Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stěhování z RD do bytu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.2.23 11:52
@Anonymní píše:
Hezký den všem. Zrovna procházím rozvodem a budeme nuceni se synem odejít z rodinného domu do podnájmu do bytu. Mám strach, jak si zvykneme. Jak jste to zvládli vy? Mám strach úplně ze všeho. Z finanční stránky, z toho, že budu bez opory chlapa, že už nikdy nezažiju sednout si večer na terasu a prostě jen tak relaxovat. Že jednou až mi syn odejde žít svůj vlastní život, že zůstanu sama. A v neposlední řadě, jak tu změnu zvládne syn 13 let.
Svého syna znáš ty nejlépe, tak ti těžko tady řekneme, jak to on bude zvládat. Ale když budeš v pohodě ty, tak on nejspíš taky. Je to šok, a chce to čas. Já jsem to nezažila, ale moje kamarádka ano. Z krásného rodiného domu se zahradou, kterou si čančala, musela odejít do prázdného 1+1 v paneláku. Taky se synem. Bylo to pro ní těžké, ale zvládla to, nic jiného jí nezbylo. Taky si myslela, že zůstane sama, že jí už nikdo nebude chtít… A dnes? Má milujícího chlapa, žijí v pěkném bytě a mají se fajn. Hlavu vzhůru, to bude dobrý 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.23 12:01
Mě to nejspíš taky v budoucnu čeká, ale rovnou se 3 detma. A je to vlastně jeden z hlavních důvodů, proč zatím zůstávám. Deti jsou v domě spokojené, milují to tu, zahrada je skvělá, všichni tu mají spoustu místa, soukromí… já bych s nima musela do bytu, žádná zahrada, žádný vlastní pokoj, žádný pokoj navíc, málo prostoru… malým dětem budu asi těžko vysvětlovat materialismus, životní priority, hodnoty atp. Teda vysvětlit to můžu, ale ve svém věku to prostě nepochopí. S jedním dítětem, navíc už docela velkým, to bude jednodušší. Ne jednoduché, ale ne nereálné. Zkuste si nové bydlení udělat přesně podle svých představ, ať sw tam máte dobře, ať se vám tam líbí. Hodně štěstí.
- Citovat
- Upravit
4.2.23 12:05
Tak nezustanes sama, časem si určitě najdeš někoho nového. A ke stěhování, není možnost pronajmout dům, nebo část domu? U nás se pronajímají třeba jedno patro v RD, ze si pak můžeš sednout venku na zahradu apod 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.23 12:11
@arinecka děkuju moc. Snad máš pravdu. Jsem v takové schizofrenní fázi, kdy na jednu stranu si vůbec neumím představit, že bych si ještě někdy mohla nějakého chlapa pustit k tělu, na druhou stranu z té samoty v budoucnu mám strach. Bude mi 42 to už taky není úplně ideální věk se seznámit. Se synem máš nejspíš pravdu. Když budu v pohodě já, bude taky. A s tou zahradou to mám taky stejné. Je to moje velká radost a vášeň.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.2.23 12:16
@Anonymní píše:
Mě to nejspíš taky v budoucnu čeká, ale rovnou se 3 detma. A je to vlastně jeden z hlavních důvodů, proč zatím zůstávám. Deti jsou v domě spokojené, milují to tu, zahrada je skvělá, všichni tu mají spoustu místa, soukromí… já bych s nima musela do bytu, žádná zahrada, žádný vlastní pokoj, žádný pokoj navíc, málo prostoru… malým dětem budu asi těžko vysvětlovat materialismus, životní priority, hodnoty atp. Teda vysvětlit to můžu, ale ve svém věku to prostě nepochopí. S jedním dítětem, navíc už docela velkým, to bude jednodušší. Ne jednoduché, ale ne nereálné. Zkuste si nové bydlení udělat přesně podle svých představ, ať sw tam máte dobře, ať se vám tam líbí. Hodně štěstí.
Já byla postavená před hotovou věc. Neměla jsem možnost zůstat, nezůstat. Ale naprosto tě chápu. Kvůli synovi bych taky lecos překousla, abych mu nevzala domov. I když spousta lidí mi říká. “Domov bude mít tam, kde bude mít pohotovou mámu” teď ještě se do té pohody dostat. Držím ti palce, ať se to u vás vyřeší a můžeš tuto věc pustit z hlavy.
- Citovat
- Upravit
4.2.23 12:18
@Anonymní píše:
Já byla postavená před hotovou věc. Neměla jsem možnost zůstat, nezůstat. Ale naprosto tě chápu. Kvůli synovi bych taky lecos překousla, abych mu nevzala domov. I když spousta lidí mi říká. “Domov bude mít tam, kde bude mít pohotovou mámu” teď ještě se do té pohody dostat. Držím ti palce, ať se to u vás vyřeší a můžeš tuto věc pustit z hlavy.
No, spis kde bude mit pohodoveho rodice, ktereho ma rad, neni nezbytne nutne, ze to musi byt matka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.23 12:21
@Kriss Tina bohužel. Finančně na tom nejsem dobře. V RD mám své kadeřnictví o které přijdu, od září jsem nastoupila jako asistentka pedagoga s tím, že jsem poslala přihlášky na školy se zaměřením na předškolní a mimoškolní pedagogiku a od září bych chtěla nastoupit jako vychovatelka.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.2.23 12:51
@Anonymní píše:
@arinecka děkuju moc. Snad máš pravdu. Jsem v takové schizofrenní fázi, kdy na jednu stranu si vůbec neumím představit, že bych si ještě někdy mohla nějakého chlapa pustit k tělu, na druhou stranu z té samoty v budoucnu mám strach. Bude mi 42 to už taky není úplně ideální věk se seznámit. Se synem máš nejspíš pravdu. Když budu v pohodě já, bude taky. A s tou zahradou to mám taky stejné. Je to moje velká radost a vášeň.
42 není žádný věk, rozvedla jsem se v 45 letech a žiju. Současného partnera jsem poznala zhruba v 52 letech, je o něco mladší. Pravda ale je, že potkáš fůru - kulantně řečeno - zvláštních chlapů, takže je dobré zůstat při zemi a hodně racionálně si promyslet, koho si pustíš k tělu. Po rozvodu rozhodně nenastávají s další známostí automaticky růžové obláčky. Na druhou stranu, poznáš různé povahy a de facto ten „život“.
Osobně tedy na bydlení v paneláku nevidím jediné minus, snad kromě té zahrady, kterou si ale můžeš někde pronajmout, nebo bude mít byt balkón. Já jsem kdysi v podnájmu v bytě měla úžasnou koupelnu s oknem, paráda to byla. Někteří lidé jsou nevímproč namyšlení na barák, který ale mnohdy vypadá a žije se tam jak v roce razdva.
A musíš se rozvádět a stěhovat, když nechceš? Musíš? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.23 12:53
A co je na bytě špatného? Když budete mít klid a pohodu, budete tam spokojení. Bydlení v bytě může být velmi pohodlné a o dost levnější než v domě, jako sama ženská s dítětem bych za něj byla ráda. Můžeš pracovat jako vychovatelka a vedle ještě dělat vlasy, to vůbec není špatná situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.23 12:54
@Anonymní píše:
@Kriss Tina bohužel. Finančně na tom nejsem dobře. V RD mám své kadeřnictví o které přijdu, od září jsem nastoupila jako asistentka pedagoga s tím, že jsem poslala přihlášky na školy se zaměřením na předškolní a mimoškolní pedagogiku a od září bych chtěla nastoupit jako vychovatelka.
To je Škoda, i te práce no. Já i muž jsme z baráku a bydlíme v bytě a celkem tím trpíme, chtěli sme to jako prechodovou fázi, než seženeme dům, ale pak šly ceny nahoru, přišly děti a zatím sme se k tomu nedostali, takže chápu tu depku, z bytu se do baracku vždy stěhuje lip, než naopak. Ale ber to jako přechodný období a bude zas lip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.23 12:55
@Cimada píše:
42 není žádný věk, rozvedla jsem se v 45 letech a žiju. Současného partnera jsem poznala zhruba v 52 letech, je o něco mladší. Pravda ale je, že potkáš fůru - kulantně řečeno - zvláštních chlapů, takže je dobré zůstat při zemi a hodně racionálně si promyslet, koho si pustíš k tělu. Po rozvodu rozhodně nenastávají s další známostí automaticky růžové obláčky. Na druhou stranu, poznáš různé povahy a de facto ten „život“.
Osobně tedy na bydlení v paneláku nevidím jediné minus, snad kromě té zahrady, kterou si ale můžeš někde pronajmout, nebo bude mít byt balkón. Já jsem kdysi v podnájmu v bytě měla úžasnou koupelnu s oknem, paráda to byla. Někteří lidé jsou nevímproč namyšlení na barák, který ale mnohdy vypadá a žije se tam jak v roce razdva.A musíš se rozvádět a stěhovat, když nechceš? Musíš?
Přesně, taky nechápu tu barákovou manii. Jak kdyby se jinde nedalo hezky a v klidu žít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Hezký den všem. Zrovna procházím rozvodem a budeme nuceni se synem odejít z rodinného domu do podnájmu do bytu. Mám strach, jak si zvykneme. Jak jste to zvládli vy? Mám strach úplně ze všeho. Z finanční stránky, z toho, že budu bez opory chlapa, že už nikdy nezažiju sednout si večer na terasu a prostě jen tak relaxovat. Že jednou až mi syn odejde žít svůj vlastní život, že zůstanu sama. A v neposlední řadě, jak tu změnu zvládne syn 13 let.