rychle, že se nebudeš stačit divit. Pokud nebude napsaný na tebe, vůbec do toho peníze nedávej. Ani za nic. Dívala jsi se na katastr, jestli ty domy tvůj otec ve vlastnictví má? Zkontroluj si to.
Bez prepisu domu NE. Opravdu ne.
Jestli je s brachou rec, domluv se s nim, ze ten prepis potrebujes.
Pak se da bud byt v domu, nebo v bunce/mobilheimu na zahrade. A opravovat.
Pole plus hospodareni bych brala vsema ctyrma, ale to musis vedet ty.
Jo a zasadni bude prace, abys sehnala.
@Uslava Tak jsem to do teď hledala ![]()
ano, skutečně je má ve vlastnictví můj otec, i pozemky na kterých pěstuje brambory atd. akorát to bylo různě rozkouskované, takže je to v podstatě několik parcel (lesní pozemek, zastavěná plocha a nádvoří, orná půda atd.) ![]()
@Lucie_Sx Domluvit se s bráchou by nebyl žádný problém, spíš s tátou, bral by to jako vykořisťování, musí k těmto věcem dojít sám, protože já bych byla pak za „špatnou céru,“a nastalo by peklíčko ![]()
A kdyby si náhodou nárokoval můj dům, což pochybuji, tak se s ním můžu domluvit. Mně úplně nejde o to mít dům ten, nebo onen, spíš mít kde být a být v klidu. ![]()
Mě práce na zahradě nevadí, vypnu u toho hlavu, horší bude, až budu chtít odpočívat. Se to samo neudělá viď
![]()